Zde typicky vítězí forma nad obsahem, zpočátku strhující nordické, depresivní a famózně ozvučené prostředí časem trochu "zevšední", je to prostě pořád stejné. Stejně tak nepřátelé a souboje mě zde příjdou tak jako "do počtu"..
A často člověk jen bloudí a prochází jakési "checkpointy', které mu následně "potichu" kdesi otevřou cestu dále. Je to značně matoucí a nepřehledné. Náplň celé hry se tak smrskává na "walking simulátor" v úžasně vykresleném "pološíleném" světě, kde hledáte cestu a řešíte jak otevřít další a další brány. Vím, ta hra si ani neklade za cíl něco víc, odehrává se v něčí hlavě a Senua prostě jen opravdu hledá "cestu ven".. Ale mě opravdu kromě úvodního "wow" tahle cesta úplně nechytla.