Bud Spencer a Terence Hill jsou kultovními protagonisty celé řady italských komedií hlavně 70. a 80. let minulého století, v nichž nerozlučná dvojka svádí četné brachiální souboje na férovku s padouchy všeho druhu prostřednictvím facek a úderů pěstí. Nejsem znalec těchto komedií, ale některé z filmů, nebo spíše fragmenty kultovních scén, mám dlouhá léta stále v paměti.
Pořád si pamatuji návštěvy kina zdarma díky mému dědečkovi promítači. A stejně tak časy na základní škole, kdy jsme společně rozebírali a na oko na sobě demonstrovali nejoblíbenější bojové scény a hlášky ze zhlédnutých filmů naší oblíbené dvojky, které se kupodivu objevovaly i v našich kinech. Zřejmě totiž byly dostatečně proletářsky angažované a podávaly negativní obrázek o prohnilé kapitalistické cizině. Je to fakt, jelikož ve svých rolích měli Bud a Terence většinou hluboko do kapsy.
I z těchto důvodů jsem hru Bud Spencer & Terence Hill - Slaps and Beans podpořil po úspěšné Kickstarterové kampani zakoupením Early Access verze na Steamu, abych si nostalgicky připomněl vzpomínky na staré časy. Ihned po spuštění hry na vás koukne logo se Spencerovou produkční společností, z čehož vyplývá evidentní oficiální licence.
Příběh přebírá ikonické momenty a scény z nejrůznějších bijáků s oběma protagonisty, z nichž autoři vytvořili nový příběh, v němž se jeho protagonisté ženou nejen za penězi, ale i za unesenou dívčinou. Lokace se odehrávají v pestrých a odlišných prostředích, počínaje divokým západem, přes pouliční bitky, prales či pláž až po podzemní nepřátelská doupata a laboratoře. Znalci je jistě budou schopni přiřadit ke správným filmům. Rovněž soundtrack jste mohli slyšet ve filmech.
Bohužel hra není opatřena dabingem, který by dialogům slušel. Myslím, že určitě by nějaký imitátor byl schopen napodobit hlasy herců. Příběh je tak vyprávěn pouze formou textových sekvencí, které manuálně odklepáváte. Což působí docela chudě až amatérsky v kombinaci s profesionální licencí. Výtku mám ke způsobu ukončování dialogových sekvencí, například při opakování úrovně. Bohužel je nejde ukončit, ale musíte je převíjet dopředu jako starou “véháesku”. Což poněkud zdržuje.
Hra samotná je pixel artovou bojovkou, či možná lépe mlátičkou. Chopíte se Buda či Terence dle vaší volby (nebo obou při kooperativním hraní) a mlátíte a fackujete padouchy, kteří k vám nabíhají z různých stran. Máte k dispozici možnost krytí, neomezený základní a pak ještě silný úder, kterým ale nemůžete jenom tak plýtvat. Rozvržení kláves je poněkud netypické, ale dá se na něj zvyknout, autoři jej volili určitě tak, aby se vešli dva hráči k jedné klávesnici. Samozřejmě s gamepadem bude možná ergonomie ovládání lepší.
Díky hojnému počtu nepřátel moje hraní zprvu sestávalo z poněkud chaotického mlácení do kláves, což bylo poměrně stereotypní. Avšak jak postupně pokračujete hrou, zjistíte a naučíte se vhodné použití úderů v kombinaci s krytím a váš boj začnete mít pod kontrolou. Samozřejmě nejde o precizní bojovku, zejména díky záplavě panáčků na obrazovce a omezeným možnostem manévrování. Při akci má každý hrdina specifický bojový styl, speciální údery a chvaty odpovídají filmovým předlohám. Občas narazíte na boss fighty, které vyžadují specifickou taktiku, abyste se “šéfům” dostali na kobylku.
Navíc můžete při boji používat odhozené či nalezené předměty, takže poté, co se třeba posílíte životodárným tekutým chlebem českého (a jak vidno i italského) lidu, můžete mafiánům hodit na hlavu pivní sklenici. Nebo ji protivníku roztřískat o hlavu. Akce je postupem času docela stereotypní i přes odlišné typy nepřátel, a tak není divu, že autoři zařadili četné minihry pro oživení. Házení ovoce, střelba z koltu na cíl, soutěž v pojídání hotdogů nebo stíhání vozidel na motorce či v autě. A dokonce samostatná závodní mise, byť s docela prachmizerným jízdním modelem.
Grafika je krásně pixelartová, což odpovídá retro duchu starých filmů, detaily jsou značně propracované a hra kupodivu přináší poměrně věrné podání hrdinů. Nicméně animace je poněkud trhaná, což je dáno zřejmě grafickým zpracováním. Co říci o doprovodné hudbě? Pro samostatný poslech je zcela nevhodná - kdo by chtěl poslouchat italské odrhovačky, že. Ale ve hře dokonale dotváří filmové scény a prostě k Budovi a Terencovi patří.
Hra není dlouhá a zabere cca 4-5 hodin, já mám nahráno 9 hodin, jelikož jsem hru procházel dvakrát. Druhý průchod jsem ale nedokončil. Na nejtěžší obtížnost jsem se totiž zasekl na pláži a dále se mi již nepodařilo probít. Možná pokud bych si najal parťáka, tak ve dvou v kooperativním režimu by hra šla lépe.
Bud Spencer & Terence Hill - Slaps and Beans je z hlediska hratelnosti průměrnou mlátičkou a pokud by hra neměla své specifické hrdiny, filmové pozadí a masivní dávku humoru, asi by po ní neštěkl ani pes. Pokud byste totiž zaměnili Buda s Terencem za jiné generické hrdiny, ničím objevným titul nebude vyčnívat z řady. Takto se pro mě jedná o mírný nadprůměr, nic víc. U fanoušků titulní dvojice bude hodnocení jistě vyšší.
Pořád si pamatuji návštěvy kina zdarma díky mému dědečkovi promítači. A stejně tak časy na základní škole, kdy jsme společně rozebírali a na oko na sobě demonstrovali nejoblíbenější bojové scény a hlášky ze zhlédnutých filmů naší oblíbené dvojky, které se kupodivu objevovaly i v našich kinech. Zřejmě totiž byly dostatečně proletářsky angažované a podávaly negativní obrázek o prohnilé kapitalistické cizině. Je to fakt, jelikož ve svých rolích měli Bud a Terence většinou hluboko do kapsy.
I z těchto důvodů jsem hru Bud Spencer & Terence Hill - Slaps and Beans podpořil po úspěšné Kickstarterové kampani zakoupením Early Access verze na Steamu, abych si nostalgicky připomněl vzpomínky na staré časy. Ihned po spuštění hry na vás koukne logo se Spencerovou produkční společností, z čehož vyplývá evidentní oficiální licence.
Příběh přebírá ikonické momenty a scény z nejrůznějších bijáků s oběma protagonisty, z nichž autoři vytvořili nový příběh, v němž se jeho protagonisté ženou nejen za penězi, ale i za unesenou dívčinou. Lokace se odehrávají v pestrých a odlišných prostředích, počínaje divokým západem, přes pouliční bitky, prales či pláž až po podzemní nepřátelská doupata a laboratoře. Znalci je jistě budou schopni přiřadit ke správným filmům. Rovněž soundtrack jste mohli slyšet ve filmech.
Bohužel hra není opatřena dabingem, který by dialogům slušel. Myslím, že určitě by nějaký imitátor byl schopen napodobit hlasy herců. Příběh je tak vyprávěn pouze formou textových sekvencí, které manuálně odklepáváte. Což působí docela chudě až amatérsky v kombinaci s profesionální licencí. Výtku mám ke způsobu ukončování dialogových sekvencí, například při opakování úrovně. Bohužel je nejde ukončit, ale musíte je převíjet dopředu jako starou “véháesku”. Což poněkud zdržuje.
Hra samotná je pixel artovou bojovkou, či možná lépe mlátičkou. Chopíte se Buda či Terence dle vaší volby (nebo obou při kooperativním hraní) a mlátíte a fackujete padouchy, kteří k vám nabíhají z různých stran. Máte k dispozici možnost krytí, neomezený základní a pak ještě silný úder, kterým ale nemůžete jenom tak plýtvat. Rozvržení kláves je poněkud netypické, ale dá se na něj zvyknout, autoři jej volili určitě tak, aby se vešli dva hráči k jedné klávesnici. Samozřejmě s gamepadem bude možná ergonomie ovládání lepší.
Díky hojnému počtu nepřátel moje hraní zprvu sestávalo z poněkud chaotického mlácení do kláves, což bylo poměrně stereotypní. Avšak jak postupně pokračujete hrou, zjistíte a naučíte se vhodné použití úderů v kombinaci s krytím a váš boj začnete mít pod kontrolou. Samozřejmě nejde o precizní bojovku, zejména díky záplavě panáčků na obrazovce a omezeným možnostem manévrování. Při akci má každý hrdina specifický bojový styl, speciální údery a chvaty odpovídají filmovým předlohám. Občas narazíte na boss fighty, které vyžadují specifickou taktiku, abyste se “šéfům” dostali na kobylku.
Navíc můžete při boji používat odhozené či nalezené předměty, takže poté, co se třeba posílíte životodárným tekutým chlebem českého (a jak vidno i italského) lidu, můžete mafiánům hodit na hlavu pivní sklenici. Nebo ji protivníku roztřískat o hlavu. Akce je postupem času docela stereotypní i přes odlišné typy nepřátel, a tak není divu, že autoři zařadili četné minihry pro oživení. Házení ovoce, střelba z koltu na cíl, soutěž v pojídání hotdogů nebo stíhání vozidel na motorce či v autě. A dokonce samostatná závodní mise, byť s docela prachmizerným jízdním modelem.
Grafika je krásně pixelartová, což odpovídá retro duchu starých filmů, detaily jsou značně propracované a hra kupodivu přináší poměrně věrné podání hrdinů. Nicméně animace je poněkud trhaná, což je dáno zřejmě grafickým zpracováním. Co říci o doprovodné hudbě? Pro samostatný poslech je zcela nevhodná - kdo by chtěl poslouchat italské odrhovačky, že. Ale ve hře dokonale dotváří filmové scény a prostě k Budovi a Terencovi patří.
Hra není dlouhá a zabere cca 4-5 hodin, já mám nahráno 9 hodin, jelikož jsem hru procházel dvakrát. Druhý průchod jsem ale nedokončil. Na nejtěžší obtížnost jsem se totiž zasekl na pláži a dále se mi již nepodařilo probít. Možná pokud bych si najal parťáka, tak ve dvou v kooperativním režimu by hra šla lépe.
Bud Spencer & Terence Hill - Slaps and Beans je z hlediska hratelnosti průměrnou mlátičkou a pokud by hra neměla své specifické hrdiny, filmové pozadí a masivní dávku humoru, asi by po ní neštěkl ani pes. Pokud byste totiž zaměnili Buda s Terencem za jiné generické hrdiny, ničím objevným titul nebude vyčnívat z řady. Takto se pro mě jedná o mírný nadprůměr, nic víc. U fanoušků titulní dvojice bude hodnocení jistě vyšší.
DOOM + DOOM II
Pro: Česká lokalizace. Věrnost originálu. Četné vtípky a humor. Pěkná pixelartová grafika.
Proti: Stereotypní hratelnost. Absence dabingu. Rozložení kláves.