Příběh předchází jedničce, což není vůbec podstatné, protože je japonský a jako takový je i abstraktní, plný otazníků a nevysvětlených situací a do rozjezdu prvního dílu nepřináší žádné zajímavé informace.

Hra je mnohem více směřována do hororovna, se silenthilovskou příchutí. Mlácení malých vzteklých dětí po hlavách kladívkem je jedna z mála kratochvílí a stísněný pocit z pokřivených "dospělých" zrůdiček doprovází hráče značnou část hry. Tentokrát je těch 16+ opravdu na místě.

Enhaced Edition přinesl do hry ray traycing, ale ten se týká především zrcadlení v kalužích a na jiných površích a nepřináší nijak zásadní posun v kvalitě celé scény. PS5 update je zdarma, v nastavení obrazu je možno si zvolit Beauty a Performance režim, přičemž ten první zajišťuje 4K ve 30fps a ten druhý potom dynamické rozlišení při 60fps. PS5 si s LNII bez problému poradí a prakticky neustále hra běží ve 4K, proto není důvod hrát s Beauty nastavením.

Stejně jako v první díle, i tady jsem místy trpěl při ovládání. Boční pohled na 3D scénu a pohyb v ní není ideální, často jsem umíral jen proto, že postava byla natočená ke skoku pod jiným úhlem, popř. jsem nedokázal odhadnou vzdálenost ve směru od sebe a xobě.

LNII jsem nakonec dohrál dvakrát. Motivace nebyla ani tak platina nebo nutnost si hru připomenout pro napsání komentáře jako spíše "secret ending", který hráč dostane, pokud posbírá všechny holografické pozůstatky dětí. S čistým svědomím můžu prohlásit, že to byl ten nejzbytečnější secret ending v historii secret endingů.

Škoda natahovaného konce a místy otravných únikových pasážích, kde záleží na každé pikosekundě. První díl se tady na DH těšil docela velké oblibě (vzhledem k počtu komentářů a hodnocení), proto mě překvapuje ten nezájem o dvojku, která má celkově lepší hodnocení a produkční kvality.

Hodnocení: ✰✰✰