Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Command & Conquer: Red Alert 3
Command & Conquer: Red Alert 3
74

Komentáře

Všechny PC PS3 X360 XOne XboxX/S
Napsat vlastní komentář
TenPepaTenPepa
Dohráno
  • PC 80
Red Alert 3 je hra, ze které jsem měl trochu smíšené pocity. Předtím jsem byl velký fanoušek předchozích dílů, takže jsem měl dost vysoký očekávání. Už jen to, že hra začíná s těmi šílenými časovými paradoxy, kdy se Sověti rozhodnou „zachránit svět“ tím, že zabijí Einsteina, mě ale dost bavilo.

No co, příběh není zrovna oskarový materiál, ale kdo by to u Red Alertu čekal, že jo? Sověti, Spojenci a nově taky Japonci (císařství) bojujou o světovládu – klasika. V podstatě je to spíš záminka pro to, aby mohli mít všichni armády robotů, medvědů a šílených strojů. Co si pamatuju, tak mě hodně bavily cutscény – byly fakt cheesy a přehrané, ale herci si to evidentně užívali, což tomu dalo určitý kouzlo. Tim Curry jako ruský premiér byl prostě skvělý. Ta jeho hláška „We're going to the one place that hasn't been corrupted by capitalism... SPACE!“ je nezapomenutelná.

Co mě fakt překvapilo, byla grafika. Hra má docela komiksový styl, barevně hodně pestrá. Možná jsem byl zvyklý na poněkud realističtější přístup předchozích dílů, takže mi to chvíli trvalo, než jsem si zvykl, ale nakonec jsem si tu estetičnost užíval. Obzvlášť ty obří roboty Japonců a futuristické stavby, to bylo něco.

Teď k samotnému hraní – musím říct, že mě to bavil i po letech. Tady je strategie spíš o rychlosti a kreativitě. Klasické těž a stav je tu obohacené o jednotky, které mají často zvláštní schopnosti. A co mě fakt bavilo, byla námořní bitva. Většina map má velkou vodní plochu, takže námořnictvo má větší význam než v předchozích hrách. Kombinace letadel, lodí a pozemních jednotek byla prostě parádní. Na druhou stranu, AI občas umí pěkně švindlovat. Několikrát jsem měl pocit, že mi jednotky mizí jak na běžícím páse, zatímco nepřátelé se respawnují jak houby po dešti. Ale to je prostě klasika u strategií. Naštěstí multiplayerová část hry mě to nechala zapomenout – pokud jste měli s kým hrát, Red Alert 3 v multiplayeru byl skutečný chaos, ale v tom nejlepším slova smyslu.

Red Alert 3 měl svoje mouchy, hlavně pokud šlo o AI a možná trochu ujetý vizuální styl (pro někoho), ale pro mě to byla jízda. Pokud hledáte RTS, která není zbytečně komplikovaná a chce vám hlavně poskytnout dobrý pocit z válčení s roboty, medvědy a ponorkami, tak tohle je hra, co byste měli vyzkoušet. A hlavně – Tim Curry.
+21
jvempirejvempire
Dohráno
  • PC 80
Po povedené Remastered kolekci jsem měl chuť na další Command & Conquer a vzhledem k času strávenému s druhými díly padla volba na dokonce nedohraný Red Alert 3. Třetí díl série Red Alert pokračuje v trendech nastavených druhým dílem. Vše je oproti hlavní sérii Command & Conquer odlehčenější a hratelnost je svižnější. Stejně jako třetí díl C&C, přináší i třetí Red Alert novinku v podobě tří hratelných stran. Ke klasice Sovětského svazu a Spojenců přibylo Císařství vycházejícího slunce. To v bitvě spoléhá na moderní technologii v kombinaci s tradičními samurajskými dovednostmi. Tři strany jsou dostatečně odlišné, ale zároveň netrvá dlouho si zvyknout na jejich styl. Největším rozdílem jsou speciální jednotky a superzbraně. Oproti dvojce je ještě o něco větší důraz kladen na boj ve vodě, včetně stavby budov a téměř čistě námořních misí. Další velkou novinkou je přítomnost spolubojovníka. Bohužel jsem hrál sám a tak jeho roli zastal počítač, přesto jde o vítané zpestření. V mnoha misích jeho schopnosti pomohou, obzvláště pokud mu zadáte příkazy vhodně doplňující váš plán. V ostatních případech alespoň zabaví část sil protivníka.

Kampaně jsou sice zhruba stejně dlouhé, ale postupně čím dál obtížnější. Je dobré tak hrát v doporučeném pořadí Sověti, Spojenci a Císařství. Až na závěr poslední kampaně je obtížnost v pohodě. Pochválit musím jednotky, které jsou nápadité a je jich slušné množství. Myslím že každý si najde své oblíbené kombinace a strategie. Oblíbil jsem si hlavně císařské jednotky díky jejich univerzálnosti. Není totiž problém vjet tankem do vody nebo změnit vrtulníček na kráčejícího mecha. Technická stránka působí i dnes skvěle a na hru je radost pohledět. Vše je hezky detailní, obzvláště nanotechnologie Císařství vypadá pěkně. Vzhledem ke stáří je náročnost minimální a nenarazil jsem na žádné technické problémy. Pro C&C jsou typické filmové sekvence, které samozřejmě nechybí ani zde. Oproti nedávnému remasteru prvního dílu je jejich technická kvalita skvělá a vzhledem k obsazení je to moc dobře. V třetích dílech dosáhly investice za herce svého vrcholu, jména jako Tim Curry, Kelly Hu a George Takei mluví sama za sebe a to jde opravdu pouze o příklad. Ženské osazenstvo raději nebudu moc komentovat, musí prostě potěšit každého hráče a jde o skvělou dodatečnou motivaci k vítězství.

Red Alert 3 tak splnil má očekávání. Jde o zábavnou strategii ve stylu který od série očekáváte s několika příjemnými změnami. Fanoušci real-time strategií by rozhodně měli dát hře šanci. Já už se pomalu chystám na datadisk, kterému jsem zatím věnoval sotva pár hodin, což je pro fanouška C&C celkem ostuda.
+37
Han22Han22
Dohráno
  • PC 70
Red Alert 3 jsem zkusil ze zvědavosti co na svoji šunce rozjedu nebo nerozjedu a kvůli předchozím pěti dohraným dílů. A stejně jako druhý (a možná i trochu první) díl mě to příliš nechytlo.

Red Alert je samozřejmě v principu výborná strategie. 27 map ve třech kampaních, spousta filmečků se spoustou herců, spousta schopností, jednotek, budov. Jenže tvůrci to pro mě jako nestratéga trošku přepískli. Každá strana má jiný způsob stavění, spoustu jednotek z nichž ani jedna nemá ten ultimátní účinek jako starý dobrý Mammoth. Spousta jednotek má nějakou alternativní schopnost, které jsou vám v reálu většinou k ničemu a každá jednotka je vůči jiné něčím zranitelná. Spousta jednotek je pekelně drahá a ve finále nic moc nevydrží, harvestry sice těží kousek od dolu, ale zato jen 250 kreditů na jednu jízdu. Navíc prakticky všechny mapy jsou kombinací vzdušných, námořních a pozemních úkolů.

Čímž tvůrci prakticky eliminovali zábavnou podstatu celé série - postavit monumentální armádu a smést vše z povrchu zemského. Ve většině kol se s tím počítá a stačí když zničíte klíčové budovy a na zbytku už nezáleží. Což je sice takticky fajn, ale reálně to vypadá tak, že odpálíte k čertu něco důležitého a radujete se z vítězství, zatímco kolem Vás zuří stále bitva. Zábavné to není vůbec. V průběhu misí se doplňují úkoly, odkrývá mapy, čeká Vás i nějaká ta zrada, ale nic co by člověk neviděl v předchozích dílech.

Co dále? Spousta jednotek je obojživelných (díky bohu!), je tu strom schopností které můžete na bojišti použít. A je tu spoluvelitel, který sice svádí s nepřítelem tuhé boje, ale nezažil jsem, že by nějak zásadně ovlivnil situaci a to i když ho můžete ovládat. Nechybí tu opět komando mise, špioni, tanky Apokalypsa, různé věže, ale také přehnané jednotky jako mech velikosti Godzilly nebo anime školačka s telekinetickými schopnostmi. Je to pro mě zkrátka trošku všechno překombinované a někde se z toho vytratila ta zábavnost předchozích dílů.

Grafika se drží přehnaného, komixového a přebarveného stylu předchozího dílu, samozřejmě vypadá trošku líp, ale nic z čeho bych si sedl na zadek.

A příběh? Samozřejmě profesionálně natočený, zahraný (Tim Curry, Peter Stormare, Jonathan Pryce, George Takei, dokonce i David Hasselhoff), ale v zásadě nepřinášející nic nového. Po prohrané válce se Sověti vrátí v čase zabít Einsteina, aby získali zpět svoji moc. Díky tomu nikdy nevznikly atomovky a Japonci, nesražení výbuchem v Hirošimě a Nagasaki vybudovali v tichosti mocnou armádu. Máte tedy tři strany, za každou z nich 9 misí. V nich se dočkáte nějakých zrad, zvratů, nečekaných spojenectví, ale nic světoborného se nekoná, kampaně ani nijak nenavazují. Prostě svět původního Command and Conquer s tibériem, mimozemšťany a nezabitelným Kanem mě baví mnohem více.

Zkrátka Red Alert 3 nabízí všechno pro kované stratégy, kteří budou z té spousty nových možností určitě nadšeni, ale mě bavily více ty jednodduší předchozí díly.
+11 +13 −2
pajmičpajmič
Dohráno
  • PC 85
Establishing commentary control, standby...

....incoming transmission....

Je takřka pravidlem, jenž by se dalo tesat do kamene, že dlouho zavedené herní série si, dříve nebo později, najdou ve svých řadách onu pomyslnou černou ovci. Bílou vránu, která se přes svou snahu, udělat něco jinak, nezavděčí své náročné komunitě.
Toto nežádoucí stigma si vysloužil právě třetí díl rudého poplachu, což mě lehce rmoutí, neboť se domnívám, že RA3 nejen že je kvalitní a unikátní RTS, ale v několika aspektech svou konkurenci, i své mladší RA soudruhy, překonává.

Commentary control, online.

Největším negativem, a asi i hlavním důvodem, proč RA3 bylo přijato tak vlažně, byl zásah do herního systému. Po několikanásobném úspěchu Bllizardí opozice na progamingové scéně se EA rozhodlo, že RA3 přizpůsobí právě tak, aby bylo potenciální konkurencí pro přicházející Starcraft 2. Výsledkem tedy byl daleko větší důraz na micromanagement a balanc jednotek. Což mnohým přišlo nedůstojné vůči sérii. A opravdu je to trochu nezvyk, poněvadž každá jednotka, ze všech tří dostupných frakcí, má alternativní schopnost, která je se hodí do jiných situací. Jak se mi to ale dostalo do ruky velmi sem se bavil. Jinak se v zásadě jedná o klasické CaC, kdy je převážně dáno za cíl znemožnit, rozdrtit a národně potupit nepřítele. Úkoly jsou však, včetně těch vedlejších, dost variabilní a progresivní.

Největším lákadlem pro mne je charakter celé hry. Vizuální styl, hudba, humor. Na rozdíl od command and Conquer 3, kde mám problém rozlišit tank od kočárku pro invalidy, je každá jednotka v RA3 vizuálně zcela odlišná a okamžitě rozpoznatelná. Grafika je malebná, skoro až komiksová, tudíž zestárla velmi dobře. Zpracování H2O je naprosto boží a obecně to nevypadá vůbec zle.

Do toho má každá jednotka odlišný charakter zkrze jejich animace. Tanky se rozhlížejí, kroutí, přikyvují "hlavou" jako lidi, ruský odvedenec tančí kozáčka, Inženýr si ležérně odpočívá na svém člunu, i když kolem něj lítají bomby, špion si pantomimicky trénuje valčík atd. Do toho si připočtěte zapamatovánihodné hlášky a uzříte, že žádná jednotak není nudná či generická

Hudba je další atribut, který odlišuje všechny tři frakce. Vedle stálice, kterou je Frank Klapacki, své dobře nabasované kytary a rytmická bicí ukázali i James Hannigan a Timothy Michael Wynn.

Commentory expanded.....Spojencům hraje do rytmu energický rock-punk. Rock and Awe.
Soudruhy v touze po vyhlazení kapitalismu pohání industriální metal v čele s brutálním Red Menace.
A Japonce, přesněji císařství vycházejícího slunce, tankuje techno smíchané s metalem. Dále je tu pak skvělý úvodní motiv, který má potenciál přeměnit vaši ranní kávu či čaj v doušek čiré vodky.

V poslední řadě bych pak rád zmínil herecké obsazení, převážně ženské, které tu výborně a naprosto akurátně popsal kolega Vurhor, s jehož názorem se zcela ztotožňuji!

Red Alert 3 je zábavná hra, která přinesla inovaci v podobě coop MP v kampani, který se však, bohužel, vůbec neuchytil. Nadsázka, pěkná grafická stylizace, skvělá hudba, chytlavá hratelnost a charisma. To vše RA3 má.

Obecně vzato RA3 má jen velmi málo negativ, lepší balanc by nebyl na škodu a ten Framerate 30PFS, na kterých je hra uzamčená, taky trochu zamrzí. Roku 2014 byla zrušena služba GameSpy, ergo no Mulliplayer for us, buddy. Velká smůla.

Comment is complete. Mission Accomplished.

Pro: Osobitá, zábavná, jednoduchá RTS, hudba, stylizace, atraktivní děvčata, voda(!)

Proti: Vyžaduje vyšší skill při koordinaci více druhů jednotek, nedokonale vybalancované jednotky, uzamčený framerate.

+20
VurhorVurhor
Dohráno
  • PC 80
Red Alert 3 jsem rozehrál zejména z následujících důvodů:

1. Obsazení, které se skládá z jedněch z mých nejoblíbenějších herců (Jonathan Pryce, Tim Currey, J. K. Simmons,...)
2. Holky (přirozeně)
3. Strategie z dnešního světa se mi líbí.
4. Plus možnosti hrát za západní mocnosti a nakopat prdel Sovětskému svazu jsem prostě nemohl říct ne.

Minulé díly jsem nehrál, vlastně kromě Generals jsem nehrál žádnou C&C hru, takže nemohu příliš porovnávat, ovšem musím říct, že mé dojmy jsou převážně pozitivní, obzvlášť s ohledem na to, jaký jsem většinou ve strategiích dřevo. Jakože fakt velký.
V první řadě musím říct, že se mi nesmírně líbí ona ohromná nadsázka, ve které se celá hra nese. Ať už to jsou schopnosti jednotek nebo hlášky jednotlivých velitelů, je zcela evidentní, že tvůrci si z toho dělají pěknou prdel. Taktéž je hezký, že i když se jedná o americké vývojáře, evidentně si dokážou dělat srandu sami ze sebe. Třeba pojmenovat základní pěchotní jednotku s mega bouchačkou "peacemaker", či hlášky od spojeneckých velitelů jako: ,, All right, you win this time. But freedom will always prevail in the end!", nebo mise za Japonce, kdy musíte bránit Pearl Harbor proti Američanům,... to všechno je prostě super.
Soundtrack je nadupaný jak kráva. Základní bojový theme každé frakce mi vždycky dokázal pořádně rozproudit krev v žilách, holt ta elektrická kytara dokáže dělat divy. S grafikou jsem neměl problém, upřímně mi přišla Ok, ovšem jak už jsem psal, jiné díly série jsem nehrál, takže plně chápu, pokud někomu znalejšímu úplně nevoněla.
Klíčem k vítězství v jednotlivých misích pro mě byly vždycky letecké jednotky. V podstatě u všech tří kampaní byla má strategie následující:
1. vytvořit pevnou a nepropustnou obranu hlavní základny,
2. vytvořit mega mohutné letectvo, které jsem posléze posílal ničit hlavní budovy a objekty...
A musím říct, že tahle strategie se osvědčila nevídaně, protože díky tomu jsem mnohými misemi prošel jako nůž máslem. Ovšem i tak některé mise byly docela dost tuhý, například Mount Rushmore, to bylo vyloženě utrpení (mise na čas nenávidím snad víc než míchaná vajíčka), stejně tak zmíněné bránění Pearl Harboru také nebyla žádná sranda. Dále také oceňuji, že některé mise byly založené na onom "Commandos" stylu, kdy úspěch závisí pouze na jednotlivcích, v tomto ohledu jsem si tuze užil hrát za Tanyu při likvidování sovětských budov a jednotek. Žůžo!

Co mě ale velice zklamalo byl fakt, že kampaně na sebe příběhově evidentně nenavazují. Když jsem dohrál kampaň za Sověty a začal další za Spojence, s údivem jsem nadzvedl obočí, protože se tam začaly objevovat postavy, které v předchozí kampani skáply. Nejdřív jsem si myslel, že jde o nějakou přeskakující časovou linku á la Pulp Fiction, ale evidentně každá z kampaní si jde svou vlastní časoprostorovou cestou. Dále mě štval opravdu úděsný pathfinding jednotek, obzvlášť inženýři mě v tomhle rozčilovali. "Ne, nebudu tě vodit za ručičku, sám si tam dojdi, já musím dohlížet na bitevní pole, cywe!"

A jelikož ve mně ještě stále zůstalo nějaké to puberťácké myšlení, musím ocenit i nějaké ty krásky, které hru zdobily.
Ta nejkrásnější: Dasha (byl jsem její otrok v podstatě hned)
Ta nejvíc sexy: Lt. Eva (randit bych s ní asi nechtěl, ale sakra dělá se mnou věci!)
Ta nejroztomilejší: Lissette (roztomilejší verze Rachel McAdams, a ten kukuč...)
Ta nejcharismatičtější: Suki (ženská jak se patří, šel z ní respekt jak hrom)

Red Alert 3 byla velice zábavná strategie, která mě vcelku úspěšně přesvědčuje o tom, že bych tu C&C sérii mohl okouknout trochu blíže, protože tvůrci mají evidentně štyl.

Pro: Obsazení, hratelnost, hudba, nadsázka, grafika

Proti: Příběhově uzavřené kampaně, pathfinding, mohlo být delší

+24 +25 −1
blackJagblackJag
Dohráno
  • PC 85
Násilná zábava pro všechny ty, kdo rádi v real-time rozkazují a dobývají. U značky C&C je tomu tak snad od nepaměti (tedy od uvedení prvního titulu série) a rudoarmějský spin-off na tom nic nemění - možná spíš naopak, prestiž značky ještě utužuje jako sibiřský gulag otužilost. Celá ta barevná stylizace má boží béčkový odér (jenom těch metálů, co se ruskému generálovi houpe na saku) a když se k němu přidá nečekaně pestré obsazení, sledovat filmečky stává se blahodárnou aktivitou. Kde jinde mohl by se David Hasselhoff stát prezidentem libovolné země (neřku-li Spojených států) - no prostě hlína a všichni herci v té nadsázce jedou a královsky (snad) se baví. Nedivím se, bavil bych se taky a bavil jsem se alespoň zprostředkovaně díky této hře.

Ke hře samotné těžko řeknu něco, co již nezaznělo v předchozích komentech. Hratelnost je pořád skvělá, grafické zpracování nemá chybu, náplň misí je klasického rázu. Novinkou u série je kooperativní manévrování - když není k ruce spoluhráč, hraje za sidekicka počítač. Hra je naprogramována tak, že těžba jede na jednu hromadu a z ní se realizují oba spojenecké tábory. Nápad to není samoúčelný, předkládaný příběh z této varianty umí profitovat (dojde i na zradu) a narace tak získává jisté grády. AI spolubojovník samozřejmě neznamená entitu v režimu deus ex machina, jistou pozornost na sebe sice váže, jeho postup je ale klasicky dřevácký - neustálé posílání jednotek na nepřítele beze snahy o získání taktické výhody. Taky být to jinak, člověka by to už nebavilo hrát.

Výhrady ke hře mají potom asi obvyklou podobu: Těžká obtížnost není moc těžká, hra je ve výsledku krátká a své nejzábavnější prvky šetří macešsky do posledních kol.

Pro: obsazení (jednoznačně!)

Proti: kampaně mohly být delší

+12
hellhouse99hellhouse99
Dohráno
  • PC 85
Komentář bude zřejmě obsahovat spoilery nebo alespoň jejich náznaky.

Se Soviety na věčné časy. Aby tomu tak opravdu bylo odcestují rudoarmějci zpět časem, aby včas zničili Alberta Einsteina. Bez jeho vědomostí nebudou moci Spojenci vybudovat superzbraně a nedokáží se v budoucnu ubránit Sovietské expanzi. Jakmile se Rusové vrátí po úspěšném zabití vědce zpět, je říše na vrcholu a vypadá to, že zbytky spojenců už nebudou dlouho odporovat. Jenže hrátky s časem jsou zapeklité a tak se díky zásahu do minulosti stala z Japonska obrovsky silná armáda, s vyspělými technologiemi, odhodlaná ovládnout svět.

Dlouho jsem se bránil rozehrání již třetího pokračování Red Alert. Měl jsem úplně stejné obavy, jako když jsem kdysi odkládal druhý díl. Jenže stejně jsem mu podlehl a nejinak tomu bylo i u nejnovějšího pokračování (nepočítaje datadisky). Několik misí mi trvalo, než jsem si navykl, ale pak už jsem rozehrál a nechal se unášet hrou. Red Alert 3 se hraje stejně dobře jako jejich předchudci. Hra prostě odsýpá jak má a jednotlivé strany mají tak akorát misí, aby se neokoukaly a aby se v každé misi dělo něco trochu jiného.

Jednotlivý postup hrou je jako vždy protkán videi. V nich je několik známých herců a prsatých důstojnic, které nám předkládají cíle misí a přímo ve hře nás také doprovázejí ony, nebo další spolubojovníci. Sovietský prezident mě zaujal ze všech nejvíc. Tima Curryho mám jako herce celkem v oblibě a na rychlo si vzpomenu třeba na jeho ztvárnění zabijáckého klauna ve filmu To, dle knižní předlohy Stephena Kinga. Skvělou miniroli sehrál také ve filmu Sám doma 2, kde schytal facku od Kevinovy mámy v hotelu Plaza coby "recepční". Prsaté důstojnice ve videích

Výše zmíněný spolubojovník přináší do hry mírnou inovaci. Na mapě mise si rozestaví základnu někde poblíž mé a zdroje které vzájemně natěžíme se mezi nás dělí rovným dílem. Spolubojovníka můžeme ovládat jednoduchými příkazy jako "zastaň pozici" nebo "zaútoč". Ale stejně tak se o něj nemusíme vůbec starat a nechat ho s jeho vlastními plány. Implementace spolubojovníka hru značně zlehčuje a lze ho využít na jobovky k odhalování mapy nebo k obraně naší čerstvě rozestavené základny. Před misí lze navíc zvolit, jestli jej bude ovládat počítač nebo se někdo z přátel může napojit a misi projdete spolu. Je to zajímavý prvek, který není zas tak otravný jak jsem z prvních dojmů nabyl. Jsou mise kdy se nepřítel zaměřuje právě na něj a já můžu s klidem rozestavět větší armádu. V jiných se zase spolubojovník pouští do nesmyslných útoků a pak nedokáže ubránit svou základnu. Musí se místy spolupracovat, ale není to důležité.

V misích navštívíme několik různorodých míst jako zimní krajinu pod rouškou noci ve Vladivostoku, na leteckou základnu, polezeme na horu Fuji. Nahlédneme do nitra sopky, mrknem na pláž Brighton Beach, na horu Rushmore nebo také na Velikonoční ostrovy a další zajímavá místa. Cíle misí se nějak moc neliší od běžných RTS. Takže očekávejte cíle jako "ubraň" cosi, "obsaď" tamto, "eskortuj" todlec nebo "doprovoď" támhle to. Mise většinou mají hlavní úkol a v jejím průběhu lze plnit také ty vedlejší. Vždycky jsem se snažil splnit všechny. No a pak je tu můj nejméně oblíbený druh úkolů, kdy se se speciální agentkou musíte probít zkrze nepřátelské linie a něco zpravidla zničit (elektrárny, radiové věže atp.) bez toho, aby agentka zahynula. Ano tyhle mise jsem neměl rád, ale tady je to lahůdka. V prvním C&C (i Red Alert) byl úspěch těchto misí občas dílem náhody, kdy zabil postavu výbuch, nebo se ze tmy vynořil voják a vystřelil jako první a následovalo načtení hry. Ve trojce se tenhle typ úkolu plní daleko lépe, snaději, není tolik frustrojící a hlavně baví.

Poměrně dlouho mi trvalo, než jsem si zvykl na grafický kabátek hry. Takové "animované" cirkusové cosi, hrající všemi barvami duhy. A řekl bych, že právě tohle "barevné" pojetí nesedlo každému. I já byl na vážkách. Jenže pak přišla ostrovní mise se Soviety a hra si mě konečně získala. Nádherná zimní krajina, odlesk měsíce na hladině moře, a sovietský spolubojovník připlouval k ostrovu, načež lodím narostly velké mechanické nohy a vystoupaly na břeh. To byl památný a příjemně překvapivý herní moment. Začal jsem se grafikou kochat. Takové ztvárnění vody je kapitola sama o sobě. Zas tolik her jsem nehrál, ale voda v RA3 je naprosto úžasná. Ztvárnění vln, čeření hladiny, kruhy po výbuchu - prostě nádhera.

Když už jsem nakousl vodní hladinu. Další zásadní novinkou RA3 je výstavba základen i na vodní hladině. Dost to rozšíří herní působnost a neomezuje tolik výstavbu základny jen na souši. Navíc se na hladině nachází také potřebné zdroje. Na vodu se také dostane spousta jednotek díky druhému režimu - obojživelné. Ve vodě také poplavou všechny speciální pěší jednotky tří stran jako je Nataša, Tanja nebo Yuriko Omega. Všechny tyto dámy jsou svižné plavčice. Takoví inženýři se přes vodu dostanou obvykle na člunu nebo na skůtru.

Hra nabízí různé druhy jednotek, který není zrovna požehnaně, ale zase si z nich některé oblíbíte více a jiné nebudete vůbec používat. Za Soviety jsem rád pobíhal s Natašou i v běžných misích a z týlu devastoval nic netušícího protivníka. Ale v drtivé většině jsem využíval vrtulníky Dvojbřit spolu se superzbraněmi z "přísně tajných protokolů". Na pozemní útoky jsem se orientoval jen v největší nutnosti a tak oblohu zahalily obrovské skupiny vrtulníků s drtivým útokem. Nejhorší jednotkou byl pro mě ruský méďa s kloboučkem a nemotorným pohybem. Ve spojeneckých řadách bych vyzdvihl jak už bývá zvykem námořnictvo, Tank Mirage, který se dokáže zneviditelnit a stejně tak i jednotky v okolí a stíhací letadla Mstitel. Ty za podpory speciální superzbraně Kryostřela dokáží způsobit obrovské škody. Japonské Císařství jsem odehrál takřka výhradne jen s Vrtulníky VX. Jde o jednotku, která pokud je ve vzduchu, umí útočit na pozemní budovy a jednotky. Přepne-li se režim na pozemní, snese se a dokáže ze země raketami smést vše ve vzduchu. Yuriko Omega je speciální pěchotní jednotka typu Tanji. Umí odmrštit svého nepřítele do vzduchu díky tlakové vlně. I tak jsem ji vůbec nevyužil. Podpora Vrtulníků VX Raketovými Anděli dělá z armády obrovskou a ničivou sílu. Tenhle Andílek umí ve vzduchu útočit jak na pozemní tak i na letecké jednotky a navíc dokáže paralyzovat jednotky.

Co jsou to superzbraně "Přísně tajných protokolů"? V každé misi se výstavbou, rozšiřováním armády i útoky zvyšují "zkušenosti", které jakmile dosáhnou plného ukazatele, získáme bod. Za ten lze v ústředí "Přísně tajných protokolů" pořídit nějakou superzbraň. Ty se obvykle s každou misí otevírají postupně a vždy se začíná od začátku, zbraně nejsou přenosné do dalších misí. Každá válečná strana má odlišné superzbraně a stejně jako u jednotek, jsem si také oblíbil jen některé. Nejvtipnější je Spojenecká časovaná bomba, kterou lze kamkoli na odhalené mapě teleportovat a po odečtení časového limitu vybouchne. Tedy těsně před explozí popřeje "Hezký den".

Zaujala mě také AI protivníka. Nevím zda to byla náhoda, protože se to za celou dobu hraní stalo jen jednou. V misi kdy buduju armádu se ke shromaždišti Vrtulníků VX přiblížilo několik sovietských transportérů (Skokanů) a zaparkovali si to mezi mé nechráněné VX. S velkou dávkou naivity jsem i nadále vybudovával další stejné jednotky. Když mi došly kredity, rozhodl jsem se, že provedu útok. Jenže ve stejném momentu se ke mě blížila armáda tanků nepřítele. Nastala patová situace. Jak známo VX na pozemní útočí jen ze vzduchu. Pokud zůstanu na zemi, přijíždějící tanky vše zničí. Pokud vzlétnu rozstřílí mě protiletadlové transportéry... Taky jsem se několikrát setkal s útoky nepřítele, které přišly bezprostředně poté, co mi vypadla elektřina. Obranné věže se tak staly historií.

Další zajímavou věcí je výstavba budov jednotlivých stran. Sověti budují v klasickém stylu. Z menu staveb si vyberu budovu, kliknu na ni a vyberu si místo na mapě kde ji postavím. Jakmile ji položím začne výstavba. Po uplynutí určité chvíle se stavba dokončí a je hotová. U Spojenců je to podobné. Opět v menu stavby kliknu na budovu a začne ubíhat čas, po chvíli už je stavba připravena k umístění a postaví se rovnou hotová. Zato Císařství si připravilo zajímavou novinku. Jakákoli budova se staví odlešně od předchozích stran. Jakmile kliknete na jakoukoliv budovu z menu staveb, vyjede z hlavní budovy vozítko s plánem konkrétní budovy. Musíte ho tedy dopravit na určené místo a tam začne teprve budovat. Poprvé jsem byl z toho dost překvapen a divil se proč nejdou postavit kasárny a proč k sakru se mi srocují ta divná vozítka u hlavní budovy.

Hra splnila účel. Královsky jsem se bavil, jen nevím jestli bude hrou k opětovnému rozehrání. To ukáže až čas. S obrázky zde.

Pro: grafika, hudba, transportéry sovietské pchoty, sekundární mody jednotek, plovoucí císařská pevnost, Šogunův popravčí, úvod v Leningradu...

Proti: in game textové pole s informacemi o misích

+18
themacsthemacs
  • PC --
Sérii C&C mám odjakživa rád a i když nejsem zrovna velký fanda do sci-fi prvků, rád jsem si zahrál Tiberium Wars, který se mi velmi líbil. Proto jsem chtěl zkusit i tento díl. Původní Red Alert jsem, přiznám se, nehrál a druhý díl naposled asi před 10 lety. Avšak tato série mě nikdy nezaujala tak jako třeba C&C Generals, proto jsem se do RA3 po jeho vydání nějak nehrnul a ani jsem neměl motivaci si to někdy zahrát. Jenže co osud nechtěl, donutilo mě to RA3 zkusit. Už z prvních obrázků se mi vůbec nelíbila grafická stránka hry, která mi připadala tak trochu „dětská“. Moc barev, jednotky vyumělkované. Po prvních fázích jsem si na to zvykl, i když jsem z toho nebyl zrovna dvakrát na větvi. A takový dojem jsem měl postupem času z celé hry. Hra to není rozhodně špatná, ze začátku jsem se bavil, hlavně při tréninku, který je udělaný výborným vtipným a zábavným způsobem. Tak samo videa, která jsou specialitou C&C sérií, byla špičková. O příběhu ani nemluvím, ten je podle mě velmi ale opravdu velmi povedený. Avšak postupem času moje nadšení vyprchalo a po několika hodinách hraní jsem s touto hrou bohužel skončil. Grafická stránka, nudné mise, někdy obzvlášť těžké mise, nevybalancované jednotky a strany a hlavně neustálá stereotypnost úkolů. Toto vše byly příčiny, které uskutečnily můj konec. Ale toto je jen a pouze můj subjektivní názor a nikomu ho nevnucuji. Proto si také nemyslím, že by to byla vyloženě špatná hra. Přes toto všechno nemůžu hře udělit žádné hodnocení, neboť mě prostě nebavila, to však neznamená, že je špatná, v tomto případě to tvrdit nemohu.

Pro: V článku

Proti: V článku

+10 +11 −1
hvezdosvithvezdosvit
Dohráno
  • PC 75
Zabili Einsteina. Koho? Neznám.

Příběhová kampaň třetího Rudého poplachu se dělí do třech alternativních minulostí. Ke globální nadvládě může hráč vystoupat s armádou Sovětů, Spojenců či Říše vycházejícího slunce. Za Rusáky má všechno ten správný red alertovský drive, hra odsýpá, tradičně přehrávané filmečky fungují dle nejlepší tradice série. Za spojence hra už taková zábava není a za Japonce jsem se těšil, jak bude krásné, až tohle bude za mnou.

Protože nejsem žádný zvláštní stratég, spíš ten typ casual hráče, co si kliká pevnost a pak se vydá s přesilou rozdrtit nepřítele, neocenil jsem nutnost neustále dávat na svoji nasyslenou armádu pozor. S principem kámen-nůžky-papír tady designérům trošku ujela ruka a nasypali nám tu ještě dalších deset ultimativ. Když vám zrovna schází ve smečce jednotek protisíla, může vás i osamělá jednotka nepřítele rozprášit na hadry. Tady pomůže jediné stáhnout ocas mezi nohy, zdrhat a promptně vyrábět co je zrovna třeba. Systém je to dobrý, ale je to prostě přítomno o 50% víc, než by bylo hratelné bezzákluzově. Díky tomu je i střední obtížnost tak akorát, aby člověk moc nepěnil (za kampaň jsem nadělal 45 savů).

V misích postupně dostáváte úkoly a při jejich plnění se odkrývá mapa. Kdesi jsem četl, že se stává, že postavíte obranu a mapa se odkryje opačným směrem. To musím vyvrátit, jestli se to stalo, tak jednou. Nepříjemný pro mě i ostatní stavitele z řad hráčů je vysoký podíl "commando" úkolů.

Bzzz a tady je další muška - filmečky vám zakryjí minimapu a animované sekvence vám seberou kontrolu, i když čas stále běží, to je ve spojení s nutností dávat na jednotky neustále pozor velmi nešťastné (samozřejmě i RA3 má bod zlomu, kdy vás už nepřítel neohrozí a můžete svou armádu přestat vodit tolik za ručičiku, mluvím teď o těch několika filmečcích v průběhu bojů).

Každá rasa má vlastní způsob stavění a každá jednotka má zvláštní schopnost, aktivovanou klávesou 'F'. Dobré je, že to nemusíte na klávesnici hledat, špatné, že je schopností tolik. Vlastně možná ne špatné, každopádně se to dlouho učí. V kampani použijete vlastnosti tří jednotek a s tím si vystačíte. Vítané je maximální využití elementu vody. Méně vítané zase to, že některé civilní stavby nejdou zbořit a terén kolem nich je zcela nepřístupný. Elektřina je opět přítomna, její nedostatek vypne věže, ale už neskryje minimapu, jak jsme bývali zvyklí.

K dispozici jsou pro každý národ dalekonosné superzbraně (známé již od dob Harkonnenů). A 15 slaboučkých generálských schopností ve třech učebních větvích.

Kdo po kampani nemá dost, může nastoupit na skirmish, který bývá u C&C her mimořádně výživný. Zatím jsem nezkoušel, časem doplním, ale řekl bych, že bude trpět stejným neduhem jako kampaň.

Hra má obsahovat kooperativní multiplayer, kvůli kterému jsem ji na Steamu pořizoval. Bohužel nepodařilo se přes EA servery z jedné lokální sítě spojit. Musel jsem se spokojit s počítačově řízeným parťákem, jemuž můžete zadávat rozkazy jako: přemísti sem svou armádu, vyzbroj se a napadni toto místo, ponech si kontrolu.
Parťák je dobrý tak k odvedení pozornosti a udržování cashflow - máte totiž sdílené zdroje. Aby byl debakl kompletní, jednou se mi stalo, že nenastartovala jeho AI.

Není to tak špatné, jak jsem myslel (vlastně přeze všechno hraje se to docela dobře), ale ani zdaleka tak dobré, jak jsem doufal. Strategická část je velmi slušná, prezentace taky, bohužel hra obsahuje domeček plný much. Doporučím příznivcům série diponujícím dostatkem času k doplnění vzdělání i trpělivému hráči, který má rád strategie na principu Duny2.

Pro: filměčky, premiér a prezident USA, narážky a úsměvné WTF momenty, voda

Proti: Přehnaný kámen-nůžky-papír, chybí encyklopedie jednotek, překvapivě špatný pathfinding

+11
bartasbartas
  • PC 50
Tahle hra není pro mě. Jako příznivec tahových strategií trpím u RTS, u které se nedá snížit rychlost. To by se dalo ještě přežít, kdyby bylo možné hru alespoň" zapauzovat" a rozdělit příkazy, jak jsem to zažil u všech předešlých RTS. Když jsem toto zjistil, říkal jsem si, že ji ani nebudu rozjíždět. Bylo mi však líto vynaložených dvou kilek, proto jsem RA3 vzal ještě na milost.

Říkal jsem si, když už nic, aspoň bych se mohl juknout, co mi během misí povědí ty "kožený" kočičky. Hraná videjka v sérii C&C mě hodně baví a ani zde jsem zklamaný nebyl.

Každopádně, jak jsem čekal. Ze samotného hraní jsem nadšen nebyl. Hra má zběsilé tempo a možná je tak dobrá jako treningový trenažér pro toho, kdo si to chce v budoucnu rozdat s živým protivníkem, kde se na žádnou rychlost a save nehraje. S vypětím všech sil jsem se snažil starat o základnu a ještě nějak takticky rozmisťovat jednoty k pozdějšímu útoku. Avšak síly stačí pořádně spíše jen na to, či ono. Nakonec jsem rezignoval a převážně jsem se staral o základnu sobě a svému kooperativnímu "computerkolegovy"(kterého máte v každé misi), bezhlavé útočení jsem nechával na něm. "Mission complete". Nic moc.

U obrazovky mě držel spíš jen pocit "a stejně vás dostanu" i když styl postupu mě rozčiloval.

Jo a ještě jedna věc. Při prvním spuštění, jsem si myslel, že se mi snad rozbila grafická karta, ale nakonec jsem si celkem zvykl.

Pro: hraná ingame videjka

Proti: rychlost resp. nemožnost pauzy

+3 +4 −1
Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 80
Tak předem říct že sérii Red Alert mám opravdu rád již od prvního dílu, dvojku s datadiskem jsem si zamiloval ještě víc, a není to tak dávno kdy k nám dorazil třetí díl.

Druhý díl rozhodně z trůnu nesesadí, ale přináší opět stylovou atmosféru, připomíná to co hráči na předešlých kouscích zbožnovali, a snaží se trochu inovavat po svém.

První věc co hráče může odradit a vyděsit je grafický styl a pojetí celé hry. Po shlédnutí typického intra pro RA, a spuštění kampaně si řeknete co to sakra je! Ale když se přes tento prvotní šok dostane tak si na to zvyknete a dál to řešit už nebudete. Klasické filmečky mezi mise s herci nechybí, a odvádí stejnou práci jak jsme zvyklí.

Hraje se to pořád stejně dobře jako kdysi, jen těžba se urychlila, ubylo misí které se řešili commando stylem, nově je zde možnost kooperace s živým hráčem v průběhu kampaně nebo Vás doprovází PC které se někdy chová dobře a někdy totálně zklame.

K starým dobrým stranám konfliktu SSSR a Allies, přibylo nově Empire of the Rising Sun které skvěle doplňujě starou partu. Každá strana má kampaň po 9 misích, které jsou vyvážené a občas dokáží nabídnout i těžší mise.

Hudba je parádní a ozvou se i starší songy z RA 2, nové jednotky s alternativními schopnosti a zbraněmi také potěší, ale přes všechno to se stejně hráč řekně že to tenkrát bylo lepší, ale to je samozřejmě nostalgií.

Takže pro fandy RA nedejte na první dojem, hratelnost to skrývá solidní, humor to stále také má, a nabízí to zcela odlišnýc zážitek od konkurenčních RTS. Na tomto poli těžko najdete něco podobného.

Pro: Stará dobrá a návyková hratelnost, 3 strany, filmečky typické pro sérii jsou zpět, dabing a hudba nezklamou

Proti: Grafický styl může odradit, AI počítače občas zklame

+5 +6 −1
oneilloneill
  • PC 60
S odborníkem na C&C jsme se shodli, že tohle nasahá RA2 ani C&C3 ani po paty.

Pro: hudba v menu, dívky v reklamě

Proti: grafika, interface, AI

-6 +1 −7
C.I.S.I.C.I.S.I.
Dohráno
  • PC 85
Red Alert 3 je povedená strategie a dle mého názoru se pořád jedná o parádní zábavu ze světa Command & Conquer. Byla by hloupost nedat této hře aspoň jednu šanci.

Pro: C&C atmosféra, povedená třetí frakce, hratelnost, hudba, využití vodní hladiny

Proti: pro někoho grafický styl, pathfinding jednotek, nesedne úplně každému

-4
ZmoldaZmolda
Dohráno
  • PC 40
Po předchozím zklamání v podobě Tiberium Wars od stejného vývojářského studia jsem od Red Alertu 3 moc neočekával, ale tohle je vyloženě rána pod pás. Už aby si člověk na to prznění úspěšných sérií pomalu zvykal. Po spuštění na mě vyskočilo odporné hlavní menu, které spíš připomíná obrázkovou knížku pro děti předškolního věku. Rozjíždím kampaň za Rusko a v intru se dozvídám, jakže to ti Rusové vlastně provedli.

Videa se nesou v duchu „novodobých“ C&C her, což znamená, že téměř pořád koukám na nějakého pána, který sedí za stolem a mermomocí se mi snaží sdělit naléhavost další mise, úplně stejně jako tisíckrát předtím. Dost často se tam objeví i nějaká ta modelka až se člověku z toho silikonu dělá šoufl. Grafika se mi moc nezamlouvala už před vydáním hry a nechutnost grafiky se mi pouze potvrdila. Série RA sice byla sice vždy trošku odlehčená, ale co je moc, je příliš. Jednotky vypadají, jako kdyby utekli z cirkusu, a vůbec celé grafické zpracování je takové nějaké podivné. Interface je žalostně velký, zabírá skoro půlku obrazovky a krásou taky zrovna neoplývá. Animace jednotek mě také nijak neuchvátili a například vynořování ponorek před střelbou je naprosto otřesná. AI jednotek mě také občas dostalo do kolen, kdy mezitím co jsem se věnoval výstavbě předsunuté základny, byla téměř celá moje armáda vystřílena jediným tančíkem a to proto, že moje jednotky do sebe nechají bez jakékoli obrany vesele kropit.

Výčet mínusů by byl ještě dlouhý, takže se už zmíním pouze o dvou. První je tolik proklamované a rádoby „úžasné“ stavění na vodě, které osobně považuji za naprosto nejzbytečnější prvek ve hře. Jediná jeho výhoda je snad jen ta, že když už člověku čirou náhodou dojde místo na pevnině (stalo se mi cca 2krát za celou hru), tak si tu elektrárnu těsně před prvním útokem hodí na vodu, toť vše. Problém je v tom, že samotná hra je tak rychlá, že člověk většinou ani nestihne postavit celou základnu a už vůbec neřeší, jestli se ta která budova dá postavit zrovna na vodě. Druhý mínus je „oslavovaná“ třetí strana. Do hry nepřináší kromě několika opravdu pošahaných jednotek v podstatě nic nového. Navíc systém výstavby mně vadil natolik, že hra za ně byla v podstatě utrpením. Ve strategii, která je koncipována jako rychlá a akční, je takovýto systém výstavby naprosto stupidní a maximálně zdržující prvek.

Po tom výčtu záporů by bylo asi na místě uvést nějaké klady, ale ty mě právě teď nenapadají, takže už jen závěrečné zhodnocení. RA3 je naprosto průměrnou strategií, kterých je přehršel a ačkoli se mělo jednat o strategický hit číslo jedna, má k němu setsakramensky daleko. Navíc obsahuje několik naprosto špatných herních principů, které hodnocení hry srážejí ještě níže.

Na úplný závěr bych ještě podotknul, že jsem se zde nesnažil o objektivní recenzi nebo něco podobného. Tenhle výplod je čistě můj subjektivní názor na hru a ano jsem zaujatý fanoušek série her Command & Conquer.
+2 +6 −4
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 175 74
  • PS3 2 78
  • X360 3 69
  • XOne 0 --
  • XboxX/S 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
1675
Odkaz:
http://dbher.cz/h1675
Přidána:
28.10.2008
16 let a 29 dní
Hodnocení:
180 (0-100 %)
Komentářů:
14
Oblíbenost:
Sledovat 21 Chci si zahrát 16
Rozehráno 6 Dohráno 143
Návštěvnost:
36956× (celkem)
107× (poslední měsíc)
16× (poslední týden)
2× (dnes)
Více