Dvojka jde bezpečně ve stopách jedničky a příliš mnoho změn zde tedy hráč očekávat nemůže. Není k tomu ani důvod, protože jednička byla skvělá. Pár osvěžujících novinek se tu ale přeci jen najde.

Už první díl byl velmi zábavný čistě z hlediska vymazlené a propracované hratelnosti. Když k tomu dodáte zajímavý příběh a postavy, nemůžete udělat špatnou hru. Dle mého názoru je pak příběh a vůbec menší množství skutečně zajímavých postav jedinou slabší částí oproti předchozímu dílu.

Pokud máte rádi volby a jejich následky, sérii Dishonored si zamilujete. Jedna z prvních voleb zde mění hru naprosto zásadně - hrát za Corva, hlavního protagonistu prvního dílu? Nebo radši projít hru v kůži jeho dcery císařovny Emily, která už v prvním díle sehrála nemalou roli? Těžká volba. Ty další už pak naštěstí tak těžké nejsou.

Pokud chcete mít dobrý konec, měli byste se vyvarovat zabíjení. Zde už Vás ale hra nebude za nějaké to sem tam zabití trestat tolik jako díl první. Za tohle ode mě palec nahoru, jelikož nejzábavavnějši je Dishonored aspoň pro mě tehdy, když mohu příležitostně i zabít a přesto zůstat klaďasem.

Ve zkratce by se tak dalo říct, že (kromě výše zmíněného) dvojka ještě vylepšuje to, v čem už jednička byla téměř dokonalá. Je to po všech čertech opravdu vymazlená hra, která si zaslouží sbírat ta nejvyšší ocenění. Když byste mi ale dali meč na krk a já si musel vybrat mezi oběma díly, volil bych pro hutnější atmosféru a zajímavější zápletku díl první.