Diskuze

@Guldy (20.12.2020 14:50): Srovnává se to pochopitelně obtížně, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že dříve nebylo například tolik specializovaných nástrojů, díky kterým může dnes hru vyvíjet i neprogramátor. Takže stran nároků na know-how je to dnes daleko jednodušší než dříve.

Dnes vznikají jak jednoduché plošinovky nebo střílečky, na kterých dělají jednotky lidí (klidně třeba jeden viz např. Dust: An Elysian Tail), tak AAA tituly, na kterých se jich podílí stovky. Ovšem her, na kterých by se podílelo stovky lidí (a z nich tvoří opět pouze část obrovské openworldy), je těžká minorita, jen jsou hodně vidět. A ty stovky lidí jsou nejčastěji grafici, na příbehu, UI nebo designu se stovky lidí nepodílejí ani dnes, není k tomu důvod. A za dlouhodobým vývojem typu více než čtyři roky jsou často chybná designérská rozhodnutí nebo restarty vývoje, nikoli to, že by to bylo tak složité, že to jinak nejde ani ve stovkách lidí.

EDIT: Napadla mě jedna věc. Nejlepším důkazem, že vývoj je dnes jednodušší než dříve (po stánce know-how) je právě to, že se na něm může podílet tolik lidí. Dříve bys nenašel tolik lidí, kteří by byli dostatečně erudovaní na to, aby na něco takového stačili. Protože chyběly právě nástroje, které sníží množství know-how, které k práci potřebuješ (srovnej třeba nutnost znalosti assembleru vs použití existující dll knihovny, to první bude vždy umět řádově méně lidí než to druhé). Jiná věc je jestli je vývoj dnes jednodušší finančně ... nutně nemusí být, ale není to pravidlo, museli bychom vzít v úvahu množství finančních prostředků potřebných na jednu hru v daný rok a porovnat to se situací před dvaceti třiceti lety (samozřejmě včetně vlivů typu inflace).

@Charllize (20.12.2020 12:33): Her obecně vzniká násobné množství proti dřívějšku. To s sebou nese jednak to, že jich bude v absolutních číslech zabugovaných daleko více než dříve a že je budou současně díky množství user-friendly nástrojů vytvářet třeba lidé, kteří nejsou primárně programátoři (z hlavy mě napadají třeba dva příklady hudebníků, autoři G String a Kings of Lorn) nebo různí nadšení amatéři, kterým by na to dříve jednoduše chyběl příslušný know how. Ale těch odlišností je samozřejmě mnohem více, technicky přístupnější elektronickou distribucí počínaje (na které současně daleko více soutěžíš s konkurencí o pozornost zákazníků, protože množství).

Řekl bych, že lidé nevydávají hry zabugované cíleně (ve slova smyslu záměrného vydání nehotového produktu), spíše bych za tím viděl kombinaci faktorů typu docházení peněz, nedostatečného know-how, příliš velkých očí, orientaci na dosažení maximálního okamžitého zisku, chyb ve fázi designu (se kterými logicky ve fázi implementace neuděláš nic) a tak. Představuju si to nějak jako "borci, už to musí ven, investor nám bez toho další peníze nedá, tlačí nás akcionáři, budeme to muset vyřešit day 1 patchem". Hanlonova břitva.

Early access není vůbec špatný nápad (uživatelé Ti pomohou vychytat problémy lépe než Tví vlastní testeři, na které je krom jiného kladen vnitrofiremní tlak a je jich také logicky většinou méně), problém vidím v tom, že se z přístupu, který Ti měl pomoci vychytat chyby stalo něco jako "pojďte se podílet na vývoji" a standardně se v rámci EA lidé nakonec dohadují, jak mají fungovat herní mechanizmy nebo které tam mají vůbec být. A to nemluvím o tom, že některé hry jsou v EA klidně pět let (jeden příklad za všechny je Dungeon Kingdom).

@Mendoza (20.12.2020 12:31): jj, to je samozřejmě něco, co dnes funguje úplně jinak, jakkoli se i dnes setkáš s tím, že piráti do release zabudovávají patche, tak originálek je mezi lidmi mnohem více než před 25 lety.

@Duchino (20.12.2020 12:56): Co se týče kvality nebo formy recenze, je to dáno podle mého primárně dnešním požadavkem na rychlost (stejně jako třeba u novinových článků). Většina lidí je současně zvyklá na obsah zdarma, což logicky nemůže přitáhnout staré zkušené harcovníky, kteří by si za jednu recenzi řekli 500 za hodinu a ještě by ji po důkladném zkoumání dodali o týden později než konkurence. Tohle dříve problém nebyl, protože časáky vycházely jednou za měsíc, takže rozdíl v jednotkách dní (pokud zrovna nevyšly na účetní závěrku a recenze se proti konkurenci nezpozdila o měsíc) nehrál roli.