S druhým Princem je to těžké. Ve všech směrech je asi celkově lepší, než první díl. Je hezčí, výpravnější, zdá se mi, že i akčnější, rozhodně stylovější a dost určitě obtížnější. Přesto, nedokázal se mi dostat pod kůži tolik, jako jeho předchůdce. Což je vlastně celkem zvláštní.

Hned první věc, kterou chci pochválit je příběh, protože světe div se, je celkem propracovaný.... na tehdejší dobu. Spravedlivě mohu prohlásit, že jeho začátek je epický. Když vidíte hlavního hrdinu poprvé proskočit oknem, jste okamžitě zhypnotizovaní epičností tohoto okamžiku, neb nad ním nemáte pořádně čas ani přemýšlet, protože ještě ani nedopadnete a už se na vás hrne typan s turbanem a šavlí. Jakmile padne, začínáváte se rozkoukávat a vydáte se dál, při čemž zjišťujete, že jste pronásledovaní... atd. atd. Netřeba popisovat celý děj, spíše jsem jen chtěl naznačit, že to, co neumí spousta dnešních her, tak Princ zvládl na výbornou už tehdy a to je to "hloupá" 2D plošinovka. Děj vás pak prohání různorodými úrovněmi, kde už bych řekl, že to začíná trochu drhnout.

Hra se dočkala řádného grafického vylepšení, takže by se dalo říct, že se na to nejspíš mnohem lépe kouká... což tak ale úplně není můj případ, byť nedokážu úplně vysvětlit proč. Jednoduše mi styl prvního Prince přijde z nějakého důvodu hezčí. Proč to tak je, nejsem schopen vysvětlit, ani kdyby mne pronásledoval nesmrtelný kostlivec, třímající šavli. Pěkný kabátek jednotlivých úrovní jde však ruku v ruce s rozlehlostí a velikostí těchto levelů, což začíná být problém ve chvíli, kdy si vzpomenete, že hra má opět (a tentokrát vážně) šibeniční časový limit. Zaváháte-li, ztratíte-li správný směr kvůli špatně zvolené cestě, můžete začít od znovu a to je prostě fakt, který celkovému dojmu připisuje záporné body. Dle mého, hru nelze dohrát bez perfektní znalosti layoutu všech úrovní. Nehledě na to, že cestu vpřed stráží nepřátelé, díky kterým působí tlusťoši z minulého dílu jako turecké děti s klacky.

Ano, souboje jsou těžké, ale ne příjemně těžké, spíše... frustrující. Další věcí, která mi hodně vadí je, že ta postavička prostě nedělá to, co chci, aby dělala. Jak jsem se u minulého dílu bavil tím, že jsem dělal akrobatické skoky a machrovinky, hodné o něco mladšího Warrior Withina, zde se mé akrobatické kreace omezili na volný pád na držku kamsi dolů. To vedlo přirozeně k tomu, že stejně rychle, jak letěla postavička dolů, tak rychle vyletěla nahoru klávesnice i se stolem, když už jsem to nevydržel. Já vím, zní to divně, ale první Princ prostě reagoval lépe, nemohu si pomoci... (tiše uznávám, že už na to možná nemám skill hrát takovéto hry, ale stejně...)

Druhý Princ je tedy z obecného hlediska rozhodně posun vpřed (v mém případě dolů) a jistě si zaslouží, aby se na něj nezapomnělo. Přeci jen tehdy měl úspěch a dost lidí jej dosud považuje za nejlepší díl vůbec. Já se k nim tedy neřadím, ale ten názor respektuji.

PS: tu červenou vestu modrým turbanem chci do teď