Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Gothic
Gothic
86

Komentáře

Všechny PC Switch
Napsat vlastní komentář
jvempirejvempire
Dohráno
  • PC 90
Populární a povedených RPG sérií není málo, ale Gothic přesto dokázal nezapadnout a zapsat se do srdcí mnoha hráčů. Má totiž naprosto jedinečnou atmosféru, odlišnou od dobové konkurence. Jeho fantasy prostředí je totiž ponuřejší, špinavější, syrovější, což je v přímém kontrastu s hrdinskými eposy typu Elder Scrolls nebo Might & Magic. A je to znát od první chvíle, kdy je hrdina vržen do vězeňské kolonie bez naděje na návrat. Celá kolonie je od začátku k dispozici, hráč je regulován jen obtížností a NPC postavami.

Rozsah není na dnešní dobu velký, ale podle mě tak akorát. Tři různé tábory, dostatek postav s rozhovory a úkoly, dávají slušnou porci obsahu. Hlavní i vedlejší úkoly jsou zajímavé a dostatečně různorodé. Tady je vidět výhoda menšího rozsahu, není nutné sahat k nějakým generickým zadáním. Cíle lze navíc dosáhnou různými cestami, přidat se k libovolnému ze tří táborů. Příběh vás ale pěkně protáhne celou kolonií, takže ani jednou variantou nepřijdete o nic zásadního. Oceňuji také nutnost zlepšování postavy u jednotlivých trenérů, ať už statistik nebo schopností. Těch také není mnoho, ale zase je hned vidět jejich přínos. Naopak všelijaké výstroje a výzbroje je dost.

Ovládání a souboje jsou trochu těžkopádné, zvláště z dnešního pohledu. Zvykl jsem si ale celkem rychle a rozhodně nic nenarušovalo zážitek. Průzkum prostředí a rozplétání osudu jednotlivých postav i celé kolonie je zajímavé a dokáže udržet u hraní. Aktuálně dostupná verze Classic běží bet problémů i na moderních systémech. Navíc je zaintegrovaný Steam Workshop a manažer modifikací, takže rozšiřování a úpravy hry jsou jednoduché a na jedno kliknutí. Gothic má zkrátka stále něco do sebe a rozhodně stojí alespoň za vyzkoušení.
+29
TaryhoFigurkaTaryhoFigurka
Dohráno
  • PC 95
Tato povídka byla napsána pro soutěž Zlatý Diego

Daniel a Darx
Jmenuji se Daniel a tohle je příběh o tom, jak jsem potkal Darxe. Náš příběh začíná před deseti lety ve městě Silden. Žili jsme na okraji, protože táta se živil jako lovec a na dvoře visely usně a sušené maso. Ne každý by tu vůni ocenil. Máma zemřela už dávno a otec se o mě staral sám. Byl moc hodnej a dával mi hodně volnosti. Jen jedno mi zakázal, a to chodit do starého hvozdu na severozápadě.
Do školy jsem chodíval rád, ale byl tam jeden spolužák, se kterým to bylo na ostří nože. Jmenoval se Tarak, ale všichni mu říkali Hrouda. Nevím, co proti mně měl. Mnohokrát mi vymáchal hlavu v hajzlu, obral mě o svačinu nebo bezdůvodně zbil. Když mi bylo jedenáct, šli jsme se koupat do řeky na severu. Takový horký den snad ještě nebyl a tekoucí voda příjemně chladila. Když jsem se vysvléknul, Hroudu to zaujalo a rozeběhl se přímo na mě. „Dneska tě stáhnu z kůže, ty slabko“ řval. Nikdy jsem se tak nebál. Hnal mě přímo do starého hvozdu a nevypadal, že zastaví. Běžel jsem bez ohlížení, až dokud mi nedošel dech. V lese byla velká tma, sluneční paprsky sem nedosáhly. Navzdory tomu horkému dni tady bylo docela chladno. Měl jsem jen plavky a udělala se mi zima. Po Hroudovi nebylo nikdy ani stopy, ale raději jsem počkal.
Po asi hodině se z dálky ozývaly zvuky boje. Zvědavost byla silnější než strach, ale přišel jsem pozdě. Před malou jeskyní ležela stínová šelma. Nedýchala a všude měla hluboké rány. Nebylo těžké odhadnout, co je způsobilo. Okolo se válela smečka chňapavců. Stínová šelma sice vyhrála, ale sama podlehla zranění. Ticho náhle přerušilo kňourání. Z jeskyně vyšlo mládě šelmy a přitisklo se k matce. Vypadalo skoro jako dospělý jedinec, jen mu chyběl charakteristický roh na čele. „Přece ho tady nenechám. Určitě přijdou mrchožrouti a dostanou ho taky.“ Jak ho ale donutit opustit matku? I malá stínová šelma dokáže zabít. Běžel jsem domů a přemýšlel. Nenapadlo mě nic lepšího, než vzít velký pytel a spěchal jsem zpět do lesa. Od mého odchodu se nic nezměnilo, šelmička se tiskla k matce a nenechala mě přiblížit. Až po chvíli se mi podařilo připlížit se k ní zezadu a přehodit přes ni pytel. Brzy se mládě uklidnilo a konečně jsme opustili les. Ještě bylo světlo a stínová šelma potřebuje tmu, ale v pytli se můj nový kamarád cílil dobře a cesta proběhla bez problémů. Asi si dokážete přestavit, jak otec vyváděl. Nejenom, že jsem porušil ten jediný zákaz, ale ještě přitáhnout takovou obludu domů… Nikdo nikdy nezkoušel stínovou šelmu ochočit. Když se táta uklidnil, uznal, že jinou možnost jsem neměl a že se o mládě postaráme. Přeci jenom jsme lovci, tak budeme mít dost masa i pro nového člena rodiny. Byl to sameček a pojmenovali jsme ho Darx. Můj děda se jmenoval podobně a já ho měl moc rád.
Bohužel zprávy se rozšířily rychle. Vsadím se, že v tom měl prsty Hrouda. Už jednou jsem ho viděl slídit okolo našeho domu. Otec odešel na radnici všechno urovnat, a protože je zkušený lovec a znalec zvěře, město nám dovolilo si mládě nechat. Až na pár stržených kůží a roztrhaných bot bylo soužití bez potíží. Dokonce se naučil nějaké povely a základy lovu. Uběhl rok a z Darxe vyrostl skoro dospělý samec. Už se mu dokonce začal tvořit roh. Šel jsem do školy, jako každý den a před budovou si vždy přečtu nástěnku, jestli nám něco neodpadlo. Žádná změna se nekonala, ale bylo tam ještě oznámení. „Ztratila se žákyně školy Henaya, pokud máte o ní jakékoli informace, přijďte na radnici.“ Protože to byla moje spolužačka a kamarádka, nešlo se mi do školy zrovna snadno. Bohužel po deseti dnech se ztratila další dívka a znovu moje spolužačka. Podezření padlo na Darxe, ale já vím, že by nikdy lidem neublížil. Dokonce radnice poslala dva strážné, aby prohledali náš dům. Nic nenašli a situace se časem uklidnila.
Brzy nastal ještě teplejší den, než ten, který mi změnil život. Zase jsme šli k řece a já jsem se držel dál od ostatních. Ale to Hroudu nezastavilo. „Ta tvoje bestie už zabila dva lidi, a ty za to neseš odpovědnost.“ Jenže tentokrát držel v ruce nůž a byl pořádně nasranej. Utíkal jsem zase do lesa, když to jednou vyšlo, ale tentokrát za mnou běžel dál. Nechtěl jsem se ukrýt v jeskyni. Určitě se tam zase něco usídlilo, napadlo mě. Ale bylo tam něco mnohem horšího. Ležely tam nezvěstné dívky v pokročilém stádu rozkladu, ale se zřetelnými ranami na krku. Někdo je podříznul. Hrouda přiběhl a nevykazoval známky překvapení. „Nechtěly to, bránily se. Našel jsi je a teď musíš zemřít.“ Všechno se seběhlo tak rychle. Prvním bodům a sekům se mi podařilo uhnout, ale jeden mě zasáhl. V jeskyni bylo těsno a já ztrácel energii. Hrouda se přiblížil a najednou jej obrovská tlapa odmrštila na stěnu doupěte. Čelisti se mu zaryly do krku a prokously krkavici. Darx zřejmě utekl a vycítil, že je jeho pán v nebezpečí. Byl to první a poslední člověk, kterého kdy zabil. Po návratu jsem všechno vysvětlil a vyšetřování prokázalo, že se to odehrálo, tak, jak píšu v tomto příběhu. Od té doby chodíme s Draxem na lov a dokážeme spolu skolit i hodně nebezpečné bestie. Díky jejich trofejím jsme se stali bohatými a slavnými. Beliar ví, co by stalo, kdybych se tehdy při útěku vydal na druhou stranu…
+2 +11 −9
John MirraJohn Mirra
Dohráno
  • PC 75
Gothic jsem poprvé hrál až potom, co jsem dohrál – a naprosto si zamiloval – Baldur’s Gate 1. Když jsem pak ve Score viděl reklamu na Gothic, kde stálo, že je tam tuna možností, jak si vypilovat postavu, hrozně mě to namlsalo.

Jaké pak po spuštění hry bylo moje zklamání. Na začátku si nemůžu vybrat povolání, nemůžu si rozdělit statistiky, dovednosti jsou hrozně osekané (síla, obratnost, magická energie a to je jako všechno??), hrome, nemůžu si vybrat ani jméno! JMÉNO! Dodnes si pamatuju, jak jsem se nad tím ošklíbal a začátek mě VŮBEC nebavil. Divně se to ovládalo, deník byl hrozně  nepřehledný, mapa nikde...

Ale protože tehdy byla jiná doba, takže jsem neměl moc co jiného hrát, dal jsem tomu šanci. A světe div se, postupně mě to chytlo. Hlavně tou naprosto dokonalou atmosférou trestanecké kolonie, která si – na dobu vydání – žije svým vlastním životem. Postavy se schovávají před deštěm, ráno se koupou, v noci spí, když se jim vloupete do pokoje, tak vám vyhrožují, volají na vás stráže… tohle byla asi jediná hra, kde mě bavilo jenom si tak sednout a pozorovat lidi a poslouchat jejich hlášky („Some people never learn!“).

Systém vylepšování postavy mi pak nepřišel úplně pitomý, hlavně se mi líbí, jak vám učitel konkrétně řekne, co máte se zbraní dělat a Bezejmenný to pak opravdu dělá: „Většina začátečníků drží zbraň oběma rukama, na to se vykašli…“ I to ovládání postupně přejde do ruky.

Taky se mi líbil systém reputace, kdy nejdřív musíte přesvědčit X lidí, že stojí za to, aby vás přijali do své gildy, jinak se s vámi nikdo moc bavit nebude. A když si chcete koupit lepší zbroj, obchodník se vám většinou vysměje, že na to nestojíte v hierarchii dost vysoko. Bomba!

V RPG většinou vždycky hraju za mága a Gothic jsem napoprvé taky chtěl hrát jako „pure mage“, což ale moc (bez několika předchozích průchodů hry) nejde. Chtě nechtě jsem si tak musel vypiplat jakýsi mišmaš (myslím, že jsem to poprvé dohrál za Bažinný tábor). Když jsem to ale hrál opět letos, zkoušel jsem už být trochu větší mág a teda na konci jsem nadával jako špaček. To když na konci získáte „ultimátní“ kouzlo Kruh smrti, přičemž v praxi je vám dost k ničemu, pokud teda trapně nevyužíváte prostředí a toho, že se nepřátelé zasekávají o stěny apod. Nakonec jsem teda prostě spamoval golemy ze svitků :(

Nejvíc mě bavily první dva akty (tak je to vlastně ve všech her od Pyraní), kdy si budujete imidž, získáváte spojence, plníte mrtě úkolů a když máte dveře do všech 3 frakcí otevřeny, rozhodnete se, ke komu se přidáte. Další akty už jsou potom většinou dost akční, což není vyloženě špatně, ale na drobné radosti typu „Mám Whistlerovi říct, že za meč chce obchodník víc peněz, než mi dal?“ to prostě nemá.

Prozkoumávání světa mělo taky svoje kouzlo, díky zmíněné atmosféře, hudbě (!!!) a faktu, že jste v prozkoumávání omezeni jen svými dovednostmi, potažmo úrovní. Není lepší pocit, než si jako badass s obouručákem konečně dát Stínovou šelmu na 2 – 3 rány… herní mapa je sice relativně malá, ale zato „dává smysl“, je naplněná jedinečným obsahem (čili žádné copy-paste dungeony typu Morrowind) a působí mnohem sevřeněji… sevřeněji než ve trojce, kde s tou rozlohou už autorům poněkud ujela ruka a potvrdili tak, že méně je někdy více.

A jak nemám rád prolézání dungeonů prošpikovaných pastmi, tak tady mi finální dungeon nevadil, naopak mě docela bavilo luštit, kde jakou past jak obejít. Taky to bylo dáno tím, že nebyl přehnaně rozlehlý.

Takže ano, nakonec jsem docela přišel na chuť RPG, ve kterém si nevybíráte povolání, jméno ani přesvědčení. Dalo by se říct, že mě tím pádem Gothic hezky připravil na Planescape :)

Herní výzva 2022 - Cesta do středu země (SC)

Pro: První dva akty, atmosféra, na svou dobu živý svět, který "dává smysl"

Proti: Od aktu 3 už je to hodně akční, na ovládání je nutné si zvyknout, klasické problémy s UI nepřátel, hrát za mága je docela na prd :(

+35
Gl4drGl4dr
Dohráno
  • PC 100
Pokud je pro mě nějaká hra srdcovka tak je to právě Gothic.

Jedna z prvních her vůbec co jsem hrál ve svých mladých letech skutečně já osobně. Jako malý gamer samozřejmě konzole cheaty a jede se dál, ale dokonalá atmosféra Gothica působí tak dobře, že se člověk podvádět dokonce stydí.

Bavil jsem se s nejedním člověkem co mi řekl "Já bych si tu hru hrozně zahrál, ale to ovládání fakt nedám". Mě vždy chvilku trvá než si z moderních her zvyknu na netradiční ovládání, ale k té hře to prostě patří. Gothic je jedna z her, u které ke svému NTB, na kterém hraji, v těch momentech ani nepřipojuji myš. Ale právě to ovládání je podle mě jedna z věcí, které atmosféru Gothica nesou na svých zádech. Však když se s tím zžijete a zabijete své první monstrum tak je to čiré herní štěstí.
Herní atmosféru také podtrhuje perfektní soundtrack a skvělý dabing. Je určitě trochu škoda, že není český, ale já jsem se s angličtinou zžil a užiji si hru i v ní. Ale není to tak dávno co jeden z tvůrců Historie Khoronisu řekl, že obdivuje hráče národů, které nemají svůj dabing, a i tak si Gothica zamilovali.
Další věc co mě na Gothicu hodně baví je obtížnost. Já mám rád výzvy a Gothic i po těch letech co ho pravidelně hraji jednu představuje. Nedovedu si představit jinou hru, kde jste v poslední kapitole. Máte nejlepší výbavu a i tak se bojíte o život a často umíráte Alespoň já tedy v poslední kapitole ve Spáčově chrámů vždy zemřu asi tak 100x. Není to tedy, že se bojíte každého vlka, ale někteří nepřátelé stále dovedou zatopit, o to hůře, když se jich na vás vrhne několik najednou.

Pro mě je Gothic i přes své malé nedostatky neskutečně důležitá hra a pravidelně si ho musím alespoň jednou do roka zahrát. A i když spousta lidí hodnotí dvojku ještě lépe, pro mě bude vždy nejlepší právě jednička.
Nyní jsem s ohlédnutím dohrál oba duchovní následovníky, jak sérii Risen tak hru ELEX. A musím říct, že všechny čest Vývojářům z Piranha Bytes, že se jim alespoň částečně povedlo přenést skvělou atmosféru i jinam, ale Gothic pro mě bude vždy jen JEDEN.

Pro: Atmosféra, Hudba, herní styl, obtížnost, příběh

Proti: Malé množství bugů, které občas znepříjemní hru, ale není to nic významného

+28 +29 −1
ad142ad142
Dohráno
  • PC 90
S Gothic sériou je to u mňa komplikované. Ešte ako malý, možno 9 ročný chlapec som sediac pri otcovi sledoval, ako tento prvý diel hral a tak v súčasnosti som mal na neho len veľmi matné spomienky. Na druhý diel si už tiež moc nespomínam, avšak výrazne iné to je u trojky. Vtedy som mal síce tuším stále len jedenásť rokov, avšak podstatný rozdiel bol v tom, že už som Gothic 3 hral sám. Bola to jedna z mojich prvých veľkých hier a zároveň prvé RPG čo som hral. Otec mi ho odporučil kvôli relatívne jednoduchému príbehu a takisto relatívne jednoduchej hrateľnosti. A mal pravdu. Stačilo behať po nádherne zalesnenej krajine Myrtany a oslobodzovať mestá od orčej nadvlády. Žiadne filozofické úvahy, žiadne morálne voľby, jednoduchý a jasný vývoj postavy a takisto jednoduché úlohy typu prines alebo zabi. Veľkým plusom bola zmena prostredí vo forme púšte Varantu, či zmrznutého a náročného Nordmaru.

Vedel som však, že napriek nádhernému prostrediu a pre mňa výbornej hrateľnosti bol vždy tretí diel považovaný za outsidera. Keďže som však dlhé roky mal potom rozohraných množstvo iných hier, na moje skutočne prvé hranie pôvodného Gothicu sa dostalo až teraz. A zrejme je to len dobre. Po skúsenostiach s desiatkami iných podobných hier myslím, že aspoň dokážem naplno oceniť plusy tohto malého klenotu.
V prvom rade je to na RPG vskutku unikátna atmosféra, v ktorej nejde o záchranu celého sveta a ale iba o akýsi útek z väzenia. Iste, v závere toto snaženie narastie do trochu epickejších rozmerov, keďže zlý spiaci démon vlastne ohrozuje celý svet, nielen uzatvorenú kolóniu avšak takmer po celú hru sa pechoríte, aby ste konečne dokázali zmlátiť tých drzých kopáčov, či neskôr konečne uloviť neskutočne odolného močálového žraloka. V uzatvorenom svete si rozličné skupinky ľudí vytvorili vlastné pravidlá a tak ako aj v reálnom živote, aj tu majú vlastné motivácie. U väčšiny je to zničenie väzenskej bariéry, avšak u niektorých je to pravý opak, keďže len izolácia od skutočného sveta im dáva moc, ktorú by inak okamžite stratili.

Asi najsilnejšou stránkou hry je exploring sveta. V žiadnom inom RPG ma tak nebavilo skúmať každý kút, pretože som v nich tak nejak dopredu intuitívne tušil, čo ma asi bude za rohom očakávať. V prípade Gothicu, aj napriek tomu, že svet neobsahuje dizajnovo nijak unikátne miesta ma vždy bavilo objavovať nové oblasti, ktoré som na mape síce mal vyznačené, ale netušil som, čo obsahujú.

Veľmi silnou stránkou je vybudovanie vzťahov s NPC charaktermi. U Diega doslova cítite jeho milý a otcovský prístup a napríklad u zlého Xardasa ste napriek jeho povahe jeho fanúšikom od samotného začiatku. U iných RPG sa to tvorcovia snažia dosiahnuť tonami košatého textu, alebo vývojom všelijakých pofidérnych vzťahov, ale Gothic toto nejako záhadne bravúrne zvláda s minimom jednoduchých textov a bez akéhokoľvek vývoja vzájomných vzťahov. Všetko je dopredu naprogramované, aj príbehové zvraty, možností volieb je absolútne minimum a napriek tomu je to veľmi uveriteľné a presvedčivé. Myslím, že doteraz nechápem, ako sa to tvorcom podarilo.

Trochu som sa obával často spomínaných bugov a toho ako pôjde Gothic na najnovšom systéme a hardware, ale mohol som byť úplne bez obáv. Gothic 1 SystemPack 1.7 rieši absolútne všetko po technickej stránke a opravuje aj známy bug so spínačom v spáčovom chráme. Áno, napriek širokoúhlemu rozlíšeniu, je stále cítiť už vysoký vek (žiadne nové textúry som nedával) a UI spolubojovníkov je strašná. Až pričasto sa zasekávajú o nejaké prekážky, ale nie je to nič tragické, keďže väčšinu úloh som plnil sám. Tie sú inak dosť tradičné, ale veľmi ma potešil záhadný quest Chromanin, ktorý sa síce dá dohrať, ale aj tak vôbec nezistíte kto ho zadal a o čom vlastne bol. A večne neodhalené záhady, kde si môžete všetko domýšľať, to mám najradšej.

Takže v závere len musím skonštatovať, že som asi pochopil, prečo je tento titul taký kultový a už sa teším na hranie druhého Gothicu, u ktorého mám zase veľkú výhodu, že som tiež vďaka vtedajšiemu nízkemu veku už taktiež zabudol o čom vlastne bol. No a navyše po rokoch sa karta obrátila. Teraz budem hrať ja a pre zmenu otec (občas) bude sledovať... Proste, časy sa menia a tak pri komentári na Gothic II dovidenia :)

Pro: Výnimočné zasadenie a originálna atmosféra, hudba a exploring sveta

Proti: Chyby technického rázu, miestami je cítiť, že hra nebola úplne dokončená

+47
hanak_v_exiluhanak_v_exilu
Dohráno
  • PC 85
Gothic je RPG ze staré školy. Nic neodpouští, nic nepředstírá a nic nedává zadarmo. Odehrává se v otevřeném světě omezeném přírodní bariérou. Což v praxi znamená, že bezejmenný hrdina může jít kamkoliv, ale na většině míst nemá co dělat a tudíž tam nepřežije. V kombinaci s lineárním příběhem to klade na hráče vysoké nároky, protože je nutné sledovat pevně danou sérii questů a pokoutně expit není kde.

Už rutinní přesun mezi lokacemi je boj o holý život. Při setkání s protivníkem na podobné úrovni je typický souboj zhruba 70/30 ve prospěch hráče, při dvou protivnících šance prudce klesají, při třech a více až někam do oblasti čiré utopie. Boj jeden na jednoho je přitom luxus, který sám od sebe nastane jen výjimečně. Obtížnost zvyšuje i vyloženě mizerné ovládání. Jeho těžkopádnost se neomezuje jen na boj, i manipulace s inventářem a sbírání předmětů je kostrbaté a neintuitivní. Snad jako omluva je inventář neomezený, což šetří čas i nervy.

Odměnou za občas frustrující hratelnost s desítkami úmrtí je tísnivá atmosféra a všudypřítomný pocit ohrožení. Zvlášť noční procházky jsou vyloženě strašidelné, protože zvířata sice ve tmě nejdou vidět, ale jdou velmi dobře slyšet. Výhodou je že nepřátelé nelevelují a proto jsem si po nasbírání zkušeností užil pocit chvilkové nepřemožitelnosti, který bohužel časem nemilosrdně spláchla nově přístupná lokace.

Mapa je dílo mistra. Vězeňská kolonie není rozlehlá, zato je hodně členitá. Často stačilo obejít známé křoví z druhé strany a otevřela se mi cesta, o niž jsem do té doby neměl ani tušení. Průchod lesem, poté co jsem ho patnáct levelů uctivě obcházel, patří k nezapomenutelným zážitkům. Přitom je z hlediska hry nepodstatný a je využitelný především jako zkratka a zdroj expů. Pochválit musím závěrečný dungeon s monumentální architekturou a skvěle vymyšlenými hádankami. Tahle pasáž mi trochu připomněla Tomb Raidera, protože má podobnou atmosféru tajemna a izolace od okolního světa.

Hra je členěna do šesti kapitol. Po zásadním příběhovém zlomu se vyresetovala krajina, otevřely se další možnosti u postav a obchodníků a zpřístupnily se nové questy. Příběhová linie je zajímavá a i když se úkoly často omezují na najdi/přines/zabij, je dobře vymyšlená a napsaná. I prvoplánově hloupá série questů, v níž jsem dostal za úkol donést několik důležitých předmětů, byla ozvláštněna tím, že jsem ke každému jednotlivému úkolu dostal jiný doprovod a hra mě poslala do zatím opomíjené lokace.

Samostatným trumfem Gothica jsou výborně napsané postavy. Spousta má svůj vlastní charakter a není to jen fráze. Opravdu jsem měl pocit, že je kolem mě funkční a živoucí svět s pevně danými pravidly a složitými vztahy. Hra mi v určitém místě nabídla možnost volby ze tří variant a já jsem volil podle sympatií k velitelům jednotlivých frakcí. Příběh je úzký koridor, takže jsem nakonec skončil na té samé cestě.

Větší variabilitu nabízí zaměření hrdiny. V úvahu přichází dvě - mág nebo bojovník. Lukostřelba je v určité mechanice nepostradatelná, ale v boji se mi ji nedařilo využít jinak než jako doplněk.

Pro: pekelně hutná atmosféra, perfektně vybroušený svět, napínavý příběh, zvuky a hudba, silné postavy, obtížnost

Proti: ovládání, ovládání, ovládání

+36
TrapperTrapper
Dohráno
  • PC 100
Moje první a dosud jedna z nejoblíbenějších RPG her. Zároveň je to také hra, kterou jsem dohrál pravděpodobně nejvíckrát a s chutí bych se do ní pustil znovu.

Svět je zde na první pohled menší, ale jak již zmíněno dříve, je celý originální a skoro všechny lokace mají svůj smysl. Co oceňuji nejvíc je ohromující atmosféra nejen světa jako takového, ale hlavně temnějších lokací, jeskyní a lesů. Doteď si vzpomínám na místa, která mi naháněla husí kůži.

Velmi silnou stránkou hry je také její příběh, ve kterém je hned několik zvratů u kterých jsem zůstal sedět a nevěřil, ze se skutečně staly. Úkoly jsou také originální a hlavně se neopakují.

Jedinou problematickou částí hry je pochopení soubojového systému a naučení se s ním pracovat. Pri prvním hraní jsem hrou postupoval stylem sekání do protivníka a doufání, že padne dřív než já.

Gothic série je prostě srdcovka a každý hráč rpg her by si ho měl někdy zahrát.

Pro: Atmosféra, příběh, svět, postavy, rozvoj postavy

Proti: ovládání

+24
MarícaMaríca
Dohráno
  • PC 100
Nejlepší RPG ever jsou pro mě první dva díly serie Gothic. Věčná škoda, že se tvůrci hry vydali od třetího dílu, skrze trilogie hry Risen ( snad s vyjímkou prvního Risen) a hry Elex ku mainstreamu, kdy přidali companiony a podobná zjednodušení hry, ale to odbíhám od tématu hry - Gothic.

Gothic je úzasná hra, srdcovka. Pamatuju, kdy byla přidána k časopisu Level nebo Score a já se s ní tak poprvé setkal, Z prvu mě odrazovalo ovládání, na které si ale velmi rychle zvyknete. Gothic je témné RPG a na podobný feeling jsem narazil až po dlouhé době a to u serie DARK SOULS - hra Vám nabízí otevřený svět hned zezačátku, jediné co Vám stojí v cestě jsou monstra, tudíž záleží na vašem skillu.



Pro mě nejlepší RPG.

Pro: atmosféra!!

Proti: Hře nemám co vytknout, snad krom komplikovanějšího nastavení češtiny do hry(steam verze), podobně jako u druhého dílu.

+10 +11 −1
vekaveka
  • PC 90
Gothica jsem dohrál teprve nedávno. Ani nevím proč, jsem to neustále odkládal, každopádně teď už vím, že to byla chyba. Ze začátku mě málem odradilo ovládání ale jak čtu u ostatních, tak nejsem sám kdo měl problém zabít prvního brouka a vybrat truhlu.
Prvně asi k prostředí, všichni ho známe jako cheaty do dooma tak jen stručně : Dle mě perfektní nápad jak uzavřít herní svět magická bariéra okolo těžební kolonie, mám sice rád rozsáhlé herní světy ale tady je jasně vidět když kvalita předčí kvantitu. Svět sice menší ale za to detailní prostě vše v něm má svůj účel.
Příběh: Konečně jednou nezachraňuji celý svět..... Příběh je velice chytlavý skoro by jsem řekl, že ještě dlouho po dohrání ho budete mít plnou hlavu a přemýšlet o různých věcech ze hry.
Ano hra má spoustu bugů ale nevěřím tomu, že by opravdu někoho odradily od hraní.
Díky tomu, že jsem hrál teprve nedávno tak vím, že zub času se do hry opravdu zaryl ale tohle se prostě musí zažít, pokud Gothica někdo stále odkládáte jako jsem to dělal já ani nevíte jak moc velkou chybu děláte.

Pro: příběh, detailní prostředí. obtížnost

Proti: bugy

+31
MaughMaugh
Dohráno
  • PC 100
Gothic, hra se kterou jsem se seznámil před deseti lety, hra která svým jedinečným způsobem změnila můj pohled na RPG. Dlouho jsem přemýšlel, jak Gothic pojmenovat, a našel jsem nejdokonalejší výraz - "Nepodajnost".

Gothic je nepodajný ve všem, ovládání, skilly, či svět. Není to tuctové rpg, které pokorně povede hráče vyznačenou uličkou, nebude nabízet lehce zabitelná monstra, nenabídne krásné meče a zbroje zadarmo. Vše je ušpiněné, základní věci, úkoly. Vše to nese stigma obyčejnosti v přežití. Svět je prostý, všude je nebezpečno a všichni se chtějí mít dobře, nezávisle na tom co potřebují ostatní.

Investuj do lukostřelby a další "borec" ti v hospodě rozbije hubu. Nebo zkrátka neobstojíš proti tomu grázlovi, co požaduje prachy na ochranu, jeho palcát má děsivé ostny. A, i když popobíháš kolem a ničíš mrchožrouty, skupině vlků zkrátka neutečeš.

Na potřetí, je celý Gothic pohodovou záležitostí, ale na poprvé je to věc, která zlomí kde koho. Protože, to není zkrátka jednoduché. Hráč ledabyle rozhází skillpointy do různých dovedností, aniž by věděl na co se zaměřit. A to se týká všeho ostatního, opět úkolů, nestvůr - zkrátka questy mají atypická řešení, netradiční průběh (berme v potaz dobu vydání).

Zkrátka, kdo vydrží, ten pozná chuť Gothicu a idkyž to není jednoduché....stojí to zato.

Pro: Jedinečné pojetí, možnosti, surovost a opravdovost.

Proti: Počáteční krkolomnost

+33
zxretrosoftzxretrosoft
Dohráno
  • PC 100
Gothic na mě silně zapůsobil, především úchvatnou atmosférou, příběhem, rozlehlostí a hratelností.

Hodně se mi líbí skutečnost, že Gothic je jakoby situován do dobového prostředí, není to ta čistá fantasy, kde můžete mít zbroj jako od mimozemšťanů a všechno je takové magicky barevné a fantaskní. Naopak. Je z toho cítit ta "špína", ty omezené možnosti staré doby (luky, kuše, rezavé meče, zanedbané zjevy). V lese žijí vlci ve smečkách, v jeskyních ubozí goblini, co kradou třpytivé věci a nesmyslně si je schovávají, v kolonii vládnou grázlové. V průběhu hry vás mnohokrát napadne, že to všechno (by) mohlo existovat, že je to docela reálné prostředí. Pokud budete hrát bez kouzel, bude tento dojem ještě silnější.

Vítám kapitoly, což v průběhu hry posouvá dynamicky příběh vpřed, nutnost rozhodnout se pro frakci ("nehrát to na všechny strany") a také tajné questy (např. Cizinec je boží quest, který vás pronásleduje prakticky celou hru). Po přeskočení do další kapitoly svět vždy zase trochu ožije (narodí se nová zvířata, vyrostou kytky atp.). Linka se navíc vyvíjí jinak, podle toho, za jakou frakci hrajete.

Postavy nejsou zvlášť inteligentní, ale nějak vám to nepřijde. Není to svět atomových inženýrů, ale jde o trestaneckou kolonii, kde každý spíš sleduje svoje zájmy a svůj prospěch. Většinou se na vás dívají podezřívavě a vaše přítomnost jim obvykle není moc po chuti.

Hrdina je sympatický, celkem normální a férový chlap. Současně však není žádné ořezávátko, je silný a docela dobře připraven do boje. Snadno se do jeho role "zdravého rozumu" a bojovníka za spravedlnost vžijete.

Pokud jde na závěr hry o Spáče, ten mě trochu zklamal, neboť jsem čekal, že to bude opravdu jen jejich bůh, něco smyšleného, k čemu se bratrstvo spáče modlilo, ne nějaké "prehistoricko-mimoplanetární-fantastické" monstrum, co žije v díře. Závěr přímo vybízí k dalšímu pokračování.

Gothic rozhodně doporučuji, zahrát i dohrát. Je to jedna z nejlepších RPG dodnes.

Pro: atmosféra, příběh, rozlehlost světa, hudba

Proti: starší grafika

+34
JerryZJerryZ
Dohráno
  • PC 90
Gothic je jednou z nejlepších RPG her, co jsem kdy hrál. Líbil se mi malý, ručně zpracovaný otevřený svět, hlavní sympatický hrdina beze jména a příběh, zasazený v trestanecké kolonii. Začátek je o něco obtížnější a děj se rozjíždí pomalu, nenechte se však tímto, pro mnohé hráče, úskalím odradit. Začínáte jako slaboučký trestanec, co sotva zvládá základy boje s dřevěným kyjem, bez sebemenšího tušení, co ho v budoucnu čeká, a postupně se rozvíjíte v dokonalého hrdinu, co se nebojí vypořádat se s celou armádou těžce ozbrojených (a také chlupatých a nejspíš i velmi páchnoucích) nepřátel.

Začněme ale od začátku. Již při prvních krůčcích pocítíte atmosféru Hornického údolí. Temná zákoutí, jeskyně, zříceniny, nebezpečné lesy a tři rozdělené tábory, které mezi sebou mají napjaté vztahy. A volba je jen na vás, ke kterému táboru se přidáte - toto rozhodnutí je jen první střípek úžasného lineárního příběhu, členícího se do šesti kapitol.

Spokojen jsem byl i s úkoly. Samozřejmě, ve valné většině to byly klasické questy typu promluv/najdi/přines, ale osobně mi vůbec nevadily, ba naopak, přišly mi celkem zábavné. Rád jsem dělal poslíčka mezi tábory a jednotlivými postavami, na svých cestách jsem mohl prozkoumávat všechna zákoutí herního světa a objevovat nové protivníky.

Co se NPC týče, ve hře určitě narazíte na spoustu zajímavých postav. Některé vás už od začátku budou nenávidět, některé se budou chovat až podezřele moc přátelsky, další vás zase budou dovádět k šílenství (že ano, Mude?). Chyběli mi ovšem nějaké bližší informace alespoň o hlavní čtveřici přátel, co vás občas hrou doprovází a v pozadí kujou své vlastní pikle.

Líbila se mi i investice zkušenostních bodů za jednotlivé úrovně do statů, jako je síla či obratnost, pouze za pomocí učitelů. Nekonečný inventář postavy jsem taky uvítal s otevřenou náručí, protože jakožto strašný šetřil, jsem sbíral vše, co se dalo. V ostatních hrách s omezeným místem ve svém batůžku jsem se při dosažení limitu nikdy nedokázal rozloučit se žádnou z mnou sebraných věcí.

Teď však k technické stránce hry. Ovládání hry je jednou ze slabších částí tohoto titulu. Bylo opravdu těžké si zvyknout na pohyb a boj pomocí šipek a ctrl/myši. Po zhruba dvou hodinách hraní jsem si ale na tento podivný systém zvykl a nadále jsem již nepociťoval tak značné potíže. Grafika je samozřejmě horší, než-li u ostatních titulů vydaných v témž roce, ale i ta tvoří celkově úžasnou atmosféru hry. Největším problémem byly bugy a pády hry. Občas jste se zasekli v dialogovém okně a nemohli ho opustit, párkrát jsem se i propadl texturou, také se mi i nesplnil nějaký ten úkol. Proto doporučuji hru často ukládat, hlavně na více pozic! Po pádu hry se totiž může stát, že se vám uložená hra smaže. Kompatibilita s win 7/8/10 zde chybí, stačí si však stáhnout opravné patche z příslušných webových stránek a můžete tento poklad hrát i na novějších verzí.

Podtrženo, sečteno, Gothic si ,dle mého subjektivního názoru (určitě ovlivněného i velkou nostalgií), zaslouží krásných 90%. Jsem s děťátkem malé německé společnosti spokojen a rád se k němu vracím.

Pro: Originální příběh, zajímavé charaktery, ručně zpracovaný a atmosférický svět

Proti: Bugy, občasné pády hry, ovládání

+31
DonSnakeDonSnake
Dohráno
  • PC 90

Když jsem se kdysi ptal svého spolužáka, jestli by mi nedoporučil nějaké fajn RPG, okamžitě mi doporučil Gothic. No, teď už vím, že měl pravdu.

Už při shlédnutí intra se mi rozbušilo srdce. U tak staré hry jsem opravdu nečekal tak dobré intro. Sice mě trochu štvalo, že jsem si nemohl zvolit alespoň pohlaví, nicméně, s hlavním hrdinou jsem se tak dokonale sžil, že během dvaceti minut hraní jsem tuhle "nedokonalost" přehlédl.

Jako obrovský klad beru atmosféru. Prostředí trestanecké kolonie, kde vám každý podřízne hrdlo pro sebemenší hrudku rudy, mě naprosto okouzlilo. Rovněž pěkné dialogy, kterým mnohdy nechyběl vtip, mě opravdu zaujaly. Super je také to, že hra se s vámi neštve. Nenašel sis zbraň? Tvůj problém, máš lépe hledat. Je na tebe ten vlk moc silný? Měl si mu utéct. A mohl bych pokračovat dál a dál.

Přestože svět, ve kterém se Gothic odehrává, není nijak rozlehlý, je v něm spousta jedinečných ruin, jeskyní a i takové kuriozity jako třeba skřetí aréna, horská pevnost, klášter a mnoho dalšího. Bohatá je i fauna, najdete zde směšně jednoduché mrchoždrouty, ze začátku vražedně silné vlky, až fakt nebezpečné stínové šelmy či břitvy.

Hra rovněž disponuje velkým množstvím zbraní a zbrojí, přičemž na každou zbraň potřebujete určité statistiky, třeba na zbraně tváří v tvář potřebujete hlavně sílu, zbraně na dálku zase potřebují zvýšenou obratnost. Hra je tím těžší a nutí vás přemýšlet, do čeho investovat dovednostní body-ty také můžete dát do široké škály dovedností (akrobacie, získání trofejí nebo třeba plížení).

Kladů je opravdu mnoho a mnoho, jenže příliš dlouhý příspěvek by nikdo nečetl. Proto radši přejdu k těm záporům, kterých jsem za celou hru shledal jen pár.

Tím prvním je lehce zdlouhavý soubojový režim, kdy se protivník trvale vyhýbá, přestože sami vidíte, že jste zasáhli a dokonce se ozve i charakteristický zvuk, nicméně, hra to prostě neuzná. No, co se dá dělat.

Množství bugů nebudu komentovat, snad jen to, že nějaký zásadní bug, který by mi znemožnil splnit úkol, jsem nenašel. Horší je to s inteligencí NPC, zvlášť při plnění nějakých questů. Bohužel jsem to pak musel řešit pomocí návodu. Škoda.
Opravdu špatný je fakt, že volba tábora nemá žádný význam na hlavní dějovou linku, jen získáte jeden či dva úkoly specifické pro daný tábor, jinak nic.

Rovněž mě dost štve, že povolání nejsou od sebe striktně oddělena a že za chvilku jsem na všechny strany sesílal ohnivé koule, zatímco jsem běhal v těžké zbroji se sekerou na zádech. Hra také mohla být trochu těžší, ale to je věc vkusu.
I přesto je Gothic super hrou a rozhodně by se mohl srovnávat třeba se Zaklínačem nebo Oblivionem. Jsem rád, že jsem si jej mohl zahrát a zanechal ve mně moc pěkné vzpomínky.

Pro: atmosféra, příběh, volnost, sympatický hlavní hrdina, protivníci se s vámi nemazlí, zajímavé questy

Proti: soubojový systém, hra by mohla být těžší, inteligence NPC

+25
MilitaryMilitary
Dohráno
  • PC 100
Napsáno o tomto skvostu bylo již dost (viz. níže).
Ale jedno je jisté, je to moje naprostá srdcovka!! I po tolika letech se k ní pořád ráda vracím.
-5 +5 −10
archie789archie789
  • PC 100
Ve své době nedoceněné RPG, později s puncem legendy. Absolutně atmosférická důlní kolonie - svět zdaleka ne tak rozsáhlý jako například v sérii TES, ale o to detailnější, uvěřitelnější a příběhově sevřenější. Radost z každého drobného postupu ve hře - povýšení v rámci vybraného tábora, nové zbroje, nově objevené oblasti, zabitého trola, každého nové zbraňového skillu. Byť dnes působí herní mechanismy Gothic trocu vyčpěle, pořád se jedná o takový malý herní skvost.. Nejlepší trojrozměrné RPG. Vrchol herního designu.

Pro: Atmosféra, atmosféra, atmosféra, perfektně nadesignovaná mapa, živý svět, přírodní bariéry, soubojový systém, frakce.

Proti: Nezvykle řešené ovládání.

+17
VurhorVurhor
Dohráno
  • PC 90
Víte, opravdu pravých temných RPGček je málo. Není umění nějakou hru ponořit do kýble s temnotou a zas ji vytáhnout. Umění je, když ji tam položíte tak dobře, že se po vynoření úchvatně leskne. A to zas tak jednoduché není, ale i tak se najdou jedinci, kteří to dokázali. Bylo to například Diablo, Planescape: Torment a povedlo se to také německému husťákovi, který, aniž by o tom, bohužel, svět věděl, přivedl RPG žánr na novou úroveň. Povedlo se to Gothicovi.

Sama hra nezaujme nějak zvlášť úžasným příběhem, ani úžasnou grafikou, což vůbec nevadí, protože na to vůbec nespoléhá. To kouzlo je především v atmosféře, která, jak už jsem řekl, je neskutečně temná, ale tak fantastická, že si na pár let strčila do kapsy všechny fantasy tituly, co přišly po Gothicovi. Svět Kolonie je drsný. Bodejť by ne, téměř všichni její obyvatelé jsou odsouzenci, kteří usilují především o vlastní prospěch a přežití. Přátelství je vzácné, ochota mnohem vzácnější. Navíc okolní divočina je jedna z nejnebezpečnějších, na jaké na ostrově Khorinis může člověk narazit. A právě sem se dostává pan Bezejmenný. (Už zase RPG, spoléhající na temnou atmosféru, která má bezejmenného hrdinu. Inu, proč ne.) A spolu s ním se musíte potlouct přes celý tento hrozivý svět, do kterého jste byli uvrženi. Atmosféra se dá donekonečna krájet. Tajemno, nebezpečno a podivný svět, v němž se nacházíte, tvoří výbornou kombinaci něčeho nového, něčeho zvláštního. Něčeho, co s sebou přinesl až teprve Gothic. Co neskutečně žeru na téhle hře je progres vašeho hrdiny. Na začátku jste nula. Respektive každá postava vám dokáže nakopat prdel, ale případně budete sršet zpocenou pýchou, pokud se vám podaří zmlátit nějakého kopáče. Na prvních levelech jste opravdu děťátko mezi dospělými. Vydáváte se na průzkumné mise do divočiny, by jste získali zkušenosti na to, abyste se mohli později pomstít "tomu debilovi strážnému", který vás zkopal a připravil o nugety. Ke konci hry jste už ale drsnej namakanec, který se nebojí vytáhnout vole svůj tvrďáckej obouručák, a místo toho, aby vám někdo vyhrožoval, abyste ho zas schoval, tak s respektem ustoupí.

Soubojový systém je podivný, ale funguje fakt skvěle. Na nízkých levelech, když jste ještě začátečník, dost cítíte onu omezenost v pohybu a ladnosti, se kterou svou zbraň používáte. Taktéž zde jde i o jakousi taktiku, jelikož to jsou většinou souboje, které jdou dost ztuha, nestačí se na nepřítele jen tak vrhnout a začít ho mlátit, to byste moc daleko nedošli. (Pokud už teda nemáte Uriziel, že?) Postupně se ale vaše schopnosti zlepšují, až za nedlouho s tím šviháte tak majestátně, že i Geralt z Rivie by mohl koukat. Taktéž se mi na Gothicovi líbí jeho styl - jdu zabít nepřítele - aha, nezabiju ho, I suck balls, zkusím to později - tak teď? Ne. Tak ještě později- Teď? No konečně! Hip hip hurá! Svět Gothicu nedělá levelové zábrany mezi nepřáteli, už na nízkým levelu můžete potkat příšeru, kterou prostě nemáte šanci porazit, tak se jí vyhýbáte do té doby, dokud nebudete dostatečně silní, a pak jí nakopete zadnici. A ten pocit za to vždycky stojí!

Není to jen o soubojích, Gothic má samozřejmě parádní postavy, vtipné až Tarantinovské dialogy a docela pěkný příběh. I když více hra spoléhá na svou atmosféru, v čemž se teda trefila do černého. Hudba je vynikající. Přesně zapadá do tvrdého a krutého světa, ve kterém se nacházíte. Tajemné flétny, nonšalantní klidná kytara atd. Někdy je ale strašně creepy, obzvlášť ta základní ve volné přírodě, občas jsem z ní až nemohl usnout ... brrr. Ale nejvíc vládne ta večerní.... Ta je úchvatná.

Bohužel velice tuhý mechanizmus interakce s věcmi je taktéž zádrhel hry. Především v obchodech a používání kouzel. Taktéž zákony fyziky tady úplně nejsou v pořádku, obzvlášť s ohledem na skákání všeho druhu, ovšem musím uznat, že někdy je to docela haluz. A samozřejmě také ty odporné bugy. Známe je všichni, ne? A Gothic jich bohužel taky pár má, ne moc, ale občas to tu herní idýlku překazí.

Gothic je však na poli RPG mistrovské dílo, které je bohužel hrozně nedoceněné západními zeměmi, my a Poláci jsme dost pravděpodobně jeho největšími fanoušky. Což je škoda, protože jedinečnou atmosféru a originální podání by mohl závidět i takový BioWare. A jak jsem na začátku psal - Gothic je hra, která se leskne temnotou. Je to lesk, tak úchvatný a vábivý, že při doteku vám přeběhne husí kůže po celém těle. A tehdy poznáte, ... že je načase zase zabít pár mrchožroutů.

Pro: Neskutečná atmosféra, originální svět, postavy a jejich dialogy, vývoj hlavního hrdiny, soubojový systém

Proti: Někdy moc tuhé ovládání, fyzika, občas hra bugově zlobí

+36 +38 −2
MIGtheDRAGONMIGtheDRAGON
Dohráno
  • PC 95
Gothic se pro mě dá shrnout jedním slovem – nostalgie. Když jsem si po letech znovu Gothic zahrál, hned se mi vybavila doba, kdy jsem ho hrál poprvé. Bylo to vlastně moje první rpgčko a asi první hodinu nebo dvě jsem strávil tím, že jsem jen běhal po prvním táboře a snažil se zjistit, jak vybavit svou postavu nějakou zbraní :D. Ještě déle mi trvalo, než jsem zjistil, že je možné útočit i bočními útoky a komby. Zde je patrný asi největší mínus, kterým okolo mávají největší kritikové Gothicu – soubojový systém. A je dost možné, že nebýt to mé první rpgčko, tak bych byl jedním z nich. Tím že jsem však několik měsíců hrál skoro jen Gothic a stal se mojí nejoblíbenější hrou, tak jsem si na tento systém natolik zvykl, že jsem ho jako mínus nevnímal. Jak bych taky mohl, když jsem žádný lepší neznal.


Nebyl to však soubojový systém, co udělalo z Gothicu mojí srdcovku. Byl ten živoucí a krásně vytvořený svět, ve kterém se hra odehrává.

V první řadě se mi velice líbilo posazení příběhu na menší, pestrou mapu ohraničenou magickou bariérou, ze které se vlastně snažíte dostat. Celé hře to dalo takový ten pěkný pocit izolovanosti jaký má například Half-Life.

Druhým faktorem, který mě velice zaujal, byl živoucí svět. Každá postava (no skoro každá, stráže jen stojí na místě) má nějaký denní program. Není to jako hrát The Elder Scrolls III: Morrowind, kde postavy pouze chodili dokola po městě a občas prohodili hlášku, že mají pocit, že je někdo sleduje. Místo toho se například jdou ráno opláchnout ke strouze, přes den pokecají s kamarády, večer si sednou k ohni, a když už je hodně pozdě, tak jdou do postele. Ještě po letech, když jsem se dostal ke zmíněnému Morrowindu mi přišlo, že tohle je směr, kterým by RPG měli jít a například takový The Elder Scrolls V: Skyrim ukazuje, že i někteří vývojáři sdílí stejný názor.

Třetím faktorem je určitá soběstačnost světa. Na mapě najdete tři hlavní tábory a žádný z nich není jen souhrn několika chatrčí a hromady postav, které jen tak posedávají. Sektovní tábor, který se nalézá v bažinách, se zabývá sběrem bažinné trávy, kterou poté zpracovává na drogu, kterou prodává ostatním táborům. Starý tábor nejvíce podporuje těžařství a zabývá se obchodem s vnějším světem, kdy vytěženou rudu mění za potraviny a potřebný materiál. Nový tábor si zase vytvořil rýžová pole a jednou za čas při trochu přilepší přepadáváním karavan starého tábora. Celému světu to tím dalo takovou siluetu funkčnosti, která spoustě rpgček chybí. Vývojáři si často vystačí s vytvořením hromady měst s jednou hospodou, kovářem a hromadou jen tak běhajících vesničanů, kteří by v tomto světě pravděpodobně nepřežili.

Čtvrtým a posledním faktorem, díky kterému jsem si tento svět oblíbil, je otevřený svět bez level scallingu (přizpůsobení síly nepřátel podle úrovně hrdiny). Ačkoliv je tedy mapa již od začátku otevřená, do části mapy patřící skřetům nebo do hlubokých lesů, si hned tak nezajdete. Dávalo celému světu takovou tu atmosféru nebezpečí, kterou jsem například v Morrowindu nepocítil.



Ke zbytku se vyjádřím jen krátce. Ano, obtížnost i soubojový systém za moc nestojí. Questy jsou však velice dobře zpracované a často jste museli dělat více než jen někam přijít a vymlátit to tam. Také se mi líbil ten zárodek systému craftování, kdy si můžete vykovat vlastní meč. Samotné kování však proběhne víceméně jako v reálu. Nažhavíte kus železa, ukovete meč, zchladíte ho ve vodě a poté nabrousíte. Je škoda, že v prvním díle není možné si vytvářet nějaké lepší meče, ale i ten jeden základní se zpočátku může hodit. Zvláště pokud jich vytvoříte tak 50 a máte tak do poloviny hry o peníze postaráno. Také možnost přidání k různým táborům potěšila. I když volba ovlivní spíše jen vaše povolání a přidá 1-2 questy podle zvoleného tábora.

Pro: Atmosféra, propracovaný svět, questy.

Proti: Soubojový systém, nevyvážená obtížnost.

+30
martinelkmartinelk
Dohráno
  • PC 100
Gothic je už dnes legenda. A i pro mne je to naprosto jedinečná hra neboť díky němu jsem se dostal k RPG žánru. Kdo by to byl řekl v roce 2001 že nenápadná hra od německých Piranha Bytes udělá takovou díru do světa a získá mnoho oddaných fandů.

Gothic ale rozhodně měl čím zaujmout. Grafická stránka sice nebyla ve své době špička ale i tak se jednalo o ucházející zpracování. Pravda pokud se člověk podívá na hru dnes tak jednoznačně z grafiky unešen nebude. Jedná se o klasické 3D zpracování okolo roku 2000, všechno je tedy hranaté a placaté a celkově tako zašpičatělé. Nicméně grafika u Gothicku nikdy nehrála prim a nebylo to to co by vás drželo u hry a to i vroce 2001. Řekl bych že v době vydání se jednalo o nadprůměr.

Tím hlavním co podle mě hráče okouzlilo byl svět, atmosféra, postavy, příběh a hudba. Začneme příběhem který nás zavede do jedné trestanecké těžařské kolonie na ostrově Khorinis. Začínáme tím že jsme odsouzeni a vhozeni do kolonie. Kdo jsme a udělaly jsme vážně nějaké hrozné zločiny? To se nikdy nedozvíme, vývojáři za celou hru neodkryjí nic z protagonistovy minulosti, dokonce ani jeho jméno a tak po celou hru hrajete za Bezejmeného ( ačkoli on sám samozřejmě jméno má a několikrát se chce představit tak ostatní ho vždy nějak utnou než ho stačí říct :) ). Příběh je zajímavý také tím že prakticky až do závěru nemáte za úkol zachránit svět nebo alespoň ostrov. Nikdo za vámy nepříjde a neřekne: "Mocný hrdino zachraň nás!" Ne, jste jen další trestanec a vaše největší starost je nějak se zorientovat v kolonii a mezi frakcemi. Frakce jsou tři ( Nový Tábor, Starý Tábor a Tábor v bažinách ), každá usiluje o něco jiného a každá má různé metody. Pokud se k nějaké přidáte tak logicky se vám uzavře postup do dalších dvou. V celém tom světě je samozřejmě plno NPC postav které rozhodně stojí za to, mnohdy se vám vryjí velmi hluboko do paměti. Samozřejmě že svět je to také nebezpečný a je zaplněn různou havětí ( vlci, chňapavci atd, ale také humanoidní nepřátelé ) která vám půjde po krku.

Atmosféru taktéž dělá výborná hudba a mě osobně se saudtrack doslova vypálil do mozku a naprosto mi učaroval. Tklivé melodie ale i rázné znělky mě natolik uchvátily že jsem si ho stáhnul do mp3. Osobně se domnívám že hudba dělá značnou část zážitku a nebojím se říct že stojí na stejném stupni jako ostatní aspekty hry, rozhodně zde není jen do počtu. Hra je samozřejmě plně namluvená a Bezejmený taktéž mluví ( nejedná se naštěstí o ten případ kdy hlavní hrdina mlčí jako trotl ( promiň Gordone ) ). A že mu ta pusa jede, rozhodně to není žádná stydlivka a neváhá dění jízlivě okomentovat.

Hra je samozřejmě RPG takže zde máme tabulku kde uvidíme jak jsme na tom a kde je třeba zapracovat. Samozřejmě zde jsou klasické atributy jako síla atd. Ale můžete se naučit mnoho speciálních dovedností např. alchymii, stahování kožešin ze zvířat.. Nicméně zde je poněkud unikátní systém rozdělování bodů do schopností. Zde se to totiž nedělá tak že by jste si v tabulce naklikali co chcete zvýšit ale pěkně jste si museli zajít za trenérem nebo někým do dané schopnosti učí a u něho si dané atributy vylepšit. Nemusíte se bát že by zde nebylo co dělat svět je velký a aktivit je zde také přehršel. Stojí za zmínku že ve hře je aktivně se měnící čas. To znamená že zde den plyne jako normálně, je zde ráno, dopoledne, odpoledne, noc... Takže je logické že zde lze i spát a mnohé úkoly lze plnit jen v danou dobu. Taktéž lidé a zvýřata se chovají podle toho co je zrovna za čas. Mají zkrátka svoji rutinu a tou se řídí, prší le tedy tak se lidé běží schovat pod střechu atd. Taktéž zvýřata jsou rozdělena na dravce a kořist, takže není problém vyděl smečku vlků kterak loví nebohou oběť. A to vše v roce 2001!

Bohužel má Gothic menší škraloup na kráse a tím je ovládání. Ovládání boje je malinko těžkopádné a bohužel né úplně intuitivní. Chce to trochu času a pak si na něj dá zvyknout a pohodlně hrát.

Nastavení obtížnosti by jste zde hledaly marně neboť zde žádné není a obtížnost je dána tím jak moc silné jsou dané potvory a nepřátelé v dané lokaci. Díky tomu odpadá trapná neviditelná zeď, či trapné berličky pro které nelze jít dál. Zkrátka ještě nejste moc vycepovaní.

Takže zapoměl jsem na něco? Samozřejmě že zapoměl! Je toho tolik co bych vám ještě mohl říct. Třeba to jak jsem si zašel zakouřit trávu do Tábora v bažinách, nebo když jsem prozkoumával les a sežrali mě vlci a nebo když jsem potkal Muda který má rád zvířátka ( trošičku jinak než většina lidí :) ) a nebo... A nebo víte co? Zahrajte si ho sami a sami taky objevte taje a kouzlo Gothicku a pak znovu a znovu. A teď mě omluvte jdu znovu instalovat a hrát.

Pro: Atmosféra, hudba, příběh, NPC, svět a jeho chování nezávisle na vás, mnoho povolání, trenéři, Bezejmený, logické bariéry světa

Proti: trošku nevyladěné ovládání, na konci může být pro někoho tuhé

+26
PivlPivl
Dohráno
  • PC 85
Mohl bych se tu rozplývat, slintat ale pak také plakat nad celou sérií, ale to už tady dělali ostatí celkem obstojně, já jen ke všem těmto komentářům přidám, že tenhle počin by si zasloužil být v nějakém herním muzeu hodně znám.
U umění se většinou hodnotí stránky estetické a umělecké a ikdyby se Gothic nikomu nelíbil, uměleckou hodnotu (Záleží na tom, kolik dalších umělců se daným dílem inspirovalo) má toto dílo opravdu nezměrnou.

Pro: Svět, atmosféra, příběh, dialogy, vliv nízkého rozpočtu - Autoři to prosě dělali s láskou

Proti: Až moc naivních postav

+14 +15 −1
jjjaaarrraaajjjaaarrraaa
Dohráno
  • PC 100
"Get up. I am Diego."
Když jsem poprvé slyšel tuhle větu od mé budoucí brzy oblíbené postavy, nečekal jsem, že tato hra na mně zanechá následky. Gothic sérii jsem propadl, díky tomuto prvnímu dílu, který bych hrál klidně několikrát dokola.

Musím podotknout a zastat se této hry, že rozhodně zařadila mezi herní kánony a klasiky, a pro milovníky RPG je tato hra povinností.

Samozřejmě jen abych se této hry nezastával, když má ode mě jasných 100%. I Gothic má nějaké ty chybičky, které se ovšem dají přehlédnout. Sem tam nějaký ten bug naskočí, ale co by to bylo za hry bez bugů (smích).

Co se týče herního ovládání, tak tam musím trošku zkritizovat, že je velice obtížné a nelogické. Samozřejmě, čím déle to hrajete, tím se do ovládání celé hry dostanete a poté už se můžete věnovat úkolům.

Příběh je pro mě tím zajímavějším článkem ve hře. Uzavřená bariéra, žádné dívky, kouzla, tři frakce - které se mi samozřejmě velice líbily. Jen škoda, že jsem se nemohl přidat ke všem. Rád plním všechny vedlejší úkoly apod.

Tahle hra mi udělala spoustu herních kamarádů. Však to znáte, maniak musí mít alespoň ty kamarád ve hře jako jsou Diego, Lester, Milten, Gorn a možná trošku Xardas (smích).

Děkuji Piranha Bytes za tuto skvělou hru a doufám, že budou nadále pokračovat v těchto podobných hrách.

Těchto her více!!

100%

Pro: Příběh, zamilujete si postavy, uzavřená bariéra.

Proti: Sem tam bug, složité ovládání.

+19 +21 −2
Zobrazit další komentáře
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 561 86
  • Switch 4 92

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
24
Odkaz:
http://dbher.cz/h24
Přidána:
04.05.2008
16 let a 338 dní
Hodnocení:
565 (0-100 %)
Komentářů:
61
Oblíbenost:
Sledovat 68 Chci si zahrát 48
Rozehráno 21 Dohráno 506
Návštěvnost:
101833× (celkem)
1372× (poslední měsíc)
215× (poslední týden)
23× (dnes)
Více