O Wo Longu jsem porůznu slyšel, že je to vlastně třetí Nioh. Ani jsem to nechápal pejorativně, neboť oba díly Niohu jsem velmi fajn. Spíš jsem chápal přirovnání v oblastech uživatelského rozhraní, padání lootu z nepřátel nebo možná velmi podobnou mytologií, které na první pohled nemusí být vůbec odlišná. Což mi potvrdily záběry, které jsem před koupí sledoval. Jenže při odehrání pár hodin jsem pochopil.
Pro mě, jakožto pro ignoranskýho světskýho člověka, není na pohled rozdíl mezi zasazením Niohu v Japonsko a Wo Longu v Číně. Co mi celou dobu připomínalo to, že nehraji oficiální pokračování Niohu, byla jména postav a jejich dabing a to mě pocitově vracelo do světa námořníka Williame a mnou vytvořené modrooké slečny.
Retrospektivě mě do předešlého zachraňování světa s v japonském vydání vracely i úrovně. Možnost skákat ve Wo Longu byla zohledněna při stavbě světa a pohyb po něm byl mnohem vertikálnější. To se mi obzvlášť velmi líbilo v oblastech, které se proměnily po odčerpání vody a vznikaly tak další cesty. Jinak tématicky byly úrovně identické s těmi z Niohu a to mě po desítkách hodin v těchto hrách vůbec nepotěšilo.
Zhruba v půlce hry jsem se přistihl, jak nečtu vůbec titulky v příběhových filmečcích. Tak jsem se rozhodl je prostě přeskakovat a nemám pocit, že jsem o něco přišel. Normálně mám rád něco co se vydává za příběh a lepí moje hraní dohromady. Filmečky, ve kterých jde zlý pán s něčím zlým v ruce a dělá z hodných lidí zlé lidi, s kterými pak moje postava bojuje, vyhraje a mlčky v dialozích přikyvuje, už jsem někde viděl. Nebyl to ten Ni....
Upřímně nevím jestli moje hodnocení reflektuje to, jak jsem se u Wo Longu bavil či ne. Jsem z něho dost v rozpacích. Při dohrání Sekira jsem si nadějně povzdechl s tím, že FromSoftware ukázal další možnou cestu pro souls hry a nenapadlo by mě, že jako další jí udělají v Team Ninja v podstatě dobře, ale nalepí to na něco, co už jsme dvakrát viděli. Je to funkční a dobře ovladatelná souls like hra, které chybí rozmanitost v soubojích s bossákama a míří spíš na kvantitu než na kvalitu. Takže kdo rád rozmlacuje ovladače či klávesnice při intenzivních soubojích už asi dohrál, ale já bych jinak doporučil počkat na případnou dvojku, která bude vymazlenější. Jako to bylo v případě Niohu. A musím dodat, že patřím k té šťastnější půlce hráčů na PC, které to jelo asi v pořádku (nejvyšší nastavení, priorita FPS s lockem na 60).
Herní výzva 2023 - 4. Země vycházejícího slunce
Pro mě, jakožto pro ignoranskýho světskýho člověka, není na pohled rozdíl mezi zasazením Niohu v Japonsko a Wo Longu v Číně. Co mi celou dobu připomínalo to, že nehraji oficiální pokračování Niohu, byla jména postav a jejich dabing a to mě pocitově vracelo do světa námořníka Williame a mnou vytvořené modrooké slečny.
Retrospektivě mě do předešlého zachraňování světa s v japonském vydání vracely i úrovně. Možnost skákat ve Wo Longu byla zohledněna při stavbě světa a pohyb po něm byl mnohem vertikálnější. To se mi obzvlášť velmi líbilo v oblastech, které se proměnily po odčerpání vody a vznikaly tak další cesty. Jinak tématicky byly úrovně identické s těmi z Niohu a to mě po desítkách hodin v těchto hrách vůbec nepotěšilo.
Zhruba v půlce hry jsem se přistihl, jak nečtu vůbec titulky v příběhových filmečcích. Tak jsem se rozhodl je prostě přeskakovat a nemám pocit, že jsem o něco přišel. Normálně mám rád něco co se vydává za příběh a lepí moje hraní dohromady. Filmečky, ve kterých jde zlý pán s něčím zlým v ruce a dělá z hodných lidí zlé lidi, s kterými pak moje postava bojuje, vyhraje a mlčky v dialozích přikyvuje, už jsem někde viděl. Nebyl to ten Ni....
Upřímně nevím jestli moje hodnocení reflektuje to, jak jsem se u Wo Longu bavil či ne. Jsem z něho dost v rozpacích. Při dohrání Sekira jsem si nadějně povzdechl s tím, že FromSoftware ukázal další možnou cestu pro souls hry a nenapadlo by mě, že jako další jí udělají v Team Ninja v podstatě dobře, ale nalepí to na něco, co už jsme dvakrát viděli. Je to funkční a dobře ovladatelná souls like hra, které chybí rozmanitost v soubojích s bossákama a míří spíš na kvantitu než na kvalitu. Takže kdo rád rozmlacuje ovladače či klávesnice při intenzivních soubojích už asi dohrál, ale já bych jinak doporučil počkat na případnou dvojku, která bude vymazlenější. Jako to bylo v případě Niohu. A musím dodat, že patřím k té šťastnější půlce hráčů na PC, které to jelo asi v pořádku (nejvyšší nastavení, priorita FPS s lockem na 60).
Herní výzva 2023 - 4. Země vycházejícího slunce
Indiana Jones and the Great Circle
Pro: méně nutnosti vyzbrojování se novým lootem, žádné yokai realmy, zjednodušení levelování a používání magie, fortitude systém jakožto ulehčení a odměna za prozkoumávání
Proti: anglický dabing, HUD, více nezajímavých bossů než těch zajímavých (proklínám tě Lu Bue), úplně zbyteční nepřátelé v podobě vlků a pavouků - žádná výzva, žádná otrava, prostě tam byli