@
Kubulus (05.05.2013 16:55): Barthes ale měl pravdu.
Jazyk a text je ústřední pro interpretaci a vyhodnocení díla, ne autor, ani tvoje představy o tom, co se mu honilo v hlavě a jaký život žil, což stejně jen víš podle nějaké další interpretace jeho života, která může být stejně vadná.
Původ významů neleží v ničem jiném než v textu a jeho jazyku a jedině tam ho lze kriticky hledat, všechno ostatní je hledání nějakých bohů v mlze.
Důležitá interpretace je ta čtenářská, ne domnělá autorská. Vytvářet jakési návody, jak dílo chápat skrze vlastní interpretaci autorova života a jeho vnitřních pochodů je skoro teologická záležitost. A to nikdy ok nebude jak pro čtenáře, autora a ani pro dílo.
Interpretovat z textu a jazyka a průniku významů vyžaduje víc úsilí a já vím, to je nesnesitelné. Taky z toho může vzniknout víc interpretací, což pro někoho taky není žádoucí, protože pak si nemůže nikdo uznale s kamarády mnout bradu a vzájemně si užívat, jak dílo má jednu správnou interpretaci skrze někoho, koho přece oni ták dobře znají.
Ale taky proto nedělá literárního kritika každý. Taky proto se takové interpretace nedostanou o moc dál, než ze středních škol. Proto kulturní škola a teoretikové v akademických a relevantních diskurzech jsou už nějakou dobře usazení.
A příklad s Mayem je jednoduchý. To, zda indiána viděl nebo ne, není podstatné. Jak dílo nemůže nést "kulturní dědictví"? To dílo přece vůbec nemusí s nikým soutěžit o nesení čehokoli. Ta kniha má svůj vlastní jazyk a svůj vlastní text a jestliže z něj nejde nějak interpretovat, tak autor už to nezachrání.
Není důvod vyvolávat dojem, že by měl May patřit do kulturního dědictví amerických autorů a proto byl snad nějak méně relevantní. Protože i kdyby May viděl na milion indiánů, nevíme zda by psal jinak, nebo zda by se rozmyslel, co vlastně chce psát. Proto je důležité jeho dílo a ne on.
@
Aba (06.05.2013 11:54): Ale tak tys jen nepochopil o co se jen jedná. Šup, rychle ke generátoru slov.