Tak jo. Co se týče umělecké stránky věci, klidně bych se přidal k prvním dvěma devadesátkám a možná bych šel i výš. Lokace jsou krásné, hudba zajímavá (teda, styl Samorostu mi byl o něco sympatičtější, ale tohle je zas víc vypiplané.) Příběhově se jedná jednoduše o pohádku a celkově se nebojím říct, že by se Machinarium mezi špičkou české filmové animované tvorby (jakkoliv nejsem expert) rozhodně neztratilo. Jen příběhu bych vytknul konec, který bych si určitě představoval jinak.

Jenže ono je to zároveň klasická 2D adventura a tady už je to horší. Hádanky jsou, pravda, logické, pokud upustím od toho, že skoro všechna on/off přepínátka jsou nahrazena puzzlem a že řada věcí je výsledkem akcí, které děláte prostě jen proto, že zrovna dělat jdou, a ne proto, že byste tím něco sledovali. Ale to mi taky moc nevadí - akce jsou hezky rozanimované a zábavné (nicméně neváhal jsem v případě zákysu přistoupit k YouTube), puzzly všechny originální, takže co už.

Horší je to se samotným ovládáním hry - to převzalo snad všechny neduhy 2D adventur a nějaké i přidalo: Robot neběhá. Pokud je zmenšený, nebo vytažený, chodí o to víc pomalu. Robot chodí jen na některá místa. S předměty lze interagovat jen v tom případě, že jsou na dosah robota - tedy nemůžete kliknout na předmět a očekávat, že robot k němu dojde a něco s ním udělá. Místo toho musíte kliknout poblíž předmětu, počkat až tam robot dojde a pak teprv kliknout na předmět. Interaktivní objekty splývají s pozadím - naštěstí jsou ve scéně obvykle osamocené, takže není až takový problém je najít. Do několika lokací se lze dostat jen výtahem, u kterého pokaždé musíte provést proceduru natankování a nastartování, než ho můžete použít. Pravý klik neexistuje - intuitivně se s ním třeba snažím "odejít" z puzzlu, přeskočit animaci, místo toho na mě pokaždé vyskočí kontextové menu Flashe, ve kterém je hra vytvořená. Existují situace, kdy vidíte jiné řešení, než viděli vývojáři - ale to už je holt takový neduh, který vyloženě definuje žánr...

Během hraní narazíte i na pár miniher, mimo jiné i kultovní Space Invaders. Herní doba cca 7 hodin je tak trochu uměle natažená výše zmíněným a při zmínkách některých jedinců o plnohodnotnosti této hry na mě oněch 7 hodin působí spíš jako první díl epizodického titulu, což vzhledem k propracovanosti vizuálů nepřipadá dost dobře v úvahu.

Úroveň kresby a příjemná pohádkovost celého titulu mi (spolu s YouTube) pomohla si Machinarium patřičně užít a vychutnat a určitě je to advnetura, kterou můžu doporučit snad každému, kdo na to má alespoň trochu mozkové buňky, včetně vlastní matky. Nicméně - vzhledem ke všem zmíněným kiksům v rámci samotného adventuření s hodnocením na 90 jednoduše nepůjdu.

(Osobně jsem doufal v něco víc ve stylu Samorostu, kde bych mohl ovládat cokoli na obrazovce sám.)