Zde budu plavat proti značně silnému proudu, ale nyní po kompletním dohrání kariéry ProStreet hodnotím velice kladně. Pro příjemný herní zážitek je však nutno udělat pár drobností, které jsou zmíněny v tomto reddit postu. Především jde o úpravy jinak zdařilého jízdního modelu, bez kterých dnes nemá cenu hru hrát - jde hlavně o smazání tzv. input lagu, který z nepochopitelných důvodů do hry aplikovali samotní vývojáři - hra tak ve výchozím stavu reaguje na vaše pokyny se zpožděním 1 sekundy, což je ve vypjatých silničních závodech dost poznat.

Po těchto drobných úpravách se z ProStreet stává velmi kvalitní příspěvek do legendární série. Oproti Carbonu, který vyšel o rok dříve, přichází s markantním grafickým posunem - především auta jsou zpracována skvěle, opět tu máme dostatek licencovaných modelů (bohužel ale chybí mé oblíbené - Ferrari a Mercedes). Oku však lahodí i ostatní části hry, samozřejmostí je v sérii poprvé nativní podpora vyšších rozlišení, z tohoto pohledu by se tak dal tento díl označit za první „next-gen“ přírůstek v sérii.

Po 3 dílech zaměřujících se na městské pouliční závodění zde přichází vítaná změna v podobě závodění na okruzích - mnohými kritizovaná změna, která dle mě ale logicky po nepříliš úspěšných Carbon musela přijít. Okruhů je dost a jsou rozmanité. To, že jsou některé kratší, vůbec není na škodu. Hra nabídne vedle starých známých modů i dost novinek - Wheelie mod, kde je vašim úkolem odjet co největší vzdálenost na zadních kolech není pro zpestření špatný, nejvíc se mi ale líbily vysokorychlostní mody, kde člověk opravdu cítí, že se řití po silnici pořádnou rychlostí.

Kariéra v ProStreet je značně bohatá a rozvětvená, pokud chcete splnit všechno a navíc ještě s hodnocením dominated, hra vám zabere mnohem více času než třeba výše zmíněný Carbon. Vzhledem k množství nejrůznějších závodních modů a dostatku rozmanitých okruhů jsem rád vše dokončil na 100%.

Zkritizovat tak musím především některé technické neduhy, mezi které i přes nainstalované mody patřilo hlavně to, že jsem při každém spuštění hry musel nastavovat nově veškeré grafické nastavení, protože se mi hra vždy spouštěla s tím nejnižším možným. Dalším bodem, který úplně nevyniká, je dost nevyvážená obtížnost hry. Zezačátku budete vyhrávat bez sebemenší snahy, po chvilce však značně přituhne a situace se obrátí, protože soupeři mají daleko lepší auta, než které si v dané chvíli můžete dovolit vy. To jde nejvíce poznat v modu drag, kdy jde hlavně o to mít patřičně vytuněné a silné auto. Ke konci hry, když už máte vytuněná dobrá auta se pak obtížnost opět značně snižuje, závody se závěrečnými bossy jsou pak oproti závodům s jejich crew (zdravím Rudy Chena, který mi nejvíc zatápěl) opět dost jednoduché a ne jinak je tomu i při závodech s hlavním bossem hry, který se představí hned na začátku.

Dle zdejšího hodnocení jsem čekal velký propadák, ale oproti tomu se mi dostalo příjemného překvapení. Snad bez výše zmíněných modů bych si utvořil jiný názor a třeba hru ani nedohrál, stačilo ale pár úprav a dostalo se mi velmi kvalitní závodní akce, na kterou se navíc i přes své stáří velmi hezky koukalo.
 
Herní výzva 2022 - kategorie č. 3 - Ticho jako v hrobě - Normal