Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@Kunick (29.06.2023 14:46): Biologicky determinované krátkodobé a dlhodobé zmeny sú tvoje ihrisko, takže ti musím veriť. :)

Pri šoa si dovolím oponovať. Áno, Izrael ako štát od svojho vzniku existuje v stave permanentého ohrozenia. To aj formuje jeho politiku. Šoa výrazne ovplyvnila predovšetkým postoje a hodnoty veľkej časti židovskej populácie. A výsledkom je odhodlanie nedopustiť, aby sa podobná tragédia opakovala.

Ale to by asi bolo na dlhšiu debatu. Necháme si ju na niektorý zraz DH. Teda ak sa vôbec nejaký bude konať. :)
@hanak_v_exilu (30.06.2023 22:04): e? Souvisí to nějak? :-)

no pro mě je to ve srovnání s Rosemary má dětátko a Přichází Satan dost trapárna no, pardon. Prostě když už tam ty věci lítaj a je to přehnaný, tak už mě to nebere. Mám to radši v náznacích.

Myslím, že horor asi může být dost individuální v tom smyslu, kdy to už člověk vnímá vlastně přes čáru a je to pro něj už ptákovina. Přichází satan třeba to pro mě už taky vlastně trochu přeťápnul, ale je tam ta hudba, která to víc než kompenzuje. Exorcista hudbu nemá (krom té vykradené). A Rosemary má dětátko, i když je nejstarší, tak působí vlastně nejlíp. To je nejchytřejší film, dává to v náznacích, je to tím nejnapínavější. Exorcista už pro mě jede takovou lacinější linku no.

Teď si čtu komentář, co jsem psal v sedmnácti a zjevně šlo hlavně o to, že mi to prostě přišlo neuvěřitelný. Jasně, být posedlý ďáblem je neuvěřitelné, ale to nemyslím. Myslím to, že 12 letá holka si začne prstit krucifixem, její hlas zhloubne o dvě oktávy níž, úplně se jí změní obličej, začne se zničehonic šíleně kymácet postel, holka levituje....a všichni řeknou, že je to v pohodě a že se nejedná o nic vážného. A mně prostě takováhle věc bohužel stačí, aby u mě film v podstatě skončil, protože když nedává smysl v těchhle bazálních věcech, tak vlastně nevím, co na něm mám cenit
@Dan9K (29.06.2023 23:39): jen jsem se snažil ukazat, že se tyhle přístupy nevylučují. Ale ja tomu taky nerozumím, odborník by rekl že to dost zjednodušuju. Hojt život není jednoduchý ale my lidi mame radi právě jednoduchá vysvětlení
@Dan9K (29.06.2023 15:26): to co popisuješ je jen somatická změna. Stačí když zase začneme drtit tvrdou potravu a máme molár zpátky. A aby se to projevilo jako trvalá změna tak nestačí epigenetika ale něco čemu se říká genetický rift. Jinak všechny tyhle koncepty jsou tu už docela dlouho - jen tedy ta epigenetika a možnosti jejího přenosu jsou otázka řekněme posledních 15 let.
@Kunick (29.06.2023 14:46): já právě myslím, že tahle představa, že evoluce potřebuje strašně snížit počty těch jedinců, je sice selským rozumem správná a dlouho se to myslelo, ale vypadá to, že to není úplně nutné. Viz třeba vývoj člověka, co se týče zubů. Je nás 8 miliard, ale nějakým záhadným způsobem probíhá poměrně rychlá evoluce co se týče eliminace osmiček. Ten, kdo je nemá, je vlastně "evolučně dál" v tomto smyslu.
Ale je asi jasný, že když omezíš nějaký druh na deset jedinců a hodíš ho do vody, tak se buď naučí plavat nebo vymře :-) to asi fungovat bude. Ale teda evoluce má asi i jiné cestičky.
@Bragi (29.06.2023 10:34): Japonsko zrušilo tohle omezení tak 5-10 let zpátky. Šoa samozřejmě není dobrý případ, protože zrovna Izrael je v podstatě pod permanentním útokem.

Jediná možnost dostatečně velké změny co mě napadá je tzv. efekt otců zakladatelů/bottleneck effect. Tzn. pokud dojde k výraznému omezení genofondu, tak zákonitě spousta alel genů vymizí a zafixují se ty, které měly štěstí, že jsou přenášeny dál. Něco takového prodělalo i lidstvo, kdy existovalo období kdy se počet jedinců H.s.s. odhadoval na několik tisíc ( nejsem si zcela jistý počtem ale výrazně nízké číslo) - odtud tady 7 dcer Eviných. Nebo je krásným případem osidlování ostrovů, typicky v pacifiku.

Oproti tomu je dobrým protipříkladem schopnost trávit laktózu i v dospělosti. To je běžné u populací v evropě, severní africe a západní asii, avšak nikoliv ve vychodní asii a oceánii. V součastnosti, kdy mléko není tak zásadní složkou potravy se přitom tato schopnost snižuje.
@Dan9K (28.06.2023 22:16): Nedávno jsem četl o nějakém článku který pojednával o evoluci parních lokomotiv. Roky zůstávaly stejné, pak přišel evoluční tlak ze strany elektrických lokomotiv, a jednou skočily ve vývoji dopředu. Později se to samé stalo s motorovýma lokomotivama. Evoluce živočišných druhů prý probíhá podobně.

@Bragi (29.06.2023 07:31): Japonsko je "okupované" doteďka, a jede podle ústavy, kterou jim Američané doslova vnutili. Lepší příklad je možná holokaust, který z židů s pověstí světoběžníků a obchodníků udělal silně patriotistickou militaristickou společnost, protože ho kolektivně odmítli prožít znovu.

@AlieN (29.06.2023 01:26): Fantasy je většinou zasazené do něčeho jako středověk. V hloupějších fantasy je to středověk před kterým nebyl starověk, v chytřejším fantasy je to středověk před kterým nějaká dřívější éra byla. Ani v jednom tomhle období moc technologický pokrok nefrčel. V Tolkienovi je to naopak. Tam svět postupně ztrácí "šmrnc". V podstatě degeneruje do toho našeho. Takže "pokrok" tam je.
Jinak je zajímavé, že vám vadí technologická stagnace v fantasy settingu, ale vůbec neberete v úvahu, že v tom settingu to nahrazují jiné věci, jako třeba magie. A hlavně nechápu, proč bych po alternativním světě měl chtít vyžadovat technologický pokrok akurátní k naší historii. Třeba v Tolkienovi to je vcelku pochopitelné, ten svět je strašně rozvrácený.
@Dan9K (29.06.2023 01:07): No u Might and Magic 6 jsem teda kdysi prskal fest! :D
Ale to proto že jsem byl mladý, nezkušený, a hlavně jsem neznal lore toho světa a oni autoři to tam extrémně hloupým způsobem nacpali až ke konci do té doby úplně čisté středověké fantasy hry. Dost mě to rozhodilo a zkazilo atmosféru, díky tomu a pár zásadním bugům jsem pak hru ani nedohrál. No už je to skoro pětadvacet let, možná bych jí měl dát druhou šanci :)

Jinak se s tím propojováním fantasy a technologického vývoje snaží slušně pracovat třeba steampunk, a hlavně Mieville ve svých urban fantasy mě napadá.
@AlieN (28.06.2023 23:32): no protože když do toho "čistého" fantasy světa začneš právě míchat technologii, tak lidi prskaj. Viz Might and Magic. A říkaj tomu najednou sci-fi, jenom proto, že jsou vedle těch středověkých barbarů holt i rasy technologicky vyspělé :-)
@Dan9K (28.06.2023 22:16): Sci-fi jsou v tomto ještě hodně v pohodě, záleží kus od kusu, ale obvykle plus mínus uvěřitelnost bývá. Fantasy zato, to je to pravé zoufalství. Tisíce let plynou, a furt se řežou meči. A že by někoho napadlo zapojit magii pro dobro lidstva a vytvořit z toho pseudo-středověkého bahna supercivilizaci vedle které by Star Trek blednul závistí, to nikoho nenapadne :)

Tolkien to prostě posral, technický vizionář to fakt nebyl a tak zacementoval do svého díla neměnnost prostředí... a neschopní fantasy autoři pak už jen kopírují (čest vyjímkám).
Hodně to tomu žánru v mých očích ubližuje, málokterou knihu pak dokáži brát vážně. Četl jsem nedávno první díl Malazu a zase jsem se chytal za hlavu.

U těch sci-fi odehrávajících se hodně v budoucnosti btw obvykle i bývá vysvětleno proč ten vývoj je pomalý. Buď nějakou regresí, vývoj technologický je nahrazen evolucí. Napadá mě klasika největší Stroj času od Wellse. Herbert u Duny to má jasně dané zase tím post-cyberpunkovým světem, kdy překotný technologický vývoj vyvolal krizi a po ní následovalo dlouhé období odmítnutí jakékoli technologické invence, hledání jiných cest, a právě taky ta uměle usměrněná a akcelerovaná evoluce (takže eugenika)
přijde mi, že ve sci-fi je hodně obvyklý značný časový neodhad pokroku. Většinou je to tak, že se odhaduje mnohem rychlejší vývoj, než je realita.

20. století byla pravděpodobně brutální anomálie, kdy byl ten vývoj extra překotný a začli jsme možná mít dojem, že to takhle bude vždycky. A sci-fi ten vývoj obvykle ještě hodně akceleruje.

Na druhou stranu poslední dobou jsem viděl spíše experimentální sci-fi, která se odehrávala v budoucnosti třeba zcela nesmyslné (třeba 2 miliardy let) a ten vývoj je tam zase hodně pomalý.


myslím, že nejpravděpodobnější vývoj příštích 1000 let shrnul hezky první díl Futuramy. Hodně by mě překvapilo, kdyby to byl kontinuální vývoj bez zásadních zlomů směrem dolů.

A ta Herbertova Duna je celkem v bezpečné budoucnosti, kdy se dá omluvit leccos. Je sice fakt, že jako homo sapiens sapiens jsme evolučně vlastně úplně stejní jako kromaňonci před padesáti tisíci lety, ale jak tomu ještě zcela nerozumíme, tak evoluce zdá se funguje právě překotně, dlouho se nic neděje, pak je nějaký impuls a je rychlý vývoj, takže za 20 tisíc let mi přijde úplně ok, když se třeba vyvineme v trochu jiný druh, zvláště při vlivu technologií, jiných planetárních systémů atd. To je impuls pro evoluci, jak kráva.

A když to srovnám s Planetou opic (první), tak tam je to za nějakých 2000 let, což už mi přijde jako blbost. A navíc další díly tu evoluci daly v podstatě do současnosti, což už je úplná blbost. Ale 11-20 tisíc, to už jsem ochoten vzít skoro cokoliv.

Jinak to, že lidi nechápou moc dobře nechápou ty opravdu velké časové úseky, je jasný. Když se řekne milion let nebo miliarda let, tak to asi pro většinu lidí není moc velký rozdíl.
@Jab (28.06.2023 12:40): Těch průmyslových revolucí už proběhlo, a přitom v Evropě se pořád odkazujeme k antické a křesťanské tradici, a i navzdory internetu jsou nám kultury a mentality Asijské, Arabské i Ruská pořád stejně vzdálené.
A v Duně nešlo během těch tisíc let jeho vlády o technologický progress, enabler který by lidi popostrčil, ale právě o tu sociokulturní proměnu. Říkat že tohle může proběhnout během pár generací je trochu směšné, a dost zvláštní právě od historika.
Jak naznačil Jab tak vzhledem k rychlosti výměny dat v době internetu nemáme absolutně žádná historická data podle kterých bychom mohli vyhodnotit trvalé následky. Fantasy, a bohužel i sci-fi, světy pracují s časem absurdně nerealisticky.
@Kunick (28.06.2023 16:21): Súhlasím, že ak zmizne tlak, ktorý vyvoláva spoločenskú zmenu, jeho dôsledky sa postupne eliminujú. Ale čo ak je z časového hľadiska krátkodobá zmena natoľko výrazná, že samotný jej impakt vytvorí pretrvávajúci tlak, ktorý ďalej prehlbuje odklon od pôvodného stavu?
@Bragi (28.06.2023 12:59): @Jab (28.06.2023 12:40): jenže tohle jsou změny, které se moc nefixují. Ostatně všimněte si jak změna stravování způsobila velké množství různých poruch trávení. Proto jsem níže psal o tom že pokud vymizí evoluční tlak, pak změny zmizí. Viz šlechtěná plemena a pak třeba druhá generace pouliční směnky u psů
@Jab (28.06.2023 13:01): Tak vzhledem k tomu že je tam rétorika, sociologie a svým způsobem i filosofie a psychologie exaktními vědami, tak bych řekl že ano. :-) Ono to při sledování filmu nevyzní, ale ty postavy jsou spíš následovníci homo sapiens sapiens. Typicky Bene Tleilax, ale i Saudarkaři jsou lidé snad snad jen ze setrvačnosti, ale i ti "obyčejnější" jsou od nás vývojově dál, než Kromaňonci od nás. Kulturně a geneticky bude ta propast mnohem větší.
Já se třeba na Herbertovu Dunu chystám, ale co mě na tom odrazuje, je právě ta odpojenost od našeho světa, že už mi to přijde jako Star Wars. Co mám na sci-fi rád, je právě to zrcadlo současnosti, kdežto z Duny cítím, že to má spíš fantasy background.
Zkrátka, sci-fi, kde nehraje vůbec žádnou roli planeta Země, je pro mě problematické :-) Ale znám jen film. A dřív si zahraju asi hry :-)
@Jab (28.06.2023 12:40): Alebo akcelerácia zmien vzorcov sociálneho správania spôsobená rozšírením internetu a s ním spätých sociálnych sietí. Tu môžeme sledovať signifikantné zmeny v rámci jednej generácie.
@Jab (28.06.2023 12:40): Jenže svět Duny je neuvěřitelně rigidní. Impérium trvalo přes 11 000 let. Některé myšlenky žijí prostě dlouho. (Západo)Římská říše se rozpadla v roce 546, a myšlenky na její obnovu se táhly přes celý středověk, počátek novověku, a v určité formě vydržely až dodneška. Kdybys je chtěl dostat z hlavy lidí, tak na to pár desetiletí útlaku nestačí. Sovětský svaz trval 74 let, a hned jak padl, tak se okamžitě vynořil étos carského Ruska.
@Jab (28.06.2023 12:09): Jaká výrazná kulturní změna může nastat během pár generací? Jaká kdy nastala? Ta celo-společenská setrvačnost přece vždy byla brutálně dlouhá.
@Kunick (27.06.2023 13:40): Ty House of... prequely Duny byly ještě docela fajn. Překvapil mě Paul z Duny, a vhodné je přečíst díly uzavírající původní ságu - i když i ty jsou jen její slabý odvar. Zbytek knížek jsou různé stupně zklamání.

@Jab (27.06.2023 23:17): Ono to dává smysl z pohledu letopočtu. Duna se odehrává někdy ve 23. tisíciletí, takže pár desetiletí útlaku by byla jen krátká kapitolka v dějinách. Tři a půl tisíciletí tyranie vstoupí do kolektivní paměti lidstva. Možná ne navždy, ale na dost dlouho, aby už nešly následky zvrátit. A kdyby nespokojence vyhodil hned na začátku své vlády, tak by se celou dobu snažili vrátit. On chtěl, aby odešli pryč, a už se nikdy neohlédli. Cílem bylo rozšířit lidstvo na tak velký prostor, aby ho už celé nikdy nemohla ovládnout jedna síla, nebo vyhladit jedna hrozba.
@Jab (27.06.2023 19:43): Zaskočil si ma. Nevedel som, že Jana Rečková už zomrela. Bola to výborná prekladateľka. Aj spisovateľka.

Tá kniha o Bastovi je len rozšírená verzia staršieho príbehu The Lightning Tree. V češtine vyšiel pod názvom Bleskostrom v zbierke poviedok Darebáci. Je to samostatný príbeh, ktorý bližšie predstavuje postavu Basta. S udalosťami z Kroniky Kráľovraha v podstate nesúvisí. Možno to teraz bude inak.

@Kunick (27.06.2023 22:27): Tak má už svoje roky. A z jeho vyjadrení mám dojem, že skôr predstiera, že píše. A ten čas, čo mu zostáva, radšej využíva iným spôsobom.
Shlédl jsem norské Beforeigners a mohu doporučit, hezky civilní kombinace detektivky a humoru s lehkým scifi přesahem a skvělým nápadem, který je slušně využit. Hlavní postava Alfhildr má ohromný charisma, bavilo by mě na ní koukat deset sezón. Ale ta druhá je hezky ukončená, takže pokud další nevzniknou, i tak jsem rád že jsem to viděl. Je to na SkyShowtime btw.
@Kunick (27.06.2023 23:23): Taky tam dokolečka používal chudáka Idaha, který své geny rozséval v každé generaci, až s ním byla ve velkém příbuzná většina planety. Musel bych na to znovu kouknout, což se mi nechce, ale tomu jeho vhledu do genetiky jsem se leckdy usmíval jako laik. Rád ti v tom ale ustoupím, že jsem mu třeba jen dobře neporozuměl, anžto můj hlavní obor to není. ;)
@Jab (27.06.2023 23:17): Nikdo z něho nedělá dalšího Aristotela. Faktem zůstává, že do většiny témat měl docela dobrý vhled a na díle to je poznat. Podobně jako je u Eriksona poznat, že jde o antropologa, protože věděl, kde čerpad podklady třeba pro kulturu Imassů.

Upřímně netuším, zda je někde uvedeno, že jde o jeden gen. Já naopak myslím, že právě o standardní evoluci jde. Ostatně několikrát je zmíněno, že de facto přebral Bene Gesseritský program. Myslím, že dokonce je použito i slovo "šlechtění".

O teoretických schopnostech manipulací s geny můžeme debatovat, nicméně to, že se Tleilaxané pokusili o několik atentátů a v podstatě neuspěli, naznačuje, že šlo o netriviální změnu.
@AlieN (27.06.2023 22:58): Ty. To imho vaříš z vody s tím hodnocením. I šestá kniha tam má přes 60k hodnocení. To je zcela reprezentativní vzorek.

Nedělejme z Herberta btw velkolepého filozofa. Či ekologa, politologa atp. Originální byl v tom, že ta témata vůbec do svých knih dával. Ale to provedení, jak již bylo řečeno, leckdy hapruje.

@Kunick (27.06.2023 23:12): Superčlověk bych neřekl. Jedná se o jediný gen v momentě, kdy manipulace s geny jede na každodenní bázi (Tleilaxu). Ty mluvíš o standartní evoluci. S tou tam ani knihy přece nepočítají.
@Jab (27.06.2023 22:52): tady si nejsem jistý. pár generací Ti většinou stačí k vytvoření nějakého znaku, ale k jeho zafixování i bez existence příslušného evolučního tlaku je třeba generací mnohem víc. Navíc se snažil vytvořit superčlověka tajně, což taky čas prodlužuje.

@AlieN (27.06.2023 22:55): Nemyslím, že je to okázalé. A právě schopnost přecházet mezi styly i formami nevkrádat originál ale přinést nový pohled je posun. Ona Duna je silně ovlivněna Herbertovým vztahem k původním obyvatelům. Ikdyž první díl až moc tlačí Rousseauovského Ušlechtilého divocha. O to víc oceňuji jejich zblbnutí dalších dílech a zdegenerovanou verzi ve 4.
@Jab (27.06.2023 22:52): I ty čísla považuji za nesmysl, ty knihy nemají úplně stejné publikum a už vůbec ne stejný počet hodnotících.

To je ta potíž s žebříčky, z těch herních by sis třeba řekl že kdejaká arkádová hovadina od Nintenda je lepší než Planescape: Torment :)
@Kunick (27.06.2023 22:45): No v tom okatém odkazování na klasická literální díla nevidím posun literárně někam dál. Jsem radši když má autor svůj vlastní hlas a jím dokáže říct něco nového a hlubokého, než aby tu hloubku hledal skrze odkazy...
I když pravda o Duně to částečně platí taky, jen ta se odkazuje na mnohem starší mýtopoetické náboženské texty a zavádí je do kontextu post-cyberpunkové budoucnosti.

@SilentWolf (27.06.2023 22:46): Nj, blbý je že já podobný příběh už několikrát viděl jinde.
@AlieN (27.06.2023 22:42): Teď nevím, co máš na mysli tím "nesmyslem". Však goodreads má čísla. 

@Kunick (27.06.2023 22:27): No ono to jeho filozofování, 3,5 tisíce let vlády boha a velký úlet dosti logicky haprují, když cílem je vytvořit lidstvo schopné čelit všem budoucím nástrahám. Vždyť je to trochu úsměvné hned na první pohled. Stačilo by pár generací. Místo toho setrvalá stagnace jako "příprava"? To mohl ty budoucí cestovatele vykopnout z říše rovnou.