Tak jsem si zopakoval i ten slavný druhý díl, tentokrát bez podvádění ve formě ukládání. Druhý Dave je pro mě jistým smyslem kultovní hra, protože ve své době to byla jedinečná hororová plošinovka, na svou dobu pěkně krvavá s estetikou hororů 80. let. To byly horory, kde se krví, slizem, nahotou a monstry nešetřilo, ne jak dneska, kdy čekáte hodinu, až strašidelně zavrže křeslo někde v rohu ve stínu. No nic. Vše má na rozsah hry (200 kilobajtů) překvapivě slušnou grafiku, ani ne tak moc hezkou, jako stylovou.
Dangerous Dave 2 je už klasická plošinovka. Opět bez intra či příběhu se vydáváte do strašidelného domu projít osm úrovní a zatnout tipec všem monstrům, které na Vás číhají, včetně dvou bossů. Úrovně se mění, jsou pěkně vymyšlené, v domě otevíráte dveře a sbíráte bonusy, hned na začátku třeba můžete vyskákat nahoru po stěně baráku a přes lebky se dostanete k životu. Čelíte monstrům a ty jsou jedna báseň. Zombíci nedělají nic moc, ale zato ježibaby (v dětství jsem si myslel, že jsou to opice) hážou nože. Jsou tu pavouci, kteří se rádi spustí na hlavu z míst, kde je nevidíte, slizky skákající šikmo a nepředvídatelně. A taky yettiové, či co to je, kteří jsou na tři výstřely a skočí na Vás, dříve než je stačíte ustřílet. Každé monstrum má povedenou animaci toho, jak Vás zlikviduje, pokud zlikvidujete vy monstrum, létají krvavé cáry.
Hrdina je vyzbrojen brokovnicí na 8 nábojů, která se sama dobíjí. Háček je v tom, že musíte zůstat v klidu a počkat si. Pokud se pustíte do boje bez nábojů, je to velice rychlý konec. Dave 2 má tentokrát slušné ovládání, skoky jsou přesné, Dave může mířit šikmo nahoru či dolů a je to základ taktiky pro většinu hry. Namířit na plošinku nad Vámi a zlikvidovat osazenstvo dříve, než Vás stačí ohrozit. S touto taktikou, velikou opatrností a rychlou palbou projdete prvních pár bez ztráty kytičky, nasbíráte si pár životů do zásoby... a můžete začít umírat.
Bavil jsem se grafikou, hratelností i estetikou hry, tak proč jen 70%. Inu ID Soft opět vsadil na brutální obtížnost a frustraci. Jedna rána znamená konec a kolo si zopakujete. V druhé půlce začínají typické arkádové pasti. Někam musíte spadnout a občas je to na ostny či mezi monstra. Jasně, že si to zapamatujete a příště se tomu vyhnete, ale život v háji. Jindy lezete po žebříku a najednou máte na hlavě pavouka, případně jdete dopředu a skočí na vás Yetti a je konec. Taktika, opatrnost, znalost monster, dost životů a vzpomínky mě uchránili od opakování hry.
Přesto je to ke konci peklo, zvlášť jedna místnost ke konci, kde na Vás skáče yetti, kolem Vás se zhmotňují duchové a ze stropu útočí pavouk a slizky a vše jistí nesmrtelná lebka. Frustrace je naštěstí vyrovnaná zábavnou hratelností a celkovým stylem hry, přesto bych si hru asi více užil mnohem víc bez té šílené obtížnosti na konci.
Dangerous Dave 2 je už klasická plošinovka. Opět bez intra či příběhu se vydáváte do strašidelného domu projít osm úrovní a zatnout tipec všem monstrům, které na Vás číhají, včetně dvou bossů. Úrovně se mění, jsou pěkně vymyšlené, v domě otevíráte dveře a sbíráte bonusy, hned na začátku třeba můžete vyskákat nahoru po stěně baráku a přes lebky se dostanete k životu. Čelíte monstrům a ty jsou jedna báseň. Zombíci nedělají nic moc, ale zato ježibaby (v dětství jsem si myslel, že jsou to opice) hážou nože. Jsou tu pavouci, kteří se rádi spustí na hlavu z míst, kde je nevidíte, slizky skákající šikmo a nepředvídatelně. A taky yettiové, či co to je, kteří jsou na tři výstřely a skočí na Vás, dříve než je stačíte ustřílet. Každé monstrum má povedenou animaci toho, jak Vás zlikviduje, pokud zlikvidujete vy monstrum, létají krvavé cáry.
Hrdina je vyzbrojen brokovnicí na 8 nábojů, která se sama dobíjí. Háček je v tom, že musíte zůstat v klidu a počkat si. Pokud se pustíte do boje bez nábojů, je to velice rychlý konec. Dave 2 má tentokrát slušné ovládání, skoky jsou přesné, Dave může mířit šikmo nahoru či dolů a je to základ taktiky pro většinu hry. Namířit na plošinku nad Vámi a zlikvidovat osazenstvo dříve, než Vás stačí ohrozit. S touto taktikou, velikou opatrností a rychlou palbou projdete prvních pár bez ztráty kytičky, nasbíráte si pár životů do zásoby... a můžete začít umírat.
Bavil jsem se grafikou, hratelností i estetikou hry, tak proč jen 70%. Inu ID Soft opět vsadil na brutální obtížnost a frustraci. Jedna rána znamená konec a kolo si zopakujete. V druhé půlce začínají typické arkádové pasti. Někam musíte spadnout a občas je to na ostny či mezi monstra. Jasně, že si to zapamatujete a příště se tomu vyhnete, ale život v háji. Jindy lezete po žebříku a najednou máte na hlavě pavouka, případně jdete dopředu a skočí na vás Yetti a je konec. Taktika, opatrnost, znalost monster, dost životů a vzpomínky mě uchránili od opakování hry.
Přesto je to ke konci peklo, zvlášť jedna místnost ke konci, kde na Vás skáče yetti, kolem Vás se zhmotňují duchové a ze stropu útočí pavouk a slizky a vše jistí nesmrtelná lebka. Frustrace je naštěstí vyrovnaná zábavnou hratelností a celkovým stylem hry, přesto bych si hru asi více užil mnohem víc bez té šílené obtížnosti na konci.
Cardhalia