CI Games se z té své podprůměrnosti snad nikdy nevyhrabe. Tuhle hru jsem měl rozehranou už snad někdy od dubna minulého roku a několikrát už málem letěla z disku.
Alfou a omegou je umělá inteligence. Vzorce chování nepřátel vůbec nekorespondují s tím, jak bych selsky očekával. Pokud není vyvolán alarm, všichni jsou tak nějak slepí a i když na mě kouká týpek s dalekohledem na 100m, nevidí mě. Jakmile je nalezena mrtvola, spotteři přecházejí do režimu "mám rentgenový voči a nebojím se je použít" a začínají mě identifikovat i na velké vzdálenosti a to i přesto, že vůbec nemůžou vědět, kde se schovávám. A jakmile mě detekují, celá základná je během vteřiny na nohách a veškerá palba je soustředěna mým směrem a to i z útočných pušek, u kterých se panáci vůbec nemusí zaobírat nějakým větrem nebo vzdáleností, zatímco já musím propočítávat výstřel i na 50m...
Novinkou je ukazatel větru a odchylky přímo v optice, takže je snajpování opravdu hodně lehké, bez možnosti tuhle berličku vypnout. Nikoho nezajímají zničené kamery nebo automatické střílny a zabitý kamarád je problém jen na chvíli, než pokračují v hlídkování na své původní trase. A jestliže v "klidovém" režimu můžu instakillovat nepřátele hozeným nožem do batohu, tak při poplachu už nůž nemá žádný efekt, ani když se trefím do oka.
Hromady glitchů, problémy s pohybem v terénu (v pokleku přes koleje prostě nepřejdete) nebo nefungující šplhání, resp. fungující, ale jen na přesně daných místech. Pohyb je často přerušen škubnutím, což má zřejmě spojitost s přechodem do nového sektoru mapy, občas mi přestalo fungovat naprosto zásadní tagování nepřátel. Těch je tady odhadem asi tak miliarda a je až k neuvěření, kolik lidí s maximální výbavou může chránit jednu zídku...
Cryengine vypadá krásně, mapy jsou hezky nadesignované a rozlehlé (a to tak moc, že se autoři rozhodli tady přidat i Fast Travel). K dispozici je jich pět a každá z nich poskytuje několik možných cest postupu, přičemž herní doba se u každém může pohybovat i přes dvě hodiny. V rámci jednotlivých map je pak možno plnit vedlejší úkoly a výzvy, za které hráč dostává body k odemykání schopností a lepší výbavy. Nemůžu říct, že bych se u hraní nudil a pokud má někdo rád snajpení, asi nemá moc jiných možností. Jen je potřeba sem tam přivřít nějaké to voko. Nebo rovnou vobě.
Hodnocení: ✰✰
Alfou a omegou je umělá inteligence. Vzorce chování nepřátel vůbec nekorespondují s tím, jak bych selsky očekával. Pokud není vyvolán alarm, všichni jsou tak nějak slepí a i když na mě kouká týpek s dalekohledem na 100m, nevidí mě. Jakmile je nalezena mrtvola, spotteři přecházejí do režimu "mám rentgenový voči a nebojím se je použít" a začínají mě identifikovat i na velké vzdálenosti a to i přesto, že vůbec nemůžou vědět, kde se schovávám. A jakmile mě detekují, celá základná je během vteřiny na nohách a veškerá palba je soustředěna mým směrem a to i z útočných pušek, u kterých se panáci vůbec nemusí zaobírat nějakým větrem nebo vzdáleností, zatímco já musím propočítávat výstřel i na 50m...
Novinkou je ukazatel větru a odchylky přímo v optice, takže je snajpování opravdu hodně lehké, bez možnosti tuhle berličku vypnout. Nikoho nezajímají zničené kamery nebo automatické střílny a zabitý kamarád je problém jen na chvíli, než pokračují v hlídkování na své původní trase. A jestliže v "klidovém" režimu můžu instakillovat nepřátele hozeným nožem do batohu, tak při poplachu už nůž nemá žádný efekt, ani když se trefím do oka.
Hromady glitchů, problémy s pohybem v terénu (v pokleku přes koleje prostě nepřejdete) nebo nefungující šplhání, resp. fungující, ale jen na přesně daných místech. Pohyb je často přerušen škubnutím, což má zřejmě spojitost s přechodem do nového sektoru mapy, občas mi přestalo fungovat naprosto zásadní tagování nepřátel. Těch je tady odhadem asi tak miliarda a je až k neuvěření, kolik lidí s maximální výbavou může chránit jednu zídku...
Cryengine vypadá krásně, mapy jsou hezky nadesignované a rozlehlé (a to tak moc, že se autoři rozhodli tady přidat i Fast Travel). K dispozici je jich pět a každá z nich poskytuje několik možných cest postupu, přičemž herní doba se u každém může pohybovat i přes dvě hodiny. V rámci jednotlivých map je pak možno plnit vedlejší úkoly a výzvy, za které hráč dostává body k odemykání schopností a lepší výbavy. Nemůžu říct, že bych se u hraní nudil a pokud má někdo rád snajpení, asi nemá moc jiných možností. Jen je potřeba sem tam přivřít nějaké to voko. Nebo rovnou vobě.
Hodnocení: ✰✰
Silent Hill: The Short Message