Hru jsem hrál už před lety a dostal se někam do podzimu druhého roku. Letos jsem si tak dal další průchod se snahou dočkat se konce druhého roku a pochvaly od mého zemřelého dědečka. A byly to krásně strávené desítky hodin o zimních večerech.

Tahle hra má prakticky všechno. Pohodové hraní, kdy zdánlivě hráče nic nehoní a je jen na něm, co si bude dělat a čemu se věnovat. Jestli si piplat svoje políčko a vytvoří z něj velké širé lány, nebo si bude "hrát s ptáčky" a hladit kozičky a stane se z něj velkochovatel, jestli se dá na cestu nejlepšího rybáře světa, kterému by mohl závidět i Jakub Vágner, jestli nebude mít dost kopání a těžení z Minecraftu a bude trávit dny v dolech, lomech a kobkách, nebo jestli se bude chtít společensky angažovat, pomáhat potřebným a hledat svou životní lásku, to je jen výčet toho hlavního, co se dá dělat, ale je toho mnohem, mnohem víc.

Je skvělé, že to není jen farmaření, kde se zasadí, sklidí, nakoupí, rozšíří, a pak zas znova ve větším, jak to známe z Facebooku a mobilních her. Já sám jsem každé roční období věnoval pár prvních dní osetí a osázení polí, abych měl finance na svůj náročný rozmařilý život a pak se často vydával rybařit, nebo ještě častěji kutat rudu a drahokamy. Vyhlídl jsem si pár obyvatel městečka, kteří mi byli sympatičtí, a hlavně jim jsem nosil dárky a pomáhal s každou prosbou. Takže ke konci ročního období už jsem činnosti dost kombinoval a každý den dělal něco úplně jiného, což bylo osvěžující. Jako skvělý tutoriál působilo napravování Komunitní centra, kde bylo nutné shromáždit předměty z prakticky každé herní činnosti a odměny za to byly tak lákávé, že by neplnění byl hřích. Kéž by každá hra měla takovou mechaniku, která drží hráče ve střehu a chuti hrát dál.

Je skvělé, že cca každých 10 dní, je nějaká komunitní akce na hlavním náměstí, nebo na pláži, a utužují se tak vztahy s obyvateli, rozdávají různé odměny a narušuje to rutinu. Stejně tak různé mikropříběhy každého obyvatele můžou být zajímavé a rád jsem byl jejich součástí, i když jsem jich viděl odhadem jen tak čtvrtinu, protože jsem v hrách spíše samotář.

Jako dvojsečný se mi jevil časový limit každého dne, ta cca čtvrthodina je někdy zatraceně málo a často jsem nestihl zasít vše, co jsem chtěl, nebo se v jeskyních dostat do dalších úrovní. Někdy jsem zas po poledni už neměl moc co dělat a jen se tak poflakoval na rybách, nebo kácel les a rubal kámen.

Na konci druhého roku jsem už byl šťastně ženatý s modrovlasou Emily s níž jsem měl synka Mojmíra. Vydělal jsem celkově skoro 1,5 milionu peněz, pěstoval snad každou plodinu, ale třeba u ryb se mi nepodařilo tak desetinu vůbec vidět, stejně tak sbírky muzea jsem o pár kousků také nenaplnil. Už ale malinko hlodal stereotyp a hraní mi tolik nedávalo jako na začátku, takže nástupem do třetího roku jsem hru ukončil. Ale tím neříkám, že se do Stardew Valley nikdy nevrátím, za pár let se to klidně může stát.