První krůčky zasněženou ulicí Empire Bay byly naprosto parádní. Špičková atmosféra, uchu lahodící hudba, vizuální eye-candy. Bohužel to nestačí, a samotná hratelnost značně pokulhává od začátku do konce.
Tak za prvé, i na Hard mi hra přišla až moc lehká (snad na ty vyjímky, kdy na vás hra poslala nepřátelé ze všech stran, přičemž krýt jste se mohli jenom z jedné). Nepřátelé zpravida nabíhají jak na porážku, jsou hloupí, a s trochou mušky s nimi hráč nemá nejmenší problém zamést během několika minut. Policajti jsou mentálně zaostalí, problém jsem s nimi měl jenom tehdy, když jsem to do nich napálil tak, že se mi rozbil motor. Pěstní souboje jsou docela nudné, a především díky protiútoku absolutně ... nepokazitelné. Hra vám několikrát zadá úkol takovým stylem, že to skoro působí, jakoby bylo nutné někoho chránit...bohužel, všichni kromě vás a nepřátel jsou nesmrtelní, takže kromě sebe nemusíte nikdy nikoho hlídat.
No...a to je v podsatě celý problém téhle hry. Je to hodně malá výzva, a u jako takové jsem se u téhle hry nebavil tak moc, jak jsem čekal. Z estetického hlediska jsem u toho měl pravidelný orgasmus, ale nebyl jsem do toho nijak zvlášť zažranej, protože by mě to tak bavilo. Nikdy jsem nevydržel hrát dýl jak hoďku a půl v kuse, což je docela špatný.
Příběh mě taky moc nezaujal. Postavy mi tak nějak obecně byly u konečníku, s Vitem jsem se ani z poloviny nezžil, těch několik málo plot twistů se mnou ani nehlo...sakra, dokonce i cameo Toma ve 14. kapitole mě nechalo naprosto chladným. Nevím čím to, ale prostě jsem nějak neměl vůbec zájem, a kdyby to byl film, asi bych ho nedokoukal.
Samotné dialogy byly ale naprosto skvělé. Skvěle napsané, skvěle zahrané (aj. dabing, ten českej mi stačil v demu). Celkově je sound design naprosto dokonalý. Především z toho náklaďáku jsem byl vyloženě unešenej. Ruku v ruce s tím jde hudba. Nemusím snad zmiňovat, že se jedná o některé z nejlepších kompozicí za posledních pár let (přinejmenším z toho, co jsem hrál). Hitovky v rádiích jsou taky vybrány perfektně, ačkoliv si je člověk vskutku během hraní moc neužije.
Grafika mi, přiznávám, vyrazila dech. Ta hra je zatraceně nádherná, ale to vůbec nejkrásnější je, jak hezky plynule šlape i na té mojí staré šunce. Když se budete procházet noční ulicí a lampy společně s auty začnou vytvářet unikátní a téměř dojímavou lightshow, pochopíte (možná).
Je mi to blbý, ale asi už s tímhle komentem končím. Vím, odflák jsem to, ale nějak mi teď to moje spisovatelské střevo zevluje.
Tak za prvé, i na Hard mi hra přišla až moc lehká (snad na ty vyjímky, kdy na vás hra poslala nepřátelé ze všech stran, přičemž krýt jste se mohli jenom z jedné). Nepřátelé zpravida nabíhají jak na porážku, jsou hloupí, a s trochou mušky s nimi hráč nemá nejmenší problém zamést během několika minut. Policajti jsou mentálně zaostalí, problém jsem s nimi měl jenom tehdy, když jsem to do nich napálil tak, že se mi rozbil motor. Pěstní souboje jsou docela nudné, a především díky protiútoku absolutně ... nepokazitelné. Hra vám několikrát zadá úkol takovým stylem, že to skoro působí, jakoby bylo nutné někoho chránit...bohužel, všichni kromě vás a nepřátel jsou nesmrtelní, takže kromě sebe nemusíte nikdy nikoho hlídat.
No...a to je v podsatě celý problém téhle hry. Je to hodně malá výzva, a u jako takové jsem se u téhle hry nebavil tak moc, jak jsem čekal. Z estetického hlediska jsem u toho měl pravidelný orgasmus, ale nebyl jsem do toho nijak zvlášť zažranej, protože by mě to tak bavilo. Nikdy jsem nevydržel hrát dýl jak hoďku a půl v kuse, což je docela špatný.
Příběh mě taky moc nezaujal. Postavy mi tak nějak obecně byly u konečníku, s Vitem jsem se ani z poloviny nezžil, těch několik málo plot twistů se mnou ani nehlo...sakra, dokonce i cameo Toma ve 14. kapitole mě nechalo naprosto chladným. Nevím čím to, ale prostě jsem nějak neměl vůbec zájem, a kdyby to byl film, asi bych ho nedokoukal.
Samotné dialogy byly ale naprosto skvělé. Skvěle napsané, skvěle zahrané (aj. dabing, ten českej mi stačil v demu). Celkově je sound design naprosto dokonalý. Především z toho náklaďáku jsem byl vyloženě unešenej. Ruku v ruce s tím jde hudba. Nemusím snad zmiňovat, že se jedná o některé z nejlepších kompozicí za posledních pár let (přinejmenším z toho, co jsem hrál). Hitovky v rádiích jsou taky vybrány perfektně, ačkoliv si je člověk vskutku během hraní moc neužije.
Grafika mi, přiznávám, vyrazila dech. Ta hra je zatraceně nádherná, ale to vůbec nejkrásnější je, jak hezky plynule šlape i na té mojí staré šunce. Když se budete procházet noční ulicí a lampy společně s auty začnou vytvářet unikátní a téměř dojímavou lightshow, pochopíte (možná).
Je mi to blbý, ale asi už s tímhle komentem končím. Vím, odflák jsem to, ale nějak mi teď to moje spisovatelské střevo zevluje.
Dragon Age: The Veilguard
Pro: Grafika, zvuk, originální hudba, soundtrack, dialogy, výjimečné HW nároky, atmosféra, značně filmový feeling
Proti: příběh (pro mě), postavy (pro mě), jízdní model (nedělá problémy, ale nepůsobí tak sofistikovaně, jak bych čekal), délka (10 hodin a půl příběhu a pak už to nemá, jak zabavit)...