Poslední adventura od Future Games Tale of a Hero je za mnou. Na rozdíl od ostatních jsem ji nikdy nehrál, takže jsem nebyl ovlivněn žádnou nostalgií nebo vzpomínkami. A nemůžu úplně souhlasit s hodnoceními kolem. Je to asi o osobním vkusu, ale Tale of a Hero je pohádková, tak trochu typicky česká adventura a já mám pohádkový adventury rád. Je to trošku Kyrandia či King Quest, ale nejvíce mě to připomenulo díky zvratům na konci zapadlou adventuru z devadesátek Dragonsphere.
Olaf je typický i netypický hrdina pohádkového světa. Jeho otec byl legendární dobrodruh, který napsal spoustu knížek o svých příbězích, ve vzpomínkách na ně si hra jemně střílí z klasických klišé podobných příběhů. Olaf má magický nůž, určitý výcvik a čeká na svou první hrdinskou výpravu. Zároveň ale žije obyčejný život ve vsi, má si brát Alii a je tak trochu pod pantoflem už před svatbou, což je celkem milý úkrok od všech svobodných, flirtujících hrdinů co zachraňují princezny. Další úkrok je, že Olaf přes dráhu hrdiny odmítá být vrahem a hledá jiné řešení.
Jinak je příběh klasický, relativně vážný se špetkou humoru. Olaf se skutečně má vydat na hrdinskou výpravu - čarodějka Pripogala chce aby zastavil ledového obra Krugela, který unesl jeho dětskou kamarádku, princeznu Erau (což v Alii pochopitelně vyvolá žárlivost). Ve čtyřech kapitolách (úvodní je spíše předehra) musíte najít a oživit někoho kdo vůbec ví, jak ho zabít, najít legendární zbraň a dostat se k němu. Je to pohádka, takže to skončí víceméně dobře, ale nebylo by to studio Future Games, aby si na konec nepřipravili smršť zvratů, relativizaci dobra a zla a celkem cynické vyústění - hrdina je pouze nástroj v rukou mocných.
Grafika je klasicky ručně kreslená, nijak zázračná, ale neurážející s pár pěknými lokacemi typu podmořský svět. A dalo by se říct, že úvodní chaloupka či hospoda jsou typicky české.
Hratelnost... inu ani tady nemůžu souhlasit s hodnocením kolegů, že je to lehké. Tale of a Hero je poměrně těžká - žádné tlačítko zobrazování aktivních míst či východů, pixelhunting na každém kroku, tradičním morem je objevování se aktivních míst až když něco uděláte. S tím jsem zápasil celou hru. tady Vám nepomůže ani prošmejdit kurzorem celou obrazovku, většinou se objeví něco mrňavého čeho si vůbec nevšimnete (oříšky, slimáci, mořské okurky atd..). Jeden přehlédnutý kámen mě stál i jediné nakouknutí do návodu. Je tu také spousta míst, které nejsou za celou hru k ničemu i když se tváří že budou (kupříkladu desítky zářících kytek v podmořském světě). Je to adventura kombinační se spoustou naprosto šílených kombinací, ale často se zaseknete díky tomu, že postupem je vrátit se k nějaké mluvící postavě a na něco se zeptat. Nepomůže Vám ani dopředné kombinování věcí v inventáři, protože často jde něco zkombinovat až v určité etapě příběhu.
Nejvíce mě bavil podmořský svět s duchem kapitána lodě, spoustou zvířátek, místo kde neplatí nahoře ani dole a s celkem zajímavým příběhem o dvou národech které se prakticky vyvraždili kvůli artefaktu. Ovšem když jsem zjistil co bylo tím artefaktem, řekl jsem si jestli si ze mě autoři dělají prdel. Ale zrovna tahle kapitola byla herně asi největší peklo - ukrytá místa, objevující se místa, desítky obrazovek a naprosto šílené úkoly (zkombinujte dalekohled s okurkou a mořskou dobrotou abyste chytili rybu - to jsou čisté devadesátky).
Celkový dojem mám ale poměrně dobrý - příběh je pěkný se zajímavým vyústěním, grafika slušná, hratelnost tuhá ale ne neférová. Nestrhlo mě to, ale slušně jsem se bavil.
Olaf je typický i netypický hrdina pohádkového světa. Jeho otec byl legendární dobrodruh, který napsal spoustu knížek o svých příbězích, ve vzpomínkách na ně si hra jemně střílí z klasických klišé podobných příběhů. Olaf má magický nůž, určitý výcvik a čeká na svou první hrdinskou výpravu. Zároveň ale žije obyčejný život ve vsi, má si brát Alii a je tak trochu pod pantoflem už před svatbou, což je celkem milý úkrok od všech svobodných, flirtujících hrdinů co zachraňují princezny. Další úkrok je, že Olaf přes dráhu hrdiny odmítá být vrahem a hledá jiné řešení.
Jinak je příběh klasický, relativně vážný se špetkou humoru. Olaf se skutečně má vydat na hrdinskou výpravu - čarodějka Pripogala chce aby zastavil ledového obra Krugela, který unesl jeho dětskou kamarádku, princeznu Erau (což v Alii pochopitelně vyvolá žárlivost). Ve čtyřech kapitolách (úvodní je spíše předehra) musíte najít a oživit někoho kdo vůbec ví, jak ho zabít, najít legendární zbraň a dostat se k němu. Je to pohádka, takže to skončí víceméně dobře, ale nebylo by to studio Future Games, aby si na konec nepřipravili smršť zvratů, relativizaci dobra a zla a celkem cynické vyústění - hrdina je pouze nástroj v rukou mocných.
Grafika je klasicky ručně kreslená, nijak zázračná, ale neurážející s pár pěknými lokacemi typu podmořský svět. A dalo by se říct, že úvodní chaloupka či hospoda jsou typicky české.
Hratelnost... inu ani tady nemůžu souhlasit s hodnocením kolegů, že je to lehké. Tale of a Hero je poměrně těžká - žádné tlačítko zobrazování aktivních míst či východů, pixelhunting na každém kroku, tradičním morem je objevování se aktivních míst až když něco uděláte. S tím jsem zápasil celou hru. tady Vám nepomůže ani prošmejdit kurzorem celou obrazovku, většinou se objeví něco mrňavého čeho si vůbec nevšimnete (oříšky, slimáci, mořské okurky atd..). Jeden přehlédnutý kámen mě stál i jediné nakouknutí do návodu. Je tu také spousta míst, které nejsou za celou hru k ničemu i když se tváří že budou (kupříkladu desítky zářících kytek v podmořském světě). Je to adventura kombinační se spoustou naprosto šílených kombinací, ale často se zaseknete díky tomu, že postupem je vrátit se k nějaké mluvící postavě a na něco se zeptat. Nepomůže Vám ani dopředné kombinování věcí v inventáři, protože často jde něco zkombinovat až v určité etapě příběhu.
Nejvíce mě bavil podmořský svět s duchem kapitána lodě, spoustou zvířátek, místo kde neplatí nahoře ani dole a s celkem zajímavým příběhem o dvou národech které se prakticky vyvraždili kvůli artefaktu. Ovšem když jsem zjistil co bylo tím artefaktem, řekl jsem si jestli si ze mě autoři dělají prdel. Ale zrovna tahle kapitola byla herně asi největší peklo - ukrytá místa, objevující se místa, desítky obrazovek a naprosto šílené úkoly (zkombinujte dalekohled s okurkou a mořskou dobrotou abyste chytili rybu - to jsou čisté devadesátky).
Celkový dojem mám ale poměrně dobrý - příběh je pěkný se zajímavým vyústěním, grafika slušná, hratelnost tuhá ale ne neférová. Nestrhlo mě to, ale slušně jsem se bavil.
Memento Mori 2: Guardians of Immortality