@
Drolin (08.12.2019 14:47): Vzhledem k tomu, že i v USA je podle reakcí nezná dost lidí, tak to zkrátka neuvěřitelné být nemůže. I přes všechny své prodejní úspěchy zkrátka nejsou už součástí globální popkultury, neprošli časem jak ty sám říkáš. A opět, není to to samé jako Michael Jackson, ten přetrval. To je u kultury normální. Děje se to z mnoha důvodů, ani jeden pro tohle není důležitý. Naopak to generační rozdělení v oné debatě ukazuje, že něco do všudypřítomné popkultury prosáklo lépe a trvaleji než Van Haleni.
Společenská otázka je to zásadní a nabízí celkem tradiční východisko: velké prodeje a zásadní vliv na žánr se postupem času neukáže natolik trvalý, jak si lidé mysleli. Není to poprvé a není to naposled, to je v dějinách masového umění naprosto běžné.
Proto posměch není sice "překvapivý", ale je opět směrován špatně, na člověka, který je naopak prostě jen něčeho důkazem.
I pragmatická rovina nabízí elegantnější a důležitější otazku co se týče "připravenosti": neptali se jí na Van Halen, protože jednoduše ví, že mladí lidé tohle neznají? Fakt si sáhněme do srdce, je naprosto jasné, že Van Haleni byli a jsou mimo diskuze populární a všudypřítomné hudby z minulosti prostě mnohem více mimo než Beatles nebo Michael Jackson. Rock Van Haléřů prostě není z hlediska popkultury tak relevantní dnes.
Charles Dickens byl nejoblíbenější autor své doby, stejně jako Twain, který byl dokonce první megaúspěšnou populární celebritou. Pravda, nekomu ta jména ještě něco řeknou, ale že by to byla nějak populární četba dnes, to se říct nedá a není vůbec nemyslitelné, že je mladí lidé ani neznají.
I mnou vzpomínámý zde Faulkner je "všeobecně uznávaný jako největší titán amerického románu, který na celé moderní literatuře zanechal obrovskou stopu. Nenapadlo by mě ale posmívat se někomu, kdo by v sedmnácti Faulknera neznal, byť by byl mladý spisovatel.
Van Haleni mají 7 milionů posluchačů měsíčně na Spotify, Michael Jackson má přes 20 milionů, stejně jako Beatles, současný Ed Sheeran má přes 60 milionů.
Kdyby se na to člověk díval sociologicky, dal by spíš předpoklad, že Van Haleni mají věrné posluchačstvo. Ale samotný zarez na žánru a prodejní úspěchy se nemusí přeložit do odkazu, který bude dostupný pro dnešní sedmnáctileté. To je zjevné, kor když se i žánrem úplně míjí (Billie vždy mela rada taneční hudbu a populární hudbu, protože zachovala).
Sociologicky taky nějaký nárůst nemusí znamenat nárůst posluchačů mezi mladými a nedělalo by to z Billie někoho mimo i v mainstreamu. Sociologicky by se člověk ptal, jestli to neni spíš tim, že tyto služby se prostě vic a vic používají a to i mezi starší populací. A ta je vždy věrným posluchačem, to tak u hudby bývá.
Ve skutecnosti to totiž žádná zahada není. Že Van Haleni jsou součástí popkultury stejně jako MJ nebo Beatles si nikdo nemůže myslet doopravdy a nemůže tomu doopravdy verit, protože by byl slepý. Proto je to jen lamentování.
A ne, v USA fakt nejsou VH v rádiu, nejsou jejich plakáty na ulicích, nejsou stejně trvajícími ikonami jako MJ. USA nejsou dávno rockový bar někde u silnice. To je jen snění.
Odkaz se na mladou generaci neprenesl. Na místě je se s tím smířit, ne se posmívat. Představovat si, že neznalost Van Halenů je nějaký katastrofální nedostatek kulturního kapitálu je uplne mimo, je to presne to boomerske zoufání, že děti běhají po trávníku.