Jednička vsadila na melancholické vyprávění, silný audio-vizuální zážitek a pohodově nastavenou obtížnost. Dvojka jde jiným směrem. Nevypadá to jako pokračovaní, ale spíše jako jakýsi COOP datadisk. Soustředí se především na hopskání a řešení enviromentálních puzzlů, to ostatní jde do pozadí. Tedy TO ostatní, co dělalo jedničku tak okouzlující hrou. 

Technická stránka zůstala nezměněna, hra vypadá stále xvětu, ale zasloužila by lepší rozlišení. Oba Yarníci se skvěle ovládají i jednomu hráči, není tedy nutné hledat druhý pár rukou. Plynulý pohyb postaviček je lehce předvídatelný a přesný, přesto se tady objevuje několik náročnějších pasáží, u kterých nejeden gamepad poletí proti zdi. A to nemluvím o výzvách, které se postupně odemykají během hraní a jsou pekelně těžké.

Světlé chvilky by se daly spočítat na prstech jedné ruky jednoho nešikovného dřevorubce a rozhodně se k nim řadí konflikty se zvířenou. Taková rozzuřená koroptev nebo necitlivě probuzený kapr dokáží zvednou zábavnost a připomenout, proč byla jednička tak unikátní. Další nebezpečí tady představují jakési černo-červené pšouky, které jsou sice velmi účelově se pohybující a otravné, ale zase je jich hodně...

Příběh o dvou prchajících dětech před pedofily (asi) mě vůbec nezaujal a konec vyzní tak nějak do prázdna. Sedm levelů má celkovou herní dobu kratší než jednička, přesto mi některé přišly natahované. Pro dva hráče to asi není úplně špatná volba, ale moje zklamání je veliké.

Hodnocení: ✰