Indiana Jones a Poslední křížová výprava je můj nejoblíbenější film. Možná z nostalgie, možná proto, že je to opravdu vynikající film a možná proto, že kdykoliv ho vidím, tak mě zapadne vše co má skvělý film mít dohromady. Ale tohle není komentář k filmu nýbrž ke hře.
Začnu technickým stavem hry. Hru jsem hrál v early acess o 3 dny dřív díky premium edici. Hned na úvod musím říct že hra vypadá a běží naprosto skvěle. Takhle dobře optimalizovanou hru day one jsem dlouho nezažil. Hra mi v průběhu hraní ani jednou nespadla, neměl jsem žádné vizuální glitche. Pouze jednou se mi stalo, že jsem musel načíst kontrolní bod (o minutu hraní zpět), protože se mi neukázala ikonka použití biče.
Teď ke hře samotné. První co mě odrovnalo byl úvod hry. Úvodních 5 minut nemohli autoři vymyslet lépe. zahrajete si intro Dobyvatelů ztracené archy. Hned po intru jste vrženi do příběhu a hned na úvod naprosto potěší míra detailů a pomrknutí pro fanoušky filmů. Hra s úctou nakládá s filmovým universem a v průběhu hraní by vás ani nenapadlo říct, tohle není Indy, tohle by Indy ve filmech neudělal. Navíc hru podtrhuje skvělá hudba, ať už ta známá z filmů od Johna Williamse nebo nová, která se ke hře hodí.
Příběh hry je vynikající. Hlavní i vedlejší postavy jsou zapamatovatelné, hlavní záporák mě chvilkama připomínal Frau Engel z Wolfensteina (autoři se nezapřou). Vedlejší mise a sběratelské předměty zde mají opravdu smysl. Ať už kvůli doplnění příběhu, vylepšení postavy, navštívení skrytých míst, ale hlavně proto, že jsou zábavné a často nerozeznáte rozdíl od hlavní mise. Takže se málokdy stane, že vám dává statické NPC nějaký trapný fetch quest jako tomu bylo např. v Shadow of The Tomb Raider. Rovněž mě potěšilo, že příběh dává možnost aby jsme se podívali do mnoha různorodých lokací. Bál jsem se, že si řeknu "je škoda, že jsem nebyl na poušti, nebo v džungli". Tohle zde neplatí, lokace jsou velmi variabilní.
Hratelnost je rovněž výborná. Hra mi připomínala Deus Ex: Human Revolution, Wolfenstaina (bez masakrovaní nepřátel) a občas nějaký walking simulator. Hra vás donutí střílet (co si dobře pamatuji) jen 2x a s mojím stylem hraní jsem měl hru jako střílečku tak málo, že nedokážu ani říct jak se zbraně chovají. Hra vás opravdu do ničeho nenutí, můžete si hrát svým tempem, můžete se vyhnout konfliktu, můžete postupně odpravit nepřátele pomocí stealthu. Navíc lze Indyho vylepšovat pomocí nalezených knih, což taky lecos ulehčí. Jediné co mi přišlo lehce nevyužité v combatu byl bič. Pokud jsem něco nepřehlédl nebo neminul důležité vylepšení postavy, tak v podstatě funguje bič na stisknutí jednoho tlačítka, ale nejde držet v ruce jako např. revolver.
Další věc co byla celkem diskutovaná tak je pohled z první osoby. Popravdě jsem se ho taky celkem bál. Sedí mě maximálně do koridorových stříleček typu CoD nebo Doom. Zde je to však ku prospěchu věci a zachování immerze. Představte si situaci, kdy se plazíte úzkou skulinkou v hrobce a najednou se vám objeví před očima štír. A podobných situací je spousty. Navíc i tak si Indyho z třetí osoby užijete dost a navíc hra má velké množství cutscén (které vystihují filmy a jsou skvěle střižené), takže se nestane že by vám bylo líto, že Indyho nevidíte.
Co se týče negativ nic moc mě opravdu nenapadá. Snad jen umělá inteligence je někdy opravdu umělá. Snad to poladí nějaký nastávající patch, ale jediné momenty kdy jsem byl vytržen z immerze, tak bylo díky tomu, že nepřátelé dělali různé brikule. A boss fighty jsou nenápadité a celkem nezapamatovatelné.
Asi jsem mladší než než většina lidí zde (28 y/o), ale rád vzpomínám na doby, kdy jsme na základce neřešili jestli je hra dobrá nebo špatná. Prostě nás bavila nebo ne. Jedna taková mě bavila moc. Indiana Jones and Emperors Tomb, hra kterou mám díky nostalgii zkreslenou jako skvělou. Hra, kterou jsem dohrál více než desetkrát, protože v ní hraju za svého nejoblíbenějšího filmového hrdinu. Jsem rád, že je tu další taková hra. Tímto se pro mě uzavírá jeden pomyslný hráčský milník. V roce 2025 mě čeká kompletní rekonstrukce domu (svépomocí), který jsem koupil. Čeká mě svatba a celkově na delší dobu stav kdy na hry nebude čas. A jsem moc rád, že jsem tenhle Velký Kruh uzavřel právě tímto hrdinou, právě touhle hrou. Navíc u hry, která je skvělá jako taková a navíc důstojná ke zdrojovému materiálu. Pro mě nejlepší herní adaptace všech dob a GOTY.
Začnu technickým stavem hry. Hru jsem hrál v early acess o 3 dny dřív díky premium edici. Hned na úvod musím říct že hra vypadá a běží naprosto skvěle. Takhle dobře optimalizovanou hru day one jsem dlouho nezažil. Hra mi v průběhu hraní ani jednou nespadla, neměl jsem žádné vizuální glitche. Pouze jednou se mi stalo, že jsem musel načíst kontrolní bod (o minutu hraní zpět), protože se mi neukázala ikonka použití biče.
Teď ke hře samotné. První co mě odrovnalo byl úvod hry. Úvodních 5 minut nemohli autoři vymyslet lépe. zahrajete si intro Dobyvatelů ztracené archy. Hned po intru jste vrženi do příběhu a hned na úvod naprosto potěší míra detailů a pomrknutí pro fanoušky filmů. Hra s úctou nakládá s filmovým universem a v průběhu hraní by vás ani nenapadlo říct, tohle není Indy, tohle by Indy ve filmech neudělal. Navíc hru podtrhuje skvělá hudba, ať už ta známá z filmů od Johna Williamse nebo nová, která se ke hře hodí.
Příběh hry je vynikající. Hlavní i vedlejší postavy jsou zapamatovatelné, hlavní záporák mě chvilkama připomínal Frau Engel z Wolfensteina (autoři se nezapřou). Vedlejší mise a sběratelské předměty zde mají opravdu smysl. Ať už kvůli doplnění příběhu, vylepšení postavy, navštívení skrytých míst, ale hlavně proto, že jsou zábavné a často nerozeznáte rozdíl od hlavní mise. Takže se málokdy stane, že vám dává statické NPC nějaký trapný fetch quest jako tomu bylo např. v Shadow of The Tomb Raider. Rovněž mě potěšilo, že příběh dává možnost aby jsme se podívali do mnoha různorodých lokací. Bál jsem se, že si řeknu "je škoda, že jsem nebyl na poušti, nebo v džungli". Tohle zde neplatí, lokace jsou velmi variabilní.
Hratelnost je rovněž výborná. Hra mi připomínala Deus Ex: Human Revolution, Wolfenstaina (bez masakrovaní nepřátel) a občas nějaký walking simulator. Hra vás donutí střílet (co si dobře pamatuji) jen 2x a s mojím stylem hraní jsem měl hru jako střílečku tak málo, že nedokážu ani říct jak se zbraně chovají. Hra vás opravdu do ničeho nenutí, můžete si hrát svým tempem, můžete se vyhnout konfliktu, můžete postupně odpravit nepřátele pomocí stealthu. Navíc lze Indyho vylepšovat pomocí nalezených knih, což taky lecos ulehčí. Jediné co mi přišlo lehce nevyužité v combatu byl bič. Pokud jsem něco nepřehlédl nebo neminul důležité vylepšení postavy, tak v podstatě funguje bič na stisknutí jednoho tlačítka, ale nejde držet v ruce jako např. revolver.
Další věc co byla celkem diskutovaná tak je pohled z první osoby. Popravdě jsem se ho taky celkem bál. Sedí mě maximálně do koridorových stříleček typu CoD nebo Doom. Zde je to však ku prospěchu věci a zachování immerze. Představte si situaci, kdy se plazíte úzkou skulinkou v hrobce a najednou se vám objeví před očima štír. A podobných situací je spousty. Navíc i tak si Indyho z třetí osoby užijete dost a navíc hra má velké množství cutscén (které vystihují filmy a jsou skvěle střižené), takže se nestane že by vám bylo líto, že Indyho nevidíte.
Co se týče negativ nic moc mě opravdu nenapadá. Snad jen umělá inteligence je někdy opravdu umělá. Snad to poladí nějaký nastávající patch, ale jediné momenty kdy jsem byl vytržen z immerze, tak bylo díky tomu, že nepřátelé dělali různé brikule. A boss fighty jsou nenápadité a celkem nezapamatovatelné.
Asi jsem mladší než než většina lidí zde (28 y/o), ale rád vzpomínám na doby, kdy jsme na základce neřešili jestli je hra dobrá nebo špatná. Prostě nás bavila nebo ne. Jedna taková mě bavila moc. Indiana Jones and Emperors Tomb, hra kterou mám díky nostalgii zkreslenou jako skvělou. Hra, kterou jsem dohrál více než desetkrát, protože v ní hraju za svého nejoblíbenějšího filmového hrdinu. Jsem rád, že je tu další taková hra. Tímto se pro mě uzavírá jeden pomyslný hráčský milník. V roce 2025 mě čeká kompletní rekonstrukce domu (svépomocí), který jsem koupil. Čeká mě svatba a celkově na delší dobu stav kdy na hry nebude čas. A jsem moc rád, že jsem tenhle Velký Kruh uzavřel právě tímto hrdinou, právě touhle hrou. Navíc u hry, která je skvělá jako taková a navíc důstojná ke zdrojovému materiálu. Pro mě nejlepší herní adaptace všech dob a GOTY.
Pro: Hratelnost, příběh, přístup ke zdrojovému materiálu, hudba, atmosféra, optimalizace
Proti: Umělá inteligence, souboje s bossy