Toaleťák
Myslím si, že touto hrou se Piranha Bytes vrátili ve skvělé formě. Přece jenom, nemůžu se pozbýt dojmu, že po značně vydařeném Risenu prvním pak Risen druhý připomínal spíše 3rd person akční adventuru v docela lineárním „vycestičkovaném“ světě a Risen třetí byl pak něco mezi. Ne že by tam ty piraňské RPG prvky nebyly, ale celé to působilo, že hráč nemá moc velkou volnost pohybu, kudy kde jít a co nového prozkoumat. Elex se právě vrací k tomu nejlepšímu objevnému způsobu hry, přesně tak, jak to Němci z Essenu předváděli do roku 2010. Musím se však přiznat, že od hry mě docela dlouho odrazoval, kromě nedostatku volného času, jetpack. Přišlo mi to takové divné, skoro až podvádění a bál jsem se, že se radost z nově nalezených cestiček, truhel, skal na které se dá vylézt, vytratí. Nemohl jsem se ovšem více mýlit. Jetpack je zde skvěle a citlivě naimplementován. A to také díky obrovskému, detailnímu a také dosti vertikálně nadesignovanému světu. Je radost ho prozkoumávat, sbírat různé věcičky, ty pak prodávat, tvořit lektvary elexu, pak je pít, sbírat meče, zbraně a hurá na ně. Nebo že by ne? Ne. Ještě jednou ne. Elex je totiž hrou dosti obtížnou a to hlavně ze začátku. To je potřeba k hraní spíše přistupovat jako k adventuře v tom nejlepším slova smyslu. O to více pak potěší, když už postava zesílí a dává na budku místní zmutované zvířeně, robotům a celému tomu fantasy/sci-fi sajrajtu. Překvapivě to funguje. Za zmínku, stojí také to, že kromě základních snad pěti charakteristik, jako je síla, odolnost a tak dále, nevidíte u ostatních prvků, jako je třeba zdraví, výdrž apod. žádné další číselné údaje. Takže se musí jednat spíše podle intuice. Zajímavý to pokus jest. Ale jednou to stačilo. U druhého Elexu bych prosil pěkně čísýlka. Však to máme u RPG tak rádi :-). Ale jelikož nečekám, že si toto bude Bjorn Pankratz a spol číst, tak uvidíme jak to dopadne.
Komentáře
ZephyrCZ
Piranha Bytes s Elexem ukázali jednu věc, kterou vidím velmi nerad. Za 16 let od vydání prvního Gothicu se studio nikam moc neposunulo. A tak jak mě bavil především Gothic 2, o ELEXu totéž říct nemohu. Na vině může být vývoj her jako takových, mé zestárnutí o těch 16 let, nebo stagnace studia, které dělá stále jedno a to samé RPG s různou grafikou, názvy a zápletkou.
Starý známý
Začátek ELEXu je Gothic jak vyšitý, pokud tedy vynechám sestřelení vašeho letounu. Ať se hráč na zem dostane jakkoli, čeká ho to samé co už nám Piraně kdysi ukázali. Když jsem byl výstřelem shozen ze srázu do míst, odkud není návratu, když jsem se probral u vody v otrhaných hadrech a když jsem za chvíli našel spřízněnou duši, která mi pomohla, neustále jsem měl na mysli Gothic 1. Následný příchod do vesnice Goliot hráče ještě více utvrdí v tom, že hraje vlastně Gothic, ta podoba je neuvěřitelná. Nejen po stránce stylu, ale také tím jak otevřený je celý svět a přitom jak nemůže hráč udělat krok za hradby vesnice, protože první kuře, které jako kdyby ze světa Gothicu vypadlo, mu dá s největší pravděpodobností instant kill. Ten kdo nezná Piranha Bytes zde dostane velmi tvrdou lekci. Svět ELEXU je krutý a neodpouští, jako jiné hry od Piraní, což není nutně špatně. Mnohdy naopak.
Naštěstí je na začátku dost úkolů, které nevyžadují boj, a tak hráč získá zkušenosti jiným způsobem, než bojem. Do takového 15 levelu se ale bude každá procházka krajinou rovnat něčemu mezi sebevraždou a hazardem a z bojů se bude často velmi rychle utíkat. Velmi povědomá bude taktéž každému znalci téměř nutnost volby jedné z několika frakcí, kdy se jednou volbu navždy uzamknou ty ostatní. Je libo být přírodní berserker z hlubokých lesů, divoký odpadlík žijící v poušti, technologicky založený klerik? Nebo se hráč přikloní nakonec na stranu Albů? Každá frakce má své vlastní problémy, jiný styl života, ale vždy lidé z jedné frakce nemají rádi ty z ostatních. Opět jasně čitelný rukopis tvůrců hry.
Piranha Bytes
ELEX šikovně rozvíjí mechaniky, které Piranha Bytes velmi dobře umí. Tedy spousty úkolů (jeden z achievementů hry je za splnění více jak 300 questů), které mají mnohdy více řešení, aniž by jiné než nalinkované volby byly dopředu jasné. Kolikrát až při plnění questu hráč zjistí, že lze nejen úkol splnit jinak, ale také lze podstatu úkolu zcela otočit a ze zadavatele se může klidně stát oběť. Taktéž otevřený svět, který neklade hráči žádné hranice je na první pohled příjemný, a to jak svojí rozlohou, tak rozmanitostí. Hráč si tak projde jak zasněžené hory, tak údolí s řekou, lesy, ale taktéž navštíví krajinou plnou lávy a zmaru, města, pevnosti, přehradu a podobně. Postav, se kterými lze hovořit je poměrně velké množství, počasí se střídá, tak jako den a noc, zbraní je taktéž velké množství, prostě v tomto směru Piranha Bytes nezklamali.
Oproti starším hrám se zde mísí jak fantasy tématika, tak moderní svět plný energetických štítů, blasterů, energo mečů, jetpacků a podobně. Hra se snaží vysvětlit, jak je možné, že na jednom kopci žijí lidé jak ve středověku, zatímco na horizontu je další vesnice, kde má hráč pocit, že hraje Šíleného Maxe, aby za dalším kopcem a řekou našel našlapanou technologickou pevnost. A tady někde jsem zjistil, že pro mě ELEX své kouzlo ztrácí.
Ztráta kouzla
ELEX se snažil přinést to dobré co Piranha Bytes umí, přimíchat do toho nové věci, ozvláštnit to větší diverzifikací jak terénu, tak frakcí, kde každá je absolutní originál. Jenže, k čemu je tohle všechno, když hra je schopna změnit zelenou louku plnou květin na zasněženou pláň s přesností na metr. Do očí bijící předěly, které dělí jednotlivé biomy jsou ale to nejmenší. Mapu, která je nepřehledná, radar který moc nepomůže, inventář který je na tom s nepřehledností hůře jak mapa, to jsou všechno drobnosti, které jsou ale bohužel součástí celku. Dá se přes ně ale přenést, člověk si koneckonců zvykne téměř na všechno.
Co mi na ELEXu vadilo nejvíce byla nekvalitní práce u spousty rozhovorů, úkolů, příběhových “zvratů”, či celková rozbitost umělé inteligence, ale i hry samotné. Na jednu stranu musím říct, že hra mi za 95 hodin co jsem jí hrál nespadla ani jednou, na druhou stranu, abych procházel předměty jako kdyby neexistovali, zabil velkého kamenného trolla, poté zavadil o jeho ruku a on se odkutálel, jako kdyby vážil pár gramů, abych blasterem střílel do nepřítele a jasně viděl jak střely proletí skrz bez jakéhokoli účinku a začala účinkovat tak pátá, šestá střela, stál uprostřed deště a neslyšel ho, abych běžel a neslyšel své kroky, ale třeba abych uprostřed sněhové vánice slyšel jemný větřík, který by sotva pohnul větvičkou a do toho slyšel klidné cvrčky, tohle všechno nabourává pocit z toho, že jste tam.
Co mi také vadilo byla neschopnost hry počítat s tím, že hráč se v otevřeném světě zachová jinak, než bylo plánováno. Jako příklad použiji situaci, kdy jsem náhodně cestou krajinou objevil několik robotů u opuštěných budov. Zničil jsem je a tím jak jsem je prohledával, získal jsem z nich, kromě běžných věcí, také 5 UI čipů, čímž jsem splnil úkol “Zblázněná UI”. Jen tak, z ničeho nic. Hra vám jednoduše oznámí, že jste splnili úkol, i když jste od nikoho nedostali zadání, netušíte o jaký úkol jde, jestli s něčím souvisí, prostě nevíte nic. Ale máte splněno. Nechal jsem tedy to být.
Po nějaké době, řádově v hodinách herního času, jsem narazil na Annu, postavu, kterou zranil přímo přede mnou robot, který byl okolními strážemi následně zničen. Anna mi vysvětlila, že se robotu porouchala UI jednotka a že je nutné najít další jemu podobné a zlikvidovat je, jednotky jí přinést a že dle toho upraví všechny ostatní roboty. Poprosila mě, abych byl rychlý, než další roboti se zblázněnou UI někomu dalšímu ublíží. A zde přichází kámen úrazu ELEXu.
Má postava ty UI čipy jednoduše již měla, okamžitě v rozhovoru tedy byla možnost Anně čipy dát. Sotva tedy Anna dořekla varování, abych si pospíšil, aby nebyl nikdo další zraněn, jsem jí požadované čipy doslova narval do ruky, ještě než stihla zavřít pusu. Anna poděkovala a řekla mi, že jsem bohužel nebyl dostatečně rychlý, tím pádem zemřelo několik dalších lidí, než jsem se stihl vrátit, ale díky hrdino a měj se. WTF? Nevěřil jsem tomu, co mi řekla. Bohužel, podobných případů je celá řada a hru to velmi rozbíjí.
V jednom rozhovoru mi bylo řečeno, abych zabil určitou osobu (kterou jsem už dávno zabil někde cestou), že je nebezpečná a je nutné ji eliminovat. Protože ale již nebylo koho eliminovat, měla má postava v rozhovoru okamžitě volbu, že daná osoba již nežije. A NPC přede mnou mi začalo poté vyprávět, že o tom boji slyšel, že to byl krutý boj a má statečnost se donesla až k němu. Co na tom, že mi úkol zadal s vážnou tváří pět vteřin zpět v domnění, že daná osoba stále žije..
Nebo, když jsem přišel na místo, které se týkalo minulosti Jaxe poprvé, ,Jax nehnul ani brvou. Všechno jsem tam vybral, nenechal kámen na kameni a odešel. Když jsem na stejné místo ale přišel podruhé, s tím že jsem tam byl poslán v rámci úkolu, že mám na místě něco najít, aniž by mi kdokoli řeklo co, Jax se hned po příchodu za tklivé hudby rozplýval nad tím, jak si to tady pamatuje, jak mu vzpomínky vyplouvají na povrch apod. Co na tom, že jsem tam už byl.
Hra jednoduše nepočítá s tím, že hráč už někde mohl být, že už něco mohl udělat, že už daná situace, do které hráče NPC pomocí questů tlačí, neexistuje. Jednou to odpustíte, podruhé také, ale pak to začne být otravné.
Umělá inteligence je obecně na velmi špatné úrovni, bojový systém sice není tak toporný jako v Gothic sérii, ale že by byl nějak zásadně lepší se také říct nedá. Běžíte k nepříteli zezadu s mečem v ruce? Nevadí, jakmile jste dostatečně blízko, hra vás zpomalí, protože soubojový režim. Za celou hru jsem potkal asi tak 4 modely ženských postav, které se lišily pouze barvou a stylem vlasů, a vlastně také jménem. Kromě vašich společníků jsou ostatní postavy nezapamatovatelné, stále stojící na tom svém místě bez ohledu na to jestli je den, noc, déšť či slunečno.
ELEX ovládne všechny? Ale kdeže…
Pokud milujete hry od Piranha Bytes, přidejte si k mému hodnocení určitě dalších 10 - 15 procent v podobě nostalgických vzpomínek a unikátního herního stylu, který prostě jinde není. Z mého pohledu ale vařit 20 let stále stejné jídlo, jenom ho jinak kořenit, se přejí dříve nebo později každému.
ELEX je ve svém jádře těžké hardcore RPG, které má zajímavý svět, skvěle řešený systém přístupnosti, kdy okolní monstra nelevelují s postavou hráče, ale jsou již pevně definované, tak jako questy, které nabízejí více řešení.
Na druhou stranu, postavy nereflektují hráčův postup, umělá inteligence je špatná, questy mnohdy rozbité (ale vždy splnitelné), soubojový systém toporný, rozhraní hry přinejmenším nepřehledné, hra trpí i po letech na drobné technické problémy, navíc konec hry je spíše formální zakončení příběhu bez větších emocí, než oslavný trumf, na který se celou dobu hráč těší.
Starý známý
Začátek ELEXu je Gothic jak vyšitý, pokud tedy vynechám sestřelení vašeho letounu. Ať se hráč na zem dostane jakkoli, čeká ho to samé co už nám Piraně kdysi ukázali. Když jsem byl výstřelem shozen ze srázu do míst, odkud není návratu, když jsem se probral u vody v otrhaných hadrech a když jsem za chvíli našel spřízněnou duši, která mi pomohla, neustále jsem měl na mysli Gothic 1. Následný příchod do vesnice Goliot hráče ještě více utvrdí v tom, že hraje vlastně Gothic, ta podoba je neuvěřitelná. Nejen po stránce stylu, ale také tím jak otevřený je celý svět a přitom jak nemůže hráč udělat krok za hradby vesnice, protože první kuře, které jako kdyby ze světa Gothicu vypadlo, mu dá s největší pravděpodobností instant kill. Ten kdo nezná Piranha Bytes zde dostane velmi tvrdou lekci. Svět ELEXU je krutý a neodpouští, jako jiné hry od Piraní, což není nutně špatně. Mnohdy naopak.
Naštěstí je na začátku dost úkolů, které nevyžadují boj, a tak hráč získá zkušenosti jiným způsobem, než bojem. Do takového 15 levelu se ale bude každá procházka krajinou rovnat něčemu mezi sebevraždou a hazardem a z bojů se bude často velmi rychle utíkat. Velmi povědomá bude taktéž každému znalci téměř nutnost volby jedné z několika frakcí, kdy se jednou volbu navždy uzamknou ty ostatní. Je libo být přírodní berserker z hlubokých lesů, divoký odpadlík žijící v poušti, technologicky založený klerik? Nebo se hráč přikloní nakonec na stranu Albů? Každá frakce má své vlastní problémy, jiný styl života, ale vždy lidé z jedné frakce nemají rádi ty z ostatních. Opět jasně čitelný rukopis tvůrců hry.
Piranha Bytes
ELEX šikovně rozvíjí mechaniky, které Piranha Bytes velmi dobře umí. Tedy spousty úkolů (jeden z achievementů hry je za splnění více jak 300 questů), které mají mnohdy více řešení, aniž by jiné než nalinkované volby byly dopředu jasné. Kolikrát až při plnění questu hráč zjistí, že lze nejen úkol splnit jinak, ale také lze podstatu úkolu zcela otočit a ze zadavatele se může klidně stát oběť. Taktéž otevřený svět, který neklade hráči žádné hranice je na první pohled příjemný, a to jak svojí rozlohou, tak rozmanitostí. Hráč si tak projde jak zasněžené hory, tak údolí s řekou, lesy, ale taktéž navštíví krajinou plnou lávy a zmaru, města, pevnosti, přehradu a podobně. Postav, se kterými lze hovořit je poměrně velké množství, počasí se střídá, tak jako den a noc, zbraní je taktéž velké množství, prostě v tomto směru Piranha Bytes nezklamali.
Oproti starším hrám se zde mísí jak fantasy tématika, tak moderní svět plný energetických štítů, blasterů, energo mečů, jetpacků a podobně. Hra se snaží vysvětlit, jak je možné, že na jednom kopci žijí lidé jak ve středověku, zatímco na horizontu je další vesnice, kde má hráč pocit, že hraje Šíleného Maxe, aby za dalším kopcem a řekou našel našlapanou technologickou pevnost. A tady někde jsem zjistil, že pro mě ELEX své kouzlo ztrácí.
Ztráta kouzla
ELEX se snažil přinést to dobré co Piranha Bytes umí, přimíchat do toho nové věci, ozvláštnit to větší diverzifikací jak terénu, tak frakcí, kde každá je absolutní originál. Jenže, k čemu je tohle všechno, když hra je schopna změnit zelenou louku plnou květin na zasněženou pláň s přesností na metr. Do očí bijící předěly, které dělí jednotlivé biomy jsou ale to nejmenší. Mapu, která je nepřehledná, radar který moc nepomůže, inventář který je na tom s nepřehledností hůře jak mapa, to jsou všechno drobnosti, které jsou ale bohužel součástí celku. Dá se přes ně ale přenést, člověk si koneckonců zvykne téměř na všechno.
Co mi na ELEXu vadilo nejvíce byla nekvalitní práce u spousty rozhovorů, úkolů, příběhových “zvratů”, či celková rozbitost umělé inteligence, ale i hry samotné. Na jednu stranu musím říct, že hra mi za 95 hodin co jsem jí hrál nespadla ani jednou, na druhou stranu, abych procházel předměty jako kdyby neexistovali, zabil velkého kamenného trolla, poté zavadil o jeho ruku a on se odkutálel, jako kdyby vážil pár gramů, abych blasterem střílel do nepřítele a jasně viděl jak střely proletí skrz bez jakéhokoli účinku a začala účinkovat tak pátá, šestá střela, stál uprostřed deště a neslyšel ho, abych běžel a neslyšel své kroky, ale třeba abych uprostřed sněhové vánice slyšel jemný větřík, který by sotva pohnul větvičkou a do toho slyšel klidné cvrčky, tohle všechno nabourává pocit z toho, že jste tam.
Co mi také vadilo byla neschopnost hry počítat s tím, že hráč se v otevřeném světě zachová jinak, než bylo plánováno. Jako příklad použiji situaci, kdy jsem náhodně cestou krajinou objevil několik robotů u opuštěných budov. Zničil jsem je a tím jak jsem je prohledával, získal jsem z nich, kromě běžných věcí, také 5 UI čipů, čímž jsem splnil úkol “Zblázněná UI”. Jen tak, z ničeho nic. Hra vám jednoduše oznámí, že jste splnili úkol, i když jste od nikoho nedostali zadání, netušíte o jaký úkol jde, jestli s něčím souvisí, prostě nevíte nic. Ale máte splněno. Nechal jsem tedy to být.
Po nějaké době, řádově v hodinách herního času, jsem narazil na Annu, postavu, kterou zranil přímo přede mnou robot, který byl okolními strážemi následně zničen. Anna mi vysvětlila, že se robotu porouchala UI jednotka a že je nutné najít další jemu podobné a zlikvidovat je, jednotky jí přinést a že dle toho upraví všechny ostatní roboty. Poprosila mě, abych byl rychlý, než další roboti se zblázněnou UI někomu dalšímu ublíží. A zde přichází kámen úrazu ELEXu.
Má postava ty UI čipy jednoduše již měla, okamžitě v rozhovoru tedy byla možnost Anně čipy dát. Sotva tedy Anna dořekla varování, abych si pospíšil, aby nebyl nikdo další zraněn, jsem jí požadované čipy doslova narval do ruky, ještě než stihla zavřít pusu. Anna poděkovala a řekla mi, že jsem bohužel nebyl dostatečně rychlý, tím pádem zemřelo několik dalších lidí, než jsem se stihl vrátit, ale díky hrdino a měj se. WTF? Nevěřil jsem tomu, co mi řekla. Bohužel, podobných případů je celá řada a hru to velmi rozbíjí.
V jednom rozhovoru mi bylo řečeno, abych zabil určitou osobu (kterou jsem už dávno zabil někde cestou), že je nebezpečná a je nutné ji eliminovat. Protože ale již nebylo koho eliminovat, měla má postava v rozhovoru okamžitě volbu, že daná osoba již nežije. A NPC přede mnou mi začalo poté vyprávět, že o tom boji slyšel, že to byl krutý boj a má statečnost se donesla až k němu. Co na tom, že mi úkol zadal s vážnou tváří pět vteřin zpět v domnění, že daná osoba stále žije..
Nebo, když jsem přišel na místo, které se týkalo minulosti Jaxe poprvé, ,Jax nehnul ani brvou. Všechno jsem tam vybral, nenechal kámen na kameni a odešel. Když jsem na stejné místo ale přišel podruhé, s tím že jsem tam byl poslán v rámci úkolu, že mám na místě něco najít, aniž by mi kdokoli řeklo co, Jax se hned po příchodu za tklivé hudby rozplýval nad tím, jak si to tady pamatuje, jak mu vzpomínky vyplouvají na povrch apod. Co na tom, že jsem tam už byl.
Hra jednoduše nepočítá s tím, že hráč už někde mohl být, že už něco mohl udělat, že už daná situace, do které hráče NPC pomocí questů tlačí, neexistuje. Jednou to odpustíte, podruhé také, ale pak to začne být otravné.
Umělá inteligence je obecně na velmi špatné úrovni, bojový systém sice není tak toporný jako v Gothic sérii, ale že by byl nějak zásadně lepší se také říct nedá. Běžíte k nepříteli zezadu s mečem v ruce? Nevadí, jakmile jste dostatečně blízko, hra vás zpomalí, protože soubojový režim. Za celou hru jsem potkal asi tak 4 modely ženských postav, které se lišily pouze barvou a stylem vlasů, a vlastně také jménem. Kromě vašich společníků jsou ostatní postavy nezapamatovatelné, stále stojící na tom svém místě bez ohledu na to jestli je den, noc, déšť či slunečno.
ELEX ovládne všechny? Ale kdeže…
Pokud milujete hry od Piranha Bytes, přidejte si k mému hodnocení určitě dalších 10 - 15 procent v podobě nostalgických vzpomínek a unikátního herního stylu, který prostě jinde není. Z mého pohledu ale vařit 20 let stále stejné jídlo, jenom ho jinak kořenit, se přejí dříve nebo později každému.
ELEX je ve svém jádře těžké hardcore RPG, které má zajímavý svět, skvěle řešený systém přístupnosti, kdy okolní monstra nelevelují s postavou hráče, ale jsou již pevně definované, tak jako questy, které nabízejí více řešení.
Na druhou stranu, postavy nereflektují hráčův postup, umělá inteligence je špatná, questy mnohdy rozbité (ale vždy splnitelné), soubojový systém toporný, rozhraní hry přinejmenším nepřehledné, hra trpí i po letech na drobné technické problémy, navíc konec hry je spíše formální zakončení příběhu bez větších emocí, než oslavný trumf, na který se celou dobu hráč těší.
RawarRád bych poskytl rychlé shrnutí tohoto vcelku rozsáhlého, herního zážitku.
Je Vám jasné, že pokud jste hráli první Gothic a třeba i první Risen, budete se ve hře orientovat lépe než ostatní. Ano. Asi tak o jeden žejdlík ležáku a to není opravdu mnoho.
Elex k hernímu stylu přistupuje poněkud odlišněji, dle mého. Tady si prostě, co se týče nějakého souboje, neškrtnete dobrých deset hodin.
Máte možnost plnit úkoly a prozkoumávat svět hned ze začátku a v podstatě kdekoliv na mapě, ale ouha, kdejaká přerostlá myš Vás jednou ranou uzemní. To může být krajně nepříjemné.
A proto máte speciální gadget. Jetpack! Bylo by to krásné, jen tak si létat nad krajinou, ale další ouha. Vydrží to ve vzduchu sakra krátce a navíc kdejaká přerostlá myš umí plivat ohnivé koule!
Ale jak teda získat zkušenosti na další ouroveň, když rezatou sekerkou myš neumlátíš, šťávu na jednorázový let přes půl mapy nemáš, pořádnej šaršoun je težký jak blázen a luk beztak ani nemáš šanci napnout? A i když se ti nějakým zázrakem povedlo ubouchat tím klackem, řekněme menší myš, tak za to dostaneš asi tolik zkušeností, jako za přečtení lechtivého pojednání o dvou panenkách na mostě.
Prostě prekérka. Stres. Nervy v kyblu.
No holt musíš tu myš nějak přeletět, nalézt úkoly typu poej se na to Jirko, seber tohle a tamto a dones to tomhle a nakonec se ti nějak ta ouroveň zvednout muší podařit. Ale chce to opravdu pevné nervy.
Dalším velkým nepřítelem hráčovým je ekonomika. Všechno stojí peníze a těch je strašně málo. Zde se projevuje poněkud svazující skutečnost, že pokud se nenaučíte stahovat zvěř z kůže, tak není moc příležitostí jak si vydělat. Jenomže aby jste se to naučili musíte pořádně zesílit a zbystřit. A jak toho sakra chcete dosáhnout, když máte jen tu rezavou sekerku a mizernou, jutovou kombinézu.
To už je kamarádi na Vás a já Vám přeji pevné nervy. Ale jakmile se jednou dostanete na nějakou úroveň 18 22 řekněme, vybavíte se slušnou flintou, nebo macatým kladivem, je to už snesitelnější. A ke konci budete vážně masér, věřte mi.
Je Vám jasné, že pokud jste hráli první Gothic a třeba i první Risen, budete se ve hře orientovat lépe než ostatní. Ano. Asi tak o jeden žejdlík ležáku a to není opravdu mnoho.
Elex k hernímu stylu přistupuje poněkud odlišněji, dle mého. Tady si prostě, co se týče nějakého souboje, neškrtnete dobrých deset hodin.
Máte možnost plnit úkoly a prozkoumávat svět hned ze začátku a v podstatě kdekoliv na mapě, ale ouha, kdejaká přerostlá myš Vás jednou ranou uzemní. To může být krajně nepříjemné.
A proto máte speciální gadget. Jetpack! Bylo by to krásné, jen tak si létat nad krajinou, ale další ouha. Vydrží to ve vzduchu sakra krátce a navíc kdejaká přerostlá myš umí plivat ohnivé koule!
Ale jak teda získat zkušenosti na další ouroveň, když rezatou sekerkou myš neumlátíš, šťávu na jednorázový let přes půl mapy nemáš, pořádnej šaršoun je težký jak blázen a luk beztak ani nemáš šanci napnout? A i když se ti nějakým zázrakem povedlo ubouchat tím klackem, řekněme menší myš, tak za to dostaneš asi tolik zkušeností, jako za přečtení lechtivého pojednání o dvou panenkách na mostě.
Prostě prekérka. Stres. Nervy v kyblu.
No holt musíš tu myš nějak přeletět, nalézt úkoly typu poej se na to Jirko, seber tohle a tamto a dones to tomhle a nakonec se ti nějak ta ouroveň zvednout muší podařit. Ale chce to opravdu pevné nervy.
Dalším velkým nepřítelem hráčovým je ekonomika. Všechno stojí peníze a těch je strašně málo. Zde se projevuje poněkud svazující skutečnost, že pokud se nenaučíte stahovat zvěř z kůže, tak není moc příležitostí jak si vydělat. Jenomže aby jste se to naučili musíte pořádně zesílit a zbystřit. A jak toho sakra chcete dosáhnout, když máte jen tu rezavou sekerku a mizernou, jutovou kombinézu.
To už je kamarádi na Vás a já Vám přeji pevné nervy. Ale jakmile se jednou dostanete na nějakou úroveň 18 22 řekněme, vybavíte se slušnou flintou, nebo macatým kladivem, je to už snesitelnější. A ke konci budete vážně masér, věřte mi.
Pro: Old school feeling, společníci, rozmanitá krajina, krásné střety technologií a magie
Proti: Hrdina občas strašně přehrával :-D
MaughELEX nám přináší nefalšované piraňácké rpg, kde se kombinují klasické Gothicovské prvky s moderními herními trendy. Což si né vždy úplně sedí a vypadá to, jako by piraním chyběla pevná ruka. Respektive, je pěkné inovovat ale také je potřeba všechny puzzle poskládat dohromady.
Co se týká průchodu hrou, je to klasický Gothicovský koncept. Nutno dodat, frakce ve schopnostech a questech jsou odlišnější než kdy dřív. Striktní volby, rozhodnutí/úmrtí která ovlivní průběh hry, působí jako nabídka další znovuhratelnosti. S tím, že některé questy působí opravdu důležitě.
No jo, ale ono to zas tak zásadní není. ELEXu chybí emotivnější příběh, jedno že Albové emoce postrádají. Dalo by se vytvořit mnoho různorodých zápletek, prohloubit charaktery některých npc. Ale ne, je to další strohé rpg, které sice zaujme ale jehož forma byla moderní někdy kolem roku 2006.
Z mého pohledu, ELEX za těch 50 hodin herního času stál, ale Piraně musí začít inovovat tím správným způsobem, zvláště dát větší důraz na jednotlivé charaktery. Jednodušše se rozhoduje o jejich osudu, pokud k nim nemám vztah. Jsme už přece jen v éře herních příběhů, které se svým podáním mohou měřit s některými filmy.
Co se týká průchodu hrou, je to klasický Gothicovský koncept. Nutno dodat, frakce ve schopnostech a questech jsou odlišnější než kdy dřív. Striktní volby, rozhodnutí/úmrtí která ovlivní průběh hry, působí jako nabídka další znovuhratelnosti. S tím, že některé questy působí opravdu důležitě.
No jo, ale ono to zas tak zásadní není. ELEXu chybí emotivnější příběh, jedno že Albové emoce postrádají. Dalo by se vytvořit mnoho různorodých zápletek, prohloubit charaktery některých npc. Ale ne, je to další strohé rpg, které sice zaujme ale jehož forma byla moderní někdy kolem roku 2006.
Z mého pohledu, ELEX za těch 50 hodin herního času stál, ale Piraně musí začít inovovat tím správným způsobem, zvláště dát větší důraz na jednotlivé charaktery. Jednodušše se rozhoduje o jejich osudu, pokud k nim nemám vztah. Jsme už přece jen v éře herních příběhů, které se svým podáním mohou měřit s některými filmy.
MarícaPozor, padá kometa, něco si přej!
Mé přání při oznámení Elex bylo, ať se studio Piranha Bytes vzpamatuje a vytvoří konečně pokračování serie Gothic! Studio PB mě poprvé zklamalo hrou Risen 2 - veliký odklon od jejich stylu - malé linearní/uličkovité ostrůvky, companioni, automapa, kompas.. no tohle není recenze na Risen 2, jen abych nastínil, jakou cestou se Piraně bohužel rozhodli vydat a proto jsem ke hře Elex přistupoval velmi skepticky a s nechutí! CHYBA!
Než se rozepíšu o Elex, rovnou řeknu, že Elex je nejlepší hra studia Piranha Bytes od Gothic 2: NOTR.
Začal bych tím špatným:
Elex zprvu působí nehezky, postavy jsou spíše ošklivé, hlavní hrdina nesympatický, animace též - úvodní sestřelení Jaxovo "stíhačky" mluví za vše.
Soubojový systém má achilovu patu v hitboxech! Nicméně pokud chcete, dá se to naučit! Na youtube jsou k dispozici slušné guidy.
Dále je tu všudypřítomná mlha - maximální dohled je tedy nutno upravit modem stažitelným na nexus mods. Dále jsem si musel upravit v .ini souboru světelnost "pochodní", protože v originále byly k ničemu.
Hodně zarážející je zezačátku i prostředí, kde z "fantasy" míst rázem vylezete na silnici a vzlétnete pomocí jetpacku na opodál stojící tank působí...divně... cca prvních deset hodin hry jsem se nemohl zbavit pocitu, že hraju německý béčko a jediné, co mě u hry drželo, byla láska ke Gothicu (ostatně tak to bylo i u Risen 2).
Opět je tu zjednodušení ve formě kompanionů, dostupné mapy (nečekejte kartografa, který Vám mapu prodá nebo dokreslí) a minimapy, ukazatelů quest markerů na mapě - velká škoda, že NPC mi už nepopíší slovy, kde přesně mám hledat řešení daného úkolu, jako tomu bylo u skvostných prvotinách studia Piranha Bytes.
Dále hudba..ano, na hudbě nedělal Kai Rosenkranz a je to poznat, chybí mi ikonické znělky, které by se mi zapsali do paměti.
Veliký problém je překlad, který je opravdu do očí bíjící a špatný. Česká oficiální lokalizace je šílená! Kyklop se jmenuje KYKLOPOVÉ, klerik zase klerikové a tak bych mohl pokračovat přes další a další podivnosti.
Z mého výčtu se může zdát, že tato hra nestojí za pozornost milovníka her Gothic, Gothic 2 a první Risen, ale pozor!
Elex se vrací ke kapitolám a stejně jako u předchozích her, v první kapitole strávíte beztak více času, než ve všech zbylých dohromady - pokud chcete jako nezávislý splnit veškeré vedlejšáky :)) za což velké plus. Další plus je za Elex jakožto "hmotu" jenž velmi připomíná magickou rudu. :) Další plus je za 3 (4) frakce, které mají skvělé zasazení a rozdílnost. Celkový LORE je opravdu super, atmosféra hry se Vám po prvním pocitu divnosti zaryje pod kůži a hře začnete odpouštět i veškeré nedotaženosti v questech či příběhu, urychlené sekvence atd atd.
Vyhnu se spoilerům, ale první Elex působí jako skvělé zasazení do děje, vysvětlil jak se věci na planetě mají, vysvětlil zákony a mantinely hry a skvěle Vás jakožto hráče uvede do obrazu děje, podobně jako první Mass Effect.
Moc se mi líbí, že herní mapa není obrovská jako třetí Gothic či jiné moderní openworld RPG, je tu tedy možnost prozkoumat každý kout a necítit se u toho zbytečně jako třeba u Assassins Creed Origins. Piraně Vás za toto zkoumání odměňují -> lézt na budovy za pomoci JETPACKU se vyplatí.
Dále je tu systém emocí, neboli karmy který se taky povedl, jediná výtka je, že nevidím přesnou hodnotu mého systému Chladu, stejně tak nevidím počet zkušeností, které mám a které zbývají do dalšího levelu, proč?
Charaktery jsou napsány dobře a konečně jsem se dočkal zapamatovatelných přátel. Přes Durase neboli Diega až po šíleně vulgární Nasty/Zmiji :) zamiloval jsem si je. Jen mi tu chybí někdo ve stylu Xardase.
Hratelnost je gothicovská, hodně gothicovská a to se mi na hře líbí nejvíce. Poté příběh, atmosféra a lore celé hry. Velmi se těším na druhý díl, který je ve vývoji, jelikož Piranha Bytes dostali dotaci 150 000 eur na vývoj her. Jisté podivnosti a nedotaženosti lze pochopit, když studio sčítá cca 30 lidí.
Z počátku jsem se těšil, že po Elexu tu bude konečně Gothic 5 (nebo Gothic 4?), když jsem se ale dozvěděl, že dělají na druhém Elexu a Gothic zvažují až do budoucna, byl jsem zklamán.. tedy dokud jsem nedohrál první Elex, protože teď už se těším na pokračování!
Podobnosti: Elex mi připomíná mix Gothic, Mass Effect a zrezlé továrny jako by z oka vypadly hře Nier Automata.
Hře Elex uděluji 95/100 a stává se tak pro mě jedno z největších překvapení :) takové ošklivé káčátko))
Mé přání při oznámení Elex bylo, ať se studio Piranha Bytes vzpamatuje a vytvoří konečně pokračování serie Gothic! Studio PB mě poprvé zklamalo hrou Risen 2 - veliký odklon od jejich stylu - malé linearní/uličkovité ostrůvky, companioni, automapa, kompas.. no tohle není recenze na Risen 2, jen abych nastínil, jakou cestou se Piraně bohužel rozhodli vydat a proto jsem ke hře Elex přistupoval velmi skepticky a s nechutí! CHYBA!
Než se rozepíšu o Elex, rovnou řeknu, že Elex je nejlepší hra studia Piranha Bytes od Gothic 2: NOTR.
Začal bych tím špatným:
Elex zprvu působí nehezky, postavy jsou spíše ošklivé, hlavní hrdina nesympatický, animace též - úvodní sestřelení Jaxovo "stíhačky" mluví za vše.
Soubojový systém má achilovu patu v hitboxech! Nicméně pokud chcete, dá se to naučit! Na youtube jsou k dispozici slušné guidy.
Dále je tu všudypřítomná mlha - maximální dohled je tedy nutno upravit modem stažitelným na nexus mods. Dále jsem si musel upravit v .ini souboru světelnost "pochodní", protože v originále byly k ničemu.
Hodně zarážející je zezačátku i prostředí, kde z "fantasy" míst rázem vylezete na silnici a vzlétnete pomocí jetpacku na opodál stojící tank působí...divně... cca prvních deset hodin hry jsem se nemohl zbavit pocitu, že hraju německý béčko a jediné, co mě u hry drželo, byla láska ke Gothicu (ostatně tak to bylo i u Risen 2).
Opět je tu zjednodušení ve formě kompanionů, dostupné mapy (nečekejte kartografa, který Vám mapu prodá nebo dokreslí) a minimapy, ukazatelů quest markerů na mapě - velká škoda, že NPC mi už nepopíší slovy, kde přesně mám hledat řešení daného úkolu, jako tomu bylo u skvostných prvotinách studia Piranha Bytes.
Dále hudba..ano, na hudbě nedělal Kai Rosenkranz a je to poznat, chybí mi ikonické znělky, které by se mi zapsali do paměti.
Veliký problém je překlad, který je opravdu do očí bíjící a špatný. Česká oficiální lokalizace je šílená! Kyklop se jmenuje KYKLOPOVÉ, klerik zase klerikové a tak bych mohl pokračovat přes další a další podivnosti.
Z mého výčtu se může zdát, že tato hra nestojí za pozornost milovníka her Gothic, Gothic 2 a první Risen, ale pozor!
Elex se vrací ke kapitolám a stejně jako u předchozích her, v první kapitole strávíte beztak více času, než ve všech zbylých dohromady - pokud chcete jako nezávislý splnit veškeré vedlejšáky :)) za což velké plus. Další plus je za Elex jakožto "hmotu" jenž velmi připomíná magickou rudu. :) Další plus je za 3 (4) frakce, které mají skvělé zasazení a rozdílnost. Celkový LORE je opravdu super, atmosféra hry se Vám po prvním pocitu divnosti zaryje pod kůži a hře začnete odpouštět i veškeré nedotaženosti v questech či příběhu, urychlené sekvence atd atd.
Vyhnu se spoilerům, ale první Elex působí jako skvělé zasazení do děje, vysvětlil jak se věci na planetě mají, vysvětlil zákony a mantinely hry a skvěle Vás jakožto hráče uvede do obrazu děje, podobně jako první Mass Effect.
Moc se mi líbí, že herní mapa není obrovská jako třetí Gothic či jiné moderní openworld RPG, je tu tedy možnost prozkoumat každý kout a necítit se u toho zbytečně jako třeba u Assassins Creed Origins. Piraně Vás za toto zkoumání odměňují -> lézt na budovy za pomoci JETPACKU se vyplatí.
Dále je tu systém emocí, neboli karmy který se taky povedl, jediná výtka je, že nevidím přesnou hodnotu mého systému Chladu, stejně tak nevidím počet zkušeností, které mám a které zbývají do dalšího levelu, proč?
Charaktery jsou napsány dobře a konečně jsem se dočkal zapamatovatelných přátel. Přes Durase neboli Diega až po šíleně vulgární Nasty/Zmiji :) zamiloval jsem si je. Jen mi tu chybí někdo ve stylu Xardase.
Hratelnost je gothicovská, hodně gothicovská a to se mi na hře líbí nejvíce. Poté příběh, atmosféra a lore celé hry. Velmi se těším na druhý díl, který je ve vývoji, jelikož Piranha Bytes dostali dotaci 150 000 eur na vývoj her. Jisté podivnosti a nedotaženosti lze pochopit, když studio sčítá cca 30 lidí.
Z počátku jsem se těšil, že po Elexu tu bude konečně Gothic 5 (nebo Gothic 4?), když jsem se ale dozvěděl, že dělají na druhém Elexu a Gothic zvažují až do budoucna, byl jsem zklamán.. tedy dokud jsem nedohrál první Elex, protože teď už se těším na pokračování!
Podobnosti: Elex mi připomíná mix Gothic, Mass Effect a zrezlé továrny jako by z oka vypadly hře Nier Automata.
Hře Elex uděluji 95/100 a stává se tak pro mě jedno z největších překvapení :) takové ošklivé káčátko))
Pro: příběh, atmosféra, lore, charaktery, hratelnost
Proti: animace, hitboxy, mlha, osvětlení uvnitř budov a pochodně
Kosi..Riseny jsem projel všechny a tak jsem vskutku dlouho neváhal s novinkou ELEX od stejnejch autorů. Takovejchto otevřenejch RPG, jako padaj z dílny Piranha bytes, moc nevzniká a tak byl pro mě přímo hřích ELEX minout.
Prostředí světa se často celkem obměňuje a tak se neokouká moc brzo. Přesto jako problém lze asi vnímat rozlohu celé mapy - je velká. To je samozřejmě dobře, jenže ona ta mapa je často na okrajích už prostě odfláklá, nedodělaná a pokud autoři nezvládnou tak velké území udělat pečlivě, klidně si třeba něco mohli odpustit - především poušť, myslím si, ta se prostě nepovedla a narozdíl od zbytku lokací působí trochu jako pěst na oko. Jinak obecně feeling lokací je dobrej EDEN, XACOR nebo speciálně IGNADON se povedly.
Co se týče zvukové stránky - zmíním málo herců pro tunu charakterů - tentokrát jsem si tohoto častého RPG jevu všímal až moc často. Jinak hudba celkem dobrá (především v Ignadonu), ta akční však byla místy o třídu slabší. Celkově bych pochválil toho, kdo samply vytvářel - mnoho zvuků pro čvachtání, kroky, déšť - ale ti kdo je potom do hry implementovali, by zasloužili seknout přes prsty: Vichřice, která se spustí ve vteřině, neveditelný liják, některé povrchy neměly "zvuk kroku", jindy voda nečvachtala, vodopád nehučel, dabing - občas evidentně mluví nesprávná osoba a odpoví sama sobě na otázku atp.
Příběh
Svět zmítaný nepokoji poté, co civilizaci zničila kometa (před 200 lety) je skvělej nápad. Sice je zde pořád jakoby přítomná magie ala Gothic, ale už to není jako předtím - žádný města mrtvých, duchové, nějaký trapný pohádkový kletby nebo titáni - kdepak, nyní vše je to tak nějak realistický, syrový a nepohádkový a to musím pochválit.
Naštěstí se zde objevuje i několik tajemství, který hráč odhaluje a tak je rozhodně příběh tahounem v před. Moc rád jsem rozkryl tajemnství CALAANa, hledal tajemnou osobu Thoralda, objevoval identitu Hybrida nebo se dozvěděl o skutečné podstatě elexu. Příběh musím rozhodně pochválit. Jsou zde zvraty, mnoho věcí ovlivňuje další chování NPC, težko lze děj předvídat, myslím si. Třeba poté, co jsem zabil (přesněji byl napaden) Vévodu u ledové věže, opravdu po mě pak šla celá pevnost. Doslova.
Gameplay
Je to pořád to samý, tři frakce... Narozdíl od některých to ale nepovažuju za fail, ale naopak jsem rád, že tomu tak je, to je přece piranní standard! Questy většinou velmi hezky zpracovány - můžu si zpravidla vybrat pro koho a jak to celý vyřeším. Speciálně mě zaujalo pátrání po Callanovi dle fotek (bez značek na mapě!) s odměnou na konec - hádanka (a rozkrytí tohoto tajemství).
HUD
Hud lze zcela vypnout - udělal jsem to, přirozeně. Pak je ale mrzuté, že nikde v deníku není onformace o stavu života. Musel jsem pít lektvary dle odhadu.
Zamyšlění:
Nikdo si na toto, jak se zdá, moc nestěžuje - ale pokud jsem vypnul "user interface" v menu, nezobrazovalo se toho mnohem víc (stav života, zaměřovač).
Dedukce: zdá se mi, že to tedy všichni hráli s plným user interface - tak to bych si na třeba ten odpornej blikající výkřičník, kdykoliv nemám energii na úder sakra postěžoval!!!
Inventář
Je hrozně nepřehlednej - v obchodech se dělí věci pouze na: zbraně, zbroje a ostatní.
Není OPĚT zpracována váha poředmětů - unesu cokoliv, sběr čehokoli vítán, každou cektu si kdokoliv odkoupí a vyplatí mě z bezednýho měšce.
Vývoj postavy
Funguje - ale je to nepřehledné. Rozhodně jsem při úrovni 43 (kdy jsem hru dohrál) neměl ani polovinu skillů a to je dobře.
Přesvědčení
Nyní stav karmy blokuje některé příběhové volby! BRAVO!
Souboje
Souboje kontaktní jsou zpracovány hezky, bavilo mě to. Sekal jsem vše sekerou. (Trochu zvláštní, že nejlepší zbraň ve hře (Elliho sekera) získám ještě dřív než vstoupím do Frakce a nic ji až do konce hry (damage) nepřekoná. Nebo jsem minul zbrojnici Kleriků?) Na dálku jsem raději nepoužíval nic, nevím - ač jsem měl už lepší kvéry, abych usmrtil člověka, musel jsem mu dát tak 30 headshotů. Mysleli byste si, že přímý zásah granátometem do hlavy usmrtí běžného lidského nepřátele? Omyl. Možná jste páni autoři měli zůlstat u luků, pak to bylo zkousnutelný.
Co mi jaksi nesedlo, byly ty trysky - bylo totiž zábané hledat cestu bez nich. Krom tutoriální mise jsem je už ani jednou nepoužil. Můžu doporučit. Pak je třeba kaňony zdolávat s rozumem a pád ze skály se pak rovná smrti!
Teleporty
Takže, ani jednou jsem nepoužil teleport. Proč? Protože ta mapa a poflakování se po ní je to nejlepší a já prostě FASTTRAVEL nepoužívám. Přiznám se, že cesty byly poněkud zdlouhavé, přesto můžu říct - že teleporty jsou zde zbytečně. "Na co jsou mi kilometry mapy, lány lesů, když si ji pak projdu jen jednou?" Radši kdybyste chlapi zpracovali koně / káru. Samo-myslící mechy nejsou problém, letadla taky ne, vozidla samožřejmě ano.
Společníci
Nepoužíval jsem je - jen k tomu, abych splnil questy. Než jsem si troufnul sám zdolat ty konvertory v Abesse, musel jsem se sakra zocelit. Se společníky by to bylo na NORMAL patrně dost snadné...
Jinak jsem je zabíjel, jak to jen šlo (Duras, ten Alb), bohužel to moc nešlo. Raye bych odpravil okamžitě, na místě.
Jo a ten klerik - robot? To snad ten Bethesdí institut nakazil i piraně? Uf.
Summary
Hrtál jsem to dlouho - opravdu se tohle za dvacet hodin nedohraje. Poměr cena délka zde funguje.
Bavilo mě to až do konce.
Byla to výzva.
Teleporty ani trysky mě nikdo nenutil využívat.
Bylo co obejvovat a tajemství Elexu hra odkrývá opravdu až samotný závěr.
Svět byl neokoukanej a místy velmi hezky zpracovanej (přdevším Ignadon!)
Milý Piraně, zase je to nedodělaný, zas tam máte plno bugů a hloupostí, zase to není takový, jaký to mohlo bejt. Ale ELEX se vám prostě povedl a předchozí rozporuplný Riseny tohle dílo, myslím si, překonává.
90%
Prostředí světa se často celkem obměňuje a tak se neokouká moc brzo. Přesto jako problém lze asi vnímat rozlohu celé mapy - je velká. To je samozřejmě dobře, jenže ona ta mapa je často na okrajích už prostě odfláklá, nedodělaná a pokud autoři nezvládnou tak velké území udělat pečlivě, klidně si třeba něco mohli odpustit - především poušť, myslím si, ta se prostě nepovedla a narozdíl od zbytku lokací působí trochu jako pěst na oko. Jinak obecně feeling lokací je dobrej EDEN, XACOR nebo speciálně IGNADON se povedly.
Co se týče zvukové stránky - zmíním málo herců pro tunu charakterů - tentokrát jsem si tohoto častého RPG jevu všímal až moc často. Jinak hudba celkem dobrá (především v Ignadonu), ta akční však byla místy o třídu slabší. Celkově bych pochválil toho, kdo samply vytvářel - mnoho zvuků pro čvachtání, kroky, déšť - ale ti kdo je potom do hry implementovali, by zasloužili seknout přes prsty: Vichřice, která se spustí ve vteřině, neveditelný liják, některé povrchy neměly "zvuk kroku", jindy voda nečvachtala, vodopád nehučel, dabing - občas evidentně mluví nesprávná osoba a odpoví sama sobě na otázku atp.
Příběh
Svět zmítaný nepokoji poté, co civilizaci zničila kometa (před 200 lety) je skvělej nápad. Sice je zde pořád jakoby přítomná magie ala Gothic, ale už to není jako předtím - žádný města mrtvých, duchové, nějaký trapný pohádkový kletby nebo titáni - kdepak, nyní vše je to tak nějak realistický, syrový a nepohádkový a to musím pochválit.
Naštěstí se zde objevuje i několik tajemství, který hráč odhaluje a tak je rozhodně příběh tahounem v před. Moc rád jsem rozkryl tajemnství CALAANa, hledal tajemnou osobu Thoralda, objevoval identitu Hybrida nebo se dozvěděl o skutečné podstatě elexu. Příběh musím rozhodně pochválit. Jsou zde zvraty, mnoho věcí ovlivňuje další chování NPC, težko lze děj předvídat, myslím si. Třeba poté, co jsem zabil (přesněji byl napaden) Vévodu u ledové věže, opravdu po mě pak šla celá pevnost. Doslova.
Gameplay
Je to pořád to samý, tři frakce... Narozdíl od některých to ale nepovažuju za fail, ale naopak jsem rád, že tomu tak je, to je přece piranní standard! Questy většinou velmi hezky zpracovány - můžu si zpravidla vybrat pro koho a jak to celý vyřeším. Speciálně mě zaujalo pátrání po Callanovi dle fotek (bez značek na mapě!) s odměnou na konec - hádanka (a rozkrytí tohoto tajemství).
HUD
Hud lze zcela vypnout - udělal jsem to, přirozeně. Pak je ale mrzuté, že nikde v deníku není onformace o stavu života. Musel jsem pít lektvary dle odhadu.
Zamyšlění:
Nikdo si na toto, jak se zdá, moc nestěžuje - ale pokud jsem vypnul "user interface" v menu, nezobrazovalo se toho mnohem víc (stav života, zaměřovač).
Dedukce: zdá se mi, že to tedy všichni hráli s plným user interface - tak to bych si na třeba ten odpornej blikající výkřičník, kdykoliv nemám energii na úder sakra postěžoval!!!
Inventář
Je hrozně nepřehlednej - v obchodech se dělí věci pouze na: zbraně, zbroje a ostatní.
Není OPĚT zpracována váha poředmětů - unesu cokoliv, sběr čehokoli vítán, každou cektu si kdokoliv odkoupí a vyplatí mě z bezednýho měšce.
Vývoj postavy
Funguje - ale je to nepřehledné. Rozhodně jsem při úrovni 43 (kdy jsem hru dohrál) neměl ani polovinu skillů a to je dobře.
Přesvědčení
Nyní stav karmy blokuje některé příběhové volby! BRAVO!
Souboje
Souboje kontaktní jsou zpracovány hezky, bavilo mě to. Sekal jsem vše sekerou. (Trochu zvláštní, že nejlepší zbraň ve hře (Elliho sekera) získám ještě dřív než vstoupím do Frakce a nic ji až do konce hry (damage) nepřekoná. Nebo jsem minul zbrojnici Kleriků?) Na dálku jsem raději nepoužíval nic, nevím - ač jsem měl už lepší kvéry, abych usmrtil člověka, musel jsem mu dát tak 30 headshotů. Mysleli byste si, že přímý zásah granátometem do hlavy usmrtí běžného lidského nepřátele? Omyl. Možná jste páni autoři měli zůlstat u luků, pak to bylo zkousnutelný.
Co mi jaksi nesedlo, byly ty trysky - bylo totiž zábané hledat cestu bez nich. Krom tutoriální mise jsem je už ani jednou nepoužil. Můžu doporučit. Pak je třeba kaňony zdolávat s rozumem a pád ze skály se pak rovná smrti!
Teleporty
Takže, ani jednou jsem nepoužil teleport. Proč? Protože ta mapa a poflakování se po ní je to nejlepší a já prostě FASTTRAVEL nepoužívám. Přiznám se, že cesty byly poněkud zdlouhavé, přesto můžu říct - že teleporty jsou zde zbytečně. "Na co jsou mi kilometry mapy, lány lesů, když si ji pak projdu jen jednou?" Radši kdybyste chlapi zpracovali koně / káru. Samo-myslící mechy nejsou problém, letadla taky ne, vozidla samožřejmě ano.
Společníci
Nepoužíval jsem je - jen k tomu, abych splnil questy. Než jsem si troufnul sám zdolat ty konvertory v Abesse, musel jsem se sakra zocelit. Se společníky by to bylo na NORMAL patrně dost snadné...
Jinak jsem je zabíjel, jak to jen šlo (Duras, ten Alb), bohužel to moc nešlo. Raye bych odpravil okamžitě, na místě.
Jo a ten klerik - robot? To snad ten Bethesdí institut nakazil i piraně? Uf.
Summary
Hrtál jsem to dlouho - opravdu se tohle za dvacet hodin nedohraje. Poměr cena délka zde funguje.
Bavilo mě to až do konce.
Byla to výzva.
Teleporty ani trysky mě nikdo nenutil využívat.
Bylo co obejvovat a tajemství Elexu hra odkrývá opravdu až samotný závěr.
Svět byl neokoukanej a místy velmi hezky zpracovanej (přdevším Ignadon!)
Milý Piraně, zase je to nedodělaný, zas tam máte plno bugů a hloupostí, zase to není takový, jaký to mohlo bejt. Ale ELEX se vám prostě povedl a předchozí rozporuplný Riseny tohle dílo, myslím si, překonává.
90%
Pro: Volnost, obtížnost, námět, questy, přesvědčení postavy, příběh.
Proti: Zbytečné teleporty, místy nedodělaná mapa, bugy, HUD, inventář, zbraně na dálku.
GotregKdyž jsem zjistil, jak pěkný dárek jsem to k narozeninám dostal, měl jsem chuť hned zapnout počítač a začít instalovat. Avšak udržel jsem se a hru odložil na později, protože jsem měl zrovna rozehrané čtyři jiné. Právě na této hře mě od jejího prvního traileru zaujalo propojení klasického RPG se sci-fi střílečkou. Jak jsem následně mohl sám zjistit, vše bylo nad mé očekávání. Bál jsem se, že tyto dva žánry budou horko-těžko propojeny, ale opak byl pravdou.
Již od samého začátku hry jsem měl problém, neb jsem nevěděl, který úkol plnit, aby mě hned nezabili. Ať jsem se hnul kamkoliv všude byli silní nepřátele a já byl naopak slabý. Ale nevzdal jsem to a hledal si postupně slabé protivníky a zvládnutelné úkoly. Někdy to však nějakou tu chvilku opětovného načítání hry zabralo.
Jelikož jsem dlouho nehrál žádné RPG, zvolil jsem si v postupu dějové linie, že se přidám k berserkům, kteří používali běžné středověké zbraně. Vyznání berserků zakazuje využívat moderní technologie, které jsou napájeny elexem, neboť to považují za plýtvání. I přesto jsem občas využil moderní technologii a někdy jsem se kvůli tomu potýkal s nepříznivými následky v příběhové linii.
Specifické prostředí, které bylo propojeno s každou frakcí, bylo zajímavě ztvárněno a rád jsem všechna místa prolézal skrz na skrz, aby mi nic neuniklo. Hra mě zaujala a věřím, že si ji v budoucnu zahraji znovu. A tentokrát třeba za jinou frakci. Jsem zvědavý, zda-li hlavní dějová linie bude stejná, či jiná.
Již od samého začátku hry jsem měl problém, neb jsem nevěděl, který úkol plnit, aby mě hned nezabili. Ať jsem se hnul kamkoliv všude byli silní nepřátele a já byl naopak slabý. Ale nevzdal jsem to a hledal si postupně slabé protivníky a zvládnutelné úkoly. Někdy to však nějakou tu chvilku opětovného načítání hry zabralo.
Jelikož jsem dlouho nehrál žádné RPG, zvolil jsem si v postupu dějové linie, že se přidám k berserkům, kteří používali běžné středověké zbraně. Vyznání berserků zakazuje využívat moderní technologie, které jsou napájeny elexem, neboť to považují za plýtvání. I přesto jsem občas využil moderní technologii a někdy jsem se kvůli tomu potýkal s nepříznivými následky v příběhové linii.
Specifické prostředí, které bylo propojeno s každou frakcí, bylo zajímavě ztvárněno a rád jsem všechna místa prolézal skrz na skrz, aby mi nic neuniklo. Hra mě zaujala a věřím, že si ji v budoucnu zahraji znovu. A tentokrát třeba za jinou frakci. Jsem zvědavý, zda-li hlavní dějová linie bude stejná, či jiná.
GodOfTheSickElex je naprosto příšerná hra. Nevýrazný svět, kde není ani jedno zajímavé místo hodné prozkoumání. Vypadá to jak když se někdo vysere a pak do toho prdelí spadne. Nelogicky rozmístěné teleporty a neustále procházení stejných lokací. Vopruz od začátku až do konce.
Špatně vybalancovaný RPG systém a pomalý vývoj postavy. Přepálená obtížnost. Když úkoly díky silným protivníkům nejdou splnit ani po deseti hodinách od zadání, tak je asi něco špatně. Všichni včetně mutantů a příšer disponují nějakou formou útoku na dálku a trefí se i na 100 metrů. Souboje jsou zdlouhavé, nudné a celkově nefunkční. Pohyb neohrabaný a gang bang nablízko nehratelný. Toporné postavy. Stále stejné ksichty. Animace hnus.
Ze zabitého nepřítele nelze sebrat jeho zbraně a zbroj. Pouze malé množství peněz a zbytečné harampádí jako je vidlička. Zkušenostní body mizivé, takže je ztráta času vůbec někoho zabíjet. Většina úkolů má klišoidní povahu -pocem, kam deš, zabij, přines, hop sem, aport, pac a čus.
Nepřehledný inventář a deník. A ještě k tomu špatně ovladatelný. Prakticky nulová finanční odměna za plnění úkolů a s ní spojený neustálý nedostatek peněz. Když mi šéf Bersekrů jako odměnu za několika hodinovou práci řekl, že mám dovoleno nakupovat v jejich obchodě, tak mi už došla trpělivost. V kapse jsem měl šest litrů a celá výbava stála 30. Kde jsem to měl vzít? Trainer volá...
K dohrání mě přiměl pouze slušně vyprávěný a napsaný příběh. Nakonec to nebylo ani tak dlouhé - 20 hodin. Nesplněných úkolů mi zbylo jen pár. Co tam mohl někdo dělat přes 50? Netuším.
Pochválit se musí ještě dobrá optimalizace. FPS je stabilní, nikde nic nedoskakuje a nahrávání je rychlé. Občas se někde vynořil menší bug, ale stačilo zmáčknout kouzelné tlačítko quickload a během pár vteřin byl pryč. Facka pro všechny idioty, kteří quicksave považují začít kazící herní zážitek.
To nic nemění na tom, že Elex je naprosto příšerná hra. Vedle Zaklínače a Kingdom Come působí jako čerstvě nalezená vykopávka z dob minulých. Jsem zvědavý, jak bude vypadat Elder Scrolls 6. Protože brakové RPG vyčpělého typu jako je Elex už nikdy víc.
Špatně vybalancovaný RPG systém a pomalý vývoj postavy. Přepálená obtížnost. Když úkoly díky silným protivníkům nejdou splnit ani po deseti hodinách od zadání, tak je asi něco špatně. Všichni včetně mutantů a příšer disponují nějakou formou útoku na dálku a trefí se i na 100 metrů. Souboje jsou zdlouhavé, nudné a celkově nefunkční. Pohyb neohrabaný a gang bang nablízko nehratelný. Toporné postavy. Stále stejné ksichty. Animace hnus.
Ze zabitého nepřítele nelze sebrat jeho zbraně a zbroj. Pouze malé množství peněz a zbytečné harampádí jako je vidlička. Zkušenostní body mizivé, takže je ztráta času vůbec někoho zabíjet. Většina úkolů má klišoidní povahu -pocem, kam deš, zabij, přines, hop sem, aport, pac a čus.
Nepřehledný inventář a deník. A ještě k tomu špatně ovladatelný. Prakticky nulová finanční odměna za plnění úkolů a s ní spojený neustálý nedostatek peněz. Když mi šéf Bersekrů jako odměnu za několika hodinovou práci řekl, že mám dovoleno nakupovat v jejich obchodě, tak mi už došla trpělivost. V kapse jsem měl šest litrů a celá výbava stála 30. Kde jsem to měl vzít? Trainer volá...
K dohrání mě přiměl pouze slušně vyprávěný a napsaný příběh. Nakonec to nebylo ani tak dlouhé - 20 hodin. Nesplněných úkolů mi zbylo jen pár. Co tam mohl někdo dělat přes 50? Netuším.
Pochválit se musí ještě dobrá optimalizace. FPS je stabilní, nikde nic nedoskakuje a nahrávání je rychlé. Občas se někde vynořil menší bug, ale stačilo zmáčknout kouzelné tlačítko quickload a během pár vteřin byl pryč. Facka pro všechny idioty, kteří quicksave považují začít kazící herní zážitek.
To nic nemění na tom, že Elex je naprosto příšerná hra. Vedle Zaklínače a Kingdom Come působí jako čerstvě nalezená vykopávka z dob minulých. Jsem zvědavý, jak bude vypadat Elder Scrolls 6. Protože brakové RPG vyčpělého typu jako je Elex už nikdy víc.
PaulVůči Elexu jsem byl hodně skeptický, z trailerů a gameplay videí vypadal po všech stránkách hrozně. Po vydání samozřejmě klasické stěžování lidí na bugy, takže jsem si počkal až to Piraně dodělají. Což bylo dobrým rozhodnutím, na prakticky žádné masařky jsem nenarazil - vybavuje se mi jen občas nesedící dialog, kdy Jax - hlavní protagonista - řekne něco, co měla říct postava, se kterou mluví..působí to bizarně, ale nestalo se to víc jak pětkrát za 70 hodin hraní.
Po technické stránce si kritiku zaslouží opravdu špatné hitboxy v soubojích, bohužel to už je tak nějak u piraních her zvyk. Souboje mě jinak docela bavily, ikdyž rozhodně nejsou důvodem proč Elex hrát (to ostatně platí o všech piranních produkcí). Na výběr je klasické melee (používal jsem nejčastěji, nejdřív sekery, pak meče, jednoruč i obouruč), magie (dle nálady, zábavná kouzla se najdou), střelné zbraně (až na plamenomet a občasnou brokovnici jsem ignoroval) a klerikové - jedna ze tří frakcí - mají i nějakou PSI mind control, ale nehrál jsem za ně, takže k tomu nebyl přístup.
Proč se mi Elex nakonec tak líbil? Má tu specifickou Gothicovskou atmosféru. Svět je sice mnohem rozsáhlejší a spíš srovnatelný s tím z G3 (také je rozdělen na poušť, zeleň, sibiř a jako bonus post-apo oblast dopadu meteoritu), ale handcrafted feeling si udržuje. To prozkoumávání zde má to kouzlo, kdy si řeknu "támhle je opuštěnej barák, co tam asi bude?", a většinou je ta zvědavost odměněna, ať už nějakým lootem, questem či lore. Z hlediska explorace je ale v Elexu pár nedostatků, jež si zaslouží zmínit:
- absence fog of war na mapě, takže není jednoduše možné vědět, co už člověk prozkoumal
- přítomnost minimapy, která paradoxně nic neukazuje, kromě..
- quest markerů, na které je v questech kladen přílišný důraz, quest zadání většinou neobsahují dostatečné info
- přílišný důraz na fast travel teleportéry, hlavně v pozdější části hry
Těchto nedostatků je škoda. Na druhou stranu, příjemnou novou feature je jetpack, který funguje lépe než jsem čekal a svobodu pohybu razantně rozšiřuje.
Piraně to udělaly vyčůraně, když první osídlení, které hráč objeví, je Goliet - fantasy vesnička jak z Gothicu dvojky. Člověk se tam hned cítí tak nějak doma, začne plnit všelijaké úkoly, z nichž některé jsou jednoduchoučké (vytrhej tuří...tedy vodní plevel), jiné jsou složitější a místy i příjemně provázané až větvené - například:
-dostanete za úkol vyšetřit vraždu, dostanete seznam podezřelých. Během vyšetřování zjistíte, že vraždu spáchal váš společník a zadavatel úkolu . Můžete ho vydat, ale přijdete o společníka, nebo to můžete svést na někoho anonymního z venku (což vám moc reputaci nezlepší), nebo vraždu svést na někoho jiného a zabít ho, ikdyž víte že je nevinný
- Berserker (člen první frakce kterou potkáte, to jsou ti vesničané co opovrhují technologií) vám dá úkol zabít člena Psanců (druhá frakce, jestli jste viděli Mad Max 2 tak víte kde je inspirace), který se potuluje v dané oblasti. Když ho najdete a popovídáte si s ním, zjistíte, že mu ten Berserker prodával zabanovanou technologii, což je v jejich společnosti porušení zákona. Psanec chce, aby s ním ten Berserker obchodoval dál, ale Berserker se bojí, že to někdo zjistí. No a zase několik možností co udělat, zabiju Psance? Přinutím Berserkera, aby obchodoval dál? Nahlásím všechno autoritám? Každá možnost má nějakou konsekvenci, ať už finanční, reputační nebo i příběhovou.
Takových questů, jež se dají plnit různými způsoby je zde (vzhledem k rozsáhlosti hry) překvapivě docela dost, a je to upřímně o ligu výše než questy např. v overhyped Horizonu.
Samotný příběh je...průměr. Neurazil ani neoslnil, ale Jax mě bavil a je tu vidět snaha o nějaký posun - za své putování např. potkáte docela dost postav, které se k Jaxovi jsou ochotné přidat a můžete je tahat sebou, každá má nějaký svůj osobní quest skoro jak v Mass Effectu a občas se dokonce zapojují do dialogů s ostatními NPC (které i reagují zpět, nextgen). Pobavila hlavně Nasty (věděl jsem, že je ta pravá, když nazvala mou vybranou frakci "treefucking assbags") a Ray, alias scoundrel with heart of gold (Piraně mají rády archetypy).
Co musím pochválit je závěr, ne že by mě nějak oslnil příběhově, ale konečně si s ním dali tvůrci trochu práci a není to 30 vteřinové plivnutí do obličeje jako v Risenu 3. Dokonce zde jsou i ending slides jak z Falloutu.
Je zajímavé srovnat si takhle v hlavě zážitek z Elexu s Mass Effectem Andromeda a Horizonem. Obě výše zmíněné mají lepší souboje, mnohem lepší grafiku, animace...ale Elex mě přesto bavil o kousek víc..nepůsobí tak moc jako theme park, má výraznější atmosféru a i s průměrným scénářem, zajímavější questy. Že Piraně recyklují 10 let starý engine jsem jim ochotný odpustit, přeci jen, dělají to ve třiceti lidech s desetinovým rozpočtem, a alespoň ho za tu dobu dotáhli do stavu, kdy hra za 70 hodin nespadla a framerate neklesl pod 60.
Pár screenů na závěr:
Kaňony
Lighthouse
Under the Dome
Caves
Clerics
Snowstorm
Po technické stránce si kritiku zaslouží opravdu špatné hitboxy v soubojích, bohužel to už je tak nějak u piraních her zvyk. Souboje mě jinak docela bavily, ikdyž rozhodně nejsou důvodem proč Elex hrát (to ostatně platí o všech piranních produkcí). Na výběr je klasické melee (používal jsem nejčastěji, nejdřív sekery, pak meče, jednoruč i obouruč), magie (dle nálady, zábavná kouzla se najdou), střelné zbraně (až na plamenomet a občasnou brokovnici jsem ignoroval) a klerikové - jedna ze tří frakcí - mají i nějakou PSI mind control, ale nehrál jsem za ně, takže k tomu nebyl přístup.
Proč se mi Elex nakonec tak líbil? Má tu specifickou Gothicovskou atmosféru. Svět je sice mnohem rozsáhlejší a spíš srovnatelný s tím z G3 (také je rozdělen na poušť, zeleň, sibiř a jako bonus post-apo oblast dopadu meteoritu), ale handcrafted feeling si udržuje. To prozkoumávání zde má to kouzlo, kdy si řeknu "támhle je opuštěnej barák, co tam asi bude?", a většinou je ta zvědavost odměněna, ať už nějakým lootem, questem či lore. Z hlediska explorace je ale v Elexu pár nedostatků, jež si zaslouží zmínit:
- absence fog of war na mapě, takže není jednoduše možné vědět, co už člověk prozkoumal
- přítomnost minimapy, která paradoxně nic neukazuje, kromě..
- quest markerů, na které je v questech kladen přílišný důraz, quest zadání většinou neobsahují dostatečné info
- přílišný důraz na fast travel teleportéry, hlavně v pozdější části hry
Těchto nedostatků je škoda. Na druhou stranu, příjemnou novou feature je jetpack, který funguje lépe než jsem čekal a svobodu pohybu razantně rozšiřuje.
Piraně to udělaly vyčůraně, když první osídlení, které hráč objeví, je Goliet - fantasy vesnička jak z Gothicu dvojky. Člověk se tam hned cítí tak nějak doma, začne plnit všelijaké úkoly, z nichž některé jsou jednoduchoučké (vytrhej tuří...tedy vodní plevel), jiné jsou složitější a místy i příjemně provázané až větvené - například:
-dostanete za úkol vyšetřit vraždu, dostanete seznam podezřelých. Během vyšetřování zjistíte, že vraždu spáchal váš společník a zadavatel úkolu . Můžete ho vydat, ale přijdete o společníka, nebo to můžete svést na někoho anonymního z venku (což vám moc reputaci nezlepší), nebo vraždu svést na někoho jiného a zabít ho, ikdyž víte že je nevinný
- Berserker (člen první frakce kterou potkáte, to jsou ti vesničané co opovrhují technologií) vám dá úkol zabít člena Psanců (druhá frakce, jestli jste viděli Mad Max 2 tak víte kde je inspirace), který se potuluje v dané oblasti. Když ho najdete a popovídáte si s ním, zjistíte, že mu ten Berserker prodával zabanovanou technologii, což je v jejich společnosti porušení zákona. Psanec chce, aby s ním ten Berserker obchodoval dál, ale Berserker se bojí, že to někdo zjistí. No a zase několik možností co udělat, zabiju Psance? Přinutím Berserkera, aby obchodoval dál? Nahlásím všechno autoritám? Každá možnost má nějakou konsekvenci, ať už finanční, reputační nebo i příběhovou.
Takových questů, jež se dají plnit různými způsoby je zde (vzhledem k rozsáhlosti hry) překvapivě docela dost, a je to upřímně o ligu výše než questy např. v overhyped Horizonu.
Samotný příběh je...průměr. Neurazil ani neoslnil, ale Jax mě bavil a je tu vidět snaha o nějaký posun - za své putování např. potkáte docela dost postav, které se k Jaxovi jsou ochotné přidat a můžete je tahat sebou, každá má nějaký svůj osobní quest skoro jak v Mass Effectu a občas se dokonce zapojují do dialogů s ostatními NPC (které i reagují zpět, nextgen). Pobavila hlavně Nasty (věděl jsem, že je ta pravá, když nazvala mou vybranou frakci "treefucking assbags") a Ray, alias scoundrel with heart of gold (Piraně mají rády archetypy).
Co musím pochválit je závěr, ne že by mě nějak oslnil příběhově, ale konečně si s ním dali tvůrci trochu práci a není to 30 vteřinové plivnutí do obličeje jako v Risenu 3. Dokonce zde jsou i ending slides jak z Falloutu.
Je zajímavé srovnat si takhle v hlavě zážitek z Elexu s Mass Effectem Andromeda a Horizonem. Obě výše zmíněné mají lepší souboje, mnohem lepší grafiku, animace...ale Elex mě přesto bavil o kousek víc..nepůsobí tak moc jako theme park, má výraznější atmosféru a i s průměrným scénářem, zajímavější questy. Že Piraně recyklují 10 let starý engine jsem jim ochotný odpustit, přeci jen, dělají to ve třiceti lidech s desetinovým rozpočtem, a alespoň ho za tu dobu dotáhli do stavu, kdy hra za 70 hodin nespadla a framerate neklesl pod 60.
Pár screenů na závěr:
Kaňony
Lighthouse
Under the Dome
Caves
Clerics
Snowstorm
ad142Jedno staré príslovie hovorí: Majster šuster, drž sa svojho kopyta. Takto trefne je naznačené, že ľudská skúsenosť vždy radí, aby sa každý venoval tomu, čo mu ide najlepšie. A vývojárskemu štúdiu Piranha Bytes od samého začiatku fungovali najlepšie čistokrvné RPG s otvoreným svetom a silnými charaktermi, ktoré v ňom vystupovali. Kedykoľvek sa od tohto svojho konceptu odchýlili, vždy to začalo škrípať. Najlepším príkladom je určite tretí diel Gothicu, ktorý bol iste najočakávanejšou hrou tohto štúdia v jeho histórii, ale silné postavy v ňom boli odsunuté do úzadia.
Rukopis autorov trilógie Gothic musí každý, kto nejakú hru od nich hral, cítiť v Elexe takmer okamžite. Znova začínate s pevne danou postavou a opäť začínate takmer od nuly. Máte iba základnú výbavu a ocitáte sa vo svete, o ktorom neviete vôbec nič. Vašimi prvými protivníkmi budú opäť zvláštne zvieratká, pripomínajúce „gothickovské“ krysokrty a mrchožrúty a opäť vás rozsekajú ako malého chlapca. Svet je úplne voľný, prístupný, avšak aby ste ho mohli v pohode skúmať, na to zabudnite. Vaša postava je tak prekvapujúco slabá, že budete radšej utekať aj pred tou najslabšou príšerkou a keď dorazíte na prvé bezpečné miesto, tak si úľavou vydýchnete. Toto nie je relatívne milosrdný svet série The Elder Scrolls. Tam vám vývojári dajú skoro ihneď nejakého spoločníka, čo vám uľahčí začiatok, alebo prispôsobia úvodné príšery vášmu nízkemu levelu. Toto je nemilosrdný, až krutý svet ELEXu, kde je potrestaná aj tá najmenšia chyba a kde vaše sebavedomie je od začiatku zašlapané do prachu. Je na vás, aby ste ho len pomaly a ťažko zase zdvíhali zo zeme.
Magelan bola planéta v mnohom pripomínajúca našu súčasnú Zem s našou dnešnou civilizáciou. Všetko fungovalo relatívne v poriadku, ľudstvo zaznamenávalo pokrok a tak pretrvávajúce problémy sa dali prehliadať. Avšak odrazu prišiel nečakaný úder z vesmíru. Úder kométy. Nepremenila síce planétu na hromadu trosiek, ale spôsobila, že sa úplne rozpadli všetky sociálne a spoločenské štruktúry. A v takýchto dobách sa všetky, dovtedy skryté ľudské neresti prejavia naplno. Tí ktorí prežili, museli ešte prežiť aj následnú občiansku vojnu, ktorú stále pripomínajú všadeprítomné vraky zničených tankov a opustené zákopy. No aj potom zostali uväznení v ďalších bojoch. Tentoraz v boji o vlastné prežitie a v boji o to, ako naložiť s ďalším osudom planéty. V centre tohto zápasu sa však tentoraz už nachádza nový prvok – nazvaný ELEX. To je vzácna surovina, ktorá dorazila s kométou a ktorá ako keby chcela dať druhú šancu ľudstvu. ELEX má totiž priam zázračné vlastnosti, keďže dokáže otvoriť dvere mágii, poháňať stroje, alebo pretvarovať život do nových, odlišných foriem.
Z trosiek civilizácie sa tak aj vďaka ELEXu postupne sformovali štyri frakcie: Albovia, Berserkovia, Klerici a Psanci. Vaša postava, veliteľ Jax patrí síce k najsilnejšej frakcii Albov, avšak hneď na začiatku je zradený vlastnými, havaruje a tak mu nezostáva nič iné, len sa pridať k niektorej zo zvyšných troch. A práve tu, u popise jednotlivých frakcií je silne cítiť rukopis Piranha Bytes. Žiadna z nich totiž nie je vôbec ideálna a voči každej budete mať zrejme viacero výhrad. Napríklad frakcia berserkov, ktorú navštívite asi prvú, keďže jej sídlo sa nachádza na území vašej havárie. Beskerkovia sú zdanlivo sympatickí, keďže hlásajú, že planéta Megalan sa má vrátiť k pôvodnej prírode a pôvodným princípom. Snažia sa ju znovu zalesniť a chovajú sa veľmi ohľaduplne k prírode. Má to však aj odvrátenú stránku. Berserkovia až príliš fanaticky odmietajú akúkoľvek techniku a vyžadujú prísne dodržiavanie ich zásad. Akýkoľvek, aj ten najmenší prehrešok voči ich filozofii sa trestá vyhnanstvom a tak svojim fanatizmom a umelým spiatočníctvom až príliš pripomínajú nejakú náboženskú sektu.
Podobne sú na tom aj takzvaní klerici. Tí sa zase snažia o maximálne využitie techniky a ich hlavnou snahou je vytvorenie supermodernej armády s využitím bojových mechov, laserových, či plazmových zbraní, alebo o umenie sugescie. V normálnom svete by ste si zrejme povedali, že snaha o maximálny pokrok oblasti vedy a techniky nejde ruka v ruke s nejakým náboženstvom, ale vo svete ELEXu je všetko inak. Klerici vzývajú akúsi mystickú bytosť Calaana, ktorá má aj svojho proroka a všetci ich vodcovia sú zároveň aj nábožensky zameraní. Plnenie úloh pre klerikov teda zahŕňa okrem opravovania chybných čipov pre ich supermoderné zbrane, aj vykonanie púte po svätyniach či test zo znalostí ich náboženstva.
Keď vám teda nevoňajú nejaké dogmy, aké vzývajú berskerkovia alebo aj klerici, logickou voľbou pre vás by mohli byť takzvaní odpadlíci, žijúci v púštnej oblasti. Tí sa živia rabovaním, kšeftovaním so starými artefaktami a distribúciou novej drogy, takisto pochádzajúcej z ELEXu. Vyvrhelovia z púšte, akoby vystrihnutí z hry Mad Max vyzerajú na prvý pohľad ako slobodní anarchisti, žijúci voľným životom bez autorít, ale aj u nich je opak pravdou. Nad nimi totiž vládne tvrdou, až diktátorskou rukou jedinec, ktorý sa nechá nazývať ako Vojvoda a vďaka svojim bandám si podmaňuje jednu nezávislú usadlosť za druhou. Ku komu sa teda pridať? Táto voľba je len na vás a vedzte, že slovo voľba dominuje vlastne celej hre.
Vždy máte totiž možnosť voľby. Pri plnení úloh môžete zadávateľovi sľúbiť že ju splníte presne podľa jeho pokynov, ale tvorcovia vám vždy dajú možnosť ako zadávateľa aj podviesť. Či už len pri takom roznášaní jedla, keď ho neroznesiete tak ako ste mali a časť ho predáte, aby ste sa obohatili. Alebo vás druhá strana presvedčí, že robíte chybu, plníte nesprávne príkazy a mali by ste počúvať jeho. Čo urobíte? Bude mať vaše rozhodnutie následky? A keď sa príde na váš podvod, bude vám odpustené? Takéto dilemy budete pri plnení úloh riešiť takmer neustále a je to ďalší bod, u ktorého cítiť rukopis Piranha Bytes.
V čom sa však toto štúdio výrazne posunulo, je rozprávanie pozadia udalostí dopadu kométy a rozvíjanie herného lore. Lore v sérii Gothic ani v Risen nikdy nebolo také rozvinuté a bohaté ako v iných, konkurenčných RPG hrách, ale v ELEXe je to všetko už iné. Piranha Bytes ma tu prekvapili zakomponovaním rôznych a početných správ, ktoré nachádzate zo starého sveta. Sú často veľmi emotívne a zaujímavo opisujú udalosti a pocity ľudí tesne pred katastrofou. Vývojári sa zrejme inšpirovali nielen inými RPG, ale aj adventúrami, ktoré pozadie príbehu často opisujú početnými zápiskami. Toto bolo pre mňa veľmi príjemným prekvapením.
ELEX je v podstate zvláštna hra. Od začiatku k nej pristupujete s istou dávkou nedôvery, či tento mix fantasy, sci-fi a post-apo prvkov bude fungovať a navyše vás od začiatku schladí nepríjemnou náročnosťou. Avšak keď vydržíte, tak vás začne chytať do svojich osídiel a následne zisťujete, že tento podivný svet má svoju logiku a tvrdý systém levelovania vás vlastne odmeňuje za vytrvalosť. Skutočne máte pocit, že ste sa ocitli v nemilosrdnom svete a skutočne máte radosť z každého poskočenia vašej postavy o jediný level. To sú staré a osvedčené princípy hier série Gothic na ktorých ELEX stavia rovnako, ako na osvedčenom hernom engine, ktorý Pirane používajú už vyše desať rokov.
Vizuál je na tom rovnako ako samotná hrateľnosť a herné mechaniky. Na prvý pohľad vás určite neohúri a kostrbatá práca z inventárom a sparťansky strohá mapa vás dokonca iste nenadchne. Aj pohyb postavy má veľmi ďaleko k ladnosti pohybov, na aké sú zvyknutí hráči hier typu Dark Souls. Navyše jetpack, ktorý Jax používa na to, aby sa dostal prakticky kamkoľvek vyzerá trošku smiešne a nepatrične. Najmä keď ho bez problémov a bez výčitiek svedomia používa aj váš spoločník od berserkov, ktorý by inak mal techniku striktne odmietať. Keď však prekúsnete tento úvod a dáte hre šancu, odrazu všetko uvidíte v inom svetle. Krajina je zaujímavá, plná prekvapení, modely postáv sú už dávno oveľa lepšie a detailnejšie, než kreatúry z Gothicu 3 a prastarý engine je za tie roky už vyladený takmer k dokonalosti. Za 111 hodín hrania mi hra spadla iba párkrát raz a jej načítanie bolo vždy veľmi rýchle a spoľahlivé. Nenarazil som na žiadny vážnejší bug a občasné menšie zasekávanie postáv a nevýznamné chyby skriptov, ktoré vedú k nechtiac humorným situáciám u veľkých RPG bez problémov ignorujem.
Takže odporučiť ELEX alebo nie? Záleží na tom, aký ste typ hráča. Či si chcete pri hrách užiť rýchlu, krátku a nenáročnú zábavu, alebo máte radi silný, emotívny príbeh. V tomto prípade ELEX radšej ignorujte. Ak ste však typ hráča, ktorý sa rád ponorí do premyslene vytvoreného a hlbokého sveta plného morálnych volieb a nemá problém absolvovať stovky náročných a frustrujúcich súbojov, tak ide o hru práve pre vás. Je to hra, ktorej kúzlo a kvalita sú skryté hlboko ako diamant, ktorý sa musí ťažko dobíjať z lona tvrdých skál. Keď vám toto dobíjanie stojí za to a máte čas a trpezlivosť, budete odmenení. No keď hľadáte rýchlu zábavu a ste zvyknutý každou hrou skôr prefrčať, bude to pre vás skôr strata času. Tak jednoduché to vlastne je. ELEX je každopádne výborná hra. Len bohužiaľ až príliš dlho trvá, kým to zistíte a naplno oceníte…
Rukopis autorov trilógie Gothic musí každý, kto nejakú hru od nich hral, cítiť v Elexe takmer okamžite. Znova začínate s pevne danou postavou a opäť začínate takmer od nuly. Máte iba základnú výbavu a ocitáte sa vo svete, o ktorom neviete vôbec nič. Vašimi prvými protivníkmi budú opäť zvláštne zvieratká, pripomínajúce „gothickovské“ krysokrty a mrchožrúty a opäť vás rozsekajú ako malého chlapca. Svet je úplne voľný, prístupný, avšak aby ste ho mohli v pohode skúmať, na to zabudnite. Vaša postava je tak prekvapujúco slabá, že budete radšej utekať aj pred tou najslabšou príšerkou a keď dorazíte na prvé bezpečné miesto, tak si úľavou vydýchnete. Toto nie je relatívne milosrdný svet série The Elder Scrolls. Tam vám vývojári dajú skoro ihneď nejakého spoločníka, čo vám uľahčí začiatok, alebo prispôsobia úvodné príšery vášmu nízkemu levelu. Toto je nemilosrdný, až krutý svet ELEXu, kde je potrestaná aj tá najmenšia chyba a kde vaše sebavedomie je od začiatku zašlapané do prachu. Je na vás, aby ste ho len pomaly a ťažko zase zdvíhali zo zeme.
Magelan bola planéta v mnohom pripomínajúca našu súčasnú Zem s našou dnešnou civilizáciou. Všetko fungovalo relatívne v poriadku, ľudstvo zaznamenávalo pokrok a tak pretrvávajúce problémy sa dali prehliadať. Avšak odrazu prišiel nečakaný úder z vesmíru. Úder kométy. Nepremenila síce planétu na hromadu trosiek, ale spôsobila, že sa úplne rozpadli všetky sociálne a spoločenské štruktúry. A v takýchto dobách sa všetky, dovtedy skryté ľudské neresti prejavia naplno. Tí ktorí prežili, museli ešte prežiť aj následnú občiansku vojnu, ktorú stále pripomínajú všadeprítomné vraky zničených tankov a opustené zákopy. No aj potom zostali uväznení v ďalších bojoch. Tentoraz v boji o vlastné prežitie a v boji o to, ako naložiť s ďalším osudom planéty. V centre tohto zápasu sa však tentoraz už nachádza nový prvok – nazvaný ELEX. To je vzácna surovina, ktorá dorazila s kométou a ktorá ako keby chcela dať druhú šancu ľudstvu. ELEX má totiž priam zázračné vlastnosti, keďže dokáže otvoriť dvere mágii, poháňať stroje, alebo pretvarovať život do nových, odlišných foriem.
Z trosiek civilizácie sa tak aj vďaka ELEXu postupne sformovali štyri frakcie: Albovia, Berserkovia, Klerici a Psanci. Vaša postava, veliteľ Jax patrí síce k najsilnejšej frakcii Albov, avšak hneď na začiatku je zradený vlastnými, havaruje a tak mu nezostáva nič iné, len sa pridať k niektorej zo zvyšných troch. A práve tu, u popise jednotlivých frakcií je silne cítiť rukopis Piranha Bytes. Žiadna z nich totiž nie je vôbec ideálna a voči každej budete mať zrejme viacero výhrad. Napríklad frakcia berserkov, ktorú navštívite asi prvú, keďže jej sídlo sa nachádza na území vašej havárie. Beskerkovia sú zdanlivo sympatickí, keďže hlásajú, že planéta Megalan sa má vrátiť k pôvodnej prírode a pôvodným princípom. Snažia sa ju znovu zalesniť a chovajú sa veľmi ohľaduplne k prírode. Má to však aj odvrátenú stránku. Berserkovia až príliš fanaticky odmietajú akúkoľvek techniku a vyžadujú prísne dodržiavanie ich zásad. Akýkoľvek, aj ten najmenší prehrešok voči ich filozofii sa trestá vyhnanstvom a tak svojim fanatizmom a umelým spiatočníctvom až príliš pripomínajú nejakú náboženskú sektu.
Podobne sú na tom aj takzvaní klerici. Tí sa zase snažia o maximálne využitie techniky a ich hlavnou snahou je vytvorenie supermodernej armády s využitím bojových mechov, laserových, či plazmových zbraní, alebo o umenie sugescie. V normálnom svete by ste si zrejme povedali, že snaha o maximálny pokrok oblasti vedy a techniky nejde ruka v ruke s nejakým náboženstvom, ale vo svete ELEXu je všetko inak. Klerici vzývajú akúsi mystickú bytosť Calaana, ktorá má aj svojho proroka a všetci ich vodcovia sú zároveň aj nábožensky zameraní. Plnenie úloh pre klerikov teda zahŕňa okrem opravovania chybných čipov pre ich supermoderné zbrane, aj vykonanie púte po svätyniach či test zo znalostí ich náboženstva.
Keď vám teda nevoňajú nejaké dogmy, aké vzývajú berskerkovia alebo aj klerici, logickou voľbou pre vás by mohli byť takzvaní odpadlíci, žijúci v púštnej oblasti. Tí sa živia rabovaním, kšeftovaním so starými artefaktami a distribúciou novej drogy, takisto pochádzajúcej z ELEXu. Vyvrhelovia z púšte, akoby vystrihnutí z hry Mad Max vyzerajú na prvý pohľad ako slobodní anarchisti, žijúci voľným životom bez autorít, ale aj u nich je opak pravdou. Nad nimi totiž vládne tvrdou, až diktátorskou rukou jedinec, ktorý sa nechá nazývať ako Vojvoda a vďaka svojim bandám si podmaňuje jednu nezávislú usadlosť za druhou. Ku komu sa teda pridať? Táto voľba je len na vás a vedzte, že slovo voľba dominuje vlastne celej hre.
Vždy máte totiž možnosť voľby. Pri plnení úloh môžete zadávateľovi sľúbiť že ju splníte presne podľa jeho pokynov, ale tvorcovia vám vždy dajú možnosť ako zadávateľa aj podviesť. Či už len pri takom roznášaní jedla, keď ho neroznesiete tak ako ste mali a časť ho predáte, aby ste sa obohatili. Alebo vás druhá strana presvedčí, že robíte chybu, plníte nesprávne príkazy a mali by ste počúvať jeho. Čo urobíte? Bude mať vaše rozhodnutie následky? A keď sa príde na váš podvod, bude vám odpustené? Takéto dilemy budete pri plnení úloh riešiť takmer neustále a je to ďalší bod, u ktorého cítiť rukopis Piranha Bytes.
V čom sa však toto štúdio výrazne posunulo, je rozprávanie pozadia udalostí dopadu kométy a rozvíjanie herného lore. Lore v sérii Gothic ani v Risen nikdy nebolo také rozvinuté a bohaté ako v iných, konkurenčných RPG hrách, ale v ELEXe je to všetko už iné. Piranha Bytes ma tu prekvapili zakomponovaním rôznych a početných správ, ktoré nachádzate zo starého sveta. Sú často veľmi emotívne a zaujímavo opisujú udalosti a pocity ľudí tesne pred katastrofou. Vývojári sa zrejme inšpirovali nielen inými RPG, ale aj adventúrami, ktoré pozadie príbehu často opisujú početnými zápiskami. Toto bolo pre mňa veľmi príjemným prekvapením.
ELEX je v podstate zvláštna hra. Od začiatku k nej pristupujete s istou dávkou nedôvery, či tento mix fantasy, sci-fi a post-apo prvkov bude fungovať a navyše vás od začiatku schladí nepríjemnou náročnosťou. Avšak keď vydržíte, tak vás začne chytať do svojich osídiel a následne zisťujete, že tento podivný svet má svoju logiku a tvrdý systém levelovania vás vlastne odmeňuje za vytrvalosť. Skutočne máte pocit, že ste sa ocitli v nemilosrdnom svete a skutočne máte radosť z každého poskočenia vašej postavy o jediný level. To sú staré a osvedčené princípy hier série Gothic na ktorých ELEX stavia rovnako, ako na osvedčenom hernom engine, ktorý Pirane používajú už vyše desať rokov.
Vizuál je na tom rovnako ako samotná hrateľnosť a herné mechaniky. Na prvý pohľad vás určite neohúri a kostrbatá práca z inventárom a sparťansky strohá mapa vás dokonca iste nenadchne. Aj pohyb postavy má veľmi ďaleko k ladnosti pohybov, na aké sú zvyknutí hráči hier typu Dark Souls. Navyše jetpack, ktorý Jax používa na to, aby sa dostal prakticky kamkoľvek vyzerá trošku smiešne a nepatrične. Najmä keď ho bez problémov a bez výčitiek svedomia používa aj váš spoločník od berserkov, ktorý by inak mal techniku striktne odmietať. Keď však prekúsnete tento úvod a dáte hre šancu, odrazu všetko uvidíte v inom svetle. Krajina je zaujímavá, plná prekvapení, modely postáv sú už dávno oveľa lepšie a detailnejšie, než kreatúry z Gothicu 3 a prastarý engine je za tie roky už vyladený takmer k dokonalosti. Za 111 hodín hrania mi hra spadla iba párkrát raz a jej načítanie bolo vždy veľmi rýchle a spoľahlivé. Nenarazil som na žiadny vážnejší bug a občasné menšie zasekávanie postáv a nevýznamné chyby skriptov, ktoré vedú k nechtiac humorným situáciám u veľkých RPG bez problémov ignorujem.
Takže odporučiť ELEX alebo nie? Záleží na tom, aký ste typ hráča. Či si chcete pri hrách užiť rýchlu, krátku a nenáročnú zábavu, alebo máte radi silný, emotívny príbeh. V tomto prípade ELEX radšej ignorujte. Ak ste však typ hráča, ktorý sa rád ponorí do premyslene vytvoreného a hlbokého sveta plného morálnych volieb a nemá problém absolvovať stovky náročných a frustrujúcich súbojov, tak ide o hru práve pre vás. Je to hra, ktorej kúzlo a kvalita sú skryté hlboko ako diamant, ktorý sa musí ťažko dobíjať z lona tvrdých skál. Keď vám toto dobíjanie stojí za to a máte čas a trpezlivosť, budete odmenení. No keď hľadáte rýchlu zábavu a ste zvyknutý každou hrou skôr prefrčať, bude to pre vás skôr strata času. Tak jednoduché to vlastne je. ELEX je každopádne výborná hra. Len bohužiaľ až príliš dlho trvá, kým to zistíte a naplno oceníte…
Pro: Toto nie je ďalší Horizon Zero Dawn. Je to nemilosrdná hra zo starej školy, ktorá vám nič nedá zadarmo.
Proti: Len mierny pokrok v medziach zákona....
EbbAko fanúšik Piranhy, ktorý berie Risen 1, 2 a Gothic 1 za ich najlepšie hry (vzhľadom na ucelenosť sveta a herného systému), som mal od Elexu veľké očakávania. Dúfal som, že ponechajú svoj fantastický world building, spoja to najlepšie z Gothicu a Risenu a prinesú par nových nápadov v ich novom sci-fi IP. To sa však nestalo, ani v najhoršom sne „by som nečakal, že poserú, aj to čo už mali zvládnuté, a urobia 5 krokov dozadu a žiaden dopredu.
Stagnovať 20 rokov vo vývoji je trochu moc aj na mňa. Gothic séria bola fantastická (až na trojku) a Risen takisto, i keď ten dizajn 2-3 frakcií a dobrej prvej polky každej hry a slabšieho koncu už začínal trochu unavovať. Po 20 rokoch by človek od ELEXU čakal predsa len pár noviniek. Nič nie je horšie ako šablónovitosť v RPG, a Piranha do nej znovu spadla, zase tie isté cliché, zase tie isté frakcie, trochu šmrcnutej mágie, celé je to zase o tom istom len v nových kulisách. To samo o sebe by sa ešte dalo prekusnúť, keby to fungovalo, ako doteraz, ale v prípade Elexu Piranha prišla s pár novými „vylepšeniami".
Začnem od najhoršieho, inventár a UI je jedna veľká katastrofa neúčelná, nepraktická a zle vypadajúca. Odpudzujúce taby, podivné oneškanie pri prepínaní každého okna, nedá sa ani určiť, čo vlastne mám na sebe, combat staty nie sú zobrazené, chaotické celé zle. S týmto mala Piranha problém už pri Gothicoch, ale s Risenom už človek mal pocit, že to zvládli. Elex je však silný krok späť, toto UI by neobstálo ani v 20 storočí. K UI nemôžem povedať nič pozitívne.
Pokiaľ ide o grafiku, tá je horšia než v Risene, nech mi nikto netvrdí opak. Textúry sú z roku 2005, view distance je fajn, ale prehnali to s hmlou, všetko vypadá dosť divne. Navyše ten „snový" prechod z interiéru do exteriéru vám vypáli rohovku, rovno mohli dať loading screen. Nechápem, tie bezloadingové prechody medzi vonkajšom a vnútrajškom sa mi vždy veľmi páčili na hrách od Piranha, ELEX to však celé domrvil. Gothic séria (najmä 2 a 3) sa vyznačovali relatívne progresívnou grafikou, dobre vyzerajúcou na tú dobu, síce s problémami a ťažkými HW nárokmi ale predsa. Risen séria prišla skor s jednoduchšou grafikou, ale lepšie optimalizovanou, ale stále dobre vyzerajúcou. ELEX kombinuje to najhoršie z oboch. Zlá optimalizácia z Gothicov a zastarané textúry z Risenov. Ku grafike takisto nemôžem povedať nič pozitívne.
Ovládanie postavy a celkový dojem z hrania sa vždy chvílu dostáva pod kožu pri PB. To nie je nič neobvyklé. ELEX aj v tomto tomu dáva korunu, postava sa podivne kĺže pri otáčaní, je veľmi spomalená, viac než v Gothicu, vymieňanie zbraní je pomalé a zabugované (občas nejde strielať z luku pri výmene zbraní a je treba ho znovu zasunúť a vybrať, poteší najmä počas combatu) Na istú neohrabanosť sa dá zvyknúť, ale na bugy, sa zvyknúť nedá. Tých je tu požehnane a neobišli ani super novinku jet pack, ktorý keď máte zapnutý a mierite so strelnou zbraňou, tak postava ostane nejak podivne levitovať. Celkovo, ten jet pack je idiotina, zabíja to celý svet, na množstvo miest sa dá proste vyletieť, postava môže od akejkoľvek výšky zoskočiť, výťahy, rebríky, rôzne kaňony a úzke priechody sú teda zabité, všetko proste preletíte jet packom.
Nedá mi nespomenúť aj porovnanie boja s Gothicom a Risenom. Všetky hry mali v podstate veľmi neohrabaný combat, ale dal sa naučiť, a skill hráča rástol spolu s postavou, a ku koncu už hráč tak nejak s ním splynul a mal z toho dobrý pocit. Tu platí znovu len tá prvá časť, combat je hodne neohrabaný, postava nereaguje plynulo, divne sa to na to celé pozerá, nepriatelia vedia robiť hodne rýchle pohyby z ničoho nič, nedá sa príliš na nič reagovať, je to zmätočné, pripomína to skôr nejaký alpha stav, ktorému sa zabudli venovať. Vôbec to neprechádza do krvi, celé je to dosť úlet a aj v najlepšom prípade sa to dá nazvať maximálne, že je to tolerovateľné, nič to však nemení na fakte, že je to s prehľadom ich najhorší súbojový systém doteraz.
Zatiaľ samé negatíva, ale chcel by som minimálne spomenúť aj pár pozitívnych stránok. Svet je stále Gothic/Risen, čo sa dalo zhoršiť to zhoršili, ale ten dizajn sveta a pace-ovanie je stále tam. Cítite, ako postava rastie a sa zlepšuje. Navyše celý svet je ručne vybudovaný, všetko má zmysel, každý poklad, čo nájdete, každá odmena za quest majú svoje miesto. V tomto bola Piranha vždy dobrá. Nezvyknem vysoliť 50 eur len tak za hocijakú hru. Pre Piranhu som to doteraz vždy urobil, ešte ma nesklamali, a to ani prípade Risenu 2, čo veľa ich fanúšikov považuje za ich najhoršiu hru. ELEX je však mimo, je to hra na hranici hrateľnost a nemienim ospravedlňovať neospravedlniteľné.
Stagnovať 20 rokov vo vývoji je trochu moc aj na mňa. Gothic séria bola fantastická (až na trojku) a Risen takisto, i keď ten dizajn 2-3 frakcií a dobrej prvej polky každej hry a slabšieho koncu už začínal trochu unavovať. Po 20 rokoch by človek od ELEXU čakal predsa len pár noviniek. Nič nie je horšie ako šablónovitosť v RPG, a Piranha do nej znovu spadla, zase tie isté cliché, zase tie isté frakcie, trochu šmrcnutej mágie, celé je to zase o tom istom len v nových kulisách. To samo o sebe by sa ešte dalo prekusnúť, keby to fungovalo, ako doteraz, ale v prípade Elexu Piranha prišla s pár novými „vylepšeniami".
Začnem od najhoršieho, inventár a UI je jedna veľká katastrofa neúčelná, nepraktická a zle vypadajúca. Odpudzujúce taby, podivné oneškanie pri prepínaní každého okna, nedá sa ani určiť, čo vlastne mám na sebe, combat staty nie sú zobrazené, chaotické celé zle. S týmto mala Piranha problém už pri Gothicoch, ale s Risenom už človek mal pocit, že to zvládli. Elex je však silný krok späť, toto UI by neobstálo ani v 20 storočí. K UI nemôžem povedať nič pozitívne.
Pokiaľ ide o grafiku, tá je horšia než v Risene, nech mi nikto netvrdí opak. Textúry sú z roku 2005, view distance je fajn, ale prehnali to s hmlou, všetko vypadá dosť divne. Navyše ten „snový" prechod z interiéru do exteriéru vám vypáli rohovku, rovno mohli dať loading screen. Nechápem, tie bezloadingové prechody medzi vonkajšom a vnútrajškom sa mi vždy veľmi páčili na hrách od Piranha, ELEX to však celé domrvil. Gothic séria (najmä 2 a 3) sa vyznačovali relatívne progresívnou grafikou, dobre vyzerajúcou na tú dobu, síce s problémami a ťažkými HW nárokmi ale predsa. Risen séria prišla skor s jednoduchšou grafikou, ale lepšie optimalizovanou, ale stále dobre vyzerajúcou. ELEX kombinuje to najhoršie z oboch. Zlá optimalizácia z Gothicov a zastarané textúry z Risenov. Ku grafike takisto nemôžem povedať nič pozitívne.
Ovládanie postavy a celkový dojem z hrania sa vždy chvílu dostáva pod kožu pri PB. To nie je nič neobvyklé. ELEX aj v tomto tomu dáva korunu, postava sa podivne kĺže pri otáčaní, je veľmi spomalená, viac než v Gothicu, vymieňanie zbraní je pomalé a zabugované (občas nejde strielať z luku pri výmene zbraní a je treba ho znovu zasunúť a vybrať, poteší najmä počas combatu) Na istú neohrabanosť sa dá zvyknúť, ale na bugy, sa zvyknúť nedá. Tých je tu požehnane a neobišli ani super novinku jet pack, ktorý keď máte zapnutý a mierite so strelnou zbraňou, tak postava ostane nejak podivne levitovať. Celkovo, ten jet pack je idiotina, zabíja to celý svet, na množstvo miest sa dá proste vyletieť, postava môže od akejkoľvek výšky zoskočiť, výťahy, rebríky, rôzne kaňony a úzke priechody sú teda zabité, všetko proste preletíte jet packom.
Nedá mi nespomenúť aj porovnanie boja s Gothicom a Risenom. Všetky hry mali v podstate veľmi neohrabaný combat, ale dal sa naučiť, a skill hráča rástol spolu s postavou, a ku koncu už hráč tak nejak s ním splynul a mal z toho dobrý pocit. Tu platí znovu len tá prvá časť, combat je hodne neohrabaný, postava nereaguje plynulo, divne sa to na to celé pozerá, nepriatelia vedia robiť hodne rýchle pohyby z ničoho nič, nedá sa príliš na nič reagovať, je to zmätočné, pripomína to skôr nejaký alpha stav, ktorému sa zabudli venovať. Vôbec to neprechádza do krvi, celé je to dosť úlet a aj v najlepšom prípade sa to dá nazvať maximálne, že je to tolerovateľné, nič to však nemení na fakte, že je to s prehľadom ich najhorší súbojový systém doteraz.
Zatiaľ samé negatíva, ale chcel by som minimálne spomenúť aj pár pozitívnych stránok. Svet je stále Gothic/Risen, čo sa dalo zhoršiť to zhoršili, ale ten dizajn sveta a pace-ovanie je stále tam. Cítite, ako postava rastie a sa zlepšuje. Navyše celý svet je ručne vybudovaný, všetko má zmysel, každý poklad, čo nájdete, každá odmena za quest majú svoje miesto. V tomto bola Piranha vždy dobrá. Nezvyknem vysoliť 50 eur len tak za hocijakú hru. Pre Piranhu som to doteraz vždy urobil, ešte ma nesklamali, a to ani prípade Risenu 2, čo veľa ich fanúšikov považuje za ich najhoršiu hru. ELEX je však mimo, je to hra na hranici hrateľnost a nemienim ospravedlňovať neospravedlniteľné.
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
Hammond22
PC 8534 dní -
ClassicMan
PC 80102 dní -
HabStar
PC
75
293 dní -
Wolverine
PC
80
1 rok a 24 dní -
Brest
PC 751 rok a 88 dní
Statistiky
- Id hry:
- 12888
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h12888
- Přidána:
- 03.06.2017
7 let a 173 dní
- Hodnocení:
- 90 (40-95 %)
- Komentářů:
- 11
- Oblíbenost:
-
22
44
-
9
76
- Návštěvnost:
- 50761× (celkem)
- 100× (poslední měsíc)
- 13× (poslední týden)
- 0× (dnes)
Pro: Svoboda pohybu, různé zakončení úkolů, zajímavé jádro příběhu, hutné RPG prvky, různorodé prostředí
Proti: Nepřehledná mapa i rozhraní, technické chyby, špatná UI, toporné postavy, nezajímavé dialogy, nekvalitní soubojový systém