Tato hra je opravdu revoluční. Super grafika kterou pravděpodobně tankuje cry endžin 4. Hra je extréMNĚ Náročná!!! Protože, a jelikož a poněvadž je samozřejmě skvěle vypadající. Hra je tak rafinovaná, že mi sama vypnula PC. Vozidla jsou absolutně mega UBER božská, protože je nezastaví nic. Domy, kopce, ani samotný časoprostor a základní fyzikální zákony v něm. OzVUČení je naprosto profesionální, orchestrální hudba je božská, ale moc jsem si ji neužil protože jsem se hodně nahlas smál.......smál jsem se protože jen pár lidí v tomto VESMÍRU mělo čest tuto hru hrát. Hra vám vysoce pravděpodobně odpaří PC, protože byla vytvořena v dimenzi kde 1+1=3. Je ZCELA mimo naše ubohé chápaní. Proto ona mrzká hodnocení zde jsou zcela nepodstatná, patetická a bezpředmětnááá. A teď mě omluvte jdu meditovat abych se zotavil z této nadpozemské nirvány.

Asi bych svých "průměrných" 70% mohl odůvodnit. Normálně to nedělám, ale u hry, jenž se dostává takové pozornosti a chvály musím udělat vyjímku.
O HL2 si nemyslím nic špatného, jen se domnívám, že všechna ta chvála je prostě přehnaná. Velký hype mě donutil abych si HL2 před lety zahrál a hra mě nebavila. Po druhém zahrání, cca před rokem, jsem svůj pohled na hru přeci jen změnil (jelikož jsem již duševně a společensky vyspěl...nepatrně).


-Příběh, jenž je vychvalován až k nebesům, je na FPS velmi slušný. Na rozdíl od jiných kolegů v žánru. má příběh hlavu a patu a jako celek do sebe zapadá. Ovšem dle mého skromného názoru, to není opravdu nic fenomenálního ani výjimečného. Největší záhadou je bez pochyby tajemná postava G-Man. Ale silně se domnívám, že Valve neví, co s onou postavou udělat. Všichni víme, co G-Man s Gordonem udělal. Ovšem nevíte proč. Postava se vždy na začátku a konci hry objeví a "bla bla mister Freeman" na - YouTube celý příběh perfektně vystihuje fanouškovské video. A ona to bohužel je pravda. Kostra story dává smysl ale to je tak vše. Po dohrání Mafie, Kotorů a Mass Effectu si umím představit dobrý příběh, věřte mi.

-Postavy jsou opět v rámci žánru velmi fajn. Alyx je sympatická kráska. A její "Pes" ačkoliv je robot (Valve opravdu umí dělat roboty), má v sobě více osobnosti než kdejaké živé postavy.

-Technologické zpracování je brilantní, to všichni víme. Grafika, fyzikální model, animace, ozvučení. To vše nastavilo novou látku na oné generaci her a do příchodu nových konzolí také hra nebyla technologicky překonána.

-Gordon Freeman, (nemluva) je považován za jednu z největších ikon v FPS žánru. No, tedy, ehm....problémem postavy je, že nemluví. VŮBEC. A to je poněkud stupidní. Proč si myslíte, že byl Duke ve své době tak populár? Kvůli jeho háru? Neeee, ale protože mluvil, to mu dodalo tu osobnost. A pozor, to se psal rok 1996. Ono by to ani nevadilo, kdyby na něj lidé nemluvili a následně si na svou položenou otázku odpověděli sami. Nejhorší je, že jeho vztah s Alyx nelze vůbec brát vážně. Když Alyx šťastně na Gordona skočí (dvojsmysly nevedu) a vášnivě ho obejme se slovy " měla jsem o tebe takový strach". To, čeho se Alyx na oplátku dočká, je jen tupé Freemanovo zírání. V portal 1,2 mi absence dabingu hlavní postavy nevadila, protože ji brilantně zastoupila dvojce GlaDos a Wesley. Zde jsou pasáže, kde se . nic zajímavého neděje a vás nemá co rozptýlit. Je ticho...TICHO jako v posteli manželů po 25 letech.

-Hratelnost je solidní, i když účinnost zbraní je někdy zvláštní, tak díky skvělému ozvučení dávají slušný pocit ze střelby. Řešení fyzikálních hádanek je fajn a působí jako příjemné rozptýlení. Problém nastává v okamžiku, kdy zjistíte jednu nepříjemnou věc. Zbraní je málo, opravdu málo. A co je horší? 90% zbraní jsou recyklované z prvního dílu. Cože? To by se dalo oželet, kdyby ony zbraně nebyly identické kopie z HL1 jen z lepšími texturami. Jediná nová zbraň, krom energetické pušky a feromonů (k těm se ještě dostanu), zde nic nového nenajdete. To se za těch 7 let vývoje valve opravdu nezmohlo na nic lepšího, než jen na ostřejší textury u starých zbranÍ? Wow.

To samé platí pro nepřátele. Až na pár druhů zombie a 3 druhy jednotek kombine. Zde nic originálního nenajdete. On by to nebyl takový problém, kdyby HL2 nebyla střílečka. FPS by měla mít dvě základní věci. Rozsáhlý zbraňový arzenál a rozmanité nepřátele. A ani jedno z toho HL2 nemá.

Prostředí je další problém, což o to, level design není špatný, ale prostředí v HL2 je opravdu velmi jednotvárné. Je tu městská oblast, kanály, venkov a Citadela. To je vše.
Všechny tyto prostředí jsou jednotvárné, s pořád těmi samými nepřáteli. Je hezké, že autoři vám dají pod kontrolu buginu a člun. A prvních 15 min je to i zábava, ale když musíte v jednu chvíli přejíždět silnici, kde se vůbec nic neděje a Gordon mlčí. Nu, eventuálně se zastavíte, zabijete vojáky, zatáhnete za páku, otevře se brána, nasednete zpět do kryplkáry a jedete dál, jen se svými myšlenkami a apatickým výrazem na svém neoholením xichtě. Náhle objeví se vrtulník (jediné rozptýlení při putování člunem) narazíte na další zátaras, vystřílíte vojáky a tento postup opakujete a opakujete. Do toho vám neustále na obrazovku naskakují otravné a ZDLOUHAVÉ loadingy.

Nejhorší ze všeho je ale konec hry. Citadela - tak jednotvárný a jednobarevný level design jsem do příchodu millitary shooters nikdy neviděl. Bylo hezké, že jste museli bojovat jen s Gravity gun, ale co je to platný, když jedete výtahem tou samou chodbou a posléze jdete dopředu stejně vypadající chodbou? Neřekl bych ani popel, kdyby na té hře nedělalo valve TAK DLOUHO.

Ono by se ta jednotvárnost dala oželet, ale ta hra není krátká a to je, překvapivě, problém. Za normálních okolností by to bylo super, kdyby HL2 měnil prostředí a nepřátele. Ke konci už jsem se opravdu nudil a závěrečné titulky byli pro mě osvobozením.

Umělá inteligence je poslední věc, na kterou tu budu ošklivý. Věc se má tak: V HL1 byla AI velmi pokroková... na svou dobu. V HL2 se za ta léta AI v podstatě nikam neposunula. Nepřátelé dobrovodně lezou k výbušným barelům, vaši spojenci, které naberete vašim postupem ve městě, se zasekávají. Bud o překážku nebo o sebe a nebo jim dále postupovat nedovolí skript. Pravda, vojáci občas dokázali překvapit a snažili se mě vpadnout do zad, ale celkově AI působí i na onu dobu dost průměrně a oproti F.E.A.R HL 2 zaostává o několik tříd zpět.

Část, která mě ale opravdu bavila. Ovládání brouků skrze feromony královny. Opravdu to fungovalo dobře a hru to okamžitě nakoplo do úplně jiných výšek. Ale tato část je trestuhodně nevyužitá a krátká.

Teď mě asi nemáte rádi. Ale napsal jsem to tak, jak si to myslím. HL2 je nejpřehypovanější hra všech dob. A proto se k ní musím tak chovat. Trochu přísněji, než ke zbytku. Kdyby se o hře mluvilo "jen" jako o solidním nástupci, nic bych nenamítal a hodnocení by u mě stouplo o 10-15%. HL3, pokud někdy vyjde, ve mě vášně nevyvolá. Za tak dlouhý vývoj bych čekal něco více než nadčasovou technologii a solidní hratelnost. Jak moc dobře víme technologie nedělá hru (zdravím crytek)

Baví vás střílet, krájet, upalovat, topit, lisovat, mučit padouchy a krmit zvířátka? Tak tato hra je právě pro vás! Úchylové všech světů. Ale ne vážně, já jakož to velký fanoušek komiksů a filmu jsem byl naprosto potěšen když jsem uzřel, že společně s filmem vyšla i hra. Ale jak je všeobecně známo, hry jenž vychází s filmem jsou jen laciné, zabugované, rychlokvašky. Je hra Punisher rychlokvaška? Ano je. Ale ne všude se urychlený vývoj podepíše na celkové kvalitě hry. Třeba grafické zpracování není a nebylo nic žůžo ( na PS2 vypadá lépe) a level design se nezapíše do histore umění ale.
Všechno to běželo na úplně podprůměrném stroji, plynule a bez jakýchkoliv problémů.
Bugy zde v podstatě neexistují, hra ani na win7 nepadá a dokonce ani jednou nezamrzla. To je u těchto "filmových" her jako další div světa.

Co je na této hře tedy tak bombastické? Zábava, zábava a zase zábava. To už ale více či méně je u Volition zvykem. Vypnout u jejich her mozeček a bavit se. Takový je i punisher. Na první i druhý a třetí pohled se hra podobá Max Payne hrám. A velmi podobně se hraje. A hraje se velmi dobře. Střílení a cupování nepřátel je prostě zábava. Dopomáhá tomu i základní fyzikální model (pravda občas nefunguje jakby měl), vyslýchání nepřátel, černý humor, možnost nést jakoukoliv zbraň 2x, velice efektní quick kills a v neposlední řadě samotný Frank Castle.

Nejtemnější, nejnelítostnější a paradoxně nejuvěřitelnější hrdina z Marvel univerza. Je stejně jako ve filmu hrán (dabován) Thomasem Janem. Jeho hlas sedí v Frankovi jako zadek na kadi mísu a dodává postavě ten správný šmrnc a drsnost.
Hra se v rámci možností povedla na jedničku. A i když má bosse s titanovou kůží a nehezkou grafiku, neznamená to že by jste ji neměli vyzkoušet. Hlavní je se u hry bavit a já se u Punishera bavil.....NADMÍRU.

Jako zahalená, nezajímavá a páchnoucí postava v potrhaném plášti. Nikdo o něm nic neslyšel. Náhle však tajemná postava sejme svou kapuci a všichni náhle užasnou. The Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay se stejně jako Riddick samotný objevil znenadání a svou lesklou pleší oslnil herní svět. Od neznámého studia v roce 2004 vyšla hra od níž jsem (jako asi všichni) moc nečekal. A PRÁSK z Riddicka se vyklubala nejen naprosto bezkonkurenčně ¨nejlepší hra na motivy filmu ale také se stal jasným kandidátem na hru roku.

Jak už jistě víte Escape from Butcher Bay je více žánrovou hrou. Převážně akce a stealth postupu. Krom klasického střílení a plížení je zde zahrnut: Souboj na blízko a prvky adventury RPG a "plošinovky". Tyto "mišmaše" z mnoha důvodů nedopadají příliš dobře. Ale Escape from Butcher Bay je jedna z opravdu mála vyjímek. Všechny tyto prvky do sebe zapadají skvěle a ani jeden nepřekáží nebo se nepřiživuje na úkor toho jiného.

Ono je vlastně těžké říct jaký žánr tu převládá, protože ke střílení se dostanete až relativně pozdě. Souboje na blízko tu spolu se stealth postupem alespoň ze začátku dostávali přednost. V jiné části hry se naopak přihlásí o slovo zbraně. Následně zase o zbraně přijdete. Je to zkrátka dobře vyvážené.

Střelba je tu zpracována kvalitně, i když tu není mnoho zbraní (pistole, brokovnice, útočná puška, paralizér) AI není úplně nejlepší, ale když už došlo na nějakou tu přestřelku nikdy jsem si neřekl " jéžiš zase střílet, jděte do....." Pestřejší je přeci jen výběr ze zbraní na blízko. Od různých typů boxerů, nožů, šroubováků a dalších věciček jenž, jsou důvodem několika stránkové brožury o bezpečnosti práce.
Souboje face to face jsou fyzické a jednoduché na pochopení. At už jdete na na vězeňského mukla (který touží sníst váš mozek nebo vzít vaši počestnost) jen holými pěstmi nebo s výše zmíněnými zbraněmi, vždy je souboj o správném načasování a reflexech. Pokud se vám se správném okamžiku podaří vykrýt protivníkův útok, Riddick mu velice efektivně upraví fasádu nebo mu elegantně vystřelí mozek z hlavy.

Přibližně v půlce hry dostane Riddick schopnost, která ho tak charakterizuje. Tedy schopnost vidět ve tmě. Zde už i tak dobrý stealth prvek nabere nový rozměr a tma se stane vaším nejlepším přítelem.

Ve vězení ovšem nejste sami a proto s ostatními przniteli dětí, obchdníky s bílým masem a masovými vrahy budete komunikovat. Plnit pro ně úkoly a získávat tak bonusové předměty či rady. Ve většině případech si můžeme v konverzaci vybrat co Riddick řekne. Také se pochopitelně můžeme rozhodnout zda daný úkol přijmout či ne, protože věřte či ne, ale vaše rozhodnutí mají následky. Pokud tedy nějakého mukla podvedete nebo nesplníte úkol dle jeho představ bude si to chtít časem od vás vybrat i úroky. Takových situací je tu ale jen po málu.

Hra se vás postupem lokacemi snaží co nejméně limitovat. Můžete nepřátele zabít potichu a takticky, vystřílet je jako.....Riddick nebo si jich nevšímat a snažit se nadělat co nejméně rozruchu (což není jednoduché). Do toho vám jako zpestření přijde pod ruku utočený mech kterým budete své nepřátele cupovat na kousíčky.

Riddick samotný je jeden velký testosteron. Drsňák s výraznou osobností jakých není mnoho, nelítostný, tvrdý jako žula. Duke proti němu vypadá jako ukňouraná puberťačka.

Grafika hry je stále velmi pěkná. Nasvícení a stíny byli s té době naprosto nadstandardní. Stejně tak i ozvučení a dabing (zejména Vina Diesela).

Atmosféra vězení je vystižena perfektně. V první polovině hry jsem si opravdu připadal jak v nějakém kvalitním vězeňském filmu. Část kdy se vyrojí mutanti je také co atmosféry skvělá a dá vám vzpomenout na první film s Riddickem, Pitch Black.

Je to skoro až k neuvěření ale Escape from Butcher Bay překonává obě filmové předlohy. Co do scénáře a zápletky se Kronika temna nemůže s Escape from Butcher Bay ani poměřovat. Tato hra nakopávala zadky. A ani takové "veličiny" jako Doom 3, Fear, Far Cry se Riddicka nechytaly. Škoda že v době vydání o ní vědělo minimum lidí a prodeje nebyly takové jaké by si hra zasloužila. Za mě ale jasná hra roku 2004.

DLC lepší než originální hra.....nepřipomíná vám to něco? Mass Effect 3? Citadela? Ano historie se opakuje. Stejně jako Citadela i Mark of the Assasin je posledním rozšířením a stejně jako u Citadely je cítit úplně odlišný přístup k fanouškům a samotné hře.
Jako by jsi někdo v Bioware postavil hlavu a nahoře u kravatáků řekl dost! "Pokud to tak půjde dál můžete si hledat nového producenta" Jinak si to nedovedu vysvětlit.

Celé DLC se nese v takovém komičtějším duchu. Vtipných dialogů je to celá hromada. Sem tam se občas objeví narážka na "rozmanitost a barevnost" Kirkwallu, což dává člověku pocit jaké si sebe parodie. Opravdu jsem několikrát natáhl koutky huby až k uchu a párkrát jsem se i od srdce zasmál. Scénáristé opět ukázali svůj nezaměnitelný talent a nadání.

Nová postava, Tallis, kterou ztvárnila Felicia Day je velmi sympatická (ostatně jako herečka samotná) a docela mi bylo líto že se natrvalo nepřipojila do party. Snad se objeví ve třetím díle a nakonec ten svůj vztah s Hawkem nějak vyřeší.

Do DLC přibylo nové lesní prostředí, které je překvapivě velmi rozsáhlé+několik mocných předmětů a také zabudování základních stealth prvků. Ty tu fungují překvapivě docela slušně. Omračování nepřátel a základní mechaniky tu fungují sice podivně, ale nikdy jsem necítil žádný pocit frustrace z toho, že by mě hra nějak znevýhodňovala, takže je to v pořádku. Ještě dodám že tu zajímavě působila stylizace. Pokud se ukrýváte ve stínu vaše postava se přepne až do komiksově laděného stylu, působilo to pěkně.

Délka a rozmanitost questů, několik bossů a noví nepřátelé, také pochopitelně Mark of the Assasin přihazují body navíc.
Jak výše píše slečna Ria, toto DLC se nevyhlo problémům a nedostatkům původní hry. Jako přehnaný respawn a stejné lineární jeskyně. S tím se asi ale nedalo moc dělat, protože by vývojáři museli měnit jádro hry. Ač se to zdá nepravděpodobné je to tak.

Ještě dodám že souboje s Bosáky byli docela solidní výzvou a tak to má být.

Nejsem Star Wars fanda ale tato freeware arkádová střílečka upoutala mou pozornost. V jednom vydaní časopisu LEVEL, na tuto hru byla mini recenze a samozřejmě byla dostupná na jednom ze dvou DVD. Tak proč ji nevyzkoušet? Hra už v úvodním menu dokázala že má kvalitní ozvučení. Nevím zda to prostě nebyla skladba z filmu (jak říkám nejsem fanoušek) ale i tak jsem nabral dobrého dojmu. Koncept je velice jednoduchý ovládáte loď a spolu po vašem křídle pluje prostorem několik desítek bratrů v kosmické zbrani. Váš úkol: postupovat vpřed a ničit každou nepřátelskou loď v dosahu. Bitvy jsou stále těžší a těžší. Spojenců ubývá a nepřátel přibývá. Bitvy jsou na freeware poměry opravdu rozsáhlé a kroužit mezi desítkami a desítkami bitevníků má svou atmosféru. Jak jsem psal výše ozvučení je takřka identické s filmem a to je dobře. Opravdu škoda jednoduchosti a absence multiplayeru.

Tahle Freewareovka byla ve své době snad populárnější než teď Minecraft. Ale na rozdíl od MC ji hráli všichni bez rozdílu věku, pohlaví, sex.orientace, postižení, náboženského vyznání nebo rasy. Ano, když na CD CHIP byl 2 díl a strejda to nainstaloval. A když jsme s rodinou přišli na návštěvu. První věci bylo zapnutí strýcova PC a celá rodinka hrála a obdivovala vylepšení původního dílu. Rozsáhlost, ozvučení a více možností nám i potom doma u našeho PC zaručila spoooousty hodin zábavy. A i dnes vás dokáže na hezkých pár minut zabavit. Škoda jen, že si autoři nedali vice práce a do hry nezabudovali více map, takto velmi brzy přichází stereotyp.
Tato hra je kult, legenda mezi Freeware. Víc k tomu snad není třeba dodávat.

Tento komentář bude výjimečně stručný. Znáte klasickou westernovku od LucasArts Outlaws? Toto je takový "next gen" příbuzný. Call of Juarez Gunslinger je pro mě obrovským překvapením. Po podprůměrném Cartel, které nesmyslně bylo nasměrováno do přítomnosti, a které jsem ani nedohrál je toto jako pokropení živou vodou.
Hra za necelých 360 kč nabízí plynulou arkádovou hratelnost, velice pěknou grafiku, a sexy komiksovou stylizaci (nevěřil bych že by tak hře mohla sednout). Dobrý soundtrack jen vykresluje skvělou atmosféru divokého západu. Vyprávění hlavního hrdiny skrze gameplay je originální a zábavné. Herní doba na normal obtížnost okolo 5-6h s několika mody navrch + "realistický" mód po dohrání hry.
Za ty peníze se hra určitě vyplatí. Já nelituju ani peněz ani času.

Důležitá postava v příběhu ME3. Záhada jak vlastně ti protheané vypadali. A nakonec z toho vznikne first day DLC. Soubory s Javikem už jsou na disku se hrou a poměrně jednoduchou fintou si můžete Javika zpřístupnit jako hratelnou postavu. Že v tom má pracky EA o tom není snad pochyb. From Ashes je jediné DLC a vlastně produkt od BW za který své peníze už z principu nedám.

Kdyby ale DLC bylo zadarmo a nebo ještě lépe by tato část byla součástí hry neřekl bych ani popel. Ono je to totiž docela povedené DLC,s opravdu pěkným prostředím a designem. Krásně tu můžeme vidět jaký pokrok udělali výtvarníci a designeři,oproti Eden Prime v ME1.

Javik je napsán Johnem Dombrowem,scénárista Wrexe a Garruse v ME3,Overlord DLC a vyléčení genofágu. Javik je zajímavá postava s ještě zajímavějšími dialogy.
Javik je skvělou vizí "trolla" z budoucnosti je to vocas ale zábavný. Jeho úchylka "Throw it out the airlock" je hlavně v Citadel DLC skvěle využita. Škoda že BW odstranilo likvidátor odpadu v Zaeedově kajutě. Javik by byl v nebi.

Dobrá, asi se ptáte, proč jsem této hře udělil naprosto dokonalou stovku. Nuže, zde máte rozdělený krátký výpis který vám snad pomůže.

Předně, Mass Effect 2 je obrovský skok dopředu oproti ME1, takřka ve všech směrech.
Přirovnal bych to k Uncharted 2, která taktéž převálcovala originál. Nebál bych se říct, že právě tato dvě veledíla jsou nejlepšími sequely, jaké kdy ve video herním průmyslu vznikly.

-Soubojový systém a krytí: To upřimně bylo v ME1 naprosto nedostačující, zde je to vše jinak. Souboje jsou vylepšeny bez nadsázky o 250%. Systém krytí je plynulý, pocit ze střelby potěšující, nepřátele mají více zásahových zón, robotům se dají ustřelovat končetiny, a biotické útoky mají konečně nějaký dopad. K tomu si připočtěte používání různorodých schopností, a je to doma. K absolutní dokonalosti chybí jen krycí systém a heavy melee z ME3, to by pak ale BW hrozilo že opravdu vyrobí dokonalou hru a nic jim nezůstane na zakončení trilogie.

-Umělá inteligence (spolubojovníci): V ME1 zcela nepoužitelná, zde je to jiná káva. Nejenom že se parťáci kryjí a poslouchají rozkazy, ale umí rozumně používat schopnosti, a obecně se teď o sebe umí postarat. Už si zkrátka nebudete připadat jak jejich chůva. Ano, občas udělají také pěknou hloupost, ale oproti originálu je to procházka růžovou zahradou.

-Umělá inteligence (protivníci): Zde už jsem takové zlepšení nezaznamenal, ale stále to stojí za zmínku. Tak především, nepřátelé už na vás nenabíhají jako šílené kamikadze, (tedy až na Krogany) zároveň používají více schopností a snaží se vás co nejvíce rozhodit.
Jednoduše řečeno, A.I je tu funkční.

-Vedlejší mise a rozmanitost lokací: V ME1 nuda, stereotyp a zase nuda.... a Mako.
Zde je každá lokace na níž přistanete jedinečná, a hlavně naprosto nádherně vytvořená. Také se vám líbila Columbia v Bioshock Infinite? Věřte že pokud jste ME2 nehrály tak nevíte, co je to krása, a pokud jste hrály, tak víte, jaké to bylo, když se vám poprvé nad hlavou objevila planeta z rozpadající Normandy. Jednoduše řečeno, výtvarné umění. Krom prostředí se v rámci možností autoři snaží o rozmanitost vedlejších misí. Někdy prozkoumáváte jeskyní laboratoř zamořené zombí, jednou se zase potácíte na lodi, která je jen pár minut před zřícením, nebo na opuštěné stanici se snažíte vypnout šílenou umělou inteligenci, skrze logické hádanky atd.atd. rozdíl mezi hlavními a vedlejšími questy je opravdu malý, protože jsou všechny navíc velice filmově prezentovány.
OBROVSKÝ posun kupředu oproti ME1 ale obrovský.

-Grafické zpracování a optimalizace: Opět znatelný posun vpřed. Unreal engine 3 je tu tak překopaný, že se ani na první pohled nedá poznat, že se jedná o UE3. Dokonce bylo eliminováno doskakování (donačítání) textur a to zcela kompletně...... wow.
Grafika je uhlazená, nasvícení ručně nastavováno a modely postav, obzvláště obličeje jsou super. Jasně, nějaká ta neostrá textura se vždy v rohu najde, ale celkový dojem to nikdy rozhodně nekazí. Rozmanitost NPC je také úctyhodná, opravdu jsem málo kdy našel totožné postavy a když už byli stejné byli chytře rozmístěny daleko od sebe. Příběhové či aktivní NPC jsou vždy zcela unikátní, od barvy a textury pokožky, tetování, velikosti vlasů a "chapadel", u Asariek, líčení, vrásky a jizvy (hlavně u kroganů) atd.atd.

-Optimalizace je perfektní, hra nepadá ani nemrzne, zasekávání v krabici bylo po patchi odstraněno a navíc i v době vydání hra bez problémů běžela na průměrném dvoujádrovém notebooku jako nic. Počet snímků snad nikdy nespadne pod 60 FPS.
Autoři se s enginem prostě vymazlili.

-Filmovost: Kamera, střih, nasvícení scény tu bylo také vylepšeno a i při obyčejném rozhovoru máte pocit jako by jste sledovali film, jehož jste součástí. Konkurovat v tomto směru snad může jen MGS 4 a Již zmíněné Uncharted 2. Ale žádné jiné RPG.

-Dabing a zvuk: Dabing je úžasný a v tomto odvětví snad ME2 do té doby nemělo konkurenci. Martin Sheen je dokonalý záporák a dodává "TIMOVI" nezaměnitelně charisma. Ozvučení také prošlo změnou a vše teď zní daleko lépe a přirozeněji.
Hudba v režii Jack Walla JE epická a dává vám pocit, že osud galaxie leží na vašich bedrech.

-Příběh a scénář: ME2 je více zaměřen na postavy, a nutno podotknout, že výborně. Každá nová postava je něčím zajímavá a unikátní. Opravdu mě nenapadá jediná hra, která by měla tolik skvělých postav. Příběh je temný a více komorní než u ME1, ale je skvělý. Ne nadarmo je přirovnáván k "Impérium vrací úder" Dělat prostředek trilogie je nesmírně složité (tolik slavných nejen herních trilogií by mohlo vyprávět) BW to zvládli skvěle.

Teď přijdou na řadu věci které jsou brány spíše jako zápor nebo zjednodušení.

-Vylepšování postavy a zbraní: To tu bylo značně osekáno a navíc zmizel inventář. Je to ale na škodu? Mě osobně už ke konci ME1 unavovalo stále měnit vybavení posádce - a nakonec jsem stejně měl neskutečný nepořádek v tuně věcí. Tady stači sebrat nebo koupit vylepšení, pár kliknutí myši a je hotovo. Neodrazuje to od dynamiky hry, ani příběhu. Ale pravda, že možností u vylepšení postavy mohlo být více, jako třeba v ME3.
Příklon k akci se tu prostě povedl a tyto drobné RPG prvky akční složku skvěle doplňují.

-"Smrsknutí" Citadely a Omegy: Ano už si vlastně nemůžeme chodit kam se nám zlíbí. Ale co na tom? Citadela je teď menší, za to ale dalek pohlednější, barevnější a přehlednější. Ale třeba Afterlife byl daleko hezčí a větší než bar než chora den (bar z ME1).

Tato zjednodušení jsou udělána prostě tak, aby zapadaly do sebe a fungovaly. Kdyby vše z ME1 bylo zanecháno ME2 by bylo překombinované a hra by na to mohla doplatit.
A nakonec bych se rád vyjádřil k zakončení hry.

-Sebevražedná mise:
Poslední hodina hry je óda na radost, potěšující uší a oči a zároveň trápící vaší nervovou soustavu. Musíte být dobrým velitelem, pokud ne lidé zemřou, zanedbá te li přípravu, lidé zemřou. Do toho se do dokonalé synbiozy spojí gameplay, hudba, akce, napětí, filmový střih a kamera. Poprvé jsem snad ani nedýchal,hryzal jsem si nehty a slintal. V celé hře a vlastně i celé trilogii hra dokazuje jak je kompaktní jak umí všechny prvky spojit dohromady, ale až zde to ukazuje na plný výkon. Kdyby tu byla absence hudby nebo jeden prvek nefungoval vše by se rozpadlo a zážitek by byl fuč.
Proto je ME2 tak unikátní a ME trilogie taková jedinečná. To je dámy a pánové to UMĚNÍ.
Napoprvé mi lidé umřeli ale na podruhé již ne a já měl v sobě takový pocit vnitřního uspokojení jaký mi ještě žádná jiná hra nedala. Byl jsem zase jednou hrdina.
A závěrečná scéna se záběrem na tísíce reaperů a galaxii spojené s mohutnými chorály mě dorazili. Hra mě přežvýkala a vyplivla. A i když hru hraji po desáté, mám pocit jako bych ji hrál poprvé a to už něco znamená.

Mass Effect 2 je nejlepší hrou jakou kdy mělo tu čest EA vydat. A pro mě osobně jedna z nejlepších her všech časů.

-Výrazně větší lokace než ve FE. Na můj vkus až příliš velké, trvá celou věčnost než přeběhnete celé údolí.
-Nové prostředí Aztécké říše potěší, stejně jako pár nových zbraní, zvlášt odstřelovačka.
-Je tu pár nových nepřátel, ale bohužel i hromada těch starých.
-Novinkou jsou powerupy jako např.rychlost, nezranitelnost, serious damage (dvojnásobné poškození) apod.
-Přibylo pár grafických efektů a ty staré byly vylepšeny, grafika celkově také prošla mírným upgradem.
-Přibylo také mnohem více pastí - více či méně originálních.
-Celkem je SS:SE dobrý datadisk ale nic nového v základu nepřináší a je to vlastně stále to samé. Ale pořád je to zábava.

Další hra mého dětství, u které jsem proseděl nespočet hodin, a taky jsem si díky ní o stupeň zhoršil prospěch z matematiky, ale stálo to za to:) MDK 2 Je přímé pokračování skvělé MDK od Shiny. Druhý díl už měli na starost Bioware. Moment, studio známé pro svá RPG a propracované příběhy dělá sequel ke hře Jejíž priorita je vtip,šílenost a akce?
To nemůže dopadnout dobře. No, naštěstí tomu tak není a BW této kultovní hře ostudu neudělali, vlastně se dá říct, že originál v mnoha ohledech i překonává.

PřÍběh tedy navazuje na první díl a je stejně přímočarý a jednoduchý jako u originálu. Příběh tří hrdinů - Kurta Hectica, psa Maxe a šíleného doktora Fluka Hawkinse o záchraně světa před zlými mimozemšťany je ale díky jednoduchým cut scénám a povedenému dabingu podán více atraktivněji a koukatelněji než příběh pasivního originálu.

Grafické zpracování je povedené, textury jsou detailní, stejně tak jsou zde i efektní výbuchy a solidní modely postav. Bioware si pro tuto hru naprogramovalo svůj vlastní engine, který plní svůj účel dokonale. Level design je staromódní ale účelný. Obrovské mapy a gigantičtí bossové vám dávají neustálý pocit své drobnosti a bezvýznamnosti. Ano, jste opravdu maličcí.

Na rozdíl od MDK 1 hrajete zde (jak už bylo řečeno) za tři postavy.
Kurt sází na tichý a rychlý postup, likviduje nepřátelé z dálky a používá pro plachtění prostorem svůj padák.
Max :čtyřnohý robotický pes (jenž vlastní arzenál větší než celá naše armáda česká za dobu své existence) se s ničím nepáře. Jednoduchá akční hratelnost stejně jako za Kurta. Jsou zde "hopsací" pasáže ale akce zde dostává přednost. Také má Max nejvíce HP ze všech tří postav.

Doktor: Je jednoznačně po stránce ovládání nejhorší postava. Postup není tak akční a je zaměřen na logické hádanky a hopsání. Doktor je nejslabší postava, skáče nízko a má nejméně HP.
Každopádně hra za každého z nich má něco do sebe a každý si najde svého oblíbence.

Další aspekt, který hra zanechala je humor. At už se jedná o dialogy, easter eggy nebo různé gagy. Např.po odhození mocného granátu, jenž vytváří černé díry. Mocný nával gravitace a epické efekty, očekáváme monumentální výbuch....chvilka napětí a (plop) zvuk vytáhnutí špuntu z umyvadla je vaší odměnou. Nebo při pohledu do zrcadla namísto krásného odrazu své maličkosti uvidíme nápis "litujeme ale váš odraz není momentálně k dispozici" a mnoho dalšího.

Korunkou tomu všemu je nářezová hudba jejíž autorem JE Jesper Kyd, známý pro svůj soundrack ke hře AC 2.

Pro mě osobně je jediným větším negativem délka hry. Máte zde pouze 10 levelů. Ty jsou sice rozlehlé, ale více vám jak 8 na normal obtížnost nezaberou.

Bioware ale odvedli skvělou práci a rozhodně původní hře ostudu neudělali a když vezmete v úvahu, že pracovali na několika dalších hrách najednou (baldurs gate 2 a neverwinter nights) tak vám respekt k tomuto studiu musí ještě o pár procent stoupnout.

"Sam I am" Toto je první hláška Sama "Serious" Stona který přišel jako blesk z čirého nebe. Malé a neznámé Chorvatské studio Croteam v roce 2001 vydali právě tuto hru, která byla vskutku nevšední. Otázka o jaký se přesně jedná žánr zde nebudu nějak rozebírat. Ono to je ve výsledku vlastně jedno, když dnes podobný styl "bezhlavého střílení stovky mega tupých nepřátel" vidíme i v posledních COD hrách.

Je tomu už více jak jedenáct let co jsem si poprvé hru vyzkoušel na pár minut u kamaráda.
Hra mě okamžitě zaujala a já ho musel požádat o půjčení. Kámoš se cukal ale nakonec podlehl. Jediná věc které jsem se obával byla prostá. "Rozjedu Sama na své plechové vykopávce?" Serious Sam mě totiž zaujal nejen svou hratelností ale hlavně grafickým zpracováním. Obával jsem se zbytečně a i na mé staleté šunce hra pelášila jako nadopovaný polní zajíc.

SS je a byla šílenost at už neobvykle přímočarým level designem, přímočarou hratelností, přímočarými nepřáteli. Opravdu by jste jen těžko hledali jednoduší hru.
Na druhou stranu před těma mnoha lety jsem byl ze hry unešen a to paradoxně kůly její přímočarosti. Nemusel jsem se totiž starat o nic jiného než jít dopředu a střílet a střílet. Jenže dnes už samotné střílení nestačí. Má Serious Sam něco co dokáže zaujmout dnešního hráče?

Grafické zpracování: Hru jsem před pár dny dohrál a i dnes v roce 2013 jsem s úžasem koukal jak hra vypadá. Hromada textur je zde na tu dobu až maniakálně detailních, písek vypadá jako písek, podlaha jako podlaha...efekty slunce, stíny, nasvícení, mlha, modely nepřátel. To vše vypadalo na rok 2001 naprosto skvěle.

Takové pozlátko si ale vybralo své daně, levely jsou malé a jejich design ničím nepřekvapí. Ale hádám že to takto bylo vytvořeno úmyslně aby to pasovalo do stylu hry. Jak jsem řekl vše je přímočaré.

Prostředí Egypta v němž se hra odehrává pro mě bylo velkým zpestřením. Ano vím že tu her z tohoto prostředí už bylo více než dost ale SS to prostředí dokázal tak věrohodně vykreslit a nemohl za to jen písek.

Nepřátelé: Je jich tu poměrně dost avšak hra dělá jednu zásadní chybu. Totiž všechny nepřátelé na vás pošle velmi brzy a vy už v půlce nikoho nového nepotkáte. To samé platí u zbraní, prostředí se nemění a stereotyp nastupuje rychleji a rychleji.

Naštěstí i dnes střílení stovek potvor je zábava a někdy i pořádná fuška. Nikdo se tu s vámi nemazlí a v průběhu hraní nebude vůbec problém zahlédnout na scéně stovky nepřátel valící se na vás jako slepice po flusu. Do toho si připočtěte skvělou tématickou hudbu, tunu Samových hlášek a pokud vám k zábavě vystačí samotný koncept hry máte vystaráno. Před lety to byla pecka teď už to taková sláva není. Pokud se ale potřebujete odreagovat je Serious Sam naprosto perfektní volbou.

Hra to opravdu není:D Ale ruku na srdce,nebylo by super mít podobnou AAA hru která si dělá srandu z jiné hry? Toto je pánové a dámy PARODIE. Tedy tupá "AI" koridory apod. jsou narážky na hru nebo spíš na hry. Ano je to tupé a krátké ale účelné a zábavné.

Mass Effect je jedna z těch mála her, která doplatila na svou výjimečnost, ale zároveň ji pomohla k tomu, aby Mass Effect neskončil na smetišti herních braků.
Mass Effect není ani zdaleka dokonalá hra a chyb má v sobě jako máku. Proto negativa hry napíšu hned v zárodku tohoto komentáře.

Měl jsem tu čest "hrát" ještě zcela neopatchovanou verzi. Ta byla prakticky nehratelná od natrvalo přehřáté zbraně po nefunkční galaktickou mapu,oživlá těla, která začala střílet po hráči,doskakující textury, (u Unreal Enginu 3 běžná vada) anomálie ve zvuku atd.atd.Po nějakém druhém patchy šla konečně hra bez problémů hrát a já se mohl pustit do prozkoumávání nového světa.

Ovšem to ani zdaleka není vše, AI at už protivníků a nebo parťáků byla a je naprosto nepoužitelná a v boji mají nulovou efektivitu. Nekryjí se, střílejí do překážek před sebou a zasekávají se. Nepřátelé mají tendenci na vás bezmyšlenkovitě nabíhat ale narozdíl od vašich partnerů střílí přesně ale o nějaké využívaní strategie nebo spolupráci nemůže být řeč.

Bylo vidět že Bioware experimentovalo a klasické vynikající RPG prvky naprosto uzemnil systém soubojů. Na střílení a celkový gunplay jsem si musel velmi dlouho zvykat než mi přešel zcela do prstů na klávesnici. Zbraně se nepřebíjejí ale přehřívají, souboje působí děsně těžkopádně a systém krytí je v podstatě až na pár situací k ničemu. Navíc funguje automaticky, takže se velmi často stává že se Shepy "přilepí" ke stěně či překážce aniž by jste to vyžadovaly, což se při tuhých bojích může stát osudné.
Očividně se snažily BW napodobit systém soubojů z Gears of War ale bohužel velmi neúspěšně.

Vedlejší mise vyžadují prozkoumávání rozmanitých planet nebo výhled z Měsíce na Zemi. Má to žel bohu dvě podstatná negativa.
První je level design. Všechny vedlejší mise se odehrávají vždy na jedné základně čí bázi. Zcela pokaždé a je úplně jedno, na jaké planetě se nacházíte. Interiér je zcela totožný až na pár zpřeházených bedýnek. Jsou zde sice dvě varianty základen, ale pokaždé jsou z 98% naprosto identické. Druhý problém jsou samotné úkoly a vozítko Mako, které slouží jako dopravní prostředek a lehký obrněný transportér.
Úkoly jsou stejně jako úrovně stejné a neskutečně vás začnou velmi brzo nudit. Proto doporučuji se jim vyhýbat a držet se hlavní dějové linky. Mako se špatně ovládá a opět časem jako všechno ostatní začne nudit.

Tak teď bych to mohl ukončit se slovy "Mass Effect je naprostá zpotvořenina, 4/10" Ano, bylo by to tak, jenže ono má to jeden velký háček... nebo spíše hák.
Jak jsem napsal na začátku, hra je totiž v žánru RPG naprosto unikátní. Je to něco, co my hráči vyrůstající na Baldurs Gate nepoznali.

Mass Effect byla druhá hra nové Edmontonské pobočky Bioware pod vedením Caseyho Hudsona. Tito lidé vytvořili báječný KotOR a nebýt toho možná by jsme se Mass Effectu nikdy nedočkali. ME jsem hodně dlouho opomíjel a když jsem se k němu dostal nemohl jsem uvěřit, do jak ambiciozního titulu se to BW pustilo.
Předně, ME byl jeden z Launchových titulů pro konzoli Xbox 360 a mělo se jednat taktéž o RPG nové generace. A byla to pravda. Nemuselo mi to trvat tak dlouho abych zjistil proč je tomu tak.

První věc, co mě upoutala byla filmová kamera a filtr. A nejen u klasických akčních cut scénách ale i při obyčejných rozhovorech. Kamera neustále a dynamicky měnila úhly, nasvícení scény se podle toho přizpůsobovalo a do toho zněla velice zvláštní hudba, jenž se mi velmi brzy zalíbila. Do toho skvělý dabing postav a hlavně VAŠÍ postavy. Což do hry přineslo zcela nový rozměr a já se vcítil do postavy (jak ženy tak muže) takřka okamžitě. Dopomohl tomu skvělý systém dialogů, které se velmi dobře rozvíjely v závislosti na tom jak rozhovor probíhal. Do toho důležitá morální rozhodnutí, která ovlivnila děj hry a bylo hotovo byl jsem lapen.

Naprosto jednoznačně největším kladem hry je SVĚT. Svět. kde se Mass Effect odehrává. Tak propracované universum (s vlastní kulturou, rasami ,technologií, historií) jsem od desítky let starého Star Wars neviděl. Prozkoumával jsem naprosto každou píď Citadely, každý rozhovor, sbíral jsem informace do kodexu, hltal jsem a hltal naprosto vše. Zároven jsem zapomínal na negativa, u kterých jsem si rval vlasy.

Postavy a scénář jsou skvělé a osobně mohu říct nikdy jsem ve hrách neviděl tak věrohodně napsané postavy a to včetně mimozemšťanů. Okamžitě jsem si všechny zamiloval.... ano i Ashley.

Příběh je jedno velké klišé o záchraně galaxie. Je ale skvěle odvyprávěn a když si k tomu přihodíte omáčku, jenž jsem napsal výše prominete hře i to velké kliše.
Konec hry, ono velké finále je pak zlatým hřebem. Za tak epické vyvrcholení by se nemusel stydět ani nejlepší Hollywoodký trhák. Skvělé propojení gameplaye, filmovosti a hudby.

Mass Effect není dokonalá hra ani zdaleka ale pochybuji, že se najde ještě někdy hra, která mě tak vtáhne a uzemní. Mass Effect 1 není ale pro každého, jelikož někoho zmíněná negativa mohou snadno odradit. Pokud máte rádi akční hry, toto není asi nic pro vás, ale pokud jste z jiného soudku hra vás prostě lapí. Poprvé jsem si ve hře připadal jako hrdina a dnes už jen tak občas zavzpomínám a zamačkávám slzu v oku.

Původně měl vypadat polda 5 úplně jinak, graficky se měl spíše podobat čtyřce a příběhově to také na ní mělo navazovat. Ale Zima se rozhodla zaexperimentovat, vývoj poldy 5 odložit, a vytvořit svou první FPS adventuru. Výsledek byla hrůza s názvem Bloodlines. Zima se tímto fiaskem dostala do hlubokého mínusu, a tak museli vývoj Poldy 5 urychlit, jinak by přišel bankrot. A ano, bankrot přišel, protože z Poldy 5 vzešlo co z něj vzešlo. Škoda, měl jsem sérii polda rád.

Reakce na recenzi JohnCZ: Každý názor respektuji a dokážu ho byt je negativní a je na mou oblíbenou hru přijmout ale v tomto výjimečném případě se musím hry zastat. Pár argumentů v recenzi je zcela zcestných.
-Fable není RPG? Myslím že to je to první PRAVÉ RPG v té době. Jak už z názvu vyplývá RPG "Role Playing Game" do češtiny asi jako přeloženo "Vžij se do postavy kterou ovládáš" a nikoliv "nasbírej milion XP a prodávej haraburdí abys měl na silnější meč".
A Fable byla jediná hra (vedle Mass Effectu) která dokázala abych se vcítil do hlavní postavy,napomáhá tomu několik důležitých prvků. Vaše postava roste a vyvíjí se. Stárne ,rostou ji vousy, tloustne, hubne nabírá svaly (ano z toho byli všichni odvaření v San Andreas) na těle má jizvy podle toho jak moc jste v bojích dostávali nakládačku, měnění účesů, tetování a kupování oblečení.
Pak je tu sytém morálních rozhodnutí, který fungoval naprosto skvěle a nejenom, že podle toho reagovalo vaše okolí, ale stejně tak se měnil vzhled hrdiny. A jak jsem sílil měl jsem pocit i já jako hráč, že jsem silnější a vždy když jsem přišel do města a lidé mě opěvovali a dívkám při pohledu na hrdinu padaly kalhotky to byl vždy super pocit.

-Konzolovitost: Ano, hra byla převedena z konzolí, ale absolutně vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že bych hrál port z konzolí jako tomu je v dnešních dobách. Ovládání na PC bylo zcela intuitivní a jednoduché. Levé tlačítko myši útok, pravé obrana, kolečko myši kotouly, a modifikátor "shift" a myš kouzla. Co je na tom konzolovitého? Linearita mi zde osobně vůbec nevadila a nevím zda se mýlím, ale lineární byl i skvělý Gothic ne? A stěžoval si někdo? Stejně na tom byla dobře i optimalizace a v PC verzi byl přidán nový obsah navíc a to včetně příběhu, jenž mě osobně zajímal od začátku do konce. Jedna z nejlepších konverzí na PC vůbec.

Questy byly krásně provázané a dávaly smysl. Ne jako v RPG "vybij vesnici trolů a já ti za to dám kouzelnej klacek" kupování domů a shánění knih pro školu v kamenném újezdu bylo velmi příjemné zpestření.
Grafika je pohádková a detailní, hudba naprosto pasující a hlavní záporák pořádnej zmetek.
Fable pro mě osobně byla revoluční hra, jen bohužel nebyla prostě (jako většina, jenž chtějí inovovat a odlišit zavedené principy v žánru) pochopena a to mě opravdu mrzí. Mnoho her jako již zmíněné San Andreas nebo můj milovaný Mass Effect a mnoho dalších ti všichni si vzaly příklad právě z této hry a něco takového si může dovolit jen a pouze revoluční hra.

O tomto DLC bych mohl napsat mnoho vět a slov, ale protože myslím kompaktně a úsporně a hlavně vás nechci okrádat o váš ctěný čas napíšu své dojmy o tomto DLC v bodech.

- Důležitým faktem je, že velikost samotného DLC se blíží 4GB a díky bohu oprávněně.
- Hlavní příběhová linka zabere 1-2h a je nabitá akcí, vtipnými dialogy a překvapivě má i zajímavého bosse, který vám dá na těžší obtížnost zabrat.
- mise se účastní celá posádka normandy, včetně kulatého robotího pomocníka Glypha, který konečně dostal více prostoru a ukázal svůj potenciál. Jeho "válečná" propaganda během boje, jenž má za úkol snížit morálku nepřátelských vojáků je překvapivě vtipná.
-Citadela mi velmi připomněla ME2 a to hlavně skvělou interakcí se členy posádky a to v ME3 chybělo určitě nejvíce.
-pro mě osobně je ale největším plusem je humor a občasné zakomponování smutných nebo až dojemných scén. V DLC najdeme narážky na film Mumie, Star Wars i Star Trek ale hlavně si hra a vlastně i vývojáři geniálním způsobem dělají srandu sami ze sebe.
-Hudba je skvělá ve všech ohledech a Sam Hulick opět předvedl své nedoceněné nadání.
- Combat arena a kasino je příjemné zpestření, obzvláště aréna a její úkoly zaberou 2h+.
-podle mě nejlepší DLC nejen z trilogie ME ale nejlepší DLC vůbec. Práce a oddanost fanouškům je z toho cítit na míle daleko, i když mnozí z vás to "fiasko" s koncem ME3 asi BW neodpustíte.

Tak tato hra byla peklo, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Hru jsem hrál 3x. Poprvé jsem ji ještě jako malý capart nebyl schopen dohrát, protože ve mě vyvolávala naprostý děs. O 4 roky později jsem hru dohrál a teď po 7 letech jsem se k ní vrátil znovu, abych zjistil že hra má pořád skvělou atmosféru i po tolika letech. Atmosféru myslím temnou a nelítostnou. Lekaček je tu pomálu a to je dobře, protože to z horroru dělá skvělý horor, jelikož nemá lekačky zapotřebí a hráče děsí už jen svou atmosférou.

Rukopis Clive Barkera je tu zřejmý, příběh napsal on sám a na rok 2001 je více než povedený a zajímavý. Pan spisovatel si dokonce střihl roli jednoho ze zakletých členů rodiny.

Grafické zpracování bylo v té době nadstandardní, levely byly neskutečně detailní a propracované. Jako dan za takové levely je tu nakřka nepřetržitý loading, obzvláště v první lokaci sídle vašeho přítele Jeremiáše. Modely postav jsou detailní a nepřátelé děsiví a oškliví.

Počet zbraní je tu nahrazen jejich originalitou, od obyčejného revolveru až po smrtící kosu, jenž vám za pomocí vaší magické síly doplňuje životy, Tibetský kanon s dračí hlavou, který neustále vydává velmi bad ass zvuky, a klasiky jako brokovnice či molotův koktejl. Nakousl jsem kouzla. Ty sbíráte při průchodu hrou a ve výsledku je jích hned několik. Od obyčejného plazma útoku, po ochranný štít, rychlejší nohy, odkouzlení, nebo naprosto boží smršť lebek, které před vypuštěním různě srandovně pokřikují a chichotají se a pokud je nepřítel blízko, začnou doslova vyšilovat a žhnout. Oživení, jenž oživuje padlé nepřátele, kteří budou něakou dobu bojovat na vaší straně, stejně tak vám okamžitě umožní likvidovat nemrtvé. Poslední důležitou schopností je vidění, jenž je nejen velice praktické při čtení v posteli, ale také vám umožní vidět věci co se staly a stanou, rovněž vám umožní vidět duchy a slyšet šepoty ze záhrobí.

Co je ale na hratelnosti nejlepší? Že zbraně a kouzla můžete dle libosti kombinovat. Ano, je tu možnost střílet z revolveru a zároven na nepřítele posílat smrtící blesky. Taktéž se dají kombinovat kouzla samotná při překonávání překážek a daných nepřátel.
Např. je před vámi chodba, jenž ze země vyraší bodáky a navíc po stranách chodby čekají nepřátelé. Můžu použít rychlost a pokusit se bodákům vyhnout nebo raději budu postupovat opatrně a použiji štít? Nebo pokud budu rychlý, můžu kouzla zkombinovat. K tomu si připočtěte různé druhy munice do zbraní a náhle vám můžou vznikat různá smrtící komba. Ale vždy se vám naskytne možnost jak danou situaci vyřešit, rovněž vás hra nutí při boji přemýšlet a to je dle mého soudu velký klad.
Kouzla si také můžete skrze magické kameny, jenž jsou poschovávané po mapě vylepšovat a např. již zmíněné kouzlo oživení použít na živé protivníky a donutit je spáchat sebevraždu. Zkrátka budete ke konci pěknej bad ass kouzelník, kterého se bude bát i samotné podsvětí.

Tato hra mi přivodila noční můry na mnoho let. Technicky už sice zestárla, ale po herní stránce ji nikdy vrásky nenarostou. Jen je opravdu škoda že tvůrci takového skvostu skončili u braku jako Medal of Honor Warfighter.

Dlouho jsem se sám sebe ptal "který sportovní simulátor je na tuto generaci hardware nejlepší?" Hrál jsem mnoho simulátorů od FIFA, F1, Top Spin 4, Fight Night Round 4 na Xbox360. Krom poslední jmenované mě žádná z nich nezaujala a já si říkal "Má mě vůbec co držet u tohoto žánru?"

Náhle, čistě náhodou narazím na Basketbal od 2K a na PC! To se vskutku nevidí často.
Basketball mám velice rád a to jak po aktivní, tak i po pasivní stránce, ale od tohoto jsem moc neočekával, a ejhle! NBA 2K12 bylo super a já se ptal jestli je vůbec možně hru posunout někam dále. A 2K opět překvapilo a dokázalo že to možné je. Tak především autentičnost je asi jednou z největších předností této hry. At už to jsou naprosto plynulé, dynamické a fyzické animace hráčů, zcela věrohodná fyzika míče, nebo bezkonkurenční televizní komentář. Razantně byl vylepšen systém ovládání a s tím jde v ruku v ruce i již zmíněná vylepšená animace hráčů a kontaktní souboje např. při obraně musíte blokovat opatrně ve správném uhlu a načasování. Totéž platí při útoku, nyní jste daleko pohyblivější a můžete si z obranou slušně pohrát pokud máte šikovné prsty. Taktéž je ale zapotřebí dávat pozor při tahu na koš aby jste nezbouraly protihráče. Byl vylepšen systém přihrávek. Ty teď oproti předešlému ročníku fungují bezchybně a putují přesně kam chcete a jakým stylem chcete což opět napomáhá výrazně dynamice hry.

Dalším velkým plusem je vypiplaný režim kariéry, kde si vytvoříte svého borce, projdete zkušebním předbřeznovým zápasem a pohovoříte s manažery jednotlivých týmů, kteří o vás jeví zájem a následně je vám přiřazeno pořadí v draftu a tým.
Hráče si můžete vylepšovat za zkušenostní body jejich počet je ustanoven na tom, jak jste si v zápase vedly, jak jste plnily příkazy trenéra a také jak jsou s vámi spokojeni spoluhráči. Po zápase následují tiskové konference a podle vašich odpovědí na otázky bude ovlivněna vaše reputace u týmu a fanoušků. Otázky se časem sice opakují, ale i tak je to příjemné zpestření. Krom toho jsou tu rozhovory s Manažerem u něhož si můžete zjednat přestup, nebo si vyžádat vyšší plat či více minut na palubovce.
Zvuková stránka je také velmi dobrá a co se komentáře týče ten je bezchybně skvělý a jednoznačně nejlepší a nejrealističtější jaký kdy ve sportovní hře byl.
Komentátoři přesně a přirozeně reagují na dění na palubovce, vtipkují mezi sebou, probírají výkony hráčů při zápase, nebo sem tak přihodí trochu historie a také reagují na to jak jste odpovídal při tiskové konferenci atd.atd. opravdu málo kdy se komentář začne opakovat a pokud se tak stane ani vám to nepřijde kvůli oné přirozenosti.
Grafika hry je pěkná až na obličeje hráčů ty jsou už zastaralé a místy i dost nevábné, jinak zpracování dresů je pěkné,hráči se potí a dres se deformuje.
Dokud nevyzkoušíte NBA 2K13 bude pro vás fenoménem FIFA, pokud nejste fanoušky NBA tato hra ho z vás udělá a pro fanoušky? MUST HAVE.