Po tolika letech, co EA vlastnilo exkluzivitu na Star Wars hry a dokázalo ji trestuhodně nevyužít, se konečně dostalo i na fanoušky, kteří si žádali něco, co aspoň trochu bude připomínat staré dobré časy příběhových Jedi Knightů a Dark Forces her. Kdysi jsem měl velké naděje pro neohlášený Jedi Knight III: Brink of Darkness, avšak po prodeji Lucasfilmu společnosti Disney a zrušení herní divize LucasArts, mé naděje na tento neohlášený, leč plánovaný projekt skončili v troskách. Od té doby se herní Star Wars pokusili vzpamatovat skrze mobilní scénu (což je katastrofa) a projekty Star Wars: Battlefront a Star Wars Battlefront II, již pod taktovkou EA. Oba pokusy, řekněme si narovinu, nedopadly úplně podle představ. A pak tu najednou byla tahle hra. Jedi: Fallen Order byl dlouho spekulovaným projektem, ze kterého se nakonec vyklubala spása single-playerových Star Wars her. Pravdou totiž je, že Jedi: Fallen Order je odpovědí na volání fanoušků právě po hře s rytířem Jedi v hlavní roli, kde se nejeden hráč bude moci vyřádit v nějakém příběhu, na které bude aspoň trochu záležet a u toho nejlépe rozskeat světelným mečem celé Impérium. Tohle přece lidi chtěli, ne? No, já si tedy nejsem úplně jistý, že na druhé straně úplně pochopili požadavek. Nicméně, vezměme to popořadě:
Co? Kdo? Kde? A kdy:
Nacházíme se pět let po epizodě III, rytíři Jedi jsou rozmeteni na cucky, Impérium upevňuje svou moc a pomalu ždíme všechny své prostředky k posílení vlastní struktury. Zapomenutý padawan Cal Kestis se po troše zdráhání a problémech v současném zaměstnání vydává napříč galaxií na záchranu budoucí generace rytířů Jedi. Aby to byla správná Star Wars výprava, nebude na to pochopitelně sám. Společnost mu bude dělat tradičně roztomilý droid, hláškující (a za mě nepříliš sympatický) pilot hvězdné lodi Mantis a lidská žena s nejděsivějšíma očima v galaxii....(také zrovna žádná sympaťanda) a možná někdo další. Proti nim pak stojí celé Impérium s nekonečnou zásobou Stormtrooperů a také samozřejmě jeden z nejdebilnějších výtvorů ve Star Wars: Inkvizitoři. Náčrt by ale byl víceméně dobrý. Bohužel provedení značně pokulhává.
ŘÍkám to narovinu: nejraději bych se přidal na Temnou stranu Síly a všechny pozabíjel. Bez milosti. Od parťáků až po Inkvizitory. Většina postav je tak strašně nesympatická, že jsem byl vždycky rád, že s nimi na lodi, která je vaším provizorním domovem, nemusím trávit víc času, než je nezbytné. Hlavní postava taky není žádný Kyle Katarn, ale ujde to. Je tam totiž prostor pro postupný vývoj, což se ve skutečnosti i děje, což je príma. Bohužel, ostatní jsou tak hloupě a otravně napsaní, až to bolí. Nemluvě pak o plytkém scénáři, za kterým stojí Chris Avellone (Planescape: Torment, Fallout 2, Star Wars: Knights of the Old Republic II: The Sith Lords, Fallout: New Vegas), můj nejoblíbenější herní autor, který nejspíš má nejspíš další geniální plán, rozjetý na pokračování a který v konečném výsledku bude dávát smysl.... a nebo se zde chtě nechtě seknul, jinak si to neumím vysvětlit. Bohužel, je to tak. Od člověka, který stojí za mistrovským Star Wars: Knights of the Old Republic II: The Sith Lords, prostě nechápu tákýto unylý a mdlý příběh, jež má za úkol vás provázet hrou. Hlavně žádný strach, kroťte vášně, zní to poměrně tvrdě, ale furt se jedná o celkem fajn zábavu... když se nebudete koukat za oponu. No jo, fakt, nerozčilujte se. Prostě už mi není patnáct a kromě hezkých efektů a příšerek očekávám trochu víc, i když chápu a uznávám, že primárně od tak komerčního produktu, jako jsou Star Wars, je to dnes prostě už hodně. Naříkám na to kvůli starým časům, tam to prostě šlo a tvůrci byli odvážnější. A možná méně svázaní než dnes.
Dobrá zpráva ale je, že se to dobře hraje. V podstatě je Jedi: Fallen Order totiž míchanice z tohoto receptu: Dark Souls (možná spíš Sekiro), Tomb Raider, potažmo Uncharted a Jedi Knight nebo Force Unleashed. Takhle seznamově ten recept zní dost divně, ale světe div se, ono to funguje a je to zábava. Jak to jde dohromady, je vám asi jasné: soubojový systém, cestování po mapách, meditační místa (ukládání pozice/restart nepřátel), architektura úrovní... to vše si hra bere z her od FromSoftware. To DNA tam je bezpochyby vidět a pokud vás tyto hry neoslovily, myslím, že Jedi: Fallen Order nedáte. A to je naprosto v pořádku. Nicméně upozorňuji, že nároky na hráčský skill jsou opravdu minimální oproti Souls hrám, stejně tak i srozumitelnost příběhu. Pohyb jako takový je též podobný Soulsovkám, ale je definitivně šmrncnutý Uncharted nebo Tomb Raiderem. Myslím, že pokud jste alespoň jednu sérii hráli, víte o čem je řeč. Průzkum ruin, řešení hádanek, pohyb po mapě... pokud jste hráli alespoň jednu hru z těchto sérií, budete rychle doma. No a poslední složka je tvořená hrátkami se Sílou jako třeba ve Force Unleashed. Sílá je vaší zbraní, štítem i pomocníkem. Postupně, jak si budete zlepšovat schopnosti, dostanete možnost se podívat do míst, která předtím byla nedostupná a objevovat jejich tajemství. Pozitivní je, že na každém místě něco je, i když, jak jsem poukazoval už výše na stupiditu scénáře, opravdu mě sere, když přijdu k pohřební urně, zmáčknu interaktivní tlačítko a Cal Kestis se pomocí své speciální schopností ponoří do Síly, aby pak tajemně prohlásil, že našel pohřební urnu, do které se pohřbívají mrtví... Jó, to tam fakt je. Asi ale pořád lepší, než hledání stupidních beden s kosmetikou, které podle mě působí akorát rušivě.
Když bych to rozpitvával fakt do mrtě, asi mi celkem i vadí, že zabíjení nepřátel vám dobíjí takový ten "Sílo-metr", díky kterému můžete používat speciální pohyby a nebo celkově vůbec schopnosti Síly jako takové. To mi prostě nedává smysl a tudíž nemyslím, že je to dobrá featura. Na druhou stranu, rozsévat mečem zkázu je fakt obrovská zábava a garantuju, že si to užijete, pakliže přejdete tyto mírné nedostatky. Inu není to prostě ten Jedi Knight a budete-li ho v tom hledat, budete zklamaní. Já k tomu aspoň tak přistupoval a myslím, že to bylo dobře.
Přes všechny výtky je Jedi: Fallen Order dobrá hra. Vlil čerstvou dávku energie do zkomercializované značky, potěšil spoustu hráčů a tak trochu flákl přes držku EA manažery, kteří tvrdí, že v single-player hrách není budoucnost, za což jsem mu nesmírně vděčný. Jsem také zvědavý na další dobrodružství Cala Kestise, jelikož už teď víme, že jsme jej neviděli naposledy. Snad si tvůrci uvědomí, že dospělý hráč snese i trochu víc, než jen mdlý a opatrný příběh a trochu upraví charkter postav, které jsou s prominutím prostě na přesdržku. Pokud se toto podaří, máme se na co těšit.
Mimochodem, konec je vážně epickej. Dejte mi toho víc.
Co? Kdo? Kde? A kdy:
Nacházíme se pět let po epizodě III, rytíři Jedi jsou rozmeteni na cucky, Impérium upevňuje svou moc a pomalu ždíme všechny své prostředky k posílení vlastní struktury. Zapomenutý padawan Cal Kestis se po troše zdráhání a problémech v současném zaměstnání vydává napříč galaxií na záchranu budoucí generace rytířů Jedi. Aby to byla správná Star Wars výprava, nebude na to pochopitelně sám. Společnost mu bude dělat tradičně roztomilý droid, hláškující (a za mě nepříliš sympatický) pilot hvězdné lodi Mantis a lidská žena s nejděsivějšíma očima v galaxii....(také zrovna žádná sympaťanda) a možná někdo další. Proti nim pak stojí celé Impérium s nekonečnou zásobou Stormtrooperů a také samozřejmě jeden z nejdebilnějších výtvorů ve Star Wars: Inkvizitoři. Náčrt by ale byl víceméně dobrý. Bohužel provedení značně pokulhává.
ŘÍkám to narovinu: nejraději bych se přidal na Temnou stranu Síly a všechny pozabíjel. Bez milosti. Od parťáků až po Inkvizitory. Většina postav je tak strašně nesympatická, že jsem byl vždycky rád, že s nimi na lodi, která je vaším provizorním domovem, nemusím trávit víc času, než je nezbytné. Hlavní postava taky není žádný Kyle Katarn, ale ujde to. Je tam totiž prostor pro postupný vývoj, což se ve skutečnosti i děje, což je príma. Bohužel, ostatní jsou tak hloupě a otravně napsaní, až to bolí. Nemluvě pak o plytkém scénáři, za kterým stojí Chris Avellone (Planescape: Torment, Fallout 2, Star Wars: Knights of the Old Republic II: The Sith Lords, Fallout: New Vegas), můj nejoblíbenější herní autor, který nejspíš má nejspíš další geniální plán, rozjetý na pokračování a který v konečném výsledku bude dávát smysl.... a nebo se zde chtě nechtě seknul, jinak si to neumím vysvětlit. Bohužel, je to tak. Od člověka, který stojí za mistrovským Star Wars: Knights of the Old Republic II: The Sith Lords, prostě nechápu tákýto unylý a mdlý příběh, jež má za úkol vás provázet hrou. Hlavně žádný strach, kroťte vášně, zní to poměrně tvrdě, ale furt se jedná o celkem fajn zábavu... když se nebudete koukat za oponu. No jo, fakt, nerozčilujte se. Prostě už mi není patnáct a kromě hezkých efektů a příšerek očekávám trochu víc, i když chápu a uznávám, že primárně od tak komerčního produktu, jako jsou Star Wars, je to dnes prostě už hodně. Naříkám na to kvůli starým časům, tam to prostě šlo a tvůrci byli odvážnější. A možná méně svázaní než dnes.
Dobrá zpráva ale je, že se to dobře hraje. V podstatě je Jedi: Fallen Order totiž míchanice z tohoto receptu: Dark Souls (možná spíš Sekiro), Tomb Raider, potažmo Uncharted a Jedi Knight nebo Force Unleashed. Takhle seznamově ten recept zní dost divně, ale světe div se, ono to funguje a je to zábava. Jak to jde dohromady, je vám asi jasné: soubojový systém, cestování po mapách, meditační místa (ukládání pozice/restart nepřátel), architektura úrovní... to vše si hra bere z her od FromSoftware. To DNA tam je bezpochyby vidět a pokud vás tyto hry neoslovily, myslím, že Jedi: Fallen Order nedáte. A to je naprosto v pořádku. Nicméně upozorňuji, že nároky na hráčský skill jsou opravdu minimální oproti Souls hrám, stejně tak i srozumitelnost příběhu. Pohyb jako takový je též podobný Soulsovkám, ale je definitivně šmrncnutý Uncharted nebo Tomb Raiderem. Myslím, že pokud jste alespoň jednu sérii hráli, víte o čem je řeč. Průzkum ruin, řešení hádanek, pohyb po mapě... pokud jste hráli alespoň jednu hru z těchto sérií, budete rychle doma. No a poslední složka je tvořená hrátkami se Sílou jako třeba ve Force Unleashed. Sílá je vaší zbraní, štítem i pomocníkem. Postupně, jak si budete zlepšovat schopnosti, dostanete možnost se podívat do míst, která předtím byla nedostupná a objevovat jejich tajemství. Pozitivní je, že na každém místě něco je, i když, jak jsem poukazoval už výše na stupiditu scénáře, opravdu mě sere, když přijdu k pohřební urně, zmáčknu interaktivní tlačítko a Cal Kestis se pomocí své speciální schopností ponoří do Síly, aby pak tajemně prohlásil, že našel pohřební urnu, do které se pohřbívají mrtví... Jó, to tam fakt je. Asi ale pořád lepší, než hledání stupidních beden s kosmetikou, které podle mě působí akorát rušivě.
Když bych to rozpitvával fakt do mrtě, asi mi celkem i vadí, že zabíjení nepřátel vám dobíjí takový ten "Sílo-metr", díky kterému můžete používat speciální pohyby a nebo celkově vůbec schopnosti Síly jako takové. To mi prostě nedává smysl a tudíž nemyslím, že je to dobrá featura. Na druhou stranu, rozsévat mečem zkázu je fakt obrovská zábava a garantuju, že si to užijete, pakliže přejdete tyto mírné nedostatky. Inu není to prostě ten Jedi Knight a budete-li ho v tom hledat, budete zklamaní. Já k tomu aspoň tak přistupoval a myslím, že to bylo dobře.
Přes všechny výtky je Jedi: Fallen Order dobrá hra. Vlil čerstvou dávku energie do zkomercializované značky, potěšil spoustu hráčů a tak trochu flákl přes držku EA manažery, kteří tvrdí, že v single-player hrách není budoucnost, za což jsem mu nesmírně vděčný. Jsem také zvědavý na další dobrodružství Cala Kestise, jelikož už teď víme, že jsme jej neviděli naposledy. Snad si tvůrci uvědomí, že dospělý hráč snese i trochu víc, než jen mdlý a opatrný příběh a trochu upraví charkter postav, které jsou s prominutím prostě na přesdržku. Pokud se toto podaří, máme se na co těšit.
Mimochodem, konec je vážně epickej. Dejte mi toho víc.
The Witcher 2: Assassins of Kings
Pro: Výprava, zajímavý námět, zábavný souboják, audiovizuál je peckózní, design úrovní, originální hudba
Proti: Plytký příběh, doprovodné postavy, dialogy, malinko repetetivní, zbytečné bedny s kosmetikou