Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

Napsat nový příspěvek
pajmičpajmič
Jako ale dovedu si představit, že by toho někdo dokázal využít, nechat si nakraslet středověkou krajinku, hrady, rytíře, jít do Warhorse a říct "hele, borci, tohle jsou mé výtvory, nepotřebujete concept artistu?"
pajmičpajmič
@Gordon (31.08.2022 15:38): Dall e mini je pomalej, nepřesnej a jeho výtvory jsou hnus. To bych si radši počkal ve frontě na main verzi.
Jinak midjourney taky funguje na základě promtu. Dá se změnit výtvarný styl, poměr stran atd. Každý z těch výtvorů se dá upscalenout nebo vytvořit alternativa.
pajmičpajmič
@Dan9K (31.08.2022 15:30): Je to poměrně složitá záležitost, ale na Youtube jsou videa ktrá to vysvětlují. V zásadě je ale každý obraz originál. Momentálně existuje několik AI algoritmů, ale nejpřístupnější je Midjourney, který má free trial a není omezen frontou. Pokud máte discord tak to prubněte a pochlubte se co jste pomohli vytvořit. https://discord.com/invite/midjourney Jinak ano, dá se na tom asi nějakej peníz vydělat, liděl jsem, že nějaký lidi prodávaji "svoje díla" za kryptoměnu. Jinak si ale myslím, že je to free of use for everyone, tedy pokud si nepřiplatíš za soukromý lobby.

@Gordon (31.08.2022 15:30): Některý výtvory jsou opravdu fascinující, neúžasnější na tom ale je to, že to co by profi kreslíři trvalo několik hodin, Ai vytvoří za několik desítek vteřin. Jinak je to parádní pomůcka když má člověk "kreativní blok" nebo mu chybí představivost.
Dan9KDan9K
@Gordon (31.08.2022 15:30): no protože je mi právě divné, že ta AI vytváří obrazy, které k té muzice tak sedí a navíc je to stylově jednotné. Tak jestli se o tom ta AI rozhodne sama, nebo ji dá právě nějakou sadu čím se inspirovat a pak to jede :-)

ale jestli to maluje sama, tak je to děsivé :-) Já mám tenhle surrealismus fakt rád, ale obdivovat AI, s tím mám problém :-)
Dan9KDan9K
@pajmič (31.08.2022 15:24): hele, ale to by mě dost zajímalo jak tohle funguje! To jsou už existující obrazy, nebo ta AI vytvoří nové? Kdyby byly nové, kdo na ně drží práva? Tam přece museli zadat nějaký filtr, jinak by na začátku nebyly všude ty vesmíry a nebyly by tam ty podobizny Bowieho, ne?
Ptám se proto, že je to úžasná věc na to vytvořit docela cool klip prakticky zadarmo :-)
Dan9KDan9K
@Artran (31.08.2022 12:19): možná už jsem to psal, ale pamatuju si, jak nám paní učitelka na konzervě vyprávěla jakýsi fiktivní příběh, který se tím, co píšeš Kunickovi, právě inspiroval. A je to vtipný příběh o tom, jak si myslíme, že ti dávno zemřelí skladatelé byli všichni hrozní intelektuálové. Mnozí určitě, třeba takový Beethoven, Bach či ten Berlioz, ale jsem přesvědčen, že třeba takový Händel, Mozart nebo Schubert by dneska klasiku nedělali, stejně jako ji nedělal třeba Lennon nebo Bowie.
Ten příběh (jakože sci-fi) je o jednom z nejtalentovanějších a nejprogresivnějších skladatelů baroka Giovanni Battistovi Pergolesim (jeho Stabat Mater je úžasná věc), který zemřel v 26 letech. Než se tak stalo, přenesli ho strojem času do současnosti a chtěli mu ukázat moderní techniky vážné hudby a co na to bude říkat a jak by třeba něco v tom stylu složil a jak se s tím vyrovná, že to pro něj bude strašný šok. Když ho ale vezli autem, ze zvyku pustili rádio a tam jel (už nevím přesně) nějaký hip hop. Pergolesi z toho byl u vytržení, na moderní techniky vážné hudby se vyprdnul a začal se úspěšně věnovat hip hopu :DVůbec nevím, kde to paní učitelka vzala, ale často si na ten příběh vzpomenu, protože krásně ilustruje naše historické zkreslení :-)
SilentWolfSilentWolf
Ani jsem nevěděl, že se něco takového chystá.
Mučitelův Stín CZ snad se bude dobře dařit a vyjde to kompletní. Tato kniha je často skloňována v souvislosti s hrami série Dark Souls jako podobně kryptický příběh a atmosféra.
ArtranArtran
@Dan9K (31.08.2022 11:53): Což mám pocit, že sám Schoenberg to slovo atonální vysloveně nesnášel :-D

@Kunick (31.08.2022 11:44): Proč kamenovat? Je super, že tě inspirujeme k tomu, že si pustíš Schoenberga! :-) Navíc pro dnešního posluchače už Schoenberg není zvukově zdaleka tak radikální jako před těmi sto lety (a já v těch 19 letech neměl moc naposloucháno - nejradikálnější, co jsem znal, byli Prodigy). Mně by zajímalo, co by říkali posluchači ve stejné době na takový Death Metal :-))
Dan9KDan9K
@Kunick (31.08.2022 11:44): Pierrot Lunaire je právě jedna z těch mála hudebních revolucí :-) ještě to není dodekafonie, ale je to právě zásadní dílo atonality. On ten rok 1913 byl výživný, protože tuším, že Stravinsky ten rok udělal i Svěcení jara
KunickKunick
@Artran (31.08.2022 10:27): Jak vás tu čtu, tak si občas říkám, že si něco pustím. A ten Pierrot Lunaire mi strašně moc připomí styl hudby z rozhlasových inscenací a televizních pohádek. Asi nejvíc jsem to cítil u části Rote messse, kdy mi přišlo, že spíš děla křoví hlasu a uplně si dovedu představit použít to jako podkres pro hraní nějaké americantrash deskovky :D

edit: prosím nekamenovat 0:)
Dan9KDan9K
@Artran (31.08.2022 10:27): Ano, mohu se jen opakovat, obdivuju nejenom rozsah toho, co znáš, ale i jak nad tím dovedeš přemýšlet. Ano, každy ten serialik má svůj styl, u Schoenberga je cítit, že vychází z pozdního romantismu, tak je rozmáchlý, i přesto, že to vymyslel, tak to často porušuje, Webern je neskutečně čistý a stručný, a Stockhausen je robot no :-) já mám jinak problém s těma emocemema právě. Pro mě je to pořád taková konstantní emoce, kterou bych zjednodušeně charakterizoval jako úzkost :-) a to mi vůbec nevadí, ale ne když je to furt :-)

Dobře temperovaný klavír je právě ještě dobrý díky těm preludiím, ale takové Umění fugy! Ale on byl Bach úkaz, taky ho tehdy nikdo neposlouchal :-)
ArtranArtran
@Dan9K (31.08.2022 09:44): Pamatuju si, když jsem kdysi v Bontonlandu dole na Václaváku, když mi bylo tak 19. let, slyšel poprvé Pierrot Lunaire od Schoenberga. Přišlo mi to totálně šílené a nechápal jsem, jak to někdo může poslouchat. Ale ono mě to zároveň tímhle i provokovalo a postupně mi tahle hudba začala připadat čím dál tím víc srozumitelnější a emocionálně uchopitelnější. Vím, že její kritici často argumentují, že je to hudba čistě formální, která je určená jen pro ty, kteří na intelektuální rovině ocení kompozici těchto skladeb (ty různé transpozice, račí postupy atd.). Ale já s tím nemůžu souhlasit. Jednak prostě proto, že toho nejsem schopen (nebo minimálně) a pak hlavně proto, že v téhle hudbě prostě slyším spoustu emocí, cítím jistou architekturu a dokážu nějak ocenit tu její strohou a někdy až brutální krásu - není to pro mě jen nějaký neurčitý chaos. Ale ne všichni skladatelé, kteří používají seriální techniky, se mi líbí stejně. Třeba konkrétně k tomu Stockhausenovi jsem si cestu ještě úplně nenašel - ale takový Brian Ferneyhough se mi zase líbí poměrně dost.
Nejsem si také jist, jestli za to rozevření nůžek mezi vážnou a populární hudbou může dodekafonie (nebo zkrátka avantgardní hudba obecně). Jestli to prostě nebyl přirozený vývoj a jestli tohle rozevření nůžek nepřinesl spíš rozvoj nahrávací a reprodukční techniky. Ona i Beethovenova symfonie je podstatně náročnější na poslech, než třeba Bohemian Rhapsody od Queenů (a co si koupí na CD běžný posluchač?). Nebo si vezmi, kolik lidí si skutečně poslechne takový Dobře temperovaný klavír od Bacha - myslím celý, včetně fug, ne jen těch pár melodičtějších kousků. Vždyť to je taky nálož jako prase srovnatelná imo s tím Schoenbergem.
Dan9KDan9K
@Artran (31.08.2022 09:34): myslím právě, že už se to zas tak nepoužívá, možná nějaký kousek, či ve spojení s něčím, ale jinak je to už v podstatě stejné retro jako romantismus :-) samozřejmě, že pořád bude někdo, kdo to bude zkoušet. Já ale dodekafonii zazlívám definitivní roztáhnutí nůžek mezi školenými posluchači a lajky, tohle už skoro nikdo není schopen poslouchat, de facto se to nechytlo :-) a má to za následek to, že si běžný posluchač myslí, že vážná hudba v podstatě skončila někdy v průběhu první poloviny 20. století (nebo dokonce koncem 19.) a pak ji plynule nahradila hudba populární :-)
i fanoušci vážné hudby to obvykle nedávají.
Jsi neuvěřitelně osvícený posluchač :-)
ArtranArtran
@Dan9K (31.08.2022 09:27): Haha, kdyby to byla ulička slepá, tak touhle technikou neskládají někteří skladatelé dodnes :-P Ale uznal bych, kdybys napsal, že je to ulička úzká... :-) Což bych ale řekl, že platí třeba i o minimalismu.

Tohle ti závidím... Taky bych si chtěl zahrát třeba Schumannovy Lesní scény... :-)
Dan9KDan9K
@Artran (31.08.2022 03:51): já všechno, co píšeš, beru. Jen je to slepá ulička hudby no :-)
třeba jsem se snažil fakt jakože dobře naposlouchat symfonii op 21 od Weberna, a mně se to prostě nedaří. Pořád jakobych to slyšel poprvé. Nejsem schopen si to zapamatovat, abych se na některá místa těšil. Nemám na to. Prostě potřebuji, aby se tam aspoň trochu něco opakovalo.

jinak Obrázky z výstavy, mám rád oboje. Většinu těch klavírních kusů umím a rád si to občas hraju. Trochu mě štve, že se Modest vyžíval ve vzdálených tóninách, takže často je tam hromada béček či křížků, často je tam obyčejný H dur psaný jako Ces dur a podobně a špatně se to čte :-)
Ale asi stále preferuji Ravelovu instrumentaci no :-)
ArtranArtran
@Dan9K (30.08.2022 21:03): Já s dodekafonií problém nemám. Vnímám to navíc jen jako jeden z přístupů k hudbě (který hudbu obohacuje, a ne že by ji nějak popíral) a velice zajímavý. Když poslouchám Schoenberga nebo jeho žáky v tom jejich dodekafonním období (ale i ty rané věci jsou skvělé), tak na mě navíc každý působí jinak. U Berga vnímám stále tu hlubokou expresivitu lidské duše (nechápu, jak se někomu může nelíbit např. jeho houslový koncert :-) ). Poslouchat Weberna - to je jak dívat se na hvězdné nebe v mrazivé noci. A Shoenberg, to je kapitola sama pro sebe... Ale i když jakoby skládal hudbu totálně se odklánějící od ustálených norem, tak v něm stále cítím obrovskou úctu k tradici hudby německého okruhu (víc jak u jeho žáků). Navíc tyhle rané seriální skladby na mě působí např. jak kubismus nebo rané abstrakní obrazy, tj. jako když se snažím pomocí určitých fragmentů složit ještě nějaký reálný objekt. Není to ještě tak stroze racionální jako třeba Stockhausen.

Btw, máš ty Obrázky z výstavy raději v orchestrální podobě nebo jako sólové piano? Ptám se proto, že mě časem začala asi víc vyhovovat právě ta čistě klavírní verze.
RedRed
Fingon (30.08.2022 21:45): Když už jsi to tak pěkně napsal, tak já jsem se ke klasice dostal díky mojí babičce. Zatímco poctivě poslouchala moje Rammstein a Red Hot Chilli Peppers tak já jsem poslouchal Rusalku a Vltavu. Půjčovala mi i nějakou hudbu typu těch největších klasik, myslím že jsem dostával CDčka , kde co cd to jeden autor, to byla snad z časopisu Vlasta nebo něčeho takového. Já jsem hltal všechno, děda mi dával zase jazz, rodiče zase country, no chodil jsem potom na punkové koncerty a poslouchal i samozřejmě i pop. No a v dospělosti jsem si zalíbila i folková muzika a věci jako Electroswing.

Nicméně právě opera mi přijde z klasické hudby pro mě nejstravitelnější, protože mají většinou dramatický děj a není to jen o hudbě. Prostě spíš než abych tam vyhledával noty tak tam hledám emoce. Třeba tahle árie mě vždy dojme:
J'ai perdu mon Eurydice
FingonFingon
@Dan9K (30.08.2022 22:40): tak já byl u ní přihlášený v první nebo druhé třídě na lekce klavíru a pak ještě na flétnu, nevydržel jsem ani u jednoho (taky sranda - nejdřív jsem řekl, že tam už nechci chodit, že se odhlašuji. Pak mě rodiče přinutili, abych jí řekl, že to beru zpátky a že se zase přihlašuji, načež ona řekla rodičům, že už mě jako žáka na klavír nechce. Jak se stalo, že jsem přestal hrát na flétnu, to si už nepamatuji. Možná to přestala nabízet, už byla starší). Ono taky jediný důvod, proč jsem byl ochotný začít s klavírem, protože mi ty bílé klapky připomínaly sýr Hermelín, po kterém jsem se mohl (a stále můžu) utlouct.

Jinak Star Wars jsem viděl poprvé až v roce 1997 s českým dabingem v TV, to už jsem na Mussorgského dávno zapomněl. Asi je na čase si to zopakovat...
Dan9KDan9K
@Fingon (30.08.2022 21:45): chválím pančelku za Mussorgského! :-) i když ti to asi znechutila, ale jestli pouštěla Kartinky, tak to nechápu. Já když je slyšel prvně, tak jsem si říkal "ty vole, to je jak Star Wars, to je boží a to to týpek složil před stopadesáti lety, já se snad tý klasice budu věnovat" :-)
FingonFingon
K opeře jsem se dostal přes klasickou hudbu obecně, i k té jsem se dostával postupně a dlouho. Na prvním stupni základky se nám učitelka v hudebce snažila vštípit Prodanku a Mussorgského, ale mám pocit, že mi to spíš znechutila, než co jiného. Doma na deskách jsme měli maximálně tak Mou vlast (tu doteď poslouchám rád, ale spíš tak jednou za několik let) a snad i Tokátu a Fugu D Mol, ale ta deska se pak někam zakutálela nebo co a už jsem jí neviděl.

Jinak tam měli naši hlavně popík z osmdesátých let, nějaké pohádky (po babičce Högerem vyprávěnou Lišku Bystroušku s orchestrálkami z Janáčkovy opery – tu mám v plánu brzy sjet celou) a taky Bingeho Alžbětinskou serenádu, ta se mi taky dost líbila.

Vlastně jsem klasiku naposlouchal z animáků a potom z filmů obecně, zlom pro mně byla v osmnácti série Kubrickových filmů uváděných poprvné na ČT – 2001 (když jsem ten film viděl jako dítě v dabingu na černobílé televizi, tak jsem tu hudbu ještě moc nevnímal). Mechanický pomeranč s Odou na radost a s pohřební hudbou pro královnu Mary. Barry Lyndon – Sarabanda atd. Pak jsem to začal vnímat víc, např. v Shawshanku, Streissandovanou režírované Dvě tváře lásky (Turandot), Snídaně na Plutu (Zadok the Priest), Vejdi do prázdna (Tallis – Spem in allium), Die Wilde Maus (Vivaldi – La Folia)... no a pak přišel Malick s Novým světem (Wagner – Rheingold) a se Stromem života (Preissner – Lacrimosa II z Requiem for my friend, pro zemřelého Kieslowského).  

Ring jsem třeba chtěl vidět právě od té doby, co jsem viděl před patnácti lety Nový svět.

A do toho samozřejmě PC hry, třeba Ring má skvělé intro (Siegfriedova smrt), v Planescape: Torment zase Vivaldi, v Might and Magic VI je Albinoniniho Adagio (mimochodem to same adagio, co Leoš Mareš použil ve své recitaci Lži jsou jako déšť).   Jinak mě taky hodně ovlivnilo album Největší hity klasiky , navíc jedna kolegyně z výšky dřív zpívala v uskupení Scholastici musici a půjčila mi jejich CD Od gotiky po současnost .

Nicméně toho ještě hodně neznám, dnes tu padla jména, která jsem v životě neslyšel (nemluvě o jejich skladbách).


@Red (30.08.2022 19:21): díky za info.
Dan9KDan9K
@Artran (30.08.2022 20:05): opus 1 je v pohodě, ale to taky ještě není dodekafonie :-). Stejně jako Schoenberg a jeho Palleas a Melisanda (nebo jak se to píše). Dodekafonie mi v principu přijde jako vtipné sudoku, ale dobrou muziku se z toho dá udělat jen, když chceš udělat dobrou muziku, což oni se právě chtěli vymezit :-)
ArtranArtran
@Dan9K (30.08.2022 19:52): Tak naposlouchat celého Weberna není zrovna nic těžkého :-D (To se ti nelíbí ani Op. 1?)

Jinak jsem to nemyslel tak, že bych na nějakého skladatele zanevřel. Spíše jako bych vyčerpal jeho určitý emocionální potenciál, takže mi pak stačí už jen ta formativní emocionální nebo intelektuální vzpomínka (zní to vlastně docela pitomě, protože si samozřejmě uvědomuju, že o nějakém emocionálním nebo intelektuálním nevyčerpání nemůže být řeč, ale jde asi o nějaké mé osobní rozpoložení, které si do toho daného skladatele projikuji). Pokud bych se k němu měl v budoucnu vrátit, musel bych najít nějaký jiný interpretační klíč.
Dan9KDan9K
@Richmond (30.08.2022 19:19): Fantastická symfonie chce více poslechů. Paradoxně úplně nemusím závěrečnou větu, která je jakože nejslavnější a která mele furt dokola středověké Dies Irae.
Ale jinak je to neskutečně promakaná věc, Berlioz má na všechno spoustu času, ale výsledek je úžasný. Je v tom hodně cítit Beethoven, ve kterém se Berlioz viděl a v podstatě na něj navazuje. V podstatě se dá říct, že je to první pořádná romantická symfonie (ačkoliv prvenství romantické symfonie má podle mě Beethovenova Eroica).

Jinak těžce doporučuju Harolda v Itálii, kterého mám ještě radši, hlavně první a čtvrtou větu. Fascinuje mě, jak si Berlioz vždycky něco šudlá, buduje a pak tam na několik sekund dá úplnej masakr, který jakoby vůbec nepatřil do první poloviny 19. století. Ta symfonie má taky zajímavý historický podtext, kdy to Berlioz psal pro Paganiniho, jakože pro virtuózní violu. Paganini seznal, že je to málo virtuózní a že by se vůbec neukázal a hodil mu to na hlavu, aby mnohem pozdějc pochopil, jakou udělal chybu.



@Artran (30.08.2022 19:07): já se bohužel asi fanouškem druhé vídeňské školy nikdy nestanu a to jsem naposlouchal kompletního Weberna :-) jinak samozřejmě, že mám taky určitá období, ale asi se mi nestává, že bych na někoho zanevřel :-) ale taky mám spoustu skladatelů, které jakože fakt nemusím a ještě se mi nepodařilo v nich najít něco, co by mě zaujalo...
ArtranArtran
@Red (30.08.2022 19:21): Tak já si toho Il Trovatore zařadím na seznam, když teď toho Verdiho nakoukávám :-) (Podle mého Last.fm jsem navíc už slyšel nějakou verzi s Pavarottim, ale zjevně jsem tomu moc nedal, protože si to vůbec nepamatuju). Btw, ten Don Carlos se mi od Verdiho líbil možná zatím nejvíc. A jinak zpětně ve mě docela zraje ta La Traviata. Docela rád bych viděl nějakou další verzi.
RedRed
@Fingon (30.08.2022 16:44): Tak je to dabované, ale je tam část, která je v italštině s titulky.

@Artran (30.08.2022 16:45): Richard Wagner: Der Fluch des Engelhart
Ne pro mě je pravá opera prostě Verdi. A nejradši mám Trubadura (Il Trovatore).
Rád od vás čtu, sbírám typy. Protože absolutní většinu zmíněných věcí prostě neznám.
RichmondRichmond
@Dan9K (30.08.2022 18:02): 
@Artran (30.08.2022 17:48):  Kdysi v teenagerském věku jsem shlédl v TV českou inscenaci o určitém období života Hectora Berlioze. A tak se mi to líbilo, že jsem pak běžel do obchodu s vinyly a koupil tam jeho symfonii Fantastická. A poslouchal jsem to docela fest. A hlavně se mi to překvapivě líbilo. Taky ale to byl pohříchu můj jediný pokus o kamarádství s vážnou hudbou. Nicméně jako exporty se chci zeptat, zda jste Fantastickou slyšeli a případně jak ji hodnotíte :)
ArtranArtran
@Dan9K (30.08.2022 18:02): Duh... No jasně, Don Giovanni... Toho, jak mám Mozarta rád, jsem zatím celého nikdy neslyšel. Navíc tam cítím docela potenciál, že by se mi mohl dost líbit, takže ho tak nějak odkládám :-)

Já ale také nejsem nějaký operní znalec, spíš se to tak nějak kupí léty. Ale v posledním roce jsem se právě rozhodl, že se opeře budu věnovat víc a snažím se to dohnat. Navíc některé ty opery se do mě zaťaly vlastně docela hluboko... (Díky Wozzekovi jsem si např. ve dvaceti zamiloval Druhou Vídeňskou školu a Julietta od Martinů mě úplně rozsekala.)

Osobně se mi stává, že některé skladatele mám spjaté s určitým obdobím, vysloveně je miluju, poslouchám je strašně moc, ale pak se posunu někam jinam a zůstane mi na ně spíš už jen jakási důležitá vzpomínka. Takhle to mám např. se Sibeliem, Reichem nebo Martinů. K některým autorům mám ale tendenci se v horizontu let stále vracet. To je třeba Bartók, Haydn, Bach, Mozart nebo třeba Schoenberg. Jako by mě provokovali na různých rovinách.

Mimochodem ke Dvořákovi mám vřelý vztah. Kdyby si kdysi táta nekoupil nějaký výcuc na CD právě z Dvořáka, tak se možná vážné hudbě nikdy nevěnuju (z Dvořákova Karnevalu mi běhal doslova mráz po zádech). To, že dnes neupřednostňuju, jak píšu, tu tzv. melodickou expresivitu, neznamená, že se mi nelíbí a že si čas od času se zaujetím neposlechnu ať už Dvořáka, nebo nějakého jiného stylově podobného autora. Furt bych byl nevýslovně šťastný, kdybych na tom pomyslném pustém ostrově skončil "jenom" s Dvořákem...

Kdybych měl seřadit ty žánry, tak mi přijde, že jsem se začal více přiklánět ke komorní hudbě (smyčcové kvartety vysloveně zbožňuju), ale mám pocit, že se to týká spíš baroka, klasicismu a romantismu a že u moderní hudby už to tak není.

Jinak jsem asi před pěti roky strašně propadl renesanční hudbě a cokoli, co není polyfonní ale homofonní ve sborovém poddání mi připadá takové trošičku nudné. Polyfonie je super! :-)
Dan9KDan9K
@Artran (30.08.2022 17:48): jakmile mám něco rád, mám to rád navždy :-)

Já se ti znalostí oper nemůžu rovnat, já to všechno znám, protože jsem se to musel Xkrát učit, ale většinu těch věcí jsem slyšel jen střípky...

ale popravdě opery jsou pro mě takřka nejmíň vyhledávaná věc z vážné hudby. Když bych měl dát nějaké pořadí, co mě jak zajímá, tak by to bylo: 1. symfonie, symfonické básně, předehry a obecně volné symfonické kusy, 2. sborová hudba (mše, requiem, stabat mater atd.), 3. klavírní koncerty a sólový klavír, 4. ostatní koncerty, 5. balety, 6. smyčcové kvartety, 7. ostatní komořina o více nástrojích, 8. opery, 9. komořiny o jednom nástroji krom klavíru, 10. melodrama, operety apod., 11. už nevím :D

Don Giovanni samozřejmě :-)

a já právě jsem fanda melodické expresivity no, já Dvořáka hodně rád.
ArtranArtran
@Fingon (30.08.2022 16:57): Pucciniho znám bohužel jen z árií. To je taky můj velký rest.... Mimochodem tu Turandot bych si chtěl poslechnout i kvůli téhle Interactive fiction, možná by tě to mohlo také zaujmout: https://ifdb.org/viewgame?id=pp79m7ef4ekwa60r (je zdarma, odkaz na stažení je vpravo na stránce).

@Dan9K (30.08.2022 17:35):  :-D

Tebe ten Musorgskij ještě nepustil? :-) Pamatuju si, že jsi ho zmiňoval jako oblíbeného autora kdysi dávno na čsfd, když jsem se bavili.

Co je Džon do vany?

Glasse si čas od času pustím rád, ale jen ty ranější věci, pak mi přijde, že se strašně vykrádá).

Jinak ve smrti v Benátkách je Mahlerova 5.

Osobně jsou moje nej opery Orfeus od Monteverdiho, Weberův Čarostřelec, Wozzek od Berga, Janáčkova Liška Bystrouška, Julietta od Martinů, segment Mariken z Nimègue z Her o Marii také od Martinů a nakonec Utahování šroubu od Brittena.

Když tak přemýšlím nad tím svým výčtem, tak mi zjevně sedí, když se realismu setkává s mýtem nebo určitou snovostí. Vysloveně realistivcké opery (jako třeba Jenůfa nebo Poppea od Monteverdiho), byť se mi líbí, tak ke mně nemluví až tak silně, a vysloveně abstraktní kusy, ke kterým tíhne ten Wagner (jako třeba Parsifal nebo Tristan a Isolda), tak to už je na mě také moc. Melodická expresivita Verdiho (nebo třeba Dvořáka) je mi také vzdálenější.
Dan9KDan9K
@Artran (30.08.2022 15:06): v hlavní roli a navíc jako autorka :D


@Artran (30.08.2022 16:45): asi Chovanština od Musorgského (což je můj suverénně nejoblíbenější autor vážné hudby :-) ), ale řeším jen muziku, ne příběh :-) Jako úplně nemusím ty ruské basy, které má úplně všude, ale jakmile je to sbor, nebo něco vyššího, tak je to bájo :-) Jinak mám slabost pro Einsteina na pláži od Glasse. A Džon do vany je docela v pohodě z těch klasik :-) a samozřejmě Verdiho Requiem :-)

@Fingon (30.08.2022 15:40):  no jo, já si říkal, že když si najdeš ten prostor na zkoukávání takového množství hovadin :-), že by se našel čas i na návštěvu opery, ale chápu, že jde o konkrétní čas a ty ten čas máš jindy, než opery začínají :-/ Jinak ten film od Viscontiho jsem neviděl, ale pamatuju si, že ve Smrti v Benátkách taky hrála nějaká skvělá klasika, snad Mahler.
FingonFingon
@Artran (30.08.2022 16:45): neviděl jsem jich mnoho, ale asi Turandot.

Naopak trpěl jsem u La Bohème, I když je to prý jedna z posluchačsky nejoblíbenějších a navíc v nastudování jednoho z mých oblíbených filmových režisérů (Baz Luhrmann)
FingonFingon
@Dan9K (30.08.2022 12:56): 
Že se ptáš. La famiglia...
Jinak dvakrát denně jedu tramvají kolem Wiener Staatsoper, před prázdninami jsem se už díval i na jejich program, bohužel jsem propásl Rheingold, to bych si dal i znovu.

Ale asi jsem zmlsaný, Wiener Volksoper (druhá opera) nedávno hrála cosi, už nevím co, původně italského, ale zpívali to v německém překladu. Ne, díky;)


Viděl jsem teď dva filmy, Viscontiho Vášeň/Senso, a co bylo na začátku filmu? Il trovatore/Trubadúr, režíroval Zeffirelli. A dnes jsem si dal Mladého Toscaniniho (opět Zeffirelli), tam byla pro změnu Aida. (Jinak ten film má totálně dodrbanou distribuci, horko těžko jsem si objednal italské DVD a pak zjistím, že to minulý týden hrál ČT Art).

A teď se mi nedaří zjistit, jestli to hráli s titulky, nebo s dabingem, a pokud s titulky, v jaké řeči- protože to točili v angličtině, ale DVD mělo jen italský dabing...
ArtranArtran
@Dan9K (30.08.2022 14:49): Právě takhle Britten vysvětloval, proč začal komponovat ty komorní opery. Mělo to zkrátka mnohem větší šanci na uvedení.

Je škoda, že nemáme nějaký operní dům, který by se orientoval jen na českou soudobou operu. Byť tu komorní. Třeba by to nebylo tak neúspěšné.

Opera s Helenou Vondráčkovou v hlavní roli je dost děsivá představa :-D
Zobrazit starší příspěvky

Diskutující (7)

Témata diskuzí