Rozšíření pro Cyberpunk 2077 přišlo téměř současně s patchem na verzi 2.0, který nejenom opravuje velké množství bugů, ale hlavně předělává řadu mechanik původní hry. Protože jsem Phantom Liberty poprvé rozehrála společně s tímto patchem, tak si vlastně ani nejsem jistá, jaká z nových funkcionalit spadá pod nový patch a jaká přišla až s DLC. Budu o nich tedy psát současně, ale obecně předpokládám, že nové mechaniky přišly s patchem a nová lokace a příběh je právě obsahem rozšíření.
Hodně pozitivním zjištěním bylo, že byl kompletně přepracován systém kyberwaru, který je teď na jednu stranu značně omezen jakousi odolností vůči těmto úpravám a na stranu druhou je hlavním poskytovatelem obranných schopností vaší postavy. To mnohem více odpovídá loru a také netflixovému seriálu Edgerunners, kde je jednou z hlavních zápletek právě schopnost lidského těla vydržet rozsáhlé kybernetické úpravy a celkově "předělání do chromu". Běžné oblečení nově slouží pouze ke změně vzhledu postavy a vylepšit obranyschopnost jím můžete pouze mírně, a to různými neprůstřelnými vestami či helmami, což mi přijde naprosto logické a správné. Bohužel se také ze hry odebrala možnost lootovat oblečení z nepřátel, což mě teda pěkně štvalo, protože hledat pěknou bundu po všech obchodech v Night City byl fakt opruz. Ale když o tom tak přemýšlím, tak rozstřílená bunda by nebyla žádná výhra.
Co se týče příběhu, tak nemám výtky. CD Projekt se snažil o špionážní příběh ve stylu Jamese Bonda či Mission: Impossible a podle mě se povedl. Není tak úzce spjatý s cyberpunkovým žánrem jako hlavní kampaň, určitě by se bez větších úprav dal nasadit i na současnou dobu podobně jako zmíněné filmové série, ale nijak rušivé mi to nepřišlo. Akorát bych vložila trailer na Phantom Liberty přímo do hry jako cutscénu v moment, kdy na něj postavy začnou odkazovat. Přijde mi, že autoři počítají s tím, že jej všichni hráči viděli.
Na druhé zahrání Phantom Liberty jsem se rozhodla zkusit pacifist run s minimálním počtem výstřelů a jeho jednoznačně nejobtížnější část byla krytí Solomona Reeda z odstřelovačského hnízda v hotelu Black Sapphire. Zkoušela jsem snad všechny možnosti, jak to udělat bez zabití živého nepřítele, ale pod dvě smrtící střely na vojáky Barghestu a jednu do elektrického generátoru na vypnutí detektoru pohybu jsem se nedostala. Ale faktem je, že jsem si tuto pasáž skvěle užila. Jak nemám ráda kratší střelné zbraně, tak stealth mise s odstřelovačkou naopak úplně zbožňuji.
V závěru jsem zvolila Reedův ending, protože v mém původním hraní jsem kopala za Songbird. Ani tam se pacifist run neobešel bez problémů, protože sice můžete Kurta Hansena dorazit nesmrtící zbraní, ale hra s tím nepočítá. Kurt se podivně sekne v animaci omráčení a prostě umře. Asi infarkt. Loadla jsem tedy před souboj a uhackovala ho k smrti, abych si aspoň ušetřila náboj.
Ten se pak hodil v souboji proti MaxTacu, protože tyhle kluky, stejně jako Hansena, nejde ze stealthu chytit. Reed tam sice kempí s ostřelovačkou, ale jeho střely nepřátele jen na chvíli paralizují a nedávají naprosto žádné poškození. WTF? To šel na misi s paintballkou? Musela jsem tak situaci zachránit hromadou hackování a závěrečným výstřelem z nesmrtící pistole na každého z důstojníků. A to už naštěstí bylo vše. Ale musím vám říct, ten závěr v Cynosure Facility byl prostě perfektní. U Resident Evilů nemívám problémy, ale tady jsem byla posraná až za ušima.
Počet obětí: 3
Odstřelovač a Seržant Barghestu v hotelu Black Sapphire
Kurt Hansen
Počet teroristických útoků: 0
Počet výstřelů ze střelných zbraní: 8
Jeden výstřel z pistole na bojového robota Chimera + doražení granátem v cutscéně
Tři výstřely z odstřelovackého hnízda při krytí Reeda, z toho dva na živé cíle
Čtyři výstřely z nesmrtící pistole na tým MaxTacu (Asher Peterson, Faye Russo, Dallas Foster a Jasper Collins)
Pro: Přepracovaný kyberware, So Mi, povedený špionážní příběh
Proti: Nic.