@
90210 (14.06.2019 00:03): Časáky byly z počátku pro mě naprostou součástí herního světa a kolikrát jsem se snad těšil na nové číslo Excaliburu a Score více než na nějakou hru, kolikrát jsem více četl, listoval, prohlížel si obrázky, než hrál. Tohle u mě přetrvávalo až do momentu, kdy se z časáků vytratila pařanská atmosféra a už to ani nebylo ve stylu "pařani sobě", ale už se začalo dohadovat, kdo je šéfredaktor, kdo to dělá a nedělá dobře, kdo kde má jaký kšeftík....a to vše šlo ruku v ruce právě tím, co popisuješ, změna žánrových preferencí, cílové skupiny, jenže vynucena tím, jaké hry vycházely. Někdy po Score č. 30 jsem najednou cítil, že už mě ty další čísla nebaví číst, že tam v drtivé většině jsou recenze na hry, které bych nehrál. Andrej přestal být hlavním recenzentem, Ice odešel a už nebyl moc nikdo, kdo by i na hru, kterou bych nehrál, napsal recenzi tak zábavnou, že by mi stálo za to si ji přečíst, stačilo už jen kouknout na žánr, hodnotící tabulku a jede se dál. Pak přišla taková ta doba - přetáhneme všechno, co se stihlo vyprofilovat po Andrew - Ice éře v Excaliburu a prvním ročníku Levelu. Score jakoby ztratilo specifickou tvář časopisu pro hráče, nakonec přišel Papík a udělal z toho suchou novinařinu, kde z redaktorů vyčníval už jen Michal Rybka, který navíc psal o tahových strategiích, což je po RPG můj druhý nej žánr. Takže na chvíli jsem se ještě chytl, ale už jsem toho četl méně a méně. Euforie však ještě jednou přišla, když se Andrew a Ice vrátili a atmosféra do časopisu s nimi, rázem to bylo jiné, o to větší naštvání přišlo, když to trvalo jen 10 čísel a Andrewa sestřeili. Pak jsem tak nějak pendloval mezi Score a Levelem, zjišťoval, že Level je stále k uzoufání nudný, Score mi přišlo, jako by jej vedla banda břídilů a já zhruba kolem roku 2002 přestal definitivně jakékoliv herní časáky kupovat a navíc jsem se zbavil všech do té doby pečlivě sbíraných čísel, které už mě nebavily.
Score prostě zacílilo doslova snad na základoškolskou skupinu hráčů, jejich humor, snažící se napodobit ten Andrejův, byl křečovitě trapný a dětinský.... No a ve Score, které jsem kritizoval na MAGEO, pak i v jisté mailové výměně se Zvelebilem, krásně zneužili mé zmínky, že Level je nudný a nikdy mě nebavil, mou kritiku Score krásně poupravili, aby nevyzněla tak kriticky a naroubovali jí celou na Level a ještě mi za to poděkovali. Tož tak k tomu. ale co bylo, bylo, dneska jsou časáky mrtvé, byť se občas snaží vylézt ze záhrobí nějakou vzpomínkovou akcí nebo nějakým STEAM kódem na hru, která je u nich o kapku levnější, než když si ji člověk koupí na STEAMu rovnou :-) Herní úpadek :-D