Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

Free Guy byl překvapivě hodně fajn, od Shawna Levyho jsem čekal jen bolest a utrpení, a on z toho vylezl nejlepší videoherní film od Ready Player One.
A nový Deadpool se mu taky kupodivu povedl, tak to snad ani nebyla náhoda... a nebo mu do režie mocně kecá Ryan který se v těch postavách našel.
@Sasakr (05.12.2024 08:28): Moc jsem od toho nečekal a moc jsem ani nedostal :/ Už si z toho skoro nic nepamatuju, ale vím, že jsem si říkal, jak se z toho dalo vytřískat mnohem víc.


Za mě je pro pařany dobrý animák Wreck-it Ralph, kdo ho náhodou nezná... má to několik fajn herních odkazů, je to zábavné se sympatickými hrdiny a ani to závěrečné poselství není úplně pitomé, jak často ve filmech pro děti bývá. A navíc to má na animák dvě docela drsné scény.
Z alba mi Pam Rabbit připadá jako naprosto pohodový popík, ale tohle vystoupení je strašné, stejně jako celí Slavíci. Až si říkám, proč měla zapotřebí tam lézt. Ten song je taky jeden ze slabších, strašně jednotvárný. Má i zajímavější věci.

Ale člověk musí přijmout ty její specifika typu divná výslovnost, míchání češtiny a angličtiny, lehce vykradené melodie, teen texty, i když jí je 27 atd. Dá se toho vytknout vlastně hodně, ale přesto mě baví.
Dojel jsem Arcane a musím říct, že některé díly druhé série jsou zklamáním obzvlášť po scenáristické stránce. Jinak celkově fajn, hudba a vizuál jsou opět top. Jak se říká mezi scenáristy, když nevíš kudy kam, udělej multivers.
Celkově doporučuji ale první série je mnohem lepší.
@Fingon (26.11.2024 21:59): Tá pesnička je solídny 90s cringefest. :D Ja som nikdy nemal odvahu žiaden z tých filmov dopozerať, lebo tie repliky a častokrát herecké výkony sú strašné. Ale Vejmělková bola fakt kočka. Inak paradoxne bývam asi dve ulice od tej fontány z prvého filmu. :D

@strejdafido (26.11.2024 19:37): Lambert bol veru dosť slabý a prkenný herec. Navyše vlastne nevedel ani anglicky, čiže tie jeho repliky sú skôr také fonetické prepisky častokrát.
Ohledně těch slovenských filmů je to složité, málokterý je čistě slovenský a není v české koprodukci, nebo to bylo v rámci československa různě namíchaný

Nejsem si jistý, jestli jsem vůbec nějakému slovenskému filmu dal nad tři hvězdy :-)

Třeba takové kultovní Slnko v sieti mě naprosto minulo.

Obchod na korze mě v něčem vytáčel, ale nakonec bych ho asi taky volil jako nej.

Taková Záhrada taky nebyla úplně pro mě, ale jako slušný.

Jakubiska ještě nemám nakoukanýho.

No a jak teď sleduju tu československou předválečnou kinematografii, tak jsem slyšel slovenštinu snad jen v Jánošikovi, ale ten byl hroznej.
Jinak byla ta doba asi hodně pragocentrická.
@Zero (22.11.2024 12:18): Ja by som inak 100% nevnímal, že je to dokonalé. Dokonalé nie je nič… skôr by som povedal, že to dávam hrám alebo čomukoľvek, čo vo mne prebudilo najintenzívnejšie dojmy ako mohlo… a tie mínusy mi nikdy nejako nevošli výraznejšie do cesty, aby to ovplyvnilo moje nadšenie.
@Strady (23.11.2024 11:27): jednička, dvojka, nebo trojka?;)

@mazar1234 (23.11.2024 16:06): tohle mi už bylo před deseti lety doporučeno, předtím jsem o tom nikdy neslyšel (pustil jsem si to).


@Bragi (23.11.2024 21:38): jsi, koukám, vysazený na Hollého...

@Tulareanus (23.11.2024 13:39): asi nepřekvapivé

Naposledy jsem (ze Slovenska) viděl film Drak sa vracia, pobavilo mě, že v roce 1967 vystoupily sestry Magda a Emília Vašáryové ve filmech, kde obě hrály hlavní ženské role, ale neřekly ani slovo (Magda jako Markéta Lazarová pár, Emília snad ani to ne).
Když mluvíte o slovenském filmu, teď dávají na čt Arsildu, Verdiho operu v podání Slovenského národního divadla.
Asi to není úplně klasický film do žebříčku, ale určitě se vyplatí kouknout, jedná se o unikát.
@H34D (23.11.2024 10:22): nemá smysl po těch letech začínat někde znova.

Mně last.fm vyhovuje. Dokonce si to už skoro rok platím a to pak vytváří ještě lepší statistiky,

A hlavně můžu upravovat scrobbly, takže jsem to krásně vyčistil od těch "remastred" hoven a dávaj mi smysl i statistiky písniček.
Ale je to teda pracný.
RateYourMusic má pro fanoušky hudby smysl i v případě, že nemají v plánu cokoliv hodnotit.

1. Mám přehled v tom, co jsem už slyšel/chci si poslechnout.
2. Okamžitě vím, že oblíbený interpret chystá nové album, aniž bych musel sledovat nejrůznější sociální sítě.
3. Můžu si nechat vygenerovat nejrůznější, až extrémně specifické, žebříčky (depresivní pop rock? povznášející industrial? japonský black metal s folkovými prvky z 90. let? není problém).
4. Na RYM se shlukují lidé s více alternativním hudebním (a filmovým, viz následující bod) vkusem, je to nikdy nevysychající studna inspirace.
5. Kromě hudby jsou na RYM i filmy (v budoucnu jako samostatná stránka).
@MCZ (20.11.2024 21:52): a já jsem vzhledem ke tvé ikonce bral jako samozřejmost, že budeš mít na prvním místě Low :-)

jinak jednou jsem se snažil všechno ohodnotit na allmusic.com, ale pak mě to přešlo. Asi muziku takhle hodnotit ani nechci :-) Vlastně to za mě hezky shrnul Tul, tak už to nemusím psát.
a taky se nechci dostat do podobného stavu, jako na čsfd, abych poslouchal hudbu kvůli tomu hodnocení, což se mi u filmu občas stává(lo)
@Zero (22.11.2024 12:18): U mňa sa nejak to hodnotenie aj pri hrách počas rokov menilo. Kedysi som písal recenzie a vtedy som to bral skôr tak, aby som bol čo najviac neutrálny a exaktný, ale ako som prestal a po rokoch zmien v živote, som aj ja začal k tomu pristupovať tak, že v prvom rade mi ide o zážitok a jeho hĺbku, ten môže byť rovnako z gameplaya ako z príbehu alebo atmosféry. Nemám to preto vyhranené na špecifickú vlastnosť hry/diela. Veľmi vágne by sa to možno dalo pomenovať aj v súvislosti s hudbou, že nezáleží úplne na tom, aké technické zručnosti má interpret, ale ako s nimi dokáže pracovať s tým materiálom tak, aby bol pre toho poslucháča, aby ma presvedčil nie o tom, že má naozaj výbornú hru na nástroj alebo spev, ale, že to, čo sa mi snaží hudbou povedať je pre mňa uchopiteľné a stotožniteľné alebo mi prináša nepoznaný zážitok, ktorý ma nejakým spôsobom priťahuje alebo fascinuje. V skratke aj technicki výborní interpreti ma dokážu častokrát nudiť neinvenčnou rutinou alebo opakovaním zažitých postupov (aj sebavykrádanie). No a keď je človek mladší alebo má toho menej napočúvaného, či nahraného alebo má tunel a určitú konzervatívnosť, tak viac inklinuje k replikácii toho istého, lebo sa toho štýlu ešte nenasýtil. Nehral a nepočul to tak veľakrát, aby mal toho dosť.

Preto mi príde potom už logickejšie nehodnotiť v kontexte iných diel, aby som vytváral pseudorebríček (bude lepšia humorná adventúra než vážne RPG? a čo ťahová stratógia zameraná na gameplay a nie na príbeh?), ale radšej, keď už to hodnotím, hodnotiť to čiastočne vo vákuu, ako veľmi som sa pri hre bavil a prečo ma nejaká zložka bavila alebo nebavila. Samozrejme úplne vo vákuu to nejde, lebo človek vedome alebo podvedome bude stále porovnávať so svojimi skúsenosťami.
@Tulareanus (21.11.2024 19:33): Taky mám problém s hodnocením (vlastně prakticky čehokoliv), protože když se podívám třeba na hry, kterým jsem tady dal 100 %, tak žádná z nich není ani zdaleka dokonalá, a každá má ty kvality jinde. U hudby taky těžko hodnotit, když dám nějakému jednoduchému chytlavému popu 100 %, protože mě to baví, tak je to určitě "jiných" 100 %, než bych dal třeba novým The Cure. Takže i své vlastní hodnocení beru spíše orientačně, protože se tam mísí přinejmenším dvě stupnice – jak moc mě to baví, a pak snaha o objektivnější zhodnocení co se týče uměleckého přínosu, originality, hudebních výkonů atd.

Jinak od Tiamat mě taky nejvíc baví A Deeper Kind of Slumber. Wildhoney už se mi poněkud oposlouchalo. Ale na to, jak je mám rád, tak jejich vystoupení na Brutal Assaultu bylo jedno z nejhorších, co jsem kdy viděl. Zpěvák totálně ožralý, kecal nesmysly a hrál zcela mimo.
@Tulareanus
@ M.a.t.t:
Případně ostatní zo Slovenska
Docela by mě zajímalo, co byste vy jmenovali jako nejlepší slovenské filmy...
@Zero (20.11.2024 22:53): Ja by som napríklad nechcel a nevedel hodnotiť hudbu číselnými hodnotami ako pri hrách. Na to je to pre mňa až priveľmi abstraktné a ani technické schopnosti kapely častokrát nemajú pre mňa takú váhu ako myšlienka alebo sprostredkovaná emócia. A potom sú veci do rôznych nálad a ja nejdem teraz hodnotiť jazz vyššie ako rock a rock vyššie ako folk a podobne... Na zaznamenie vypočutého však používam už 19 rokov last.fm, akurát ma štve, že môj predposledný telefón absolútne odmietal zaznamenávať (Scrobblovať) tú hudbu, čiže hlavne v posledných 5 rokoch je aj veľa hudby, ktorá tam bohužiaľ nie je zaznamenaná. Ale mám rád také štatistiky.

Ja inak tiež nie som taký, aby som v nejakom časovom období počúval len jedného interpreta, ale zas je to častokrát tak, že ja vopred neviem, čo budem zajtra alebo pozajtra alebo možno aj dnes počúvať, ale na niečo si spomeniem alebo dostanem chuť a idem čisto inštinktívne podľa nálady väčšinou. Až teda na také tie chvíle, kedy viem, že niekto, koho počúvam vydal nový album a ja si ho chcem vypočuť. Tie diskografie ale napočúvavam rád a je to taká sendvičová metóda, kedy to vždy na preskačku striedam s inou hudbou, ale vo väčšine prípadov to nie je na preskačku iba po skladbách, ale celé striedajúce sa albumy. A žánre počúvam skoro všetky, len v nich vyberám konkrétnych interpretov a potom sa ešte dejú také veci, ako napr. spomínaný Tiamat, od ktorých mám vlastne rád len tie 90. roky, než začali robiť taký mainstreamový gothic rock pre mladé pipky. Akože aj tie novšie mám vypočuté, ale bolo to skôr sklamanie, ku ktorému som sa nevracal. Najradšej mám albumy Wildhoney a A Deeper Kind of Slumber.
@Red (20.11.2024 22:46): Mám to stejně, ale jen co se hudby týče. Do filmů/knih/her se zažrat dokážu. Ale u hudby mám třeba oblíbené album, ale tím to hasne. Neznám historii kapely, neznám třeba ani pořádně jména hudebníků atd. ...
Tak jsem si to Outside pustil, když tu už bylo několikrát zmíněno. Na první poslech velmi slušné, ale samozřejmě to bude chtít poslechů ještě o dost více, abych to celé vstřebal. U Bowieho jsem začínal na Ziggy Stardust, pak přeskočil na Low, následně až The Next Day, a v čase vydání jsem hodně točil Blackstar. Jinak znám především ty populární singly (Space Oddity, Heroes), i když pár dalších alb jsem určitě slyšel aspoň jednou. U umělců s podobně bohatou diskografií mám vždycky problém, že si naposlouchám pár desek, ale pak mě zaujme zase nějaká jiná hudba, takže systematický poslech celé diskografie se nekoná.

Poctivě naposlouchané mám třeba diskografie Rammstein, Marilyna Mansona nebo Tiamat, a pak samozřejmě interprety, kteří toho nemají tak moc. Ale té hudby je zkrátka tolik, že často nevím, kam skočit dříve. Zvláště když poslouchám fakt všechny možné hudební žánry.

Rateyourmusic nemám, ale říkám si, že by se to možná hodilo (stejně jako goodreads, případně databáze knih), protože takhle po letech se mi stává, že si u nějakého díla (ať už je to hudba, knížka nebo film) vzpomenu jen na obecný dojem, případně se k něčemu vrátím třeba až po letech, kdy na to někde náhodně narazím a uvědomím si, že se mi to vlastně kdysi dost líbilo.
Je to zajímavý si číst jak je někdo do něčeho zažraný. Já jsem vždy sjížděl po povrchu, nikdy se nedostanu do tý fáze abych se stal fanouškem a znal všechny písně alba, věděl v jakém díle se co stane nebo se dokázal o knize bavit nějak sofistikovaně. Říkám si, že za tím asi stojí špatná paměť, že na to prostě nemám mozkovou kapacitu. Nebo za to může právě můj široký nevyhraněný záběr, že prostě jsem schopný si pustit cokoliv nového než si pustit tu jednu samou věc.
Konečně jsem dal True Detectiv třetí sérii a musím říct, že hodně dobrý. Jednička je Top a asi o píď dvojka, pak trojka ale je to jen taktak. Moc mi neseděly tři časové stopy, obzvlášť za dědky ale konec byl super a i celá pointa.
Teď už vůbec nechápu, jak mohli natočit čtyřku, když trojka je víc podobná jedničce než dvojka.
Jinak mi přišel Dorff lepší než Ali, chvilku mi připomínal Luky Perryho a nebo Nicholsona.
@Dan9K (18.11.2024 14:04), @Tulareanus (18.11.2024 14:46): Když už tady byla ta diskuze: Outside je mé nejoblíbenější Bowieho album - už od dob, kdy jsem ho začal poslouchat (bude to nějaký pátek). Je to jedna z těch desek, která mě i přes svou délku baví od začátku do konce (včetně těch Segue částí), naprosto skvělý společník na noční poslech, takový neoficiální soundtrack k Twin Peaks, dalo by se říct.

Jsem rád, že s odstupem času se mu konečně dostává uznání a mrzí mě, že se tehdy po Outside Bowie vydal úplně jinou cestou docela nezajímavého Earthling. Možná jen později Heathen se mu trochu podobá. Každopádně jako druhé mám Space Oddity (David Bowie) z 1969, které je zase hodně přístupné až obyčejné, ale bez výhrad se mi líbí všechny písně.

Třetí nevím, jestli bych dal tak snadno, možná Station to Station nebo Diamond Dogs.

Jinak k poslechu alb obecně - já to mám asi tak, že pukud mě deska nezaujme na nějaký pátý (plus mínus) poslech, spíše už si k ní cestu nenajdu (byť se k ní můžu vrátit o pár let později). Zejména u popových alb vím, že pokud mě chytnou hned, není to většinou na nějak dlouho, ale to je v pořádku. Co v pořádku není, je jejich často zbytečná délka (20 písniček - proč), takže je tolik nevyhledávám, zpravidla stačí jedno za rok (loni to byla Desire... od Caroline Polachek, letos Imaginal Disk od Magdalena Bay, obě desky mají naštěstí pod hodinu).

Mimochodem, používáte někdo Rate Your Music? Postupně se tam snažím ohodnotit všechno, na co jse kdy narazil, ale ještě to bude běh na dlouho, zatím nějakých 370 alb. Mimochodem zrovna Bowie tam má hodně krásný a pietní easter egg.
@Fingon (19.11.2024 07:59): bylo toho tam trochu moc :-)


@H34D (19.11.2024 06:54):  ále, ona je to spíš taková choroba. Nepřekonatelná inklinace k systematičnosti :-)
A v mezičase koukám na své oblíbené thrillery, třeba, ale to není vidět, protože už jsem je hodnotil



@Tulareanus (18.11.2024 21:48): u čtvrtého alba zatím překonávám fázi odporu, tzn. že první čtyři písničky super a pak hrozná nuda :-), tak jsem zvědav, kam se to vyvine.


Peter Gabriel ještě vůbec