Iluze rozhodování v Telltale hrách je všem dobře známá a když už se konečně objeví série, ve které na rozhodnutích opravdu záleží, je paradoxně tou nejhorší, se kterou se TT vytasili. Sled situací poslední kapitoly byl v mém podání tak těžko uvěřitelný a nepravděpodobný, že jsem měl z celého vývoje chvíli regulérní pocit noční můry, která se Batmanovi jen zdá... Prakticky celá poslední kapitola se může odehrávat naprosto rozdílně podle voleb v příběhu a to až do takové míry, že záporák se může stát přítelem a naopak.

Charaktery a jejich osud nejsou uzavřené nebo rovnou vyzněly úplně mimo - co se stalo s Freezem? Co se stalo s Catwoman? Proč se Gordon chová jako idiot a Alfred mu v tom sekunduje? A co má znamenat Tiffany? Ta silueta vysoké postavy s širokými rameny a úzkým pasem patřila opravdu malé holce, která se mstí a dokáže zabíjet, ačkoli je sama vystrašená při pohledu na mrtvolu? Come on Telltale, tohle byla hodně velká podpásovka...

V tomhle díle je ještě jedna věc, kterou jsem během hraní příliš nevnímal, ale po dohrání mě to trklo - málo Batmana. A Bruce Wayne? Ten se chová, jako by snad Batmanem ani nebyl...

Ačkoli může být EW technicky nejvyspělejší a po příběhové stránce nejpropracovanější ze všech TT her, dopadlo to s ním dost mizerně a to především kvůli zakončení.

Hodnocení: ✰