Kultura

@John Mirra (24.10.2023 17:41): Já teda poslední dobou postrádám ty vietnamské trhovce :-)
Dětství jsem strávil v Praze na Proseku, a v 90. letech tam u Billy (vlastně na místě současné stanice Prosek) obrovský vietnamský trh, kde jsme si kupovali všechny digi hry, plyšáky, smlouvalo se. Samozřejmě hadry.
Dneska tyhle trhy vůbec neexistujou. Dnešní mladé by asi hodně překvapilo, jak to tam tehdy vypadalo, ale z hlavy to nikdy nevymažu :-)
Oni se holt asi všichni stáhli do té Sapy no..
Já si žádných hus nevšiml. Sigmund Freud by ti to určitě jasně vysvětlil :-)

@rikuhahl (21.10.2023 18:33): no sleduju programově a postupně ty starý československý filmy (ale dost jsem zpomalil), jsem v roce 1937 a ohledně Marvana mám 3 poznatky...hrál v asi 90 % všech filmů. A v 80 % z nich hrál krátké štěky. A ve 100 % z nich hrál postavy nějakých idiotů, který pérujou hlavní postavu :-) inspektor, ředitel, podnikatel, doktor, pořád něco takového. Uvidíme, co přinese budoucnost po roce 1937 :-)

@Radecker (21.10.2023 17:05): no ale tam ho ještě namaskovali luxusně, když pak přišel na premiéru odloženeou kvůli covidu, tak přišel dědeček :-)


jinak ad De Niro, herec, který snad od dvaceti hrál dědky je... a jmenuje se Jaroslav Marvan, ten je fascinující :-)

@Radecker (21.10.2023 17:01): mně naopak přijde, že to Dicapriovi teď přestává slušet. Začíná bejt takovej divně nateklej a už úplně nestárne do krásy. Obávám se, aby nedopadl jak Daniel Craig.
Nejlíp vypadal mezi 2006 - 2015

(povrchní okénko)

@hanak_v_exilu (21.10.2023 16:29): ty koukám říkáš Titanicu Romeo a Julie úplně programově, co? :-)

preferuji Romea a Julii od Franka Zeffirelliho. Dokonce i tu hudbu Nina Roty mám nesrovnatelně radši než hudbu Jamese Hornera (těžce koušu, že je Titanic suverénně komerčně nejúspěšnější soundtrack všech dob, ale co se dá dělat). Vlastně, když se nad tím zamyslím, je Romeo a Julie můj nejoblíbenější romantický film, pokud nepočítám ty cynické věci typu Válka Roseových nebo Lepší už to nebude. Jsem konzerva asi :D



@AlieN (21.10.2023 16:43):  už jsem chtěl protestovat, že mu nemohlo být 19 v roce 1993, když vypadal na max 14, ale fakt že jo.

Ale je třeba si uvědomit, že ty filmy vždycky točí dřív, než vyjdou, takže mu asi úplně 19 nebylo, bylo mu čerstvých 18, když to točili, ale stejně :-)

@AlieN (21.10.2023 15:57): Gilberta jsem neviděl, ale nedávno jsem konečně viděl Dospívání po americku a supr to bylo. Tam proběhlo takové symbolické předání žezla mezi De Nirem a DiCapriem :-)

@hanak_v_exilu (21.10.2023 15:37): pro mě byl u DiCapria zlom v roce 2006, konkrétně Krvavý diamant. Od té doby ho beru a tam jsem mu poprvé uvěřil jeho postavu. Respektive už jsem ho trochu bral v Pláži (kterou mám dost rád, i když jsem dost v menšině). Po Titanicu a Muž s maskou to byl můj nejméně oblíbený herec (nebyl jsem v tom sám) a Krvavý diamant a následně hned Departed, tam najednou začal bejt jakože "chlap". V Prokletým ostrově už jsem šel na oblíbeného herce a nevnímal jsem ho jako slaďouše :-)

ale možná hraje i roli, kolik je člověku zrovna let. Když je ti 12, vnímáš 16 letý jako velký dospěláky a když je ti třicet, jsou to děti no...

Když se dneska podívám třeba na Froda, tak mi přijde směšný, jakej je to kluk a tehdy jsem ho vnímal jako dospělého muže (teda hobita :-) )

@hanak_v_exilu (21.10.2023 14:45): jo, tuhle dlouhověkost vnímám taky a taky si ho pro to tak vážím. A přesně, Coppola, Allen, Ridley Scott, všichni vyčpěli, ale Scorsese nebo Eastwood, ty jsou jak Janáček, čím starší, tím lepší :D

Scorsese je můj potenciálně top 5 režisér, ale ještě si schovávám některé jeho zásadní věci. A musím tedy říct, že jeho tvorba po roce 2000 mě oslovuje víc. Scorsese je pro mě někdo, kdo skoro nejvíc snese srovnání s Kubrickem, ale na té jeho dřívější tvorbě mě právě vadí ta přílišná žánrová jednotvárnost. Sežral jsem Casino, ale Mafiány už moc ne. Zuřící býk mě taky neoslovil. Špinavé ulice už vůbec nevím, o čem byly. Král komedie se mi líbil, ale už taky nevím.

Všechny filmy po roce 2000, až na Gangy New Yorku, co jsem od něj viděl, si pamatuju dokonale. Departed i Shutter Island jsou pro mě skvosty, Vlk z Wall Streetu mě pak naopak vyloženě uráží, nejsem schopen odhlédnout od přesahu do skutečného světa, takže to neberu jako oddělené umělecké dílo a jsem na ten film naštvanej. Naopak Huga si vážím zase hodně hodně moc, ale jako film je pro mě dost rozporuplný. Krom hudby, ta je skvostná.

Ale na té jeho novější tvorbě mě právě baví, že od něj můžu čekat všechno. U té starší tak nějak tuším, co to bude.

Jo a je to asi trapný, ale mám teda o dost radši DiCapria, než De Nira, a to může taky hrát roli.

@Fingon (19.10.2023 17:19): ale jistě, je z čeho vybírat. Preferuji samozřejmě dobově odpovídající interpretaci

@Fingon (19.10.2023 08:50): já naopak zase přešel z youtube na spotify.
Ale to jsou holt 2 hlavní kanály.
Oba si i platím, reklamy mezi větami, či dokonce přímo v průběhu, nechci :-)
a zároveň si o tom rád čtu na wiki, nebo koukám do partitury (na imslp.org je takřka vše, co je free)

@Artran (19.10.2023 04:04): já Haydna respektuju, věřím, že kdyby se narodil o sto let později, tak mám jeho hudbu mnohem radši. Prostě člověk své doby. A byl to snad ještě větší chrlič než Mozart. Takže těch 10 % je pořád docela dost velké množství hudby :-)

Všechno mě to právě ještě čeká. A jsem zvědav i na skladatele, jejichž jména mi nic neříkají. Vezmu si jako vzor tu pěknou timelinu z wikpedie , ale začnu asi už v baroku spíš :-) Samozřejmě ne všichni symfonie dělali. .Chci se soustředit na ty symfonie, protože mi přijde velmi zajímavý ten vývoj v rámci klasicismu, kdy se z pětiminutových skladbiček stala epochální díla na hodinu. Haydn to celé pokryl. Dal jsem před lety podobně jako dneska Mozarta, jeho prvních 50 symfonií a pak jsem to vzdal. Čeká mě druhý pokus :-)


Jo a pardon, zaměnil jsem předtím 33. za 31. myslel jsem samozřejmě tu Pařížskou, to je moje zážitková guilty pleasure. Ta mi přijde jakoby to bylo takové cvičeníčko v tom, co se bude lidem líbit. Hlavně aby to bouřilo a jsou to vlastně jen rozklady, sekvence, stupnice a efektní spojování základních harmonických funkcí a hlavní téma první věty je vlastně největší klišé klasicismu, super :D Ale je tam jeden moment, kterej je boží, 132. takt, kdy to hlavní mannheimské téma z A duru hodí přes Bb-dur do A mollu a pak do D mollu, to je moc pěkný a nečekaný. Ale takovejch momentů má Mozart hodně málo :-)
33. je taková průměrná :-)

@Artran (19.10.2023 01:57): Já mám teď jinej projekt v rámci vážné hudby :-)

Vždycky mi vrtala hlavou ta hlavní trojice "vídeňských klasiků" (Haydn, Mozart, Beethoven), a to jak mocně známí a nadceňovaní, oproti všem ostatním v té době, jsou. A já sám mám naposloucháno naprosté minimum od těch ostatních skladatelů té doby. A vždycky jsem velmi pochyboval o tom, že jsou Haydn s Mozartem opravdu o takový parník jinde, vzhledem k tomu, že mi přijde 90 % jejich tvorby naprosto o ničem a nekonečně banální (já vím, že se rouhám), zejména po melodickoharmonické stránce a strašně stereotypní co se týče nálady (až na výjimky).
O Beethovenovi nepochybuju, ačkoliv mám proti jeho stylu komponování X osobních výhrad, považuju ho za nejdůležitější zjev v historii hudby (a asi nebudu sám).

Tak jsem se rozhodl, že to zároveň propojím s hlubokou znalostí všech symfonií od jakéhokoliv trochu známějšího skladatele.

Teď právě naposlouchávám toho Mozarta, abych měl ten základ, prvních 36 symfonií už mám v malíku, Dal jsem si každou třeba desetkrát, teď si jen projedu ještě ty poslední.
A z těch prvních 36 jsou za mě opravdu super jen 4 (25, 26, 29, 36), slušných je víc (třeba hned ta 1., 11. (akorát ta není jeho), 12., 14., 15., 20., 27. a 35.). Speciální je pro mě 33., která mi přijde, že je nekonečně o ničem (tam není v podstatě jedinej melodickej nápad), ale je to čistý guilty pleasure zážitek pro dobrou náladu. (což je vtipný říkat o Mozartovi, whatever :-) ) Ostatní symfonie jsou za mě skoro sračky (ok, už to přeháním :D)

Moje největší želízko v ohni je jinak Carl Phillip Emanuel Bach, tomu hodně věřím, jakožto v podstatě hlavního strůjce Sturm und Drang periody, která mi přijde jako jediná skutečně zajímavá v období klasicismu :-)