Jejich revírem není asfalt
Jejich tempo je zdlouhavé
Jejich protivníky jsou pařezy, kameny a mocné klacíky
Muži ze Snowrunnera pracují ve dne, protože v noci nic nevidí
Jejich úkolem je smýkat náklad nezdolným terénem a nezapadnout
Zastavím a pneumatiky se pod tíhou boří hlouběji a hlouběji do bahna, možná už ani nevyjedu... OK, teď není vhodný čas se škrábat na hlavě přes nohu. Chytit momentum a nepřehnat to s otáčkami chce citlivou práci s převodovkou a soustředění. Kolikrát jsem se nahýbal pro pivo a chvilková nepozornost mě stála jednu stranu náprav ve škarpě a náklad všude kolem.
Fyzikální engine a chování trucků není úplně ideální a občas má tendenci přehánět nebo naopak ignorovat poškození. Můžu válet sudy ze srázu a nic se mi nestane, ale jemně se otřu o svodidla pneumatikou a ozve se rána, jako kdybych najel na minu. +30dmg! Pádím si to z kopce švuňkem, na cestě větévka, co ji s přehledem pneumatika vyžehlí na prach, ale náprava dostane ránu, jako by tam ležel sekvoj. +20dmg! Tvrdohlavý over-powered vánoční stromeček zastaví na místě pochod dvacetitunového monstra a ani si u toho nezavrže.
Pevná silnice je dar z nebes, naviják pupeční šňůrou.
K dispozici jsou celkem tři státy, které jsou složeny z několika provázaných map. A každá z těch map je ještě větší, než v Mudrunnerovi. Jako rozjezdový a tutoriálový je Michigan, druhá je zasněžená Aljaška a třetí je ruský Taymyr. Těžké jsou svým způsobem všechny, protože zatímco v Michiganu ještě nemám upgradované trucky, tak na Aljašce poznávám, že sníh je větší svinstvo než bahno a na Taymyru už se na nějaké úpravy příjezdových cest vůbec nehraje, takže nemusím zapadnout jen uprostřed nekonečné bažiny, ale taky před vjezdem do skladiště.
Trochu matoucí může být, že je možné se mezi státy libovolně přesouvat hned od začátku a brát si s sebou i veškerou techniku. Někdo to může vzít ze špatného konce nebo spěchat do dalších částí moc rychle a následně to zabalit pro frustraci. Nepomůže ani nepříliš přehledný interface. Každý stát má své hlavní úkoly, ale každá mapa má ještě své vedlejšáky a časové výzvy. Oproti předchozímu dílu tady není technika a upgrady k dispozici hned a bez omezení, ale je potřeba to odemknout průzkumem nebo levelováním a za tvrdý cash nakoupit.
Jezdil jsem do zatáček smykem. S cisternou. A tisíci litry paliva.
Nevyhly se mi ani nepříjemné glitche, kdy po loadu nové mapy zmizel náklad z korby nebo se mi rovnou převrhl celý truck. V jedné z map se mi to stávalo opakovaně. Na druhou stranu, je to otevřený sandbox a bez patchů... Kamera je občas trochu neposedná, hlavně při obsluze jeřábu, ale to už je takový trademark od dob Spintires. Graficky je to obrovský posun kupředu a občas to dokáže být slušný Roman Tyčka. Každý truck má do detailu vymodelovaný interiér, včetně funkčních budíků a zpětných zrcátek. Dokonce je možno hlavu vystrčit z okna nebo se v kabině ohlédnou za sebe. Ještě by to chtělo vychytat ten komický pohyb rukou po volantu a bylo by to echt.
Snowrunner je po všech stránkách vylepšený Mudrunner. Obrovštější, s větší variabilitou nákladu a hromadou úkolů. Simulace extrémního offroadu i nadále zůstává hlavní náplní hratelnosti a ačkoli je tady spousta ústupků a zjednodušení oproti předchozímu dílu, nemyslím si, že je to špatně. Časem by se z toho stal docela harcore survival s možností naprostého selhání a nutností začít znovu celou hru. Což by, vzhledem k herní době desítek až stovek hodin, dokázalo zkazit den.
Hodnocení: ✰✰✰✰✰
Jejich tempo je zdlouhavé
Jejich protivníky jsou pařezy, kameny a mocné klacíky
Muži ze Snowrunnera pracují ve dne, protože v noci nic nevidí
Jejich úkolem je smýkat náklad nezdolným terénem a nezapadnout
Zastavím a pneumatiky se pod tíhou boří hlouběji a hlouběji do bahna, možná už ani nevyjedu... OK, teď není vhodný čas se škrábat na hlavě přes nohu. Chytit momentum a nepřehnat to s otáčkami chce citlivou práci s převodovkou a soustředění. Kolikrát jsem se nahýbal pro pivo a chvilková nepozornost mě stála jednu stranu náprav ve škarpě a náklad všude kolem.
Fyzikální engine a chování trucků není úplně ideální a občas má tendenci přehánět nebo naopak ignorovat poškození. Můžu válet sudy ze srázu a nic se mi nestane, ale jemně se otřu o svodidla pneumatikou a ozve se rána, jako kdybych najel na minu. +30dmg! Pádím si to z kopce švuňkem, na cestě větévka, co ji s přehledem pneumatika vyžehlí na prach, ale náprava dostane ránu, jako by tam ležel sekvoj. +20dmg! Tvrdohlavý over-powered vánoční stromeček zastaví na místě pochod dvacetitunového monstra a ani si u toho nezavrže.
Pevná silnice je dar z nebes, naviják pupeční šňůrou.
K dispozici jsou celkem tři státy, které jsou složeny z několika provázaných map. A každá z těch map je ještě větší, než v Mudrunnerovi. Jako rozjezdový a tutoriálový je Michigan, druhá je zasněžená Aljaška a třetí je ruský Taymyr. Těžké jsou svým způsobem všechny, protože zatímco v Michiganu ještě nemám upgradované trucky, tak na Aljašce poznávám, že sníh je větší svinstvo než bahno a na Taymyru už se na nějaké úpravy příjezdových cest vůbec nehraje, takže nemusím zapadnout jen uprostřed nekonečné bažiny, ale taky před vjezdem do skladiště.
Trochu matoucí může být, že je možné se mezi státy libovolně přesouvat hned od začátku a brát si s sebou i veškerou techniku. Někdo to může vzít ze špatného konce nebo spěchat do dalších částí moc rychle a následně to zabalit pro frustraci. Nepomůže ani nepříliš přehledný interface. Každý stát má své hlavní úkoly, ale každá mapa má ještě své vedlejšáky a časové výzvy. Oproti předchozímu dílu tady není technika a upgrady k dispozici hned a bez omezení, ale je potřeba to odemknout průzkumem nebo levelováním a za tvrdý cash nakoupit.
Jezdil jsem do zatáček smykem. S cisternou. A tisíci litry paliva.
Nevyhly se mi ani nepříjemné glitche, kdy po loadu nové mapy zmizel náklad z korby nebo se mi rovnou převrhl celý truck. V jedné z map se mi to stávalo opakovaně. Na druhou stranu, je to otevřený sandbox a bez patchů... Kamera je občas trochu neposedná, hlavně při obsluze jeřábu, ale to už je takový trademark od dob Spintires. Graficky je to obrovský posun kupředu a občas to dokáže být slušný Roman Tyčka. Každý truck má do detailu vymodelovaný interiér, včetně funkčních budíků a zpětných zrcátek. Dokonce je možno hlavu vystrčit z okna nebo se v kabině ohlédnou za sebe. Ještě by to chtělo vychytat ten komický pohyb rukou po volantu a bylo by to echt.
Snowrunner je po všech stránkách vylepšený Mudrunner. Obrovštější, s větší variabilitou nákladu a hromadou úkolů. Simulace extrémního offroadu i nadále zůstává hlavní náplní hratelnosti a ačkoli je tady spousta ústupků a zjednodušení oproti předchozímu dílu, nemyslím si, že je to špatně. Časem by se z toho stal docela harcore survival s možností naprostého selhání a nutností začít znovu celou hru. Což by, vzhledem k herní době desítek až stovek hodin, dokázalo zkazit den.
Hodnocení: ✰✰✰✰✰
Silent Hill: The Short Message