Herní výzva 2019 - Severní vítr
Mít herní resty se nezřídka kdy vyplatí. Člověk prožije intenzivní herní zážitek, který mají staří pardálové již dávno za sebou. Samozřejmě to sebou nese i jistá úskalí, ale tentokrát jsem byl opravdu rád, že jsem se po takových letech dostal k takto parádnímu kousku.
Nejprve bych v rychlosti vzal ta úskalí. Co si budeme nalhávat, tak hra po grafické stránce zestárla poměrně dost. Osobně na tom úplně nelpím a vlastně mě to nijak nerušilo, ale například cutscény už prostě patří do muzea.
Na druhou stranu tu je něco, co snad nikdy nezestárne a to je způsob, jakým je hra vyprávěna a jak vás doslova drží přikované k obrazovkám. Střídání cutscén, komiksových stripů a samotných přestřelek s občasným dialogem/monologem bylo výborným tahem. Osobně mě úplně dostali zmiňované komiksové pasáže, které na rozdíl od grafiky vůbec nezestárly a i dnes působí perfektně.
Těžko se mi popisuje můj pocit, ale ta hra má hrozně silný příběh. Respektive příběh asi nepatří na úplné výsluní, je to taková klasická temnější krimi vendeta ve stylu Punishera, ale ten styl jakým nám tvůrci hru podali, ten mě skutečně dostal. Je to lehce zamotané, zmiňuje se zde spousta jmen, ale ve finále vám to smysl dá. Navíc to hraje i dost na city, o což je zážitek intenzivnější.
Jednoduše se vžijete do role Maxe a jdete si všechny hajzly podat, aniž byste nad jediným z nich slzu uronili. Musím konstatovat, že po vypravěčské stránce se jednalo o nejsilnější herní zážitek, jaký jsem u střílečky zažil.
Mrazivý, nevlídný New York, feťáci, lidské trosky, noirová atmosféra, výborní hudební podkres... No, bohužel jsem si našel pár záporů a u téhle hry mě to fakt mrzí. Když nebudu počítat grafický háv, který na tehdejší poměry je úplně v pohodě, tak tu máme poměrně kratší herní dobu. Já si nepřijdu jako nějaký speedruner, takže 7 hodin mi přijde tak trochu na hraně.
Také mi trochu chybělo něco víc, než jen zábavná střelba a vychutnávání si bullet timu, prostě ještě něco bych v samotném gameplayi uvítal. Navíc je i škoda, že si trochu ostřílenější hráči nemohou zvolit obtížnost hned na začátku. Ano, ke konci druhé kapitoly začne lehce přituhovat, ale jelikož je možné hru ukládat kdekoliv, tak jsem nezaznamenal jediný menší zákys.
Těžko se mi to celé uzavírá. Jak jsou výborné severské detektivky, tak je nejspíš výborný i jejich herní průmysl (alespoň Max Payne to naznačuje). Hra má u mě osobně pár much, které těžko vytěsňuji z hlavy, ale na druhou stranu se jednalo o jeden z nejsilnějších herních zážitků, jaké jsem zažil, takže vlastně SUPER!
Mít herní resty se nezřídka kdy vyplatí. Člověk prožije intenzivní herní zážitek, který mají staří pardálové již dávno za sebou. Samozřejmě to sebou nese i jistá úskalí, ale tentokrát jsem byl opravdu rád, že jsem se po takových letech dostal k takto parádnímu kousku.
Nejprve bych v rychlosti vzal ta úskalí. Co si budeme nalhávat, tak hra po grafické stránce zestárla poměrně dost. Osobně na tom úplně nelpím a vlastně mě to nijak nerušilo, ale například cutscény už prostě patří do muzea.
Na druhou stranu tu je něco, co snad nikdy nezestárne a to je způsob, jakým je hra vyprávěna a jak vás doslova drží přikované k obrazovkám. Střídání cutscén, komiksových stripů a samotných přestřelek s občasným dialogem/monologem bylo výborným tahem. Osobně mě úplně dostali zmiňované komiksové pasáže, které na rozdíl od grafiky vůbec nezestárly a i dnes působí perfektně.
Těžko se mi popisuje můj pocit, ale ta hra má hrozně silný příběh. Respektive příběh asi nepatří na úplné výsluní, je to taková klasická temnější krimi vendeta ve stylu Punishera, ale ten styl jakým nám tvůrci hru podali, ten mě skutečně dostal. Je to lehce zamotané, zmiňuje se zde spousta jmen, ale ve finále vám to smysl dá. Navíc to hraje i dost na city, o což je zážitek intenzivnější.
Jednoduše se vžijete do role Maxe a jdete si všechny hajzly podat, aniž byste nad jediným z nich slzu uronili. Musím konstatovat, že po vypravěčské stránce se jednalo o nejsilnější herní zážitek, jaký jsem u střílečky zažil.
Mrazivý, nevlídný New York, feťáci, lidské trosky, noirová atmosféra, výborní hudební podkres... No, bohužel jsem si našel pár záporů a u téhle hry mě to fakt mrzí. Když nebudu počítat grafický háv, který na tehdejší poměry je úplně v pohodě, tak tu máme poměrně kratší herní dobu. Já si nepřijdu jako nějaký speedruner, takže 7 hodin mi přijde tak trochu na hraně.
Také mi trochu chybělo něco víc, než jen zábavná střelba a vychutnávání si bullet timu, prostě ještě něco bych v samotném gameplayi uvítal. Navíc je i škoda, že si trochu ostřílenější hráči nemohou zvolit obtížnost hned na začátku. Ano, ke konci druhé kapitoly začne lehce přituhovat, ale jelikož je možné hru ukládat kdekoliv, tak jsem nezaznamenal jediný menší zákys.
Těžko se mi to celé uzavírá. Jak jsou výborné severské detektivky, tak je nejspíš výborný i jejich herní průmysl (alespoň Max Payne to naznačuje). Hra má u mě osobně pár much, které těžko vytěsňuji z hlavy, ale na druhou stranu se jednalo o jeden z nejsilnějších herních zážitků, jaké jsem zažil, takže vlastně SUPER!
Final Fantasy XV: Episode Ignis
Pro: příběh (především styl jeho vyprávění), komiksové pasáže, bulletime (obecně zábavné přestřelky), zvukový podkres, noirová atmosféra
Proti: nemožnost výběru obtížnosti při prvním hraní (lehká obtížnost), krátká hrací doba, chybí různorodější aktivity