Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

Včera jsem dokoukal seriály Chicago Fire a Chicago PD, které je potřeba jet naráz. Ale ta provázanost nebyla tak žhavá, jak zprvu vypadala. V podstatě jen občas propojené případy, postavy se později už ani jako hostující nijak neobjevovaly. Ještě je to spjaté se seriálem Zákon a pořádek, první čtveřice sezón PD. Ve Fire exceluje jednoznačně postava Severideho. V PD asi Erin. Obojí se mi líbilo. Med a Justice jsem viděl jen ty epizody, které byly propojené s hasiči a policisty.
Jak mám rád osmdesátkový synth pecky, tak na tuhle ukrajinskou od soudružky Rusji jsem narazil až včera.
@Gordon (25.01.2019 14:18): hele me vubec neprislo na mysl stani, ale chapu ze ve tvem veku na nic jinyho nemyslis. Spis jsem myslel provesovani pytliku ktere vekem a pusobenim gravitace jaksi nabira na zajimavosti, rikal jsem si ze na tom mesici bych porad mel pytlik jako mas ted treba ty :) fakt to ctete jen na vlastni nebezpeci :)



@Walome (25.01.2019 14:21): hele, zatim dobry, jen me to uz moc nebavi :)



@Sadako (25.01.2019 14:03): Clarke a Asimov je klasika, neudelas nic, velikani, lidstvo uz rozhodlo :)



@CeBrk (25.01.2019 14:24): Me nejvic fascinuje Rama samotna, jeji ucel a technologie a bylo od Clarka pekne ze tam, jak pises, zanesl i to nase male lidske ja ktere tam diky te cizosti uzasne vynikne a dojde vetsimu uvedomeni.
@Fingon (25.01.2019 14:14): Faktor známého a neznámého si uvědomuju, ale třeba co se týče dávání druhých šancí... já celkem vím, jaká témata mě zajímají, taky vím, že nepřečtu všechny knihy na světě a podle toho si dost vybírám. Autoři zlatého věku SF se mi do mých prefrencí mají dost mizivou šanci trefit a nemám chuť pročítat se tunou věcí jenom kdyby náhodou.
Ostatně, to se netýká jenom SF. Tuhle jsem se vyjádřila, že Malaz se nedá číst, dočtu první díl do poloviny a vztekle to zahodím a kdosi mi na to řekl, že je třeba se pročíst prvními třemi díly, pak to začne být zajímavé... LOL. Přelouskat tisíc stran, které mě vyloženě serou, aby to pak třeba možná začalo být dobré, to si mohou fanoušci Malazu nabušit do uší.
@AlieN (25.01.2019 04:07): Fiasko jsem dosud nečetl, což je věta, kterou používám až příliš často. Například mám ve své knihovně už snad přes deset let Hellstromův úl. Je zde někdo, kdo ho četl a mohl by mi ho vychválit a zabránit tomu, aby mi na tento titul ulpíval prach po další desetiletí? :-)

@Charllize (25.01.2019 09:56): Moc ne. Raději přemýšlím o ženských ňadrech, než o mužských údech, ale chápu, že někdo to má naopak :-)

@Charllize (25.01.2019 10:12): Ráma ságu jsem četl celou a přiznávám se, že v závěru mi ukápla slza dojetí. Však víš, jak tam ta hlavní hrdinka umírá a nechá si pouštět záznam smrti svého manžela.
@Sadako (25.01.2019 13:01): ono asi záleží na tom, cos od každého z nich četla. Mám rád Asimova, Clarka, Heinleina i Lema, ale každý z nich má i slabší kusy. Heinlein tu snad ještě nebyl zmíněn : hvězdná pěchota za mně super (četl jsem třikrát, cz i en), Cizinec v cizí zemi (en) spíš meh, Dveře do léta dobre (CZ). U Asimova mám slabost pro roboti serii, ale Nemesis jsem nebyl schopen dočíst. Asimov navíc nepsal jen scifi, ale všechno možné (četl jsem AZazela a Guide to the old and new testament)

Jestli někoho nemůžu vystát, tak je to Brian Aldiss, ale možná jsem měl jen smůlu (nonstop, sbírka superhracky vydrží celé léto - předloha pro film AI)
@Malignus (25.01.2019 13:56): To je takový trochu nanic argument. Za mě je naprosto super třeba Jiří Karásek ze Lvovic a vsadím se, že by mi ho tady skoro každý hodil na hlavu.
Co se týče SF...
Na mě nadčasově působí třeba Duna (první kniha, jiné neznám), Pohlovo Tunel pod světem a Obchodníci s vesmírem (téma, nápad, spád) a dost věcí od Dicka, byť ten všechno přerážel těmi nápady, jako spisovatel byl taky takový... osobitý.
Ale Asimov mě uspával, Clarke ještě víc a OK, oba jsou sice pořád lepší než Sagan, ale lepší než Sagan je i prostřelit si nohu. Obecně mám dojem, že autoři SF často padali do pasti "Jééé, SCI" a oslněni zářnou budoucností zapomínali na to "FI".
@Malignus (25.01.2019 13:23): Když pominu, že nemá příliš cenu mi cokoli doporučovat - mám už tak dlouhý seznam k přečtení, aktuálně beletrii moc nestíhám a spoustu jsem toho četla (Dicka, Pohla nebo Herberta), tak proč takové archiválie? Ono to možná od někoho, kdo čte, když už beletrii, tak převážně starší, vyzní divně, ale mně přijde, že zejména ta hard SF z druhé půle 20. století působí v některých případech v současnosti hrozně zaprášeně a ještě nejsme tak daleko, aby to byla roztomilá starožitnost jako Verne.

Kdybych měla někoho lákat na zajímavou hard SF, tak asi vytáhnu třeba Grega Egana a Město permutací nebo ten níže zmiňovaný Three Body Problem.
EDIT: Tohle taky nebylo špatné. Singularity - Poskyberpunková antologie.
@Sadako (25.01.2019 13:01): Ts! Asimov má super díla - Nadace (celá série), Hvězdy jako prach, Konec Věčnosti... Rozhodně se mi čte líp než A.C.Clarke. Dále můžu doporučit Frederika Pohla (série Gateway), Franka Herberta (série Duna, Experiment Dosada), Phillipa K. Dicka (Minority Report, "Blade Runner") a Stephena Kinga (Běžící muž, Dlouhý pochod...) či Vernora Vinge.
@SilentWolf (25.01.2019 10:18): Mám rozečtený Three Body Problem, není to špatné a to se na čistou scifi tvářím spíš odmítavě, tady mě nepřekvapivě nalákalo prostředí.
Jaké jsou ovšem ty další dva díly nemám ani tušáka.

Tvl, když tak koukám na debatu níž... Clarke, Asimov, Lem, nein, nein, nein. Zaprášení, zastaralí, ani jeden z nich neuměl pořádně psát - míněno ve smyslu dramatické struktury. Clarke má svědomí Devět miliard božích jmen, což je povídka, která se mi velmi líbila a Lem Kyberiádu, která je báječně šílená, ale to je tak všechno. Asimov je tak sedativní, že si žádné zapamatovatelné dílo nevybavím.
Trilogii "Vzpomínka na Zemi" od Liou Cch'-sin (nebudu skloňovat) někdo četl? Pořád to na mě odevšad vyskakuje v reklamách na knihkupectví. :D
@Charllize (25.01.2019 09:56): Harrisona jsem potkal na autogramiádě v Praze...před mnoha lety.
Od Clarka mám oblíbenou knihu Měsíční prach- drama sledující osud pasažérů uvízlých ve výletní lodi při projížďce na měsíci.
Ja po letech seznal ze se mi lepe cte Clarke nez Asimov. Asimov mi nejak zastaral a pusobi na me v nekterych ohledech jaksi naivne.Pred lety kdyz jsem cetl Nadaci tak mi to tak neprislo. Clarke byl asi nejspis nejak modernejsi a dnes s ohledem na ruzne udalosti mi prijde vic jak se rika in. Taky si rad prectu Harrisona, Planety Smrti a tak podobne. Tem mi taky nijak zvlast nestarne. Za posledni leta me zaujal David Gerold a jeho serie knih o invazi mimozemstanu Chtorr na zemi. Jinak skoro uz nectu, a asi to je skoda.



@CeBrk (25.01.2019 00:52): a o pozitivnim vlivu na muzke prirozeni jsi neuvazoval? :)
@CeBrk (25.01.2019 00:52): Velmi správný směr uvažování.

@CeBrk (24.01.2019 10:49): "který z mých tří oblíbených sci-fi autorů, tedy Clarke, Asimov a Lem, je tak nějak nejvíce hardcore. Ale ono je to knihu od knihy"
Přesně. Když si vzpomínám na mé nejoblíbenější z nich... za nejbližší hc směru bych označoval asi Fiasko.
Jak jsem již dříve psal, je tomu pár dní, co jsem dočetl dílo "Ani sami bohové" od Asimova. A vyjma mnoha promyšlených myšlenek a teoretických teorií mne zde zaujal i životní postoj měsíčňanů, který je sice nedůležitý, ale veskrze zajímavý. Obyvatelé Měsíce v tomto románu holdují sporému odění a při cvičení a sportování, které jsou v prostředí nízké gravitace nezbytné, jsou nazí. Jak se dalo čekat, je zde taktně a vkusně zmíněn i pozitivní vliv nízké gravitace na ženská ňadra. A mne napadlo, jaké důsledky to může mít i pro naši skutečnost, jestli se za nějaké to desetiletí stane kolonizace Měsíce běžnou věcí. Nejedna žena zralého věku se ráda odstěhuje na Měsíc, aby svému hrudníku dodala trochu mladistvé pevnosti. Možná to dopadne tak, že většina žen odcestuje na Měsíc a muži zůstanou na Zemi. A tak budeme my muži létat za krásnějším pohlavím na Měsíc a zde nepřipraveni na nízkou přitažlivost budeme chaoticky poskakovat a poletovat pokoji, když se při sexu trochu rozparádíme. Předpokládám, že bondage praktiky zde najdou své praktické uplatnění. Vidím budoucnost lidstva v růžových barvách.

Jsem přesvědčen, že s kolonizací Měsíce nemá smysl váhat a je nezbytné okamžitě započít s výběrem vhodných kandidátek. Rád bych tedy požádal všechny zdejší ženy a dívky, ale mi do pošty zaslaly své životopisy a vhodné fotografie, z kterých se dá jejich umístění na Měsíc či Zemi rozpoznat. Vše v zájmu vědy a budoucnosti lidstva.
Niekto vytvoril v Namíbskej púšti inštaláciu, ktorá má naveky hrať Africa od Toto, tak tomuto sa hovorí génius.
@AlieN (24.01.2019 00:27): Je asi pravdou, že pod přísným kritickým pohledem knížka "Ani sami bohové" nemusí být za hardcore sci-fi považována. Ale ono to už tak bývá, že vědecká rigoróznost jde tak trochu proti fantasii a škále nápadů. Tvůj příspěvek mne donutil se krátce zamyslet, který z mých tří oblíbených sci-fi autorů, tedy Clarke, Asimov a Lem, je tak nějak nejvíce hardcore. Ale ono je to knihu od knihy. Nehledě na fakt, že budoucnost a pokrok může i některé bláznivá nápady sci-fi literatury ukázat jako veskrze reálné, takže bych zde nerad vynášel nějaké soudy a riskoval, že za padesát let si to tu nějaký android přečte a pomyslí si, jak mimo jsem byl. Musím myslet na svou pověst a šplhnout si u našich budoucích robotických pánů.

@Paul (24.01.2019 08:01): Já zase nyní uvažuji, že bych se vrhl na "Těžkou planetu". Ale možná si dříve oddechnu u nějaké méně náročné četby, abych se tou sci-fi nepřejedl. Doma mám i celou tu sérii o robotech a Nadaci a četl jsem z toho jen pět knih.
@CeBrk (23.01.2019 23:44): Chyba zde leží zejména na straně faktu že Asimov zde sice chrlí zajímavé nápady, ale s tím aby je lepil dohromady skutečně kvalitním pojivem se příliš nenamáhal, takže si vypomáhá nemalými zkratkami a uměleckou licencí. Všechno s fungováním mimozemšťanů se tady tedy dá vysvětlit jen jako "protože proto" (ezoteričtí jsou tak nějak od základu), činnost pumpy a její následky jsou pak nutný vehikl zápletky, ve sci-fi poněkud nutný přístup... pokud se nebavíme o striktně hard sci-fi, kterým ale Ani sami bohové obávám se opravdu nejsou. Tímto směrem byly spíš knihy A.C.Clarka

Pro mě je to poslední Asimovka kterou jsem před lety četl, proto ji mám ještě relativně v paměti (co v ní bylo se zákonem zachováním hybnosti a pohybem Měsíce už ale nevím, to bys musel rozvést), a bavila mne (jakkoli to z toho co tu teď tak možná nevypadá), ale mám pocit že starší jeho díla (Nadace, zmíněný Konec věčnosti, atd) mi připadaly také lepší.
Tak jsem dočetl "Ani sami bohové". Jak se dalo čekat, jde o velice kvalitní dílo ze zlatého fondu sci-fi literatury. Musím však přiznat, že "Konec Věčnosti" od téhož autora mne zasáhl více. "Ani sami bohové" jsou typickým Asimovým dílem. Nenajdete zde žádné násilí, vraždy či nějaké vyloženě napínavé pasáže, ale přesto jsem hltal stránky jedním dechem. No, to samozřejmě kecám. Na to moc pomalu čtu a mám moc malé plíce. V knize je několik překvapivých odhalení a zvratů. Příběh je protkán politikou, nevraživostí i vědeckým egem, které může přehlušit racionální argumenty a ohrozit celé lidstvo. Dá se i brát jako analogie k současným ekologickým problémům. Je zde popsán zajímavý náhled do zákulisí vědeckých univerzit i do paralelního vesmíru a místních forem života. Jde pochopitelně o tak zvané hardcore sci-fi, které by se mělo vyznačovat přísnou logikou a vědeckými objevy, které vycházejí z přísných zákonů fyziky. Musím připustit, že některé věci jsem zde nepochopil. Například proč se měnil náboj každého z vesmíru, nebo něco o tom, že paralelní vesmír při činnosti pumpy z toho měl málo energie, nebo co to tam bylo. Rovněž ten zákon zachování hybnosti a pohyb Měsíce mi nějak unikal. Bylo to tu popsáno, nebo možná přeloženo, nějak idiotsky. Nebo jsem idiot já. Ne zcela logická mi přišla i ta schopnost emocionálky z jiného vesmíru překládat lidské písmo díky pocity strachu z uspořádání písmen. A schopnost lidské intuicionalistky je také trochu ezoterická. A ono by se toho našlo více, ale já bych zde nerad vypisoval nedostatky této skvělé knížky, když je dost dobře možné, že chyba leží na straně mého mdlého intelektu. Tohle je totiž parádní sci-fi, plná zajímavých postřehů, hodně chytře vymyšlených zákonitostí a zvratů. Skutečně je to dobré, hodně dobré, ale "Konec Věčnosti" mi přišel lepší.
@orromis (23.01.2019 13:01): tyhle kvality nepopírám. Jen ten subject matter mě uspával cca dvacetkrát za minutu. Ty tři působivý scény to u mě bohužel nezachránily.

Black Panther nominovanej na best picture je výsměch. Čistě politická agitka. Ale z jeho konkurentů mi tam nepřijde nic čemu bych to dal (ale Favourite a Green Book jsem neviděl).
@Paul (23.01.2019 12:38): Roma má nezpochybnitelný kvality v režii, kameře a (prostorovym) zvuku. Minimálně za tu kameru a zvuk by to vyhrát mělo i když to je pro leckoho nudné. Každopádně za nějak velký art bych to neoznačil, artové filmy jsou někde úplně jinde. Roma je osobní autorské dílo bez kompromisů.
Nová skladba od Foals, celkom fajn vec, niektorí z vás asi poznajú tú skupinu z Life is strange.

A teda, ten zoznam nominácií na Oscara tento rok je fakt biedny, hlavne dúfam že nevyhrá Black Panther, ale pravdepodobne to dostane Roma alebo Bohemian Rhapsody.