První věta která mě těsně po dohrání téhle pecky napadla byla: Tak takhle se mají dělat hry. Nebo minimálně ty závodní.
Burnout už před několika lety vychvaloval můj kamarád a dokonce jsem si ho u něj i kraťoulince zkoušel zahrát ale z nepochopitelného důvodu mě nijak zvlášť neoslovil. Ne že by na hře vyloženě bylo něco špatně ale přišlo mi tenkrát třeba strašně divný ovládat auto jinak než na šipkách :) Později když jsem od stejného kamaráda kupoval několik krabicovek byl mezi nimi právě i Paradise. A je opravdu škoda že jsem si na něj neudělal čas dříve protože nelituji ani vteřiny kterou jsem s ním strávil a ani teď po dohrání a 12 hodinách odehraného času nemám té neuvěřitelné nálože rychlosti dost.
Absolutně první věc která mě zaujala je perfektní optimalizace a luxusní grafický kabát titulu. I když jsem hru hrál na slabším, stolním pc jela vždycky krásně plynule a pochopitelně i bez jakéhokoliv zaškubnutí. FPS jsem tedy přímo neměřil ale pocitově byly pohyby hladší než mouka ;) Samotná vizuální stránka mě pak také příjemně překvapila a opět se jednalo o jednu z nejlepších her v tomto ohledu kterou jsem kdy hrál. Nejvíc si autoři pochopitelně vyhrály s auty a tak se na nich dají obdivovat nejen zajímavě tvarované karoserie ale i detaily interiéru, motoru, kol nebo různé lakování. A když jsem se nějakou čirou náhodou přimotal k nehodě čtyř aut se svodidly :D tak i nejlepší model poškození nebo rovnou odrovnání auta jaký jsem měl možnost ve virtuálním světě spatřit. Plechy se kroutí, sklo rozbité na malinkaté kousíčky se rozlétává do všech směrů, počet kol se dělí dvěma a kdyby to nebylo o první místo v závodě dalo by se říct že je to skoro až jako nějaké umělecké dílo. Obrovské uznání ale zaslouží tvůrci i za propracované okolí ať už se jedná o typické městské části nebo horskou krajinu a chvílemi jsem měl dokonce pocit jakoby to vše opravdu bylo skutečné. Jediné co mi trochu chybělo je rozmanitější počasí. Kromě slunečna a mlhy která ovšem byla hustá jako mlíko bych uvítal i déšť a hlavně noc ale při všech možnostech co hra nabízí by to byl skutečně jen datail pro zpovykané hráče :)
Hezká grafika je sice fajn ale alespoň pro mě je u hry důležitější hratelnost a zábava čehož se mi tu od obojího dostalo víc než do sytosti. Ovládání aut je popravdě trochu nezvyklé když plyn přidáváte klávesou A, brzdíte Y a šipky do stran jsem musel přehodit na jiné klávesy protože se jinak nedalo zatáčet s nitrem. Po krátké chvilce jsem si ale zvyknul a nakonec musím uznat že je to velmi originální řešení podtrhující jistou výjimečnost tohoto počinu. Po pár zatáčkách se mi také začalo líbit chování vozů které je jako vlastně všechno tady podřízeno zábavě a i když se každé auto chová trochu jinak vždy se dá poměrně snadno uřídit. A i když se to někdy nepovede je to stejně jedno protože se většinou sklouzne po svodidlech nebo zdi a zase uhání dál. Ne že by hra byla kdovíjak snadná a i zde se nedá vyhnout hořkosti porážky ale až na pár opravdových výjimek to nikdy není frustrující ale spíš se pak těšíte jak to zkusíte znovu a tentokrát už to určitě vyjde. Dlouho jsem přemýšlel čím to je že je Burnout Paradise tak moc zábavný a pak mi došlo že právě touhle neskutečnou rychlostí která z něj každým kouskem srší. Závody nejsou ve formě nudného objíždění okruhu pořád dokola ale formou sprintu mezi bodem A a B ve stylu jeďte si kudy chcete hlavně dojeďte první. Nová auta se získávají jejich naháněním po mapě a následným rozšmelcováním o nejbližší překážku. Prostě se stoupající rychlostí úměrně stoupá i úroveň zábavy. Několikrát jsem se i přistihl u toho jak se jen tak bezcílně proháním krajinou čistě jen pro ten pocit adrenalinu z rychlosti. Vše bylo někdy dokonce tak rychlé že nestihla zpomalit ani zpomalená kamera :D Kromě závodů je tu ale i zběsilá jízda kde bez konkrétního cíle ničíte své protivníky jen z čisté agresivity a pro fanoušky všelijakých triků jsou tu i kaskadérské jízdy které mě osobně bavily asi nejvíc. Jen ke konci už byly dost těžké a tak jsem se víc věnoval závodům které jsem na začátku trochu upozadil. BP je prostě něco jako FlatOut 2 kde nejde jen o závodění ale i o různé skopičiny které můžete s autem dělat a cesty lemované billboardy připravenými k proražení a všelijaké skokánky k tomu pak doslova vybízí. Perfektní je také zasazení hry do otevřeného světa který je tak akorát velký aby jste v něm měli skutečně pocit svobody ale zase ne moc aby jste se v něm neustále ztrácely. I když zapamatovat si některé jeho části mi trvalo skoro až do konce. Určité křižovatky hlavně ve městě pak byly dost těžké na projetí v těch opravdu nejvyšších rychlostech a hra mi někdy za horizontem poslala "civilní" náklaďák rovnou před nos ale ve finále to není nic zásadního co by nějak kazilo požitek z hraní.
Vývojáři v Criterion udělali jednoduše neskutečně skvělou závodní hru a to i díky tomu že nešetřily na žádném jejím aspektu. Je zde tak na výběr velké množství různých typů aut dále dokonce i motorky a věřím že i dost povedený multiplayer přestože jsem ho nezkoušel. Samostatnou kapitolou je pak soundtrack který obsahuje kvalitní rockové vypalovačky i nějakou tu nakopávající elektroniku a když do nejbláznivějších závodů začala hrát klasika od Amadea Mozarta bylo v tom až cosi magického. Kdo se navíc dívá pozorně neuniknou mu ani názvy ulic odkazující na filmy či další slavné rockové skladby. Vůbec rozdělení mapy na jednotlivé ulice a navigace mezi nimi je další originální nápad na který můžou být v Criterion právem hrdí. Super je také prodloužení herní doby díky nacházení zkratek, rozbíjení reklamních poutačů a tak i když jsem hru již dohrál určitě jsem se ve městě Paradise City nezastavil naposled protože ani ty zbývající neodjeté závody se sami nevyhrajou :)
Název titulu opravdu sedí a Burnout Paradise je skutečným rájem pro všechny vyznavače her s automobily v hlavní roli, ať už to znamená cokoliv. Hru bych ale doporučil nejen fanouškům závodů ale každému kdo se alespoň trochu může nazývat hráčem a má rád kvalitní hry. Tahle je totiž bez přehánění vrcholem žánru a ačkoli nemám rád velkohubá prohlášení musím říct že pro mě je to (malinký kousíček před FlatOut 2) nejlepší závodní hra všech dob.
Burnout už před několika lety vychvaloval můj kamarád a dokonce jsem si ho u něj i kraťoulince zkoušel zahrát ale z nepochopitelného důvodu mě nijak zvlášť neoslovil. Ne že by na hře vyloženě bylo něco špatně ale přišlo mi tenkrát třeba strašně divný ovládat auto jinak než na šipkách :) Později když jsem od stejného kamaráda kupoval několik krabicovek byl mezi nimi právě i Paradise. A je opravdu škoda že jsem si na něj neudělal čas dříve protože nelituji ani vteřiny kterou jsem s ním strávil a ani teď po dohrání a 12 hodinách odehraného času nemám té neuvěřitelné nálože rychlosti dost.
Absolutně první věc která mě zaujala je perfektní optimalizace a luxusní grafický kabát titulu. I když jsem hru hrál na slabším, stolním pc jela vždycky krásně plynule a pochopitelně i bez jakéhokoliv zaškubnutí. FPS jsem tedy přímo neměřil ale pocitově byly pohyby hladší než mouka ;) Samotná vizuální stránka mě pak také příjemně překvapila a opět se jednalo o jednu z nejlepších her v tomto ohledu kterou jsem kdy hrál. Nejvíc si autoři pochopitelně vyhrály s auty a tak se na nich dají obdivovat nejen zajímavě tvarované karoserie ale i detaily interiéru, motoru, kol nebo různé lakování. A když jsem se nějakou čirou náhodou přimotal k nehodě čtyř aut se svodidly :D tak i nejlepší model poškození nebo rovnou odrovnání auta jaký jsem měl možnost ve virtuálním světě spatřit. Plechy se kroutí, sklo rozbité na malinkaté kousíčky se rozlétává do všech směrů, počet kol se dělí dvěma a kdyby to nebylo o první místo v závodě dalo by se říct že je to skoro až jako nějaké umělecké dílo. Obrovské uznání ale zaslouží tvůrci i za propracované okolí ať už se jedná o typické městské části nebo horskou krajinu a chvílemi jsem měl dokonce pocit jakoby to vše opravdu bylo skutečné. Jediné co mi trochu chybělo je rozmanitější počasí. Kromě slunečna a mlhy která ovšem byla hustá jako mlíko bych uvítal i déšť a hlavně noc ale při všech možnostech co hra nabízí by to byl skutečně jen datail pro zpovykané hráče :)
Hezká grafika je sice fajn ale alespoň pro mě je u hry důležitější hratelnost a zábava čehož se mi tu od obojího dostalo víc než do sytosti. Ovládání aut je popravdě trochu nezvyklé když plyn přidáváte klávesou A, brzdíte Y a šipky do stran jsem musel přehodit na jiné klávesy protože se jinak nedalo zatáčet s nitrem. Po krátké chvilce jsem si ale zvyknul a nakonec musím uznat že je to velmi originální řešení podtrhující jistou výjimečnost tohoto počinu. Po pár zatáčkách se mi také začalo líbit chování vozů které je jako vlastně všechno tady podřízeno zábavě a i když se každé auto chová trochu jinak vždy se dá poměrně snadno uřídit. A i když se to někdy nepovede je to stejně jedno protože se většinou sklouzne po svodidlech nebo zdi a zase uhání dál. Ne že by hra byla kdovíjak snadná a i zde se nedá vyhnout hořkosti porážky ale až na pár opravdových výjimek to nikdy není frustrující ale spíš se pak těšíte jak to zkusíte znovu a tentokrát už to určitě vyjde. Dlouho jsem přemýšlel čím to je že je Burnout Paradise tak moc zábavný a pak mi došlo že právě touhle neskutečnou rychlostí která z něj každým kouskem srší. Závody nejsou ve formě nudného objíždění okruhu pořád dokola ale formou sprintu mezi bodem A a B ve stylu jeďte si kudy chcete hlavně dojeďte první. Nová auta se získávají jejich naháněním po mapě a následným rozšmelcováním o nejbližší překážku. Prostě se stoupající rychlostí úměrně stoupá i úroveň zábavy. Několikrát jsem se i přistihl u toho jak se jen tak bezcílně proháním krajinou čistě jen pro ten pocit adrenalinu z rychlosti. Vše bylo někdy dokonce tak rychlé že nestihla zpomalit ani zpomalená kamera :D Kromě závodů je tu ale i zběsilá jízda kde bez konkrétního cíle ničíte své protivníky jen z čisté agresivity a pro fanoušky všelijakých triků jsou tu i kaskadérské jízdy které mě osobně bavily asi nejvíc. Jen ke konci už byly dost těžké a tak jsem se víc věnoval závodům které jsem na začátku trochu upozadil. BP je prostě něco jako FlatOut 2 kde nejde jen o závodění ale i o různé skopičiny které můžete s autem dělat a cesty lemované billboardy připravenými k proražení a všelijaké skokánky k tomu pak doslova vybízí. Perfektní je také zasazení hry do otevřeného světa který je tak akorát velký aby jste v něm měli skutečně pocit svobody ale zase ne moc aby jste se v něm neustále ztrácely. I když zapamatovat si některé jeho části mi trvalo skoro až do konce. Určité křižovatky hlavně ve městě pak byly dost těžké na projetí v těch opravdu nejvyšších rychlostech a hra mi někdy za horizontem poslala "civilní" náklaďák rovnou před nos ale ve finále to není nic zásadního co by nějak kazilo požitek z hraní.
Vývojáři v Criterion udělali jednoduše neskutečně skvělou závodní hru a to i díky tomu že nešetřily na žádném jejím aspektu. Je zde tak na výběr velké množství různých typů aut dále dokonce i motorky a věřím že i dost povedený multiplayer přestože jsem ho nezkoušel. Samostatnou kapitolou je pak soundtrack který obsahuje kvalitní rockové vypalovačky i nějakou tu nakopávající elektroniku a když do nejbláznivějších závodů začala hrát klasika od Amadea Mozarta bylo v tom až cosi magického. Kdo se navíc dívá pozorně neuniknou mu ani názvy ulic odkazující na filmy či další slavné rockové skladby. Vůbec rozdělení mapy na jednotlivé ulice a navigace mezi nimi je další originální nápad na který můžou být v Criterion právem hrdí. Super je také prodloužení herní doby díky nacházení zkratek, rozbíjení reklamních poutačů a tak i když jsem hru již dohrál určitě jsem se ve městě Paradise City nezastavil naposled protože ani ty zbývající neodjeté závody se sami nevyhrajou :)
Název titulu opravdu sedí a Burnout Paradise je skutečným rájem pro všechny vyznavače her s automobily v hlavní roli, ať už to znamená cokoliv. Hru bych ale doporučil nejen fanouškům závodů ale každému kdo se alespoň trochu může nazývat hráčem a má rád kvalitní hry. Tahle je totiž bez přehánění vrcholem žánru a ačkoli nemám rád velkohubá prohlášení musím říct že pro mě je to (malinký kousíček před FlatOut 2) nejlepší závodní hra všech dob.
The Witcher 3: Wild Hunt - Blood and Wine