hanak_v_exilu@Ringo (21.07.2020 09:17): Bohužel jsem zjistil, že jakmile se zase začaly vydávat krokovací dungeony, tak už vychází i vysloveně průměrné, nebo alespoň nenápadité hry. Každý dungeon crawler není Grimrock. Ale i ten průměr si rád koupím, abych udržel žánr naživu.
Všeobecně o hrách
samorost
4897 @Tulareanus (20.07.2020 22:26): S bodováním je vždy problém a nikdy nebudou všichni hodnotit stejným způsobem. V tomto směru je prostě každý výsledek dost značně „pokroucený”. Před lety jsme toto řešili třeba na jednom whisky fóru, kde měl rovněž k hodnocení každý trochu jiný přístup. Někteří využívali celou škálu, ovšem mnoho lidí bodovalo v podstatě jen v omezené části, kdy 50% se bralo jako automaticky udělené tak nějak z úcty, že vůbec daná whisky vznikla, a samotná kvalita/obliba se pak hodnotila od poloviny nahoru. Takže někdo udělil na desetibodové stupnici 5 bodů, druhý 7 a přitom měli na hodnocený produkt v podstatě stejný názor. Co se týče herního světa, mám obecně dlouhodobou zkušenost, že většina lidí má tendenci dávat lehce vyšší hodnocení, obzvláště pak v několika případech:
- když hru dohráli celou, a především, když byla dost obtížná a nedohrál ji jen tak někdo
- když hru dohráli a obodovali jako první (jistý znak exkluzivity a snaha říct světu, jsem první !!! ...a teď je to na vás...)
- když jim hru doporučili kamarádi a oni s nimi chtějí souznít, resp. je jim hloupé jít proti davu, přestože sami to až tak necítí
Z podobných pohnutek se ovšem dávají naopak i hodnocení extrémně nízká a to dost často právě u her známých a obecně dobře hodnocených. Zde jde většinou o snahu se od „stáda” ostentativně oddělit a dát světu na odiv svou jedinečnost a originalitu.
Lehce s tebou ovšem nesouhlasím ohledně těch stereotypů. Podle mě stereotyp není mnohdy vůbec špatný a určitě bych jej nedával vždy do souvislosti s leností, či tak podobně. Stereotyp je kupříkladu v podstatě zcela běžnou součástí a průvodním znakem veškerých sběratelských aktivit, dokonce na něm tyto záliby dost často přímo stojí. Člověka různé stereotypy doprovází prakticky po celý život, prostě najde v něčem zalíbení a rád v této poloze setrvává. Když mu pak někdo tuto oblíbenou kratochvíli naruší, či jakkoli znepříjemní, je samozřejmě rozladěn, v tom nevidím nic nepochopitelného, natož odsouzeníhodného. Pokud někdo rád sleduje TV programy, co proti tomu namítat? Je to jeho záliba. A pokud mu to někdo začne kazit mizernou kvalitou, či reklamami, určitě bude spíše cesta v nápravě, než k přesměrování dotyčných k jiné zábavě, či platformě. To, že jistá část lidí setrvá a doufá ve zlepšení stavu, zatímco druhá část hledá řešení jinde, je jen normální reakce na zhoršení dané situace. V obou případech ovšem nejde o ideální stav, nýbrž o jakési řešení z nouze. Když mi na hudební cédéčka začnou do písniček dávat v polovině reklamy, taky budu znechucený a rozpálený doběla. Pokud bych rozčileně žádal nápravu a návrat ke stavu, se kterým jsem byl léta spokojen, bylo by to myslím logičtější, než kdybych místo svého oblíbeného poslechu muziky začal třeba sbírat brouky. :c)
- když hru dohráli celou, a především, když byla dost obtížná a nedohrál ji jen tak někdo
- když hru dohráli a obodovali jako první (jistý znak exkluzivity a snaha říct světu, jsem první !!! ...a teď je to na vás...)
- když jim hru doporučili kamarádi a oni s nimi chtějí souznít, resp. je jim hloupé jít proti davu, přestože sami to až tak necítí
Z podobných pohnutek se ovšem dávají naopak i hodnocení extrémně nízká a to dost často právě u her známých a obecně dobře hodnocených. Zde jde většinou o snahu se od „stáda” ostentativně oddělit a dát světu na odiv svou jedinečnost a originalitu.
Lehce s tebou ovšem nesouhlasím ohledně těch stereotypů. Podle mě stereotyp není mnohdy vůbec špatný a určitě bych jej nedával vždy do souvislosti s leností, či tak podobně. Stereotyp je kupříkladu v podstatě zcela běžnou součástí a průvodním znakem veškerých sběratelských aktivit, dokonce na něm tyto záliby dost často přímo stojí. Člověka různé stereotypy doprovází prakticky po celý život, prostě najde v něčem zalíbení a rád v této poloze setrvává. Když mu pak někdo tuto oblíbenou kratochvíli naruší, či jakkoli znepříjemní, je samozřejmě rozladěn, v tom nevidím nic nepochopitelného, natož odsouzeníhodného. Pokud někdo rád sleduje TV programy, co proti tomu namítat? Je to jeho záliba. A pokud mu to někdo začne kazit mizernou kvalitou, či reklamami, určitě bude spíše cesta v nápravě, než k přesměrování dotyčných k jiné zábavě, či platformě. To, že jistá část lidí setrvá a doufá ve zlepšení stavu, zatímco druhá část hledá řešení jinde, je jen normální reakce na zhoršení dané situace. V obou případech ovšem nejde o ideální stav, nýbrž o jakési řešení z nouze. Když mi na hudební cédéčka začnou do písniček dávat v polovině reklamy, taky budu znechucený a rozpálený doběla. Pokud bych rozčileně žádal nápravu a návrat ke stavu, se kterým jsem byl léta spokojen, bylo by to myslím logičtější, než kdybych místo svého oblíbeného poslechu muziky začal třeba sbírat brouky. :c)
Ringo
3816 @hanak_v_exilu (21.07.2020 08:37): Pár dungeonů na koupi mám taky ještě v plánu, těch novějších, jinak kupuji dost strategie a na ty není skoro teď čas vůbec.
@Drolin (21.07.2020 08:47): Zanki Zero je zrovna super, bohužel jsem skončil v třetí kapitole a od té doby jsem se k tomu neměl čas vracet, mám tam takový zapeklitý úkol a potřebuji zkombinovat různé věky různých postav, aby se mi splnil jeden quest a je to na dlouhé lokte :-) Jinak mám už několik měsíců koupenou Final Fantasy 15 s tím, že jsem ji po koupi chtěl hned rozehrát, ale stále se tak nestalo.
@Drolin (21.07.2020 08:47): Zanki Zero je zrovna super, bohužel jsem skončil v třetí kapitole a od té doby jsem se k tomu neměl čas vracet, mám tam takový zapeklitý úkol a potřebuji zkombinovat různé věky různých postav, aby se mi splnil jeden quest a je to na dlouhé lokte :-) Jinak mám už několik měsíců koupenou Final Fantasy 15 s tím, že jsem ji po koupi chtěl hned rozehrát, ale stále se tak nestalo.
Drolin@Ringo (21.07.2020 07:46): To mi připomíná, že jsem posledně kupoval Zanki Zero: Last Beginning (aneb sázka na jistota + si to i Charlize chválil) a Mage's Initiation: Reign of the Elements ale nevím nevím, kdy se k nim vůbec dostanu :). V tomto by to chtělo Steam omezit nebo nekoukat na obchod, protože podobně mám do zásoby UnderRail, Might & Magic X: Legacy, Shadow Tactics: Blades of the Shogun... a mnoho dalších.
Na retro už bohužel čas není skoro vůbec, tento rok to vyšlo na hraní jen pár kratších adventur (Broken Sword II: The Smoking Mirror) nebo VN (jako Dead of the Brain ~Day of the Living Dead~). Je to problém se k nim vracet, když poslední roky je tu trend, že vychází stále lepší hry než tomu bylo například mezi lety 2005 - 2015 (ač zrovna 2020 je zatím slabší).
Na retro už bohužel čas není skoro vůbec, tento rok to vyšlo na hraní jen pár kratších adventur (Broken Sword II: The Smoking Mirror) nebo VN (jako Dead of the Brain ~Day of the Living Dead~). Je to problém se k nim vracet, když poslední roky je tu trend, že vychází stále lepší hry než tomu bylo například mezi lety 2005 - 2015 (ač zrovna 2020 je zatím slabší).
@Ringo (21.07.2020 07:46): To já si nové hry kupuju, ale skoro jenom krokovací dungeony, nebo retro hry. :-) Na GoGu si udržuju poměr alespoň polovina rozehraných her a alespoň třetina dohraných z celkového počtu, jinak si další nekoupím. Na steamu mám šest her :-D Moderní hry by mě i lákaly. Alien Isolation třeba. Jenže z toho kvanta co vychází, bych si zahrál tak každou stou.
Ringo
3816 @hanak_v_exilu (21.07.2020 06:36): Tak ono těch her z devadesátek je tolik, že mám stále co hrát, mnohé věci mě minuly, nebo jsem je nesehnal, nebo jsem se k nim z časových důvodů prostě nedostal. Takže vlastně kdyby už nic nového nevyšlo, tak mám stejně o zábavu postaráno do smrti.
Do toho mi ale v roce 2000 přibyly jRPG a tam mám ještě docela dost věcí na PS1 k dohrání, možná by se našla i nějaká zapadlejší jRPG na SNESu, které jsem ještě nehrál (docela přemýšlím o Robotreku :-). Takže rád bych pohnul s těmito resty a pak se uvidí, co s hromadou naskladněných a ještě nehraných her na PS2 a 3DS. Jestli to někdy stihnu. Protože teď mám navíc extra retro náladu a hraji znovu hry, které už jsem dohrál a snažím se tak nějak detailněji, s nějakými těmi poznámkami ke hře a vlastními mapami.
Začínám uvažovat, že přestanu s takovými těmi nákupy novějších her na STEAMu a pod. jen tak proto, že by mě to či ono mohlo někdy bavit. Obvykle to totiž jen nainstaluji, ze zvědavosti projdu pár obrazovek, pak to vypnu a už si na to nevzpomenu. Takových her mám desítky, někdy mě u některých děsí několik let staré savy, když si vzpomenu, že jsem si to tehdy koupil, protože to jako měla být pecka...
Do toho mi ale v roce 2000 přibyly jRPG a tam mám ještě docela dost věcí na PS1 k dohrání, možná by se našla i nějaká zapadlejší jRPG na SNESu, které jsem ještě nehrál (docela přemýšlím o Robotreku :-). Takže rád bych pohnul s těmito resty a pak se uvidí, co s hromadou naskladněných a ještě nehraných her na PS2 a 3DS. Jestli to někdy stihnu. Protože teď mám navíc extra retro náladu a hraji znovu hry, které už jsem dohrál a snažím se tak nějak detailněji, s nějakými těmi poznámkami ke hře a vlastními mapami.
Začínám uvažovat, že přestanu s takovými těmi nákupy novějších her na STEAMu a pod. jen tak proto, že by mě to či ono mohlo někdy bavit. Obvykle to totiž jen nainstaluji, ze zvědavosti projdu pár obrazovek, pak to vypnu a už si na to nevzpomenu. Takových her mám desítky, někdy mě u některých děsí několik let staré savy, když si vzpomenu, že jsem si to tehdy koupil, protože to jako měla být pecka...
@Ringo (20.07.2020 22:57): Já hraju staré hry, protože jsem se k nim nikdy dřív nedostal. Beholdery, Dark Savant trilogie, LoL, M&M III - V. Přestal jsem hrát někdy na přelomu tisíciletí a jediné co jsem si zapnul bylo WoWko, DOOM a Dungeon Master. Když jsem se k tomu znovu dostal, řekl jsem si že dohraju klasiky, především RPG a tím tuším strávím ještě pár let. Něco bych si rád zopakoval, ale není čas.
Charllize@Richmond (20.07.2020 22:24): tak s tim jak stare hry hrajes neni divu, jsi porad vzasade na zacatku a nemas se kam moc vracet :)
ber to jako poklonu
hraju co me bavi, co me nebavi nehraju, klidne i 5x nebo vickrat v prubehu let. Ale mam caru pres kterou uz moc nejdu zpet DOS/PS1 uz skoro ignoruju. Jinak v tom moc vedu nevidim, cele je to o volnem case a nalade, nác vic za tim neni, aspon u mne.
ber to jako poklonu
hraju co me bavi, co me nebavi nehraju, klidne i 5x nebo vickrat v prubehu let. Ale mam caru pres kterou uz moc nejdu zpet DOS/PS1 uz skoro ignoruju. Jinak v tom moc vedu nevidim, cele je to o volnem case a nalade, nác vic za tim neni, aspon u mne.
Ringo
3816 @Red (20.07.2020 20:12): Mám to podobně, nevím, co mě to poslední léta chytlo, ale znovudohrávám staré věci a zjišťuji, jak byly doopravdy dobré (žádná nostalgie) a že když sáhnu po něčem novém, tak mě to za 1. baví mnohem méně a nebo za 2. vůbec :-) Vlastně to opakování her začalo znovuhraním a dohráním The Elder Scrolls Areny. Pak jsem si zopakoval MM 3, 4, konečně jsem dojel i pětku, z nových jsem dohrál MM10, který teda bavil hodně proto, že byl fest retro a pak jsem další roky znovu jel mnohokrát rozehraný Crystal Dragon, konečně jsem jej dojel, stejně tak Abandoned Places 2, dal jsem si stařičké české Rytíře Grálu, abych pokračoval znovu hraním všech Behodlerů, pak Lands of Lore, teď jedu Dungeon Mastera 2 a těším se na znovu hraní Ultimy Underworld a Wizardry 7. Věci dohrané v devadesátkách a asi jsem chytl konečně to období, kdy si říkám, dohraji si to znovu, obzvláště, když jsem toho dost z těch her zapomněl. To pak člověk znovuobjevuje. Ale hlavně dost cítím, ž ty staré hry byly super a hraní mě vlastně pořád baví. Když jsem zkoušel různé novinky a pekelně se u nich nudil, tak už jsem to skoro začal svádět na to, že už mě hraní nebaví a asi s tím končím. No naštěstí to tak není, jen nesmím moc sahat po novinkách :-)
A aby to nebylo o tom, že si znovu opakuji dohrané, případně kdysi ne do konce dotažené, tak docela platí i to, že co mě v devadesátkách minulo a já se k tomu konečně dostal až teď, tak mě taky baví mnohem více než když sáhnu po novince. Samozřejmě čest zářným výjimkám, které ale stejně tak jako tak čerpají z retra. Civ 6, Stellaris, Ori a pod.
A aby to nebylo o tom, že si znovu opakuji dohrané, případně kdysi ne do konce dotažené, tak docela platí i to, že co mě v devadesátkách minulo a já se k tomu konečně dostal až teď, tak mě taky baví mnohem více než když sáhnu po novince. Samozřejmě čest zářným výjimkám, které ale stejně tak jako tak čerpají z retra. Civ 6, Stellaris, Ori a pod.
Rapier
4621 @Richmond (20.07.2020 22:24): aha možná jsem se nevyjádřil správně. Hraji staré hry proto, že mě mnohdy baví víc než ty nové. Nehraji doslovně dokola pořád tytéž hry po X té, i když přiznávám že tak trochu ano (třeba takový DID F-22 TAW si dávám po čase s radostí znovu a znovu a pořád mě baví). :)
Mám hodně dlouhý list nedohraných starých her (zdaleka nikoliv jen leteckých simulátorů), že mám do důchodu co dělat.
Myslím že RED chtěl spíše zmínit, že nové hry nedosahují kvalit těch starých, ale to by bylo očividně na dlouhou debatu. Já mám osobně z nových her podobný pocit, výjimky se samozřejmě najdou.
Mám hodně dlouhý list nedohraných starých her (zdaleka nikoliv jen leteckých simulátorů), že mám do důchodu co dělat.
Myslím že RED chtěl spíše zmínit, že nové hry nedosahují kvalit těch starých, ale to by bylo očividně na dlouhou debatu. Já mám osobně z nových her podobný pocit, výjimky se samozřejmě najdou.
@H34D (20.07.2020 19:39): Ešte som zabudol ako jeden z dôvodov spomenúť Fear of Missing Out. Súvisí z časti s tým, že "čo ak je druhá polovica lepšia?", prípadne človek má určité očakávania a bojí sa, že ak nesplní celý obsah alebo jeho konkrétnu časť, tak sa práve preto nenaplnia. Ale silnejší je sociálny aspekt. Kamaráti hrajú hru x a ja som ju nehral, čo ak prichádzam o pecku? Hrám to a necítim sa naplnený, ale hrám ďalej, pretože kamaráti to hrali a vedia sa o tom baviť alebo sa im to páči. Človek môže nadobudnúť až nedôveru voči sebe, mysliac si, že chyba je na jeho strane a hra je dobrá, len on to nevie doceniť. Prípadne môže cítiť (prevažne sa jedná o mladších ľudí) sociálny tlak v tom, že by sa mu to malo páčiť, keďže sa to páči ľuďom okolo neho alebo ktorých rešpektuje/má rád.
Každopádne Perkmana som nechcel hodnotiť, lebo ho osobne nepoznám a len letmo si ho pamätám z čias levelfóra, ale ani tam sme spolu nikdy nejak veľa nekomunikovali. To čo popisuješ, je vlastne narušenie vnímania a definície toho, čo považujeme za konkrétne hodnoty. Nie je to síce v prípade hodnotenia vec exaktná, ale rôznym percentuálnym hodnotám dávame významy. Tak ako fungujú symboly a piktogramy. No a Perkman nám toto vnímanie a doslova váhu percentuálnych hodnôt narúša odlišným použitím. Je to vlastne všeobecne vtipné ako keby traja ľudia povedali, že niečo je absolútny priemer a dostaneme tri hodnoty: 20%, 50%, 70%. Je to v podstate semiotika a v momente ako prestávajú mať znaky, znamenia a čísla pre nás nejakú ustálenú váhu/hodnotu, tak ich zmysel ako symbolov sa stráca. Preto sa aj matematicky odrážame od polovice (teraz bez ohľadu na dh) a vyššie číslo je brané ako "viac" a nižšie ako "málo".
S tým nereflektovaním zážitku v podstate súhlasím. A to preto, že my nepoznáme jeho zážitok, nebol vysvetlený slovami, hodnotenie definované a jednotlivé semiotické znaky sú používané iným spôbosom ako sme zvyknutí. Napr. v Arménsku som sa stretol so semaformi, kde miesto zelenej používali modrú a miesto červenej oranžovú. Semioticky sa to dotýka našich semaforov v tom, že si tieto "nové" farby identifikujeme s farebným spektrom, kam to najviac sedí a oranžová nám je červenej bližšia než modrá. Samotní arménci to mali ale semioticky spojené s našim použitím znakov v tom, že nešlo len o svetlá, ale tie svetlá obsahovali piktogramy, v modrom svetle panáčik kráčal, zatiaľ čo v oranžovom stál. Perkman však žiadne styčné body neuviedol a preto je nám ten zážitok a vnímanie cudzie.
Čo sa týka stereotypnej zotrvačnosti, tak bežný prípad, s ktorým sa stretávam, sú ľudia, ktorí nadávajú na to, že v televízii nič nedávajú, že program je otrasný a plný reklám, ale i tak pred tým televízorom sedávajú pravidelne, miesto toho, aby našli iný koníček alebo si pozreli niečo na pc, prípadne zaplatili netflix. Stereotyp v kombinácii s lenivosťou alebo únavou je veľmi silný.
@Red (20.07.2020 20:12): No podľa mňa to pôsobí, že ideš úplne podľa toho, čo som spomínal v 4. bode. Ak ťa hry nebavia a ideš len zo zotrvačnosti, miesto toho, aby si hľadal inú zábavu a spôsob trávenia času, ktorý by ti priniesol lepšie uspokojenie.
Každopádne Perkmana som nechcel hodnotiť, lebo ho osobne nepoznám a len letmo si ho pamätám z čias levelfóra, ale ani tam sme spolu nikdy nejak veľa nekomunikovali. To čo popisuješ, je vlastne narušenie vnímania a definície toho, čo považujeme za konkrétne hodnoty. Nie je to síce v prípade hodnotenia vec exaktná, ale rôznym percentuálnym hodnotám dávame významy. Tak ako fungujú symboly a piktogramy. No a Perkman nám toto vnímanie a doslova váhu percentuálnych hodnôt narúša odlišným použitím. Je to vlastne všeobecne vtipné ako keby traja ľudia povedali, že niečo je absolútny priemer a dostaneme tri hodnoty: 20%, 50%, 70%. Je to v podstate semiotika a v momente ako prestávajú mať znaky, znamenia a čísla pre nás nejakú ustálenú váhu/hodnotu, tak ich zmysel ako symbolov sa stráca. Preto sa aj matematicky odrážame od polovice (teraz bez ohľadu na dh) a vyššie číslo je brané ako "viac" a nižšie ako "málo".
S tým nereflektovaním zážitku v podstate súhlasím. A to preto, že my nepoznáme jeho zážitok, nebol vysvetlený slovami, hodnotenie definované a jednotlivé semiotické znaky sú používané iným spôbosom ako sme zvyknutí. Napr. v Arménsku som sa stretol so semaformi, kde miesto zelenej používali modrú a miesto červenej oranžovú. Semioticky sa to dotýka našich semaforov v tom, že si tieto "nové" farby identifikujeme s farebným spektrom, kam to najviac sedí a oranžová nám je červenej bližšia než modrá. Samotní arménci to mali ale semioticky spojené s našim použitím znakov v tom, že nešlo len o svetlá, ale tie svetlá obsahovali piktogramy, v modrom svetle panáčik kráčal, zatiaľ čo v oranžovom stál. Perkman však žiadne styčné body neuviedol a preto je nám ten zážitok a vnímanie cudzie.
Čo sa týka stereotypnej zotrvačnosti, tak bežný prípad, s ktorým sa stretávam, sú ľudia, ktorí nadávajú na to, že v televízii nič nedávajú, že program je otrasný a plný reklám, ale i tak pred tým televízorom sedávajú pravidelne, miesto toho, aby našli iný koníček alebo si pozreli niečo na pc, prípadne zaplatili netflix. Stereotyp v kombinácii s lenivosťou alebo únavou je veľmi silný.
@Red (20.07.2020 20:12): No podľa mňa to pôsobí, že ideš úplne podľa toho, čo som spomínal v 4. bode. Ak ťa hry nebavia a ideš len zo zotrvačnosti, miesto toho, aby si hľadal inú zábavu a spôsob trávenia času, ktorý by ti priniesol lepšie uspokojenie.
Richmond
7201 @Red (20.07.2020 20:12):
@Rapier (20.07.2020 22:08):
Hoši soucítím s vámi, hrát pořád dokola stejné hry...by mi hráblo :)
@Rapier (20.07.2020 22:08):
Hoši soucítím s vámi, hrát pořád dokola stejné hry...by mi hráblo :)
strejdafido@Rapier (20.07.2020 22:08): Gothic nikdy nezklame!
Rapier
4621 @Red (20.07.2020 20:12): nejsi sám! Taky hraji pořád dokola staré hry. Z těch nových mě málokterá dokáže zaujmout tak abych se odpoutal od hraní starých her. Samozřejmě výjimky se najdou ale je jich jak šafránu.
PERKman
2948 @Ross (20.07.2020 21:22): Super :)
Ross
6085 Tak dinosaura z Chrome jsem konečně založil do databáze :)
RedNo já přidám ještě jedno svoje osobní. Tak nějak jsem čekal evoluci kdy budou hry pořád a lepší. No a nakonec dohrávám po dvacátý napříč žánry civilizaci, doom, mafii, hearts of iron, baldurs gate, fallout, need for speed porsche, gabriel knight, sturmovik. Pro mě to jsou slušný hry, ale říkal jsem si, že touhle dobou už bude něco lepšího. Jediná hra, co mě poslední dobou dostala je Kingdom Come a s přimhouřením očí Into the Breach, jinak jsem tak nějak permanentně zklamáván a fakt nevím jak z toho ven.
H34D@Tulareanus (20.07.2020 15:31): Díky za reakci. Rozepsal si to hezky a zajímavě, nicméně si myslím, že většina důvodů, které si zmínil (proč se hráči sebetrýzní hrami, které je nebaví) vysvětlují situaci, kdy si hráč koupí/rozehraje jednotlivou hru a tuto nepřestane hrát, i když se mu nelíbí. To je docela srozumitelné, dám 1000 Kč za hru, chci ji dohrát, i když mě zklamala, anebo rozehraju hru, co mi doporučovali kamarádi, nebo co má vysoké hodnocení a i když se mi nelíbí, chci to dohrát, abych věděl, jestli se to nezlepší, anebo abych to mohl ostatním v diskusi nandat, že je to podle mě sračka.
Nicméně situace uživatele PERKmana mi přijde odlišná v tom, že on má přes 100 dohraných her, přes 200 hodnocených a to hodnocení je všude tak nízké. Tohle už není o několika málo titulech, které chtěl dokončit i navzdory, tomu, že se mu nelíbilo, tohle je o hrách jako celku. Já jsem se svoji úvahou v diskusi k Half-Life: Alyx chtěl dopracovat k tomu, že hodnocení takového uživatele jsou méně relevantní a osobně si myslím, že je to hodně póza daného uživatele. Nebo ještě takhle - myslím si, že PERKman "neumí" vlastně správně hodnotit. A nemyslím tím, že nehodnotí jako stádo ostatních, ale myslím si, že jeho hodnocení vlastně nereflektuje jeho skutečný zážitek. Myslím si, že se baví třeba průměrně - nadprůměrně, ale pak se tam vyskytne jedna drobnost, která ho nasere a on to strašně moc chce té hře nandat, popř. to fandům hry vmést do tváře, tak hře nakonec dá 20%. Ale to je samozřejmě jen moje spekulace. Vycházím z toho, že mi přijde krajně nepravděpodobné, aby člověk, co vlastně "nemá rád hry" (viz průměrné hodnocení 44%) nadále ty hry vyhledával. I v jiných oblastech než jsou videohry jsem poznal lidi, co o svých zálibách jsou schopni tvrdit, jaká je to sračka/ztráta času, ale přitom se jí dále věnují - je to tedy spíš o nějaké póze, nebo neschopnosti správně verbalizovat své pocity z dané činnosti.
U Tulareanuse mě zaujal a částečně přesvědčil ten bod 4. - tam si myslím, že je velmi dobrá úvaha v tom, že člověk z důvodu nějakého osobního komfortu a vyhledávání "bezpečné zóny" bude nadále trávit čas hrami, i když ho to vlastně nebaví a to z toho důvodu, že hraní na počítači je něco, co zná a je to pro něj přijatelnější, než jít vyhledávat novou zábavu. Osobně mám podobnou zkušenost, kdy jsem se hodně trápil tím, že jsem jako polo-profesionální hráč Warcraftu a Starcraftu nebyl tak dobrý, jak jsem chtěl, ale nebyl jsem zprvu schopný přestat a stejně jsem tu hru zapnul znova a znova, i když jsem věděl, že budu znova zklamaný. Změnilo se to až když jsem skutečně více dospěl a objevil trochu jiný pohled na život. (ale nechci zde příliš používat "podle sebe soudím PERKmana").
U PERKmana by mě třeba ještě zajímalo, jestli náhodou netrpí depresemi (o čemž nemusí ani on sám vědět), ale to tady už nezjistíme.
Nicméně situace uživatele PERKmana mi přijde odlišná v tom, že on má přes 100 dohraných her, přes 200 hodnocených a to hodnocení je všude tak nízké. Tohle už není o několika málo titulech, které chtěl dokončit i navzdory, tomu, že se mu nelíbilo, tohle je o hrách jako celku. Já jsem se svoji úvahou v diskusi k Half-Life: Alyx chtěl dopracovat k tomu, že hodnocení takového uživatele jsou méně relevantní a osobně si myslím, že je to hodně póza daného uživatele. Nebo ještě takhle - myslím si, že PERKman "neumí" vlastně správně hodnotit. A nemyslím tím, že nehodnotí jako stádo ostatních, ale myslím si, že jeho hodnocení vlastně nereflektuje jeho skutečný zážitek. Myslím si, že se baví třeba průměrně - nadprůměrně, ale pak se tam vyskytne jedna drobnost, která ho nasere a on to strašně moc chce té hře nandat, popř. to fandům hry vmést do tváře, tak hře nakonec dá 20%. Ale to je samozřejmě jen moje spekulace. Vycházím z toho, že mi přijde krajně nepravděpodobné, aby člověk, co vlastně "nemá rád hry" (viz průměrné hodnocení 44%) nadále ty hry vyhledával. I v jiných oblastech než jsou videohry jsem poznal lidi, co o svých zálibách jsou schopni tvrdit, jaká je to sračka/ztráta času, ale přitom se jí dále věnují - je to tedy spíš o nějaké póze, nebo neschopnosti správně verbalizovat své pocity z dané činnosti.
U Tulareanuse mě zaujal a částečně přesvědčil ten bod 4. - tam si myslím, že je velmi dobrá úvaha v tom, že člověk z důvodu nějakého osobního komfortu a vyhledávání "bezpečné zóny" bude nadále trávit čas hrami, i když ho to vlastně nebaví a to z toho důvodu, že hraní na počítači je něco, co zná a je to pro něj přijatelnější, než jít vyhledávat novou zábavu. Osobně mám podobnou zkušenost, kdy jsem se hodně trápil tím, že jsem jako polo-profesionální hráč Warcraftu a Starcraftu nebyl tak dobrý, jak jsem chtěl, ale nebyl jsem zprvu schopný přestat a stejně jsem tu hru zapnul znova a znova, i když jsem věděl, že budu znova zklamaný. Změnilo se to až když jsem skutečně více dospěl a objevil trochu jiný pohled na život. (ale nechci zde příliš používat "podle sebe soudím PERKmana").
U PERKmana by mě třeba ještě zajímalo, jestli náhodou netrpí depresemi (o čemž nemusí ani on sám vědět), ale to tady už nezjistíme.
PRIVATE MARTIN@Rapier (20.07.2020 18:33): S ohľadom na to, že v auguste mi končí predplatné, bol by som rád aj ja. Platím to len kvôli mulťáku a v poslednej dobe ho ani moc nehrám, takže by ma to tiež celkom potešilo.
Aj keď niekedy aj tie Games with Gold stoja za to. V posledných mesiacoch je to slabšie, ale koniec koncov, naposledy som kupoval Gold kvôli druhej Forze Horizon (ktorá sa už nedá digitálne zohnať).
Aj keď niekedy aj tie Games with Gold stoja za to. V posledných mesiacoch je to slabšie, ale koniec koncov, naposledy som kupoval Gold kvôli druhej Forze Horizon (ktorá sa už nedá digitálne zohnať).
Rapier
4621 [neexistující příspěvek]: pokud by zrušili poplatek za online hraní já se zlobit rozhodně nebudu. Na PC také neplatím žádný poplatek za multi-player.
pajmič
7176 Hello, my name is Inigo Montoya..... Vypadá to zajímavě.
Tulareanus
10362 Trošku neskôr, ale naväzujem na debatu z Half-Life: Alyxo hodnotení a prečo ľudia hrajú a čo ich motivuje dohrávať hry, prevažne, ak tej hre dajú priemerné a podpriemerné hodnotenie. Naväzujem prímarne na tento H34Dov post: http://dbher.cz/hp358947
@H34D (11.07.2020 20:49): Uf, to by bolo asi fakt na veľmi dlhú debatu a úvahu. :) Narážam teda hlavne na odstavec, kde si ma spomenul. Myslím, že pre nás hráčov, je začiatkom Test hráčskej psychológie od Richarda Bartla, ktorý hráčov podľa motivácii delí na štyri primárne skupiny: achiever, explorer, killer, socializer, pričom tieto skupiny nemusia byť u človeka navzájom exkluzívne. Ak by si niekto ten test chcel spraviť, tak napríklad tu: https://matthewbarr.co.uk/bartle/
Čo by som k tomu v skratke dodal tak niekoľko ďalších dôvodov, prečo sa vlastne hráči púšťajú a niekedy aj sebatrýznia hrami, ktoré vo výsledku hodnotia záporne, tak existuje tiež viacero primárnych dôvodov:
1.dôvod súvisiaci s achieverom - takýto človek chce hru prejsť na 1000, je to completionist, ktorý by sa na to vykašľal, ale má nutkanie jednoducho porobiť všetky úlohy, získať achievementy, atď... Tento proces vie tiež nejedného takého človeka pri hre znechutiť.
2. ekonomický dôvod - menej častý, ale existujúci, človek si kúpil titul, napr. hlavne za plnú alebo skoro plnú cenu a je mu ľúto neinvestovať doň čas, keď už minul svoje peniaze
3. validácia a zaškatuľkovateľnosť vychádzajúce z pudu sebazáchovy - toto je asi najkomplexnejší dôvod vychádzajúci z našej biológie. V rámci pudu sebazáchovy je vedomý a podvedomý motivátor, že chceme, aby bol svet pre nás poznateľný. Vecí, ktoré poznáme, sa nebojíme, lebo vieme, čo si môžeme dovoliť (resp. tu je tá ilúzia toho, že vieme, veľakrát si to len naivne myslíme, že vieme) a aké môžu byť pre nás dôsledky. Taktiež máme pocit, že vieme "objektívne" zhodnotiť to, čo považujeme za pre nás známe. No a tu sa to triešti na dielčie dôvody. Niekto hru dohráva preto, aby jej "nekrivdil", lebo "čo ak je druhá polovica lepšia ako tá prvá, ktorá ma nebavila"?, iný zas chce (zo svojho pohľadu) podoprieť svoj názor a povedať "je to zlé a viem to, lebo som to prešiel/strávil v tom 100 hodín" a sú aj prípady, kedy v tom človek naivne hľadá a v niečo, čo tá hra neponúkne. Prípadne tam môže byť pár aspektov, ktoré človeka bavia, ale prevážia u neho nakoniec tie negatívne. Samozrejme sú ľudia, ktorí sa pustia alebo pokračujú v niečom, čo ich nebaví, aby mohli následne ísť proti prúd a myslia si, že to, že film videli alebo hru dohrali, je sám o sebe dostatočnou validáciou sily ich názoru.
4. poznateľnosť - motiváciou v tomto prípade je to, že človek si vyberie hry, ktoré považuje za pre neho ľahko definovateľné a poznateľné. Príkladom je, že niekto hrá primárne nejaký konkrétny žáner alebo značku bez ohľadu na kvalitatívne rozdiely medzi jednotlivými titulmi. Je to pre neho totiž známa a poznateľná pôda a v takom prípade mu vyhovuje viac aj hra, s ktorou vo výsledku nebude kvalitatívne až tak spokojný, ale je pre neho ľahko poznateľná, čo v hernej praxi znamená, nemusí sa veľmi hre prispôsobovať a učiť sa nové veci, lebo ju pozná. A keďže hry by v podstate mali byť relax a nie každý berie výzvu ako relax, Pre takýto typ motivácie je to pre človeka pocit, že šetrí energiu, lebo sa nemusí učiť nové veci a zároveň to súvisí aj s 3. bodom, pretože prichádza skorá validácia, lebo ak je hra v koľajách toho, čo hráva, je pre toho človeka veľmi poznateľná. Motivátorom býva často práve nostalgia, ktorá veľakrát vytvára pocit známeho a poznateľného.
@H34D (11.07.2020 20:49): Uf, to by bolo asi fakt na veľmi dlhú debatu a úvahu. :) Narážam teda hlavne na odstavec, kde si ma spomenul. Myslím, že pre nás hráčov, je začiatkom Test hráčskej psychológie od Richarda Bartla, ktorý hráčov podľa motivácii delí na štyri primárne skupiny: achiever, explorer, killer, socializer, pričom tieto skupiny nemusia byť u človeka navzájom exkluzívne. Ak by si niekto ten test chcel spraviť, tak napríklad tu: https://matthewbarr.co.uk/bartle/
Čo by som k tomu v skratke dodal tak niekoľko ďalších dôvodov, prečo sa vlastne hráči púšťajú a niekedy aj sebatrýznia hrami, ktoré vo výsledku hodnotia záporne, tak existuje tiež viacero primárnych dôvodov:
1.dôvod súvisiaci s achieverom - takýto človek chce hru prejsť na 1000, je to completionist, ktorý by sa na to vykašľal, ale má nutkanie jednoducho porobiť všetky úlohy, získať achievementy, atď... Tento proces vie tiež nejedného takého človeka pri hre znechutiť.
2. ekonomický dôvod - menej častý, ale existujúci, človek si kúpil titul, napr. hlavne za plnú alebo skoro plnú cenu a je mu ľúto neinvestovať doň čas, keď už minul svoje peniaze
3. validácia a zaškatuľkovateľnosť vychádzajúce z pudu sebazáchovy - toto je asi najkomplexnejší dôvod vychádzajúci z našej biológie. V rámci pudu sebazáchovy je vedomý a podvedomý motivátor, že chceme, aby bol svet pre nás poznateľný. Vecí, ktoré poznáme, sa nebojíme, lebo vieme, čo si môžeme dovoliť (resp. tu je tá ilúzia toho, že vieme, veľakrát si to len naivne myslíme, že vieme) a aké môžu byť pre nás dôsledky. Taktiež máme pocit, že vieme "objektívne" zhodnotiť to, čo považujeme za pre nás známe. No a tu sa to triešti na dielčie dôvody. Niekto hru dohráva preto, aby jej "nekrivdil", lebo "čo ak je druhá polovica lepšia ako tá prvá, ktorá ma nebavila"?, iný zas chce (zo svojho pohľadu) podoprieť svoj názor a povedať "je to zlé a viem to, lebo som to prešiel/strávil v tom 100 hodín" a sú aj prípady, kedy v tom človek naivne hľadá a v niečo, čo tá hra neponúkne. Prípadne tam môže byť pár aspektov, ktoré človeka bavia, ale prevážia u neho nakoniec tie negatívne. Samozrejme sú ľudia, ktorí sa pustia alebo pokračujú v niečom, čo ich nebaví, aby mohli následne ísť proti prúd a myslia si, že to, že film videli alebo hru dohrali, je sám o sebe dostatočnou validáciou sily ich názoru.
4. poznateľnosť - motiváciou v tomto prípade je to, že človek si vyberie hry, ktoré považuje za pre neho ľahko definovateľné a poznateľné. Príkladom je, že niekto hrá primárne nejaký konkrétny žáner alebo značku bez ohľadu na kvalitatívne rozdiely medzi jednotlivými titulmi. Je to pre neho totiž známa a poznateľná pôda a v takom prípade mu vyhovuje viac aj hra, s ktorou vo výsledku nebude kvalitatívne až tak spokojný, ale je pre neho ľahko poznateľná, čo v hernej praxi znamená, nemusí sa veľmi hre prispôsobovať a učiť sa nové veci, lebo ju pozná. A keďže hry by v podstate mali byť relax a nie každý berie výzvu ako relax, Pre takýto typ motivácie je to pre človeka pocit, že šetrí energiu, lebo sa nemusí učiť nové veci a zároveň to súvisí aj s 3. bodom, pretože prichádza skorá validácia, lebo ak je hra v koľajách toho, čo hráva, je pre toho človeka veľmi poznateľná. Motivátorom býva často práve nostalgia, ktorá veľakrát vytvára pocit známeho a poznateľného.
Rapier
4621 Už nějakou dobu čekám kdy bych mohl výhodně zakoupit Xbox Live Gold na 12 měsíců ale ejhle furt nic. Tak se mi zdá, že Microsoft něco chystá ale předpokládám, že kvůli multi-playeru stejně budu muset zaplatit za nějakou službu.
Shoggot
3876 @Samariel (18.07.2020 12:05): Pochopitelně básně Daniila Charmse.
Syndrom
3528 @Samariel (18.07.2020 12:05): Burroughsuv Fetak jako RPG od Pyranha Bytes na vrcholu. Sbirka basni Ariel od Sylvie Plathove od Chinese room.
Pluto
3332 @Rapier (18.07.2020 14:16): Mě na jinak hodně obecném a nijak převratném članku nejvíc zaujala věta "Každý si pak může vybrat přesně to, co mu sedí nejvíc." Na mě to pasuje úplně přesně :-)
@Rapier (18.07.2020 14:33): Tak hraci jsou ruzni, ja treba sony exluzivity nekupuju vubec, az na horizon ktery jsem bohuzel koupil. Playstation mam hlavne kvuli jrpg ktera na xboxu nejsou. Jinak ten primer prodane konzole vs prodane exlizivni hry je podle me pitomost. Nevim co tim chce naznacit. Plno lidi nehraje vsechno. Nebo jako ocekaval ze kdyz se prodalo 100m konzoli ze kazda exluzivni hra proda taky 100 milionu?
Podobnych clanku na ruzna temata jsem videl dost, vzdycky kdyz neco nejde moc dobre tak se objevi nekdo kdo hlasa ze to tak zle neni. Xbox proste tuhle generaci trosku zaspal a doufam ze se mu v tehle nove povede lepe.
Podobnych clanku na ruzna temata jsem videl dost, vzdycky kdyz neco nejde moc dobre tak se objevi nekdo kdo hlasa ze to tak zle neni. Xbox proste tuhle generaci trosku zaspal a doufam ze se mu v tehle nove povede lepe.
Rapier
4621 @Charllize (18.07.2020 14:22): mě překvapil ten nepoměr u PS4 prodaných konzolí a prodaných exclusive her.
@Rapier (18.07.2020 14:16): tak clanek ktery se da na xbox webu ocekavat. Nic duleziteho :)
Trochu tady rozvířím diskuzi o konzolových hrách. Co si myslíte Vy po přečtení následujícího článku?
Za sebe bych jen dodal, že mám pouze xbox one s (ne že bych si nemohl koupit jinou konzoli :)) a z tzv. XBOX One exclusive her mám jen Forza u Motorsport 6, Forza Horizont 1,2 kvůli kterým jsem tehda primárně konzoli koupil.
A pak mám pár dobrých ale starých titulů z prvního Xbox/Xbox 360 co mě žánrově zaujaly a jinde bych si je také mohl zahrát (s výjimkou PC) jako Battlefield Bad Company, Red Death Redemption, Ace Combat 6, Black, Mercenaries a Crimson Sky 2.
Za sebe bych jen dodal, že mám pouze xbox one s (ne že bych si nemohl koupit jinou konzoli :)) a z tzv. XBOX One exclusive her mám jen Forza u Motorsport 6, Forza Horizont 1,2 kvůli kterým jsem tehda primárně konzoli koupil.
A pak mám pár dobrých ale starých titulů z prvního Xbox/Xbox 360 co mě žánrově zaujaly a jinde bych si je také mohl zahrát (s výjimkou PC) jako Battlefield Bad Company, Red Death Redemption, Ace Combat 6, Black, Mercenaries a Crimson Sky 2.
Samariel@jones1240 (18.07.2020 12:10): To by mohla být prdel.
jones1240Jednoznačně Deník Malého Poseroutky od Telltale !!!
Jakou světově proslulou knihu z povinné četby byste si dokázali představit zpracovanou v podobě videohry? Já si dokáži představit třeba Čapkovu Válku s mloky (RTS od Blizzardu), Kafkovu Proměnu (akční adventura od Quantic Dream), Boccaciův Dekameron (walking simulátor a là Kojimův Death Stranding).
mazar1234@Fritol (16.07.2020 18:41): Ten skôr zapadne ako direct-post na video v tejto diskusii, ale jasne ja som existenciu profilu preveril až po postnutí odkazu, 216 dní to je super ako zajtra.
Fritol
16243 @mazar1234 (16.07.2020 18:14): Nějak pozdě, už máme pár dní i profil :)
Jumas
34094 @rikuhahl (16.07.2020 18:15): Ace Combat :)
rikuhahl
19013 @PRIVATE MARTIN (16.07.2020 17:38): hádej :) Která hra je známější pro většinovou populaci?
Far Cry 6 Official Reveal Trailer.
@Rapier (16.07.2020 11:05): To AC je Assassin's Creed či Ace Combat?
Rapier
4621 @Paul (13.07.2020 10:33): hry po vydání obvykle nekupuji. Výjimka byla Battlefield 3, před objednávka.
Můj známý ale kupuje vše ihned jakmile vyjde a je ochoten stát i na zahájení půlnočního prodeje. :) Hry dohrává do týdne od vydání a bere si na ně dovolenou.
AC mě zatím nechytlo, respektive jsem koketoval jen s jedničkou na Xbox One a Cyberpunk 2077 je rozhodně můj šálek kávy (alá stolní RPG hra Shadowrun kterou jsem kdysi intenzivně hrál) ale hru si zcela jistě koupím až kompletní edici ve slevě.
Můj známý ale kupuje vše ihned jakmile vyjde a je ochoten stát i na zahájení půlnočního prodeje. :) Hry dohrává do týdne od vydání a bere si na ně dovolenou.
AC mě zatím nechytlo, respektive jsem koketoval jen s jedničkou na Xbox One a Cyberpunk 2077 je rozhodně můj šálek kávy (alá stolní RPG hra Shadowrun kterou jsem kdysi intenzivně hrál) ale hru si zcela jistě koupím až kompletní edici ve slevě.
@Ringo (14.07.2020 16:37): vsak ano, presne tim co pises jsem myslel to ze vim odkud vitr vane :)
Ale uz tak 25 let, jako hrac jrpg bych si jen s nintendem nevystacil, proto pisu ze bych se hadal .
Ale uz tak 25 let, jako hrac jrpg bych si jen s nintendem nevystacil, proto pisu ze bych se hadal .
Jumas
34094 @Charllize (14.07.2020 06:13): Já to myslel tak, že budeš čekat s koupí PS5, aby se vychytaly všechny mušky, a to samé dělá spousta dalších uživatelů s hrama.
Jak tu byla debata o těch krabicovkách, které je lepší koupit při vydání, protože pak už nebudou, tak to byl jeden z důvodů, proč jsem si předobjednal Creaks na Xzone. Není to sice typická krabicovka, ale podle předchozích her z edice opravdu brzo nebude. Brány Skeldalu: 7 mágů ani Someday You'll Return už nejsou skladem a Feudal Alloy posledních šest kusů.
Jak tu byla debata o těch krabicovkách, které je lepší koupit při vydání, protože pak už nebudou, tak to byl jeden z důvodů, proč jsem si předobjednal Creaks na Xzone. Není to sice typická krabicovka, ale podle předchozích her z edice opravdu brzo nebude. Brány Skeldalu: 7 mágů ani Someday You'll Return už nejsou skladem a Feudal Alloy posledních šest kusů.
Ringo
3816 @Charllize (14.07.2020 13:47): Z mého pohledu šlo hlavně o to, že to bylo Nintendo, které přineslo žánr jRPG a vyrostly na něm v té nejlepší podobě ty nej série, které pak sice převzaly ostatní platformy, zejména teda SONY, ale právě Nintendo bylo domovem pro herní série Dragon Quest 1 - 6, Final Fantasy 1 - 6, Chronotrigger, Seciken Densetsu série, Star Ocean, Tales série, samozřejmě Zelda, Metroid, Castlevania....a tak bych mohl pokračovat. A ono se to moc u nás v devadesátkách nevědělo, protože celý rozhled ohledně Nintenda panoval na úrovni Mario + Zelda a tím to haslo. Samozřejmě to byl taky král Handheldů a pořád myslím je. První Gameboye přinesly nesmrtelné Pokémony, Handheldy GBA a NDS v remasterech a remacích oprášily staré klasiky ze SNESu, 3DS to posunulo ještě dále. Jí si opravdu stěžovat na Nintendo nemůžu, byť Playstation v těch jmenovaných sériích pokračoval pro moderní dobu díky přechodu Squaresoftu, Enixu a dalších na nové technologicky vyspělejší platformy a tak tam vlastně nebylo co zkazit. FF 7 - 9 na PS1, FF 10, 12 na PS2, Dragon Quest 7 na PS1, DQ 8 na PS2....
@Solidor (14.07.2020 13:50): Jasně, to si právě myslím taky, že kvůli multiplatformám si Nintendo (Switch) asi vybere málokdo, na to je vhodnější v podstatě jakákoli konkurence. Spíše si tam tyto hry kdyžtak koupí někdo jen proto, jelikož si holt už tu konzoli pořídil kvůli exkluzivitám a chce ji zkrátka využívat častěji (a třeba právě na cestách). Což je v pořádku, jen to prostě toho dotyčného vyjde dost draho. Katalog Nintedo her jinak dopodrobna prostudovaný nemám, ale co jsem měl možnost občas vidět a co se mého herního zaměření týče, z exkluzivit mě tam zaujala právě jen ta Zelda (byť ta opravdu hodně :c) ), případně Xenoblade Chronicles 2, to už ale mnohem méně. Já právě o Switchi jednu chvíli hodně přemýšlel, že bych doma jako sehrál tyto dvě věci a děcka by pak mohla využívat konzoli mobilně. Ale právě ty ceny her a malý výběr něčeho kloudného mě zatím odrazuje. Jinak jen dodám, že nejsem v žádném případě zarputilým fandou jakékoli platformy, hry sleduji napříč scénou a vždy jen nezaujatě zvažuji, co by se mi herně zamlouvalo. Životním stylem, jak psal Charllize, pro mě nic z těchto ptákovin zcela určitě není... :c)))
@Charllize (14.07.2020 14:16): Tak ať jim to vydrží. :c)) Jen tu Zeldu by mohli uvolnit i pro jiné systémy... ;c) Stejně tak mě naštvalo, že pokračování mé velmi oblíbené hry Oceanhorn: Monster of Uncharted Seas vyšlo jen pro Apple. Pitomci! Ale tak snad to časem někam portnou...
@Fritol (14.07.2020 14:21): Tak na to právě taky primárně nejsem, hratelnost má vždy přednost. :c) Ale dobrá hra, alespoň podle mě, není otázkou platformy, spíše invencí a dnes asi i odvahou tvůrců.
@Charllize (14.07.2020 14:16): Tak ať jim to vydrží. :c)) Jen tu Zeldu by mohli uvolnit i pro jiné systémy... ;c) Stejně tak mě naštvalo, že pokračování mé velmi oblíbené hry Oceanhorn: Monster of Uncharted Seas vyšlo jen pro Apple. Pitomci! Ale tak snad to časem někam portnou...
@Fritol (14.07.2020 14:21): Tak na to právě taky primárně nejsem, hratelnost má vždy přednost. :c) Ale dobrá hra, alespoň podle mě, není otázkou platformy, spíše invencí a dnes asi i odvahou tvůrců.
Fritol
16243 @samorost (14.07.2020 14:12): Pozlátkem jsem myslel právě tu "dokonalou" grafiku s RTX a dalšima blbinama, které prodávají většinu AAA her. Tohle je myslim většině Nintendo hráčům ukradené a jde jim hlavně o hratelnost.
@samorost (14.07.2020 14:12): Bud si jisty ze zadne jine firme by herni prislusenstvi z papiru neproslo. Proste vsichni jsou v te nasi galaxii a Nintendo v te druhe, sami a je jim tam dobre.
samorost
4897 @Fritol (14.07.2020 13:26): Moc nevím, jaké pozlátko myslíš. Ovšem pokud si mohu vybrat u stejné (rozuměj samozřejmě zábavné a chytlavé) hry lepší grafiku, nevím proč bych masochisticky volil opak. Jinak jsem ale typ hráče, který jde především po obsahu, grafika mě zajímá až v druhé řadě. Nehoním se za každým odleskem, či snímkem navíc, top hratelnost a milou sexy grafiku mám stále spojenou především s tituly z devadesátek (Westwood!!!). O Nintendu toho upřímně až tak moc nevím, něco málo jsem si pročítal, ale nic dechberoucího, co by mě přimělo ke koupi jsem nezaznamenal. Stylově mám třeba hodně rád ony „Zeldoviny”, resp. obecně akční adventury, ale kvůli jedné, či dvěma hrám bych konzoli nekupoval, jakkoli mě opravdu mrzí, že si tyto kousky nejspíš nezahraji. Mario jde dost mimo mě a Pokemoni jsou pro mě zcela neuchopitelní, byť respektuji, že nejspíš mají své náruživé fanoušky a zřejmě jich nebude málo. :c) Co se týče hraní v podobě přenosné konzole, tak to je určitě bezva věc. Nejsem sice cílová skupina, jelikož cestuji převážně autem a doma hraji na TV, ale toto vnímám bezesporu asi jako největší přednost, bavíme-li se třeba o Switchi. Jinak ten Ring Fit Adventure je správná „blbina”. o tom jsem neměl vůbec tušení. :c))
Fritol
16243 @Solidor (14.07.2020 13:50): Mám právě i pár Nintedo her, ale tbh já se za žádného fandu Nintenda nepovažuju a zrvona 3DS se mi líbí hlavně díky tomu množství third party exkluzivit, takže koukám spíš po těch. O to víc mě mrzí, že zrovna Switch jich má tak málo a ty co měl, tak o ty přišel (Octopath, Daemon x Machina).
Ač jsem na Nintendo hrách vyrůstal, tak mi nikdy nepřirostly moc k srdci. Ale třeba zrovna kvuli tomu Xenoblade bych si Switch časem rád pořídil. A hlavně taky Astral Chain, které beztak časem vyjde na PC.
Ač jsem na Nintendo hrách vyrůstal, tak mi nikdy nepřirostly moc k srdci. Ale třeba zrovna kvuli tomu Xenoblade bych si Switch časem rád pořídil. A hlavně taky Astral Chain, které beztak časem vyjde na PC.
@Solidor (14.07.2020 13:50): Uprimne mi taky moc neprirostli k srdci, ale ten gameplay me bavi, jelikoz to porad tak nejak jede na starych klasickych principech coz ja osobne spis vitam. A taky jsem vzdycky zvedavy co vymysli za spojitosti ohledne toho zasazeni online vs real.
Jinak Nintendo je hlavne postoj a zivotni styl, na tohle Sony a MS nikdy nedosahli. Stejne jako Apple kde v tomhle na ne taky nikdo nema.
Jinak Nintendo je hlavne postoj a zivotni styl, na tohle Sony a MS nikdy nedosahli. Stejne jako Apple kde v tomhle na ne taky nikdo nema.
jvempire
10006 @samorost (14.07.2020 13:24): @Solidor (14.07.2020 13:50): Přesně tak. Mám PC jako primární platformu a právě Nintendo mi vždy přišlo jako nejvhodnější doplněk. U ostatních mohu většinu věcí hrát právě na PC.