Mobilní Kombat 11: Grind Le Grand je mimořádný počin. Je to 1v1 arkádová bojovka, ve které jsem po 60ti odehraných hodinách splnil bajvoko 10% obsahu. A nemyslete si, že by to bylo přemírou času stráveného v onlinu. Online zápasů jsem si zatím nestřihl ani celou desítku.

Je to až úchylným množstvím singleplayer obsahu, a hlavně pak způsobem, kterak se k tomuto obsahu hráč dostává a jak jím následně prochází. Tak třeba oblečky - každá jednotlivá postava jich má v nabídce kolem šedesáti (nevzrušujte se, reálně jde o takové čtyři odlišné skiny s třemi zádelemi Haliny Pawlowské barevných variací), a každý se dá získat výhradně buď ve Věžích Času, nebo Kryptě. Ruku v ruce s outfity jdou augmentace pro jednotlivé kusy výbavičky (kdy každá postava má tři), ona výbavička samotná, a dokonce i takové prkotiny, jako odlišná intra/outra pro každou postavu, a dokonce i žblepty, které výherní postava vyhrkne mezi jednotlivými koly libovolného souboje. Toto všechno hráč získává, opět, v oných rotujících věžích a Kryptě. Ad. Věže Času - většinově se obměňují v časové rotaci, většinově každá hráče odmění primárně na jednu konkrétní postavu, a většinově jsou naplněny tak imbecilními modifikátory, že bez pořádné zásoby consumables si v nich hráč věru nevrzne. Tyto consumables hráč získává - řekněte to se mnou - v samotných věžích, a taky v Kryptě. Ale nevzrušujte se, akutním nedostatkem consumables nikdy trpět nebudete, ba naopak - budete ten inventář mít tak přecpanej, že se v něm bude až problém orientovat. Ad. Krypta - voni nekecali, když se chvástali, že pro nás tentokrát ukuchtili obzvláště vypečenej rohlíček. Krypta za poslední tři díly série prošla tou nejrazantnější evolucí - od devítky, kde hráč jen levitoval kamerou mezi několika málo náhrobky, přes desítku, kde celá minihra byla koncipována jako horrorový krokovací dungeon, až zde po jedenáctku, kde je Krypta legitimní 3rd person adventurkou plnou hádanek, občas až úchylně skrytých tajemství, kovárny (kde si hráč může potvořit zmíněné consumables a dokonce i klíčové předměty pro zpřístupnění dalších částí Krypty, a glhf se zkoušením nalezených receptů - které se nikam neukládají pro zpětné shlédnutí, a nikdy nejsou kompletní - na vlastní pěst; serte na ego a strýčka Gůgla mějte po ruce pro zichr už před zapnutím hry), neskutečné hromady opravdu potěšující fan service a odkazů nejen na starší hry, ale i filmy (nad jídelním stolem v Gorově noře, u kterého se válela Kanova kostra, jsem bez ostychu blaženě pohonil jak ranný puboš nad prvním pornem), a v neposlední řadě samozřejmě i všemožných truhliček, nahodilých meteorů, Kronika™ koulí, a duševních batůžků. Ale nevzrušujte se, těch nádob ukrývajících všelijaký loot (včetně opravdu ohyzdných concept arts) tam je kolem 600, a slušná porce je zamknuta za speciálními požadavky, které hráč zase musí splnit v oných věžích či onlinu (jako třeba Shang Tsungův trůnní sál, k jehož kompletnímu otevření je zapotřebí nejdřív provést 25x fatalitu na každou jednotlivou postavu. To je dohromady 625 fatalit. A takto je to až post-patch, původně to chtělo těch fatalit na každého jednotlivce 50.) Já, po těch 60ti hodinách, mám tuto část splněnou zatím u šesti postav. Z dvaceti pěti...

A nejlepší je, že jakmile člověk otevře opravdu každou truhlu a vysaje každou dušičku, stejně nebude mít všechno. Pak bude nasnadě utrácet penízky na resetování určitého počtu truhel, popř. věnování neskromných částek u jedné tamní svatyně a získávat tak NÁHODNÝ loot. Hence, grind le grand. Štítím se představy, v jaké podobě budou Kryptu mít ti, kteří někdy v budoucnu, dlouho po vydání všech DLC, zakoupí nějakou kompletní edici. D:

"Tož ale Jaryn vole, já slyšel, že to má mikrotransakce. Si možu teda kupit přesně to co chcu ni?" Dream on, můj naivní příteli. Ano, lze do toho narvat dodatečné reálné love ku zisku tzv. časových krystalů. Za ty ovšem v 'prémiovém obchůdku' lze nakoupit pouze z pěti NAHODILE nabídnutých předmětů, které se obměňují v permanentní rotaci každých 48 hodin. Tyto krystaly samozřejmě lze získat i čistou hrou - primárně za každý level up hráč obdrží deset kousků. Obleček sice stojí 500 krystalů (což se překládá do 5 USD/necelých 120kč), a já jsem po těch 60ti hodinách na 63. úrovni (a to je ještě velmi rychlé tempo, vzniknuvší z občas velmi povedeného hraní), takže pokud člověk do Krypty vůbec nechce, a zároveň do toho nechce rvát žádné rýl maný navíc, při kvalitní hře si na jeden nový obleček průměrně vydělá za 50 hodin hraní. Pak už jen čekat neodhadnutelně dlouho na to, kdy mu rotace nadhodí přesně to, co si přeje. Je evidentní, že tento díl NRS připravili na dalekosáhle delší podporu, než u jejich předchozí tvorby (kdy podpora běžela bajvoko rok a ňáký drobný), a že tento grind bude teoreticky, po dobu fungování serverů, nekonečný. Což mi dává smysl, protože i s přihlédnutím k příběhu to na mě celé působí tak, že hlavní herní sérii MK si už někdo navrchu přeje ukončit. A já s tím vůbec nemám problém.

Stejně tak nemám problém ani s tím grindem a nádechem mobilní aplikace, páč to se celé vztahuje jen, a výhradně, na singleplayer. Pokud do tý hry půjdete s mentalitou 'dám si příběh, občas vyplním nudu klasickou věží, a jinak podrtím online', vůbec se vás nic z toho všeho kolem nemusí dotknout. A když už budete hrát, budete se moci kochat nad mechanicky tím nejhlubším, nejvyspělejším soubojovým systémem, jaký se v MK kdy objevil. Ano, balancovat se to bude ještě dlouho. Ano, vstupní bariéra pro nováčky je nastavena poměrně vysoko, neb s tímto dílem se tvůrci naprosto neomylně snaží apelovat především na tu kompetitivní sortu hráčů - tedy nečekejte, že budete předvádět úžasná komba a vytírat s protivníky podlahu na hajzlících jen zuřivým, absolutně bezmyšlenkovitým mlácením všech aktivních čudlíků. Ale zároveň se nebojte - s trochou vůle se zase jednou nějakou hru učit vám eMKej 11 poskytne více než adekvátní prostor tak učinit, anžto - narozdíl třeba od takového Tekken 7 - obsahuje až maniakálně obsáhlý a detailní tutorial a tréninkový program, ve kterém vám vysvětlí a názorně ukáže nejen každou jednotlivou mechaniku hry, ale dokonce vás i naučí správně číst frame data, a projde s vámi základní komba u každé jednotlivé postavy. Kdysi jsem označil Skullgirls za ideální hru pro nováčka, poněvadž tamní tutorial neučil jen samotnou hru, ale de facto celý žánr; MK11 je doposud teprve druhou bojovkou, která si s tím tu práci dala taky (afaik), takže všechna čest.

A příběh? Absolutní vygumovanost, dějově děravá jak švýcarák, která je ovšem královsky zábavná, a příslušné produkční hodnoty prostě na poli nejen arkádových bojovek absolutně nemají konkurenci.

Takže tak. V novém MK můžete vrazit absurdní kvanta času do neomezeného grindu, a pak můžete mít růžového Sub-Zera, tyrkysového Škorpíka, nebo třeba černobílou Jade. A nebo se na to všechno můžete zvysoka vybodnout a prostě jen hrát. Což doporučuje 9 z 10 Jarynů. Ten poslední je magor, který prostě chce mít všechno.

Ad. politická stránka věci, aneb dejme hře nulu, protože si dovolila ženské postavy víc obléct - Jo, bije to do očí. Jo, Ed Boon se stal přesně tím puritánem, proti jakým bojoval kdysi v devadesátkách, kdy joudové argumentovali, že MK vzbuzuje v hráčích násilné choutky, a celé to dalo vzniknout ESRB. A víte co? Je mi to oooouuuplně šumák. MK hraju, abych se s někým brutálně pobil. Že u toho už ženským neposkakujou přefouklý silikony bez problému oželím.