Vzpomínám si, když jsem před několika lety začal hrát Gothic. Nejdřív jsem strašně nadával, hlavně na ovládání, ale hře jsem dal šanci a dobře jsem udělal. Později mě hra vtáhla natolik, že jsem u ní proseděl celou noc a uvědomil si to až když začalo svítat. Atmosféra trestanecké kolonie je úžasná, všechny tři tábory jsou skvělé a díky tomu hra nabízí i velkou míru znovuhratelnosti za jiné tábory, s jiným zaměřením postavy. Příběh se z počátku rozbíhá pozvolna, aby na konci krásně vygradoval v epické finále. Velkým plusem je, že během hraní hrdina potká spoustu přátel, ke kterým si vybudujete nějaký vztah a nejsou pouhým zadavatalem nějakého úkolu. Herní svět není ohraničen žádnými barierámi (jak tomu bývá u dnešních "moderních" rpg), ale jen tak si pobíhat kolem taky moc nejde, protože nepřátelé jsou na vás z počátku příliš silní. Pro mě osobně nejelpší rpg (spolu s Gothic 2), jaké jsem kdy hrál.