Herní výzva 2021 - Kategorie č. 8 - Herní nášup (Light)
Never Alone je dokladem kreativitity nezávislých herních tvůrců, kteří se na rozdíl od mainstreamové produkce nebojí volby netradičních vizuálních schémat, stejně tak jako originálního příběhového podkresu i jeho zasazení. Aspoň nevím o titulu, který by využil mýtů a legend aljašských Inuitů a Eskymáků, a navíc se chová jako edutainment, tedy spojení zábavy s výukou.
Never Alone není totiž pouhou logickou plošinovkou, ale také zajímavým zdrojem informací o životě, tradicích i pověstech těchto ledových národů. Informace najdete ve formě videosekvencí opatřených komentáři. Přístup k filmečkům nacházíte v průběhu vašeho hraní po nalezení roztomilých soviček.
Titul vypráví příběh malé holčičky, která se vydává do hloubky ledové pustiny hledat zdroj blizzardu, jenž znemožnil obyvatelům její vesničky obživu. Na její cestě promrzlou krajinou ji provází polární lištička a posléze její imaginární forma v podobě ducha. Stanou se nerozlučnou dvojicí, přičemž hru máte možnost projít buď v kooperačním režimu nebo samozřejmě samostatně, přičemž podle potřeby přepínáte mezi postavami.
Hra je v základu logickou plošinovkou, v níž využíváte interakcí mezi liškou, která umí ovládat ochranné duchy, posunovat je, a tak zpřístupňovat dívce cestu. Ale na její pouti absolvujete také klasické plošinkové sekvence, uhýbání před zlými přízraky, nebo třeba útěk před nezničitelnými nepřáteli, jako například ledním medvědem.
Vizuál je poměrně monotónní, v ledové pustině Aljašky zkrátka nepotkáte rozkvetlou zahradu plnou zeleně, ale atmosféra ledové pustiny je realistická, v rámci možností autoři střídají prostředí i dekorace. Pohyb zpestřují poryvy větru, který nejen slouží jako překážka či nástraha, ale v pozdějších fázích vám může napomoci přeskočit jinak nedostupné oblasti.
Hra je vcelku jednoduchá, vždy je poměrně zřejmé, co máte dělat, i když se můžete setkat s určitými problémy. Interaktivní oblast schovaná za skalou mě donutila použít návod. Ale moje potíže spočívaly spíše ve špatné spolupráci obou hrdinů, kdy mi občas zvířátko spadlo tam, kam nemělo, nebo když postavička špatně následovala tu druhou. Zkrátka bylo jasné, co je třeba udělat, ale exekutiva mi někdy vázla. Lékem by byl asi coop režim, ale chování umělé inteligence bylo občas trochu nevyzpytatelné a autoři by jej mohli doladit lépe.
Never Alone je tak vizuálně originálním titulem, jehož měnící se herní náplň je zábavná a herní doba nastavena tak akorát, abyste se nezačali nudit. Něco málo k dokonalosti hře schází, ale šlo o příjemný a originální kousek.
Never Alone je dokladem kreativitity nezávislých herních tvůrců, kteří se na rozdíl od mainstreamové produkce nebojí volby netradičních vizuálních schémat, stejně tak jako originálního příběhového podkresu i jeho zasazení. Aspoň nevím o titulu, který by využil mýtů a legend aljašských Inuitů a Eskymáků, a navíc se chová jako edutainment, tedy spojení zábavy s výukou.
Never Alone není totiž pouhou logickou plošinovkou, ale také zajímavým zdrojem informací o životě, tradicích i pověstech těchto ledových národů. Informace najdete ve formě videosekvencí opatřených komentáři. Přístup k filmečkům nacházíte v průběhu vašeho hraní po nalezení roztomilých soviček.
Titul vypráví příběh malé holčičky, která se vydává do hloubky ledové pustiny hledat zdroj blizzardu, jenž znemožnil obyvatelům její vesničky obživu. Na její cestě promrzlou krajinou ji provází polární lištička a posléze její imaginární forma v podobě ducha. Stanou se nerozlučnou dvojicí, přičemž hru máte možnost projít buď v kooperačním režimu nebo samozřejmě samostatně, přičemž podle potřeby přepínáte mezi postavami.
Hra je v základu logickou plošinovkou, v níž využíváte interakcí mezi liškou, která umí ovládat ochranné duchy, posunovat je, a tak zpřístupňovat dívce cestu. Ale na její pouti absolvujete také klasické plošinkové sekvence, uhýbání před zlými přízraky, nebo třeba útěk před nezničitelnými nepřáteli, jako například ledním medvědem.
Vizuál je poměrně monotónní, v ledové pustině Aljašky zkrátka nepotkáte rozkvetlou zahradu plnou zeleně, ale atmosféra ledové pustiny je realistická, v rámci možností autoři střídají prostředí i dekorace. Pohyb zpestřují poryvy větru, který nejen slouží jako překážka či nástraha, ale v pozdějších fázích vám může napomoci přeskočit jinak nedostupné oblasti.
Hra je vcelku jednoduchá, vždy je poměrně zřejmé, co máte dělat, i když se můžete setkat s určitými problémy. Interaktivní oblast schovaná za skalou mě donutila použít návod. Ale moje potíže spočívaly spíše ve špatné spolupráci obou hrdinů, kdy mi občas zvířátko spadlo tam, kam nemělo, nebo když postavička špatně následovala tu druhou. Zkrátka bylo jasné, co je třeba udělat, ale exekutiva mi někdy vázla. Lékem by byl asi coop režim, ale chování umělé inteligence bylo občas trochu nevyzpytatelné a autoři by jej mohli doladit lépe.
Never Alone je tak vizuálně originálním titulem, jehož měnící se herní náplň je zábavná a herní doba nastavena tak akorát, abyste se nezačali nudit. Něco málo k dokonalosti hře schází, ale šlo o příjemný a originální kousek.
AMID EVIL - The Black Labyrinth
Pro: Vizuální zasazení a atmosféra ledové pustiny. Pestrá herní náplň. Výukové videosekvence.
Proti: Občas problémy s ovládáním postav.