Věda a technika

@sandokan (08.10.2020 16:14): Problém s demokracií je že je to iluze slobody, která často skončí jako ochlokracie.

Dobře to řekl Isokratés:
„Democracy destroys itself because it abuses its right to freedom and equality. Because it teaches its citizens to consider audacity as a right, lawlessness as a freedom, abrasive speech as equality, and anarchy as progress.“

Ok tahle diskuze už moc zachází do politiky a nemá s vědou nic společného.

@Tulareanus (07.10.2020 02:05): Ok tak já se snažím odpovědet na ty tvoje litánie a místo toho aby si cokoli smysluplného řekl tak mě jen označíš za blbce jako typický elitář a budeš plácat o tom jak nikdo nedocení tvůj vysoký nadrazený intelekt.
"nemajú žiaden súvis a je to skôr chaotická spleť nedomyslených myšlienok"
Tak bych já přesně popsal to co píšeš ty, já fakt nevím, jak se má normální člověk v těch tvých kecech vyznat když tu píšeš na několik stran, fráze "Brevity is the Soul of Wit" ti asi nic neříká.
Já jsem původně nechcel ani víc psát, ale úpřimně mi začíná trochu vadit jak tady poslední rok vystupuješ a vedeš nesmyslně dlouhé diskuse které nikam nevedou a když se ti nelíbí směr jakým vedou tak hodíš vinu na druhé. tohle je jedna z mála herních komunit co jsem našel, která není úplně toxická akde se většinou snaží jeden druhého respektovat. Phoenix má absolutně pravdu v tom že neustále projevuješ dvojitý metr a obviňuješ druhé lidi z toho co sám děláš. Já jsem na tebe nijak neútočil, zato ty tady lidi konfrontuješ opakovaně.

Já si prostě myslím, že celý ten směr idealismu nedáva smysl, ale to tě očividně velmi uráží.
Kritické myslení, to je dnes už tak ohraný buzzword který dnez používá každý samozvaný intelektuál, příčem je ironické, že väčšina tyhle lidí žijou v echo komorách, kde jejich myslení není nijak vyzýváno.
Nevím proč jsem se ti vůbec snažil odepsat, měl jsem se na to vykašlat, protože jak se říká, lépe mlčet a vypadat jak blbec a promluvit a tyhle slova potvrdit. :D
Ty si se ale ukázal, jako zbabělec. Tímhlo považuji tuhle konverzaci za ukončneou tak prosím neodpisuj, měj se hezky.

@Tulareanus (05.10.2020 02:42): Víš o tom že on, Sartre, Barthes, Foucault, Deluze a Derida byli zvrhlí pedofilové, kteří chtěli znížit legální věk způsobilosti? Ti Franzouzcí filozofové té doby na mě opravdu působí jako dobový ekvivalent nemravných celebrit současnosti než seriózní myslitelé.
https://en.wikipedia.org/wiki/French_petition_against_age_of_consent_laws
Četl si něco od Heideggera? Ten prý Sartreho výrazně ovlivnil a později ho kritizoval.

Mám pocit, že francouzi se vždy snaží zoufale zničit pořádek ve společenských interakcích a pohrdají strukturami a snaží se je měnit ve svůj prospěch. Je cítit z nich čistá žárlivost. Je vtipné, že po válce tihle "intelektuálové" kecali o tom jak všechno pravicové je špatné a selhá, že komunismus je nevyhnutná budoucnost atd. a potom se k moci dostal de Gaulle a místo toho aby uznali, že se mýlili začali blábolit ještě více a dekonstruovali realitu protože se im nelíbí. Někdo je přirovnal k anarchistickýmu spratkovi ze středné třídy na vysoké škole, který by v skutečně anarchistické společnosti nepřežil ani týden.

Z těch moderních Francouzů mě nejvíce zaujal Jacques Ellul, který byl ovlivněn Kierkegaardem a původně marxista ale později se stal kritikem komunismu a napsal zajímavé práce o tom jaký ma technologie a propaganda vliv na společnost, i když se moc neshoduji s jeho křesťanským anarchismem.

Žižek je zábavný kultúrni kritik, ale celkově to pro mě je filozofický ekvivalent fast foodu, na chvíli zábavný, ale nijak výživný. Ty ostatní jména moc neznám kromě Bertranda Russella kterého považuju za jednoho s nejvýznamnějších myslitelů minulého století. Chomsky má zajímavé myšlenky, ale jeho představa anarcho-socialismu je podle mne naprosto nereálistická.

Problém se smrtí boha a úpadku náboženství je, že mnoho běžných lidí si nedokaže najít alternativu, tak svého boha nahradí dobrými věcmi, nebo konzumerismem, politickým aktivismem a fanatizmem. Ja jsem nikdy nebyl věřící, ale v určitých ohledech jsem tak trochu kulturní křesťan jako Dawkins.

Mě by zajímalo jestli někdy vůbec čteš konzervativní nebo křesťanské autory nebo jen ty z kterými se ve většině názorů shoduješ.
Ze současných mě teď napadá např. Roger Scruton, který tenhle rok zemřel. Taky obdivuju Miltona Friedmana jako obhájce slobodného trhu, ale to je spíš ekonom.

@Tulareanus (03.10.2020 00:33): Sorry že jsem ti zapoměl odepsat, ale opravdu nevím, jestli tahle konverzace by dále někam vedla, já debaty na internetu opravdu nemám rád z 2 důvodů.
1. Jsou brány spíš jako souboje, kde se jeden snaží druhého porazit místo toho aby se vedla vyvážená konverzace kde se jeden učí od druhého a často jedna nebo obě strany argumentují ve zlé víře.
2. Debata často končí tak, že se jen dohaduje o definici slov a nikam dál nevede.
Já si z tvých postů za 3 roky všiml, že všechno hrozně zbytečně komplikuješ, takže se mi těžko čte když někdo něco napíše a ty zrazu začneš rozebírat tři různé věci najednou.

Když sjem se podíval na slovník tak tam jsou 2 definice idealismu, jedna je tá běžná a druhá je tohle:
-any system or theory that maintains that the real is of the nature of thought or that the object of external perception consists of ideas.
-the tendency to represent things in an ideal form, or as they might or should be rather than as they are, with emphasis on values.

Z toho co jsem dnes četl mi idealizmus připadá jako sebe popírající, omezený a zbytečně mnohomluvný blud který není ničím podložený, je to opak realismu, protože místo hledání reality si ji přispůsobuje.

Samozřejmě mnohé věci jako morálka jsou subjektivní, ale tvrdit, že všechno je jen nějaká subjektivní projekce, považuju za intelektuální zbabělost, protože to nic neřeší. Pokud tedy tvrdíš, že každý pohled na reální svět je subjektivní, tak nemůžeš tvrdit, že tvůj pohled je více správný nebo můj. Říct že všechno je subjektivní je samo o sobě subjektivní. Věda se například vždy snaží být co nejvíce objektivní a neměla by se nechat ovlivňovat idelogií. Z tím se například shodnu se Stevenem Pinkerem, který říká, že současní vědu neohrožují jenom náboženští fanatici, ale i postmodernisté.

Pokud tomu dobře rozumím, tak jedním z prvních představitelů idealismu byl George Berkeley, ale dnes už skoro nikdo nebere jeho řeči vážně. Během osvítenství se vyvinuli dvě hlavné školy, Idealismus v Německu a Realismus v Británii, (Existují výjimky jako Nietzche).
Já považuji Hegelův idealismus za škodlivý směr, protože když jsi mluvil o postavení ve společnosti tak z toho se vyvinul Marxismus a komunismus. Je ironické že mluvíš o skepticismu když mnohé idey které z idealizmu vyšly jsou velmi dogmatické.

Mě se opravdu nelíbí ta dnešní filozofie protože jak jsem říkal, metafyzika nereší realní problémy ale jen naprosté zbytečnosti a už není tak úzce propojena s vědou jako předtím, filozofie jen klade více otázek místo toho aby na ně odpovídala. Na co jsou užitečné úvahy o povaze reality? Je tedy vtipné že tady mluvíš o subjektivně když si tady opakovaně ukazoval znaky elitářství. Takž nevím jaký význam tenhle směr ponouká pro běžné lidi, kterí nemají čas nad tímhle přemýšlet. Neoznačoval bych se za scientistu, ale myslím, že věda nam pomáhá mnohem více chápat svět než ty současné filozofické směry.

Pragmatický a objektivní idealizmus zní jako dobrý oxymoron. Jak to vůbec dává smysl? Tyhle nepodložené věci jsou podle mně ledva odlišné od náboženské víry.

Můžeš tu ještě začínat mluvit o definci vědomí a svobodné vůle a mně z toho tady vybuhne hlava :D

IQ testy pochopitelně nejsou dokonalé, ale nevím, jak jinak chceš definovat inteligenci než schopnost efektivně řešit úkoly, co samozřejmě neznamená si jednoduše postup zapamatovat.
A doufám, že nemyslíš, že existuje více druhů inteligence, to je nesmysl, který není nijakým spůsobem podložen.
Flynn efekt není celkem pravdivý, protože ve vyvinutých krajinách IQ posledních let stagnuje, plus Flynn nebere do ohledu g-loading.
Doporučuji přečíst Simpson Paradox.
https://en.wikipedia.org/wiki/Simpson%27s_paradox

Ideální stát není dosáhnutelný kvůli nedokonalé lidské povaze. Ani se už nedivím, že Hegel bývá pořád špatně interpretován, protože si začínám myslet, že svým myšlenkám ani on pořádně nerozuměl.

Camus je taková středoškolská literatura, Cizinec je krátká a zajímavá kniha, ale hlouběji jsem se do toho nedíval.

Nihilismus je taky termín který často lidé chápu nesprávně jako jen prosté odmítání tradičných hodnot a náboženské víry. Kdysi jsem byl dost nihilista ale teď jsem z toho vyrostl. podle mne je hlavním cílem existencialismu vytvořit životu vlastní význam, a nést vlastní zodpovědnost za své akce.

Když jsem tak nad tým přemýšlel tak se mi líbí tenhle pohled který je kombinací taiosmu, stoicismu, existencialismu a Platonismu.
https://files.catbox.moe/8h8vlw.png

@Tulareanus (02.10.2020 21:34): Tak k tomu řeknu že idealizmus je pro hlupé a naivné lidi, kterí nerozumějí jak svět funguje a proto se považuji za pragmatika.

Lidé často zvyknou mystifokovat a komplikovat lidský stav protože si neuvědomují že lidé jsou jen zvíŕata, ale myslí si že jsou něco víc. Když védci sledují chování a psychologii zvířat tak jsou objektivní a z toho se můžeme naučit něco o lidské psychologii. Tohle má ale limit, protože při studii inteligence se nemužeme se zvířat moc naučit.

Inteligence se ale dá objektivně studovat pomocí AI. Takže AI programátor nebo počítačový vědec ti dá jednoduchou konkrétní definici inteligence zatímco psycholog bude otázku mystifikovat a nedá ti konkrétní odpověď nebo řekne že existuje více druhů. Programátoři ale souhlasí, že je jen jeden typ inteligence.

Robert Miles dobře vysvětluje tady co je inteligence:
https://www.youtube.com/watch?v=hEUO6pjwFOo
Takže inteligence je prostě schopnost dosáhnout cíle. Proč nemůžeme tuhle definici aplikovat na lidi?
Miles říká, že jestili jde o AI, inteligence jsou 2 věci, schopnost konstruovat přesný model reality a schopnost vybrat akce, které efektivné vedou k cíli. Takže pokud nemáš přesný model reality, tak budeš dělat hloupé věci. Pokud neumiíš předvídat jak jistá akce bude mít jistou reakci tak nerozumíš vztahu příčiny a efektu a nemůžeš určit které akce budou vést k cíli protože na to potřebuješ přesný model reality.

Proto idealismus dělá lidi hloupé, protože realní svět je realní svět, není to, co chceme aby byl, nebo co 1000 let stará kniha ŕíká že je. Takže pokud rozumíš psychologii, ekonomii a vědě, tak mužeš skonstruovat přesný model reality. Poté mužeš delat akce co tě vedou k cíli. Pokud vedeš efektivní akce na cestě k cíli v správném modelu, tak jsi inteligentný, pokud nemužeš vést akce k cíli tak máš buď nepřesný model reality, nebo neefektivní mechanizmy k cestě.

Takže tenhle koncept přesně zodpovídá tomu jak měríme inteligenci. Pokud se podíváš na IQ testy, tak jsou o rozeznávaní vzorů. Co měří tahle schopnost? Schopnost rozeznávaní vzorů je klíčová k správnému modelu reality. Pokud víš rozeznávat vzory kolem sebe tak umíš sestrojit vnitřný model reality který ti dovolí konceptualizovat věci a potom dělat akci ve světe k dosáhnuí cíle. Proto je mnoho IQ testů o rozeznávaní vzorů. Je to o viděni vecí.
Mnoho géniů v historii nic nevynalezlo, ale všimlo si něco co nikdo jiný předtím.

Tomuhle ale brání dvě věci, emoce a idealismus. emoce jsou jasné, pokud je pravda bolestivá a ty se skrýváš od pravdy, protože ji nechceš uznat. Tahle neschopnost uznat pravdu tě bude bránit v přesném modelu reality.
Pokud nechceš uznat že svět nebo lidé jsou takoví, tak nemužeš předvídat akce a důsledky, takže pokud něco děláš a nefunguje to, je to protože nemáš přesný model reality. Proto je potřebné akceptovat realitu na přesné predikce.

Idealismus je blízky emocím, ale místo vyhýbání se pravdě, protože je pro nás emocionálně bolestivá se pravdě vyhýbáme protože porušuje naše zásady. Možná jsme vyrostli v jisté kultuře, naboženství nebo ideologii, my věřime, že svět by měl být takhle. Takže realitu modelujeme ne podle toho jaký svět je, ale podle toho jak nás učili že by svět měl být v nějaké idealistické víře. A potom děláme akce založené na našich ideálech a principech a nefungují. To je definice stupidity. Protože nedosahuješ cíle a nepracuješ s pŕesným modelem reality kvůli svým idealům a zásadám.

Takže když programujeme AI, děláme to, aby dosáhla svůj cíl, nechceme ji programovat s idealistickým nepřesým modelem. Takže klíč k dosáhnutí cílu bez ohledu na jaké, je mít přesný model reality. To znamená přijat svět taký jaký je, ne jaký chceš aby byl, nebo jak ti ideologie a víra říka aby by měl být.