Hned na začátek musím říct, že Kingdom Come (dále KCD) u mě v hodnocení v průběhu lítalo někde mezi 50% a 100%. První část mého povídání bude čistě o tom, jak jsem si v průběhu let hledal ke KCD cestu.
Od chvíle, kdy jsem hru podpořil na Kickstarteru jsem se na ni těšil, objednal jsem si PS4 verzi, protože tou dobou jsem neměl herní PC a bylo mi jasné, že jediný, kde si hru zahraju je moje konzole. Po letech čekání jsem nadšeně hru rozbalil, vložil do konzole, hrál asi 4 hodiny a.... už ji znovu nespustil. Kombinace toho, že hra běžela na PS4 ve 30fps a nemožnosti libovolných uložení + zřejmě smůla v tom, že v prvních hodinách, kdy je Jindra opravdu ještě naprosto neschopný dřevo a já během prvních několika questů několikrát při cestování narazil na skupinu kumánů a opakoval jsem poslední 1-2 hodiny mě frustrovala na tolik, že KCD skončilo na poličce na dlouhá léta. Jsem ve fázi hraní, kdy hrám nedokážu vždycky věnovat několik hodin v kuse a tahle mechanika mně tehdy dokázala hru natolik otrávit, že nebyla šance ji hrát, protože tímhle tempem bych za několik týdnů možná pokořil první pětinu hry. Povzdychl jsem si, že tenhle potenciální klenot pro mě tím pádem asi nebude a hru si nechal aspoň jako památku ke Kickstarterové kampani.
Kdy se mi KCD připomnělo podruhé bylo v době, kdy jsem slyšel o vzniku fanouškovského českého dabingu, ten sice na konzole nedorazí, ale tou dobou jsem měl PS5 a říkal jsem si, že třeba na novější konzoli poběží KCD lépe a tak to zkusím rozehrát podruhé. Bohužel patch žádný nevyšel, a PS5 samo o sobě hry nijak nevylepšuje (možná jen nějak upscaluje rozlišení), takže druhý pokus o rozehrání neměl dlouhého trvání a po pár questech dopadl úplně stejně, jako před lety.
DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO
No a začátkem roku jsem si pořídil SteamDeck a nevěřil bych, že 80h herního času v KCD nakonec strávím právě na tomhle handheldu. Zakoupil jsem v akci KCD podruhé na Steamu, vybral český dabing a pustil se do KCD potřetí.
Začátkem jsem se tentokrát prokousal daleko snadněji, netuším, jestli se některé mechaniky/obtížnost změnily v průběhu let v rámci updatů, asi se mi úplně nezdá, že by za všechno mohlo jen to, že jsem si hru užíval v krásných 60fps a vysokých detailech. Nicméně všechna negativa, která mě bránila v hraní KCD dříve byla za pár hodin pryč. Potom, co se Jindra trochu naučí s lukem, lépe páčit, vydělá si pár zlatých a nakoupí pár Sejvovic, se daleko lépe dýchá a člověk se nemusí bát, že ztratí poslední hodiny herního času kvůli náhodné události. Stejně musím říct, že u tohohle typu hry s takovou mechanikou úplně nesouhlasím a quick save bych tam rád viděl standardně (to je jen můj osobní názor, chápu i ty argumenty, proč tam být nemá).
Dalších pár desítek hodin jsem si KCD vesměs užíval plnými doušky a zjišťoval, že je to fakt krásný, dobře se to hraje a je to plný obsahu. Questy jsou kreativní, zajímaly mě dialogy i osudy jednotlivých postav. Hudební doprovod je skvělý, lesy vypadají nádherně. Nicméně pořád se našly určité důvody k frustraci. Očekával jsem, že po mnoha letech na trhu přijdu k perfektně odladěnému titulu (jako je tomu například v současnosti s Cyberpunk 2077, nicméně stále mě překvapilo do kolika bugů, pádů hry, nebo rozbitých questů, jsem se dostal - konkrétně třeba nemožnost dokončit quest, protože jsem ho dodělal dříve, než jsem se na dané místo pomocí "A" podíval. A stalo se to během hry několikrát, kdy jsem musel lovit starší uloženou pozici, protože se nedalo pokračovat dál. Soubojový systém taky není dokonalý. 1 na 1 funguje relativně dobře, ale jak je v souboji více postav, je to jen zmatek, přepínání focusu na jednotlivé nepřátele funguje jen někdy. Nejvtipnější potom taky je, když už téměř na max. vylevelovaný Jindřich při útoku na ozbrojeného sedláka od něj dostane "Perfect block" což se stává mnohem častěji, než by podle mě mělo.
Možná to vypadá, že se soustředím spíš na to negativní, nicméně i přes ty všechny chyby a bohužel u některých questů fakt silnou frustraci - kdy mi to hodnocení lítalo k těm 50% - mě KCD velmi bavilo a vůbec těch spousty hodin v něm strávených nelituji. Naopak o to víc se nyní těším na dvojku, ve kterou vkládám naděje, že bude uhlazenější a snad bez zbytečných bugů a občas nevyvážených soubojů. Jsem rád, že jsem nad KCD nezlomil hůl a že po 10 letech od podpoření hry a 6 letech, co mi leží doma, jsem konečně prošel s Jindřichem celou první část jeho cesty.
Od chvíle, kdy jsem hru podpořil na Kickstarteru jsem se na ni těšil, objednal jsem si PS4 verzi, protože tou dobou jsem neměl herní PC a bylo mi jasné, že jediný, kde si hru zahraju je moje konzole. Po letech čekání jsem nadšeně hru rozbalil, vložil do konzole, hrál asi 4 hodiny a.... už ji znovu nespustil. Kombinace toho, že hra běžela na PS4 ve 30fps a nemožnosti libovolných uložení + zřejmě smůla v tom, že v prvních hodinách, kdy je Jindra opravdu ještě naprosto neschopný dřevo a já během prvních několika questů několikrát při cestování narazil na skupinu kumánů a opakoval jsem poslední 1-2 hodiny mě frustrovala na tolik, že KCD skončilo na poličce na dlouhá léta. Jsem ve fázi hraní, kdy hrám nedokážu vždycky věnovat několik hodin v kuse a tahle mechanika mně tehdy dokázala hru natolik otrávit, že nebyla šance ji hrát, protože tímhle tempem bych za několik týdnů možná pokořil první pětinu hry. Povzdychl jsem si, že tenhle potenciální klenot pro mě tím pádem asi nebude a hru si nechal aspoň jako památku ke Kickstarterové kampani.
Kdy se mi KCD připomnělo podruhé bylo v době, kdy jsem slyšel o vzniku fanouškovského českého dabingu, ten sice na konzole nedorazí, ale tou dobou jsem měl PS5 a říkal jsem si, že třeba na novější konzoli poběží KCD lépe a tak to zkusím rozehrát podruhé. Bohužel patch žádný nevyšel, a PS5 samo o sobě hry nijak nevylepšuje (možná jen nějak upscaluje rozlišení), takže druhý pokus o rozehrání neměl dlouhého trvání a po pár questech dopadl úplně stejně, jako před lety.
DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO
No a začátkem roku jsem si pořídil SteamDeck a nevěřil bych, že 80h herního času v KCD nakonec strávím právě na tomhle handheldu. Zakoupil jsem v akci KCD podruhé na Steamu, vybral český dabing a pustil se do KCD potřetí.
Začátkem jsem se tentokrát prokousal daleko snadněji, netuším, jestli se některé mechaniky/obtížnost změnily v průběhu let v rámci updatů, asi se mi úplně nezdá, že by za všechno mohlo jen to, že jsem si hru užíval v krásných 60fps a vysokých detailech. Nicméně všechna negativa, která mě bránila v hraní KCD dříve byla za pár hodin pryč. Potom, co se Jindra trochu naučí s lukem, lépe páčit, vydělá si pár zlatých a nakoupí pár Sejvovic, se daleko lépe dýchá a člověk se nemusí bát, že ztratí poslední hodiny herního času kvůli náhodné události. Stejně musím říct, že u tohohle typu hry s takovou mechanikou úplně nesouhlasím a quick save bych tam rád viděl standardně (to je jen můj osobní názor, chápu i ty argumenty, proč tam být nemá).
Dalších pár desítek hodin jsem si KCD vesměs užíval plnými doušky a zjišťoval, že je to fakt krásný, dobře se to hraje a je to plný obsahu. Questy jsou kreativní, zajímaly mě dialogy i osudy jednotlivých postav. Hudební doprovod je skvělý, lesy vypadají nádherně. Nicméně pořád se našly určité důvody k frustraci. Očekával jsem, že po mnoha letech na trhu přijdu k perfektně odladěnému titulu (jako je tomu například v současnosti s Cyberpunk 2077, nicméně stále mě překvapilo do kolika bugů, pádů hry, nebo rozbitých questů, jsem se dostal - konkrétně třeba nemožnost dokončit quest, protože jsem ho dodělal dříve, než jsem se na dané místo pomocí "A" podíval. A stalo se to během hry několikrát, kdy jsem musel lovit starší uloženou pozici, protože se nedalo pokračovat dál. Soubojový systém taky není dokonalý. 1 na 1 funguje relativně dobře, ale jak je v souboji více postav, je to jen zmatek, přepínání focusu na jednotlivé nepřátele funguje jen někdy. Nejvtipnější potom taky je, když už téměř na max. vylevelovaný Jindřich při útoku na ozbrojeného sedláka od něj dostane "Perfect block" což se stává mnohem častěji, než by podle mě mělo.
Možná to vypadá, že se soustředím spíš na to negativní, nicméně i přes ty všechny chyby a bohužel u některých questů fakt silnou frustraci - kdy mi to hodnocení lítalo k těm 50% - mě KCD velmi bavilo a vůbec těch spousty hodin v něm strávených nelituji. Naopak o to víc se nyní těším na dvojku, ve kterou vkládám naděje, že bude uhlazenější a snad bez zbytečných bugů a občas nevyvážených soubojů. Jsem rád, že jsem nad KCD nezlomil hůl a že po 10 letech od podpoření hry a 6 letech, co mi leží doma, jsem konečně prošel s Jindřichem celou první část jeho cesty.
Pro: věrné zpracování českých lokací, hudba, příběh a děj
Proti: nevyvážená obtížnost, bugy, občasné rozbití questů