Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Mass Effect
Mass Effect
84

Komentáře

Všechny PC PS3 PS4 PS5 X360 XOne XboxX/S
Napsat vlastní komentář
S4TWS4TW
Dohráno
  • PC 65
Herní výzva 2024 -  Nikdy se nevzdávej! 

Co cítím jako velký fanoušek BioWare, který má dokonce Dragon Age jako svou nejoblíbenější herní sérii? Který považuje sérii Baldurs Gate a KOTOR za jedny z nejlepších her, které hrál? Zklamání! Hořké a trpké zklamání. Pravděpodobně jsem očekával mnohem víc, než jsem dostal. Nebo jsem to dostal jinak naservírované, než jsem chtěl nebo jsem to prostě jen hrál se zpožděním 17 let.

První věc, kterou jsem si měl uvědomit je to, že se mnohem víc jedná o akční adventuru s lehkými prvky RPG. V podstatě každá dnešní akční adventura má minimálně podobně „silné“ RPG prvky. Rozdělování akčních bodů tu je povětšinou více na efekt, než že by vám to nějak výrazně měnilo herní zážitek. Podobné se dá tvrdit u valné většiny dialogových možností. Obecně jsem neměl nějak výrazný pocit, že na mém rozhodnutí závisí osud galaxie (nebo aspoň daného človíčka). Samozřejmě, něco málo tu je, ale na poměry her od BioWare jsem čekal daleko víc.

To mě rovnou směřuje k další velmi, velmi slabé stránce hry. Vedlejší questy. Hrůza a zbytečnost. Mají sice více či méně zajímavý minipříběh, ale ve finále to pak skončí pouhým dojdi tam, vystřílej to tam a přečti si, že jsi splnil misi. Hotovo, konec, stačí, ne? Nějaké významnější propojenost mezi questy či pocit z ovlivnění světa kolem sebe, o tom si nechte zdát.

A proboha, tohle bolí možná úplně ze všeho nejvíc. Exploring je tak strašně plochý a po pár hodinách nudný! Vy cestujete a objevujete celou širou galaxii a po třetí planetě vás už fyzicky bolí jít do stejné copy paste budovy či dolu. Navštívit další prázdnou planetu, která se od minulé liší pouze tím, jestli je zelená, bílá či hnědá a má víc kopců. Obecně cestování vozítkem bylo ubíjející, protože překonávání kopců vás bude spíš deptat než bavit. A zhruba v polovině hry už je to skutečně jen o tom, jestli chcete odškrtnout další (nudný) quest a mít splněno nebo ne.

Jak působí první, druhá, možná i třetí lokace zajímavě a máte pocit, že budete trávit x desítek hodin exploringem, tak vás pátá či šestá rychle vyvede z omylu. Opravdu se jedná o ctl+c – ctrl+v lokace. Nějaká vegetace či civilizace na dané planetě? Zapomeňte. Na druhou stranu, lítání po vesmíru a encyklopedické objevování soustav, to mi přišlo fajn.

Souboje asi nejsou nic, co bych hře chtěl vyloženě vyčítat, ale člověk s průměrnými zkušenostmi z FPS bude mít i na nejtěžší obtížnosti pohodový průchod a po chvilce se bude jednat o nezábavnou součást hry, jelikož zde chybí nějaká výraznější pestrost ve způsobu, jak souboje zvládat. To samozřejmě upozaďuje i důležitost přerozdělování skill pointů.

Podobně zbytečný tu je looting, protože prostě budete sbírat jen odpad. Jednou za pár hodin si jen nahodíte zbraň s lepší třídou, zredukujete inventář a je vám vlastně úplně jedno, co tam máte. Vlastně bych doporučoval vybírat minimum bedniček, protože jich je ve hře nepoměrně hodně vůči tomu, co z nich můžete získat. Problém s financemi tu taky nikdy mít nebudete, takže ani na to není třeba být přespříliš zvědavý. Nějaká radost z legendární či nějak originální zbraně? Zapomeňte.

Abych se dostal i k nějakým pozitivním bodům, tak rád zmíním kvalitní casting na poli spolubojovníků a vlastně obecně charakterů ve hře. Tohle Bioware vždy umělo a ME není výjimka. Vaši společníci budou opět mezi sebou interagovat, občas prohodí něco vtipného, budete moc odhalit jejich životní příběhy a lehce se s nimi sbližovat. Nicméně, když i tuhle stránku porovnám s předchozími sériemi od tohoto studia, tak se jedná spíš o light verzi, co se týče interakce. V podstatě je to zredukováno na popsání životního příběhu v rámci lineárního dialogu a menší odbočky k nějakému questíku. Puf, toť vše.

Hlavní příběh a lore světa taky patří k pozitivním stránkám hry. Je zde spousta věcí, co si člověk může pozjišťovat a které zapříčiní zvídavost, která nejspíš dotáhne hráče k tomu, aby teda zkusil ještě jeden díl.

Moje hodnocení působí velmi negativně a možná až krutě, nicméně má očekávání u této série byla na bodě nejvyšším. Hra zdaleka nedoručila to, co jsem očekával, vidím na ní spousty nedostatků a věcí, které bych od Bioware nečekal. Hlavní problém je asi ten, že hra se skrývá za hávem velkolepého RPG, jedná se totiž o lineární hru v open world kulisách. Samozřejmě, že spoustu věcí tu má i vysokou produkční hodnotu, ale, ale, ale… zkusím díl druhý.

Pro: postavy, lore, audio, svižný hlavní příběh

Proti: RPG systém, exploring, side questy, loot, nudné ctrl+c/ctrl+v kulisy

+21
H34DH34D
Dohráno
  • PC 85
Když jsem se v třiatřiceti jakožto naprostý RPG anál-fabet rozhodoval, kterým RPG se nechám odpanit, Mass Effect měla být jasná volba… Jenže já zvolil Vampire: The Masquerade - Bloodlines, takže k Mass Effectu jsem se dostal po dalších dvou letech a uááá, proč jsem tyhle hry nehrál dřív?!

Milovník čistokrevných izometrických RPG ze mě asi nikdy nebude, ovšem cesta od sofistikovanějších akčních her typu System Shock, přes polo-RPG jako Deus Ex nevyhnutelně vede k akčním RPG ve stylu Mass Effect. V konceptu jednotlivých planet a vesmírných stanic poznávám koncept city hubů z Deus Ex, neztrácím se tedy v přespříliš otevřeném prostoru. Ve srozumitelných konverzacích zvládám udržet moč i myšlenku a nestává se mi, že bych si ledabylou péčí o skill pointy své tříčlenné družiny uzamknul některou z alternativ možného postupu vpřed. Mass Effect je hra, jež není RPG prvků otrokem, naopak je možná v tomto ohledu na hráče až příliš nenáročná.

Mass Effect na obrazovce rozprostírá fascinující, komplexní sci-fi svět, který vyvolá nejednu vzpomínku na seriálové kousky typu Battlestar Galactica. Zpočátku objevujete opulentní sídlo všech národů a ras zvané Citadela, v doprovodných textech studujete budoucí historii politického galaktického uspořádání a objevujete nové technologické vymoženosti, kterých se jistě roku 2183 dočkáme. V zájmu pozvolného objevování vůbec nevadí, že prvotní úkoly se týkají drobností jako „promluv s osobou X“, „přines objekt Y“. Objevování vizuálně pestrých planet je také zhruba do poloviny hry zajímavé. Později už doplácí na to, že side questy jsou jak přes kopírák, a dokonce jsou v nich použity identické budovy, které je nutno totožným způsobem vystřílet.

Pokud bychom chtěli přísně analyzovat příběh Mass Effect, zbytečně bychom sami sobě ubírali na zábavě. Dějová linka hrdinného vojáka na cestě za záchranou lidstva (a dalších ras) tedy už někdy byla, ale u Mass Effect funguje skvěle v prvé řadě proto, že je zasazena do atraktivního sci-fi světa, který je právě v rozkvětu – dějí se v něm velké věci a vy se stáváte jejich hybatelem. Jako zpestření pak slouží řada osobních příběhů postav, které na své cestě potkáte. Noveria je nejlepším příkladem svobody rozhodování hráče. Může jít o úplnou drobnost jako je doručení balíčku, ale to vy se rozhodujete, zda misi přijmete, nebo zadavatele rovnou odpálkujete, pak zda jej napráskáte šéfovi, nebo za balík vycashujete víc přímo u jeho příjemce. A co třeba si jej nechat?

Z hlediska hratelnosti obsahuje Mass Effect překvapivě hodně akce. Pocit ze střelby se s postupným získáváním lepších verzí zbraní a upgradů rapidně zlepšuje. Musím říct, že na konci hry jsem si hru docela užíval i jako klasickou střílečku z třetí osoby. Nicméně management zbraní, předmětů a surovin rozhodně není zpracován nejlépe. Jednotlivých verzí zbraní je až přespříliš, resp. hra vás nenutí dostatečně k vylepšování a už vůbec ne k nakupování, přestože shopkeeper je na každém rohu. Osobně jsem nikdy nic nenakoupil a omni-gel využil jen na konci z lenosti. Přesná muška by v RPG hře nemusela být jediným nástrojem k úspěšnému dohrání. Ocenil bych, kdyby se více přitlačilo na nutnost používání vedlejších skillů.

Sečteno a podtrženo, byla to úžasná jízda a nemyslím tím jen vesmírnou šestikolku Mako. Už teď se nemůžu dočkat až se do velkolepého vesmírného světa Mass Effect ponořím znova v jeho pokračováních. Ta naléhavost, intenzita, katarze a hladký gameplay tam prostě je. Plný dojmů přemítám, zda závěrečné hodnocení ještě nezvýšit, neboť právě ten pocit, kdy v nás hra, či film, či kniha něco zanechají i po svém konci, přesně chceme…
+29
MalignusMalignus
Dohráno
  • PC 80
Hned na začátku komentáře se přiznám, že jsem BioDron a nekritický fanoušek her od BioWare a to již od doby vydání Shattered Steel. :-D To jen tak na okraj. V rámci herní Výzvy jsem rozehrál Mass Effect znovu, tentokrát za Inženýra se specializací Medic, který bývá často označován za nejslabší class hry. A teď už vím proč. :-D

Začnu však tradičně příběhem, který není nijak originální, ale kombinuje to nejlepší ze spousty různých drojů (BSG, ST a SW, Hyperion...). Mass Effect je klasická space opera, ve které se hráč zhostí velitele Sheparda, člena posádky experimetální lodě Normandy - vyvoleného, aby se přidal k tajné organizaci Spektra (ne té z bondovek), která sdružuje ty nejlepší z nejlepších z celé galaxie. Ten musí napřed projít sérií zkušebnícvh misí, z nichž první spočívá ve vyzdvednutí cenného artefaktu po záhadně vymřelé rase Protheanů na planetě Eden Prime. Ta však čelí nečekanému útoku robotí rasy Gethů. Veliteli Shepardovi se sice podaří útok odrazit, ale přichází o artefakt i posudkového komisaře a musí se tak odebrat na Citadelu, kde sídlí vládci galaxie a zpovídat se ze svého neúspěchu. Naštěstí se však posádce Normandie podaří s pomocí nových přátel odhalit a usvědčit viníka, kterým je Saren - nejlepší agent Spekter - hodlající s opmocí Gethů přivést zpět rasu Reaperů, která je považována za mýtu a je jí přisuzována likvidace Protheanů. Nastává tak honička napříč galaxií zakončená epickým finále.

Příběh a jeho stavba se mi u prvního Mass Effectu líbí snad nejvíce ze všech dílů. Na začátku na Eden prime vás hra seznámí se světem a mechanikami. Následně se přesunete na Citadelu, kdy kromě hlavního úkolu můžete splnit i některé vedlejší - standardní RPG úkoly, avšak zajímavější jsou zdánlivě nedůležité dialogy, které pronáší lidé a emzáci, kolem kterých procházíte, a jsou svázány s příběhem více než většina vedlejších úkolů - baví se totiž o monumentu hmotového vysílače a tajemné rase Keeperů, kteří neustále pobíhají po Citadele a něco dělají. Nikdo neví co, ale až dojde k rozuzlení příběhu, budete znát odpovědi i na tuto otázku. Navíc i vedlejší úkoly jsou dobře podány. S vedlejšími úkoly souvisí i průzkum planet, který není zase až tak zábavný z důvodu skutečně velkého množství planet. Na většině planet je navíc nepřátelská základna (na každé planetě stejná), kterou je třeba vystřílet. Tamnější zlobivkové znají jen jedinou taktiku - sesypat se na vás všichni najendou hlava nehlava. Upřímně si myslím, že by se měl vytvořit ještě jeden hub, do kterého přesunout některé vedlejší úkoly z navštívitelných planet a snížit tak jejich počet.

Hráči mohou vzít předpřipravený charakter a rovnou se pustit do hry, nebo si vytvořit vlastní postavu, přičemž mají na výběr tři psychologické profily, tři backstory (které v určité fázi příběhu Sheparda doženou v podobě úkolu) a šest různých tříd (Soldier, Adept, Engineer, Sentinel, Vanguard a Infiltrator). Třídy určují styl boje, zatímco backstory a psychologické profily mají mírný vliv na některé dialogy u vybraných úkolů a role-playing. Například za vojáka kráčíte neohroženě v před a v případě, že máte s sebou Tali a Liaru, tak jen sledujete, jak kolem vás pobíhají nepřátelé zbavení štítů a možností střelby, případně se bezmocně vznáší ve vzduchu a stačí je jen odstřelovat jednoho po druhým. Nicméně při hře za Inženýra je hráč v podpůrné roli, kdy nekráčí v čele, ale hezky schovaný za zbylými dvěma členy svého týmu, kterým udílí rozkazy.

Zde se bohužel objevuje snad největší neduh hry a tím je slabá umělá inteligence a nevyladěný krycí systém, což se projevuje tak, že dáte rozkaz svým parťáků, kteří se ovšem rádi zaseknou v krytu a dokonce souboje v něm zůstanou. U jiných tříd to nevadí, ale u Inženýra ano. Ten totiž nemá přímo bojové ability, ale jen podpůrné, kterými může vypnout nepřátelům štíty, přehřát zbraně, dočasně je omráčit či znemožnit používání schopností + samozřejmě léčení spolubojovníků. Ale v případě boje se může spolehnout pouze na svoji pistolku a bojovat za něj tudíž musí jeho dva parťáci, na které bohužel není moc spolehnutí.

Parťáci a vztahy s nimi jsou hlavní složkou BioWare her a v Mass Effectu se povedli. Každý zastupuje jednu třídu a jeden archetyp. Máme tady Shepardovu pravou ruku Kaidana Alenka (který vám dá přednášku ohledně snášenlivosti k emzákům) a jehož backstory mi přijde strašně povědomý, ale už nevím, kde jsem ho četl (Enderova hra, Gateway...?). Dále je tu (doslova) Warrior-Poet Ashley Williamsovou z vojenské rodiny, jejíž vztah k emzákům není nejlepší, ale neřekl bych, že je vyloženě rasistka, jak kvičí některé sněhové vločky. Z emzáckých členů Normandie zde máme bývalého policistu Garra Vakariana, starého ostříleného žoldáka Urdnota Wrexe, dospívající ganiální techničku Tali Zorah nar Rayah a v podstatě stejně tak starou vědkyni a expertku na Protheny Liaru T'Soni

Co se týče hudby, ta krásně podkresluje celkovou atmosféru hry. Na grafice se bohužel projevuje stáří hry. Vyzdvyhnout však musím mluvenou necyklopedii, která popisuje detaily světa Mass Effectu a jejíž jednotlivé záznamy hráč nachází v průběhu hry. Celkově vzato, jedna z mých nejoblíbenějších her a určitě bych jí zařadil vysoko v mém osobním TOP 100.

Oblíbení společníci:

1. Wrex
2. Liara
3. Tali

Pro: Příběh, atmosféra, společníci a NPC, encyklopedie, hudba...

Proti: Mnoho prozkoumatelných planet a vedlejších úkolů, což může hráče začít nudit. Již stránoucí grafika.

+17
PopcornPopcorn
  • PC 65
Velitel Ovčáček s partou exotů zachraňuje galaxii

"Janky but good", jak opěvované starší hry často bývají -- a to i přes to, že jsem hrál remaster, a nainstaloval si doporučené mody (viz na konci recenze). Nechci být zlý a označit ME1 za hru, kterou hrajete z povinnosti, abyste se prokousali k po všech stránkách lepším dalším dílům, ale v recenzi dám pár doporučení pro to, abyste si hru maximálně užili i jako moderní gejmr.

Nejprve pozitiva: Přelomové vesmírné RPG, vstupní brána do legendární trilogie, jednoduchý ale napínavý příběh a strhující svět ze žánru vesmírného fantasy, kde si budete opravdu připadat jako že hrajete s kamarády dračák na motivy Star Treku, akorát nemáte kamarády a tak za všechny postavy hrajete vy. Sejde se tři mariňáci, policajt, členka nomádského kmene který rozhodně není metafora, nájemný vrah, a archeoložka ve vesmírné lodi, a vy jen musíte použít techniku "potlačení neuvěření" a moc se neptat na věci, proč půlka postav nemá vojenský trénink nebo proč všichni emzáci vypadají víceméně antropomorfně, v čele s rasou tvořenou sexualizovanými verzemi operní pěvkyně z filmu Pátý Element. Hru s podobným konceptem, kde si na mise volíte z většího repertoáru postav, jsem ještě nehrál, a proto mě překvapilo že některé postavy mají velmi specifické a osobní poznatky a reakce, které navíc můžete strategicky vyvolávat například tak, že si vezmete postavu na misi jejímž cílem je zabít její mámu.

Negativa tu, bohužel, jsou taky. Ten text o nich je delší, protože popsat negativní stránku stojí víc písmenek než "omg bylo to super" -- neznamená to že by se mi hra tak moc nelíbila.

Masový efekt vůbec nezvládl držet na uzdě svoje RPG prvky, a předhodí vám 7 postav 6 různých tříd z nichž na každé misi ovládáte 3 naráz. Každá z postav má okolo deseti vlastností kterým při vylevelení přidělujete schopnostní fufníky a které definují s jakými zbraněmi postava zvládá bojovat, jak dobře hackuje trezory, zkrátka hyper-granulárně si tady naklikáte všemožné konstanty. Je to hrozný. Hra vám vyjde vstříc tím, že si můžete pro vedlejší postavy kromě velitele Ovčáčka osobně zapnout automatické přidělování fufňů a dokonce používání schopností v boji, a když nešaháte na tlačítka co říkají vašim spolubojovníkům kam jít, tak i docela rozumně chodí za vámi a střílí po nepřátelích. Bohužel, nic vás nezachrání před manažováním inventáře, kde nejen že musíte všem postavám které berete na mise kupovat a přidělovat zbraně, ale dokonce jim v boji říkáte kterou zrovna mají použít, a bohužel všechny postavy disponují všemi typy zbraní i když se s nimi dle svých schopnostních fufňů neumí ani podrbat na zádech.

Jak jsem zmínil propracovaný systém volby postav a jejich reakce na mise, to bohužel platí jen pro hlavní příběhové mise. Existují i vedlejší mise, existuje jich mnoho a dělal je všechny jeden stážista po večerech vedle studia vysoké školy. 90% vedlejších misí je přes kopírák čtverec absurdně zvlněné krajiny, na který jste vyhozeni v terénním vozidle, které je sice terénní ale ne Skyrim-kůň terénní. Poté, co se přes svahy prokličkujete na místo určení, čeká vás jeden ze tří modelů budovy, ve kterém postřílíte pár nepřátel a přečtete si textík o tom, co se stane dál. Ano, část vedlejších misí je opravdu řešena texty ve stylu "vcházíš do místnosti a tam potkáš XY", což samo o sobě není špatně, kdyby to nestálo v kontrastu s plně animovanými a dabovanými scénami v hlavní příběhové linii. Pokud jste chronický stoprocentář, urychleně se z toho vyléčte, protože tohle vás moc dlouho bavit nebude. Minout byste neměli jen původně DLC misi Mass Effect: Bring Down the Sky, která je na tom kvalitou o poznání výše.

Hlavní mise se kvalitativně drží na mnohem vyšším standardu, i když mě často zaujaly prázdné místnosti které dle hovorů NPC měly být laboratoře, obchodní střediska, kanceláře, hospody... a byl to všechno ten stejný krychloidní model bez větší snahy o grafiku. To už je ale poslední nitpick, je to stará hra a remaster přece jen není remake.

Celkově nemůžu hodnotit Masový Efekt č. 1 méně než 70%, a to z jednoho důvodu: Masový Efekt č. 2 je absolutně úžasná hra, která napraví úplně všechny technickoherní chyby co tady už mnoho normostran rozebírám, ubere mikromanažment kde není potřeba a přidá hloubku tam kde je. Pokud váháte o hraní trilogie, začněte u jedničky, jen si dejte bacha že hrajete remaster (Legendary Edition) a že si nainstalujete tyto mody:

- LE1 Community Patch -- nevím co přesně opravuje, prý všechno
- Galaxy Map Trackers -- ukazuje na mapě galaxie kam vedou vaše questy (ne, není to podvádění, ty questy to mají v popisku, jen vaše mapa to neukazuje -- už chápete co jsem myslel tím "janky"?)
- Replenish Grenades -- moje potlačení neuvěření nesahá tak daleko, abych uvěřil, že velitel Ovčáček má jako jediný zdroj granátů náhodné bedny poházené na zemi při misích
- ALOV (A Lot Of Videos) -- pokud chcete mít před-nahrané cutscény ve vyšší kvalitě než 144p
+20 +23 −3
AlieNAlieN
Dohráno
  • PC 65
V Bioware byli po Kotoru hrozně smutní že nevlastní značku Star Wars a nemohou si ji ohýbat dle své chuti, a tak si vymysleli jej kopii. A protože tehdy bylo na vrcholu popularity Halo, tak ho vybrakovali taky. Na to plácnout příběh který velmi silně připomene Starcraft, a hitová hra je hotová...

Což zní tragicky, ale naštěstí to až tak zlé není, i když se hra místy vehementně snaží přesvědčit o opaku a hlavně zezačátku chrlí to nejhorší co může. Mám pocit že v Bioware měli checklist s tím co vše se dá v akční části hry udělat špatně, a systematicky ho proškrtávali: mnozí nepřátelé jsou vrcholně otravní, bulletsponge a občas se respawnují, AI tragická, ovládání nepřesné, cover systém nezřídka nefunguje, obtížnost nevyvážená, a akce je celkově nepřehledná. A k tomu nekonečné chodby šedivější než v Halo, a subquesty a jejich mapy tak generické jako by je snad vyvíjela Bethesda.

Aspoň že hlavní příběhové mise jsou mnohem lepší než ty méně důležité planety, ale je jich maličko - což ale na druhou stranu potěší, na speed run může být i ME1 zábavná rychlá hra, jen se opravdu nijak nezdržovat u toho zbytku. A nezbytně nutně si ho doupravit pár základními mody.

I mimo akci celá hra působí nedotaženě, celou ji prostupuje zjevná nerozhodnost zda dělat v prvé řadě střílečku a nebo RPG, což skončilo torzem z obou - takže i podáním příběhu, osekanými RPG prvky, a minimalistickými vedlejšími příběhy různých NPC je hra podřadná ve srovnání s KotoRy a jinými RPG (na poměry stříleček je to rozhodně velký nadprůměr... ale překonat laťku her jako Call of Duty a Halo v tomhle fakt není těžké).
I cutscény působí jako levná produkce na úrovni o pět let starších her a ne jako dynamický hollywoodský blockbuster jak předvedly následující díly.

Až dvojka a trojka solidně obstojí i po letech jako vyspělé AAA hry, byť zdaleka ne bezchybné. Jednička ale i přes svůj potenciál trpí tolika porodními bolestmi, že by si zasloužila ne jen lehké oprášení jak je vidět tady v Legendary edici, ale kompletní remake, s přepsaným scénářem, smysluplným level designem a dotaženou hratelností.
+10 +14 −4
KattKatt
Dohráno
  • PC 90
Hráno ve verzi Legendary Edition.

Grafika je celkem pěkná a hra vypadá k světu kromě prapodivnejch animací (hlavně obličejů) v cut scénách - asi něco jako v Andromedě xD. Nemile mě překvapila zabugovanost příběhových lokací - na Ferosu se zasekli společníci na místě, na Noverii mi doslova zamrzla Shepardová a odmítala se hnout a ve finálním souboji se mi hra sekla pro jistotu komplet celá.

O nezpochybnitelných kvalitách hry jako takový se bavit nemusíme. Je to pořád super a příběhově to většinu sci-fi rpg strčí do kapsy. Ano, na tebe, Outer Worlds, koukám, Jedinej opruz je ježdění v Maku po pustejch světech a plnění side questů. Vůbec to není zábava a vlastně z toho ani nic kromě tuny lootu a expů není. Správa inventáře je taky za trest. Přecejen pár let od roku 2007 uplynulo a vychytávky jako označení více věcí najednou nebo potvrzení výběru klávesou místo myší, jsou už standard. Tyhle dvě věci mohli v rámci edice předělat a vylepšit, myslím, že by se nikdo nezlobil.

Pro: příběh, atmosféra, parťáci, dialogy, vylepšená grafika, krátký cesty výtahem

Proti: prkenný animace a ksichty v cut scénách, bugy, jezdění s Mako, správa inventáře

+20
bukrrCZbukrrCZ
Dohráno
  • PC 90
  • X360 90
Protože nemá Legendary Edition zde na Databázi vlastní profil, postěžuji si do komentáře, abych nemusel měnit hodnocení jedné z nejlepších space oper, které jsme kdy mohli na našich monitorech vidět. Vynasnažím se nezmiňovat oblasti, ve kterých první Mass Effect nezestárl dobře, ale pokusím se pobrečet si čistě nad stavem remasteru.

Pominuli to, že konečně úplně zmizel onen hrozný filtr filmového zrna, hra vypadá slušně. Jen slušně, nic lepšího k tomu nenapíšu, protože kromě nasvícení bych si kolikrát změny v grafice nevšiml. Očekával bych větší zásah do grafického kabátku, i když se jedná jen o remaster. Obzvlášť, když proběhli menší změny v HUDu. Proto jsem byl docela nemile překvapen, když mi na neprozkoumaných planetách padaly FPS stejně jako v původní hře.

Při příběhové misi na Ferosu se mi AI společníci kousli a nechtěli plnit žádný rozkaz. Co kdyby rozkaz, nechtěli následovat Sheparda do boje, takže většinu soubojů jsem musel zvládnout sám. Několikrát se společnici zasekli o něco neviditelného i na jiných místech, ale to většinou vyřešil příkaz k seskupení. Ale kdyby to byl jediný problém....

Zažil jsem i takové veselí, které zahrnovalo zaseknuté dveře. Jedny jediné dveře vedoucí k cíli misi. Tuhle nepříjemnost pomohlo načtení uložené pozice, která mě vrátila (díky svému OCF5 syndromu) jen pár minut nazpět. Největší radost mi ale rozhodně udělalo, když se mi celá hra zasekla a já se musel odhlásit z Windows profilu, protože jsem se nemohl dostat ani do Správce úloh.

A mohl bych zmínit fakt, že i když se jedná o remaster z roku 2021, hra nepodporuje širokoúhlé monitory v cutscénách. To není zase tak neobvyklé a normálně bych to nevytýkal, ale rozhovory mezi postavami spadají do cutscén, takže jsem obrovskou část hry hrál s černými pruhy po stranách obrazovky. To ve mně také nevyvolalo radost, neboť jsem bral Legendary Edition právě s tím, že když mi nepovedlo na původní hře vyřešit problém s 21:9, mohla by koupě remasterů být jednodušší řešení.

Musím zmínit geniální řešení jednoho launcheru pro všechny tři díly. Pokud by člověk měl chuť třeba je na druhý díl, musí stejně stáhnout celou trilogii o velikosti zhruba 110 GB.

Jsem na sebe dosti naštvaný, neboť problémy které měla řešit Legendary Edition stejně neřeší a já jsem o 40 euro lehčí. Mám takový dojem, že jsem si koupil něco, co by se dalo nazvat jako cash grab. Vydat hru (zatím za sebou mám jen první díl, takže ještě uvidím co na mě čeká v těch dalších) v takovém stavu. V takhle příšerném stavu za plnou cenu... kde se přihlásím do „EA jsou nejhorší“ kultu? Nebo za to může Bioware? Fuck them both. Tahle série si žádá lepší zacházení. Dokonce jsem musel zvýšit hodnocení, protože jsem byl minimálně z příběhové části hry totálně paf.

A tentokrát ani nepřeháním. Jedná se o remaster hry, která vyšla před 13 lety. Jak je možný, že trpí stejnými problémy. Hnus, jako vážně. Normálně nejsem takhle extrémní, a i když nepatří Mass Effect k mým nejoblíbenějším sériím, jedná se o jedno z mých herních prozřeních, z kterých jsem další roky těžil. Bioware jsem nikdy na piedestalu neměl, nehrál jsem víc jak ME trilogii, ale tohle je fakt ohavnost vydat pod svojí hlavičkou svojí legendu v takovým stavu. Dokonce jsem si říkal, že to bude jen můj problém, že ten stupidně velký masitý a krásný ultrawide monitor dělá víc problémů než by musel. Ale tvl, fóra na internetech říkají něco jinýho, tohle nejde na vrub hardwaru.

Tohle není pro „casual“ hráče Mass Effectu. Těm bude stačit původní verze. Pokud máte do dneška tapetu Sheparda na ploše svého PC, je vám tohle stejně ukradený a hrajete to jak blázni. Legendary Edition je leda tak pro lidi, co to odkládali dlouhý roky. A mají to dokonce s původními nedostatky, aby měli autentický zážitek.

Abych úplně nekřivdil, tak fotografický režim je docela fajn.

Herní výzva 2021 - 9. Okna vesmíru dokořán 
+22
raisenraisen
Dohráno
  • PC 80
Na začátek si dovolím menší vzpomínku. Poprvé jsem první díl série Mass Effect dohrála v říjnu v roce 2015. Toto období mám vcelku v živé paměti a popravdě příliš veselé nebylo, ovšem Mass Effect mi umožnil prožít zcela jiný život a jiný osud, a tak má tato hra v mém srdce zvláštní místo. Hraní této série jsem skončila na začátku třetího dílu a abych byla připravena na nedokončený třetí díl, tak jsem si dala za úkol, po pěti letech, odehrát předchozí dva díly znovu.

První díl dělá spoustu věcí dobře a mezi ně patří příběh, který sice není nejoriginálnější, půjčuje si z jiných sci-fi her, knih či filmů, ale uměl mě připoutat k obrazovce jak v roce 2015, tak nyní. Tomu napomáhá bohaté pozadí světa, které je představeno díky kodexu. Příběh měl pár epických momentů a hlavní mise mě bavily a oceňuji, že byly propracované, jak co se týče oblastí, ve kterých se odehrávaly, tak i co se týče délky těchto misí. Nejraději vzpomínám na zasněženou Noverii a konflikt s rasou Rachni.

Ovšem s tímhle přichází srovnání s těmi vedlejšími úkoly, které byly odfláknuté a byly ve hře jen proto, aby tam byly a délka hry se o něco natáhla. Tomu nepomohlo ani jejich zasazení, kdy se interiér, ve kterém se tyhle mise odehrávaly, stále opakoval. Sice to skýtalo výhodu v tom, že jsem hned věděla, kam jít, ale opravdu mě nebavilo procházet stále to stejné dokola za stále stejným či podobným účelem. Vyjížďky v Mako mi naštěstí nevadily a chválím moudré rozhodnutí vývojářů, že vozítko udělali téměř nerozbitné v terénu. Co ovšem bylo otravné po čase, tak byla hackovací minihra, která byla všude, ať už jsem chtěla otevřít dveře, kde se hodila, nebo vykutat kus šutru na nějaké planetě, kde to bylo úplně mimo.

Mimozemských ras sice ve hře není mnoho, ale ani to mi příliš nevadilo, neboť ty ve hře přítomné byly zpracovány kvalitně. Interakce postav sice z dnešního pohledu vypadá toporně, ale zato musím pochválit jejich dabing a zajímavé rozhovory s mými parťáky. Ti sice většinu času mimo Normandy mlčeli a vždy mě překvapilo, když aspoň něco prohodili, ale to bylo vynahrazené dialogy na lodi po každé větší misi a já se tak mohla dozvědět něco více o nich.

Za menší mínus považuji inventář, který dokáže být nepřehledný, pokud se hráč postupně nezbavuje nalezených věcí, a lehce neintuitivní. Hudba mi u prvního dílu přišla spíše průměrná než něco, co bych chtěla poslouchat i mimo hraní, ale minimalistická skladba, která hrála u průzkumu nějakého zdánlivě opuštěného komplexu, mě bavila.

První díl Mass Effect je takový dobrý předkrm, u kterého vím, že ten hlavní chod (druhý díl) mě teprve čeká. Ovšem na předkrm to vůbec není špatné a i přes svoji zastaralost v některých ohledech se stále jedná o výborný vstup do světa Mass Effect.

Pro: svět, postavy a dialogy s nimi, hlavní mise, mimozemské rasy

Proti: opakující se vedlejší mise a jejich zasazení, hackovací minihra

+41
StarletkaStarletka
Dohráno
  • PC 70
S herními legendami to je vždycky těžké. Protože hry nejsou jako filmy nebo knížky. Hry stárnou. A to strašně rychle. Co bylo v době vydání pecka, může být za pár let naprosto nehratelné a klíčovým faktorem zpravidla zůstává doba, ve které jste danou hru hráli. A musím se přiznat, že jsem se před zapnutím této legendy jejího 13-letého stáří docela bála.

Co mě už na začátku zaujalo byl nádherný soundtrack a i na rok léta páně 2020 pořád solidně vypadající grafika. Do toho se přidal zajímavý příběh i spousta pestrých postav a lokací, skvěle napsané dialogy (a hlavně fakt, že člověk má čas si rozmyslet, co odpoví, a tu danou odpověď skutečně řekne tak, jak byla formulována, Witchere), super dabing, volba a úprava vzhledu hlavní postavy a její historie... Prostě příjemné překvapení. Jenomže počáteční nadšení docela rychle vychladlo s příchodem nudných side-questů, nekonečných jízd výtahem na každém kroku, absolutně (ale ABSOLUTNĚ) zabitým "prozkoumáváním" planet, kde každá je úplně na vlas stejná s úplně na vlas stejnou náplní průzkumu (když letíte na čtvrtou planetu a po třetí prohledáváte ten samý důl, tak už to fakt sranda není) a toho úplně největšího zla, ze kterého mám noční můry - pořád té jedné stejné debilní minihry pořád a pořád a pořád dokola. Ve výsledku se u mě díky těmto "drobným, ale vytrvalým" záporům dostavilo až znechucení a těch krátkých 16 hodin herní doby jsem roztahovala téměř 5 měsíců, až jsem se konečně násilím dokopala zatnout zuby a dokončit ji. Ale svým způsobem je to moje chyba, protože jsem se měla vykašlat na všechno kolem a hrát jen hlavní příběh (a neprohledávat krabice), který i přes těžce repetetivní herní náplň zůstal nakonec vlastně docela fajn. Jo a ještě dodatek - přeskakování dialogů mezerníkem taky nebylo zrovna dvakrát šikovné, protože se mi často stávalo, že jsem ho zmáčkla zrovna v momentě, kdy postava v titulkách domluvila (i když zvuk pořád jel) a omylem jsem odklikla nevybranou odpověď.

Doufám, že pokračování bude lepší, aspoň teda co se hratelnosti týče.

Pro: SOUNDTRACK, příběh, postavy, grafika, dialogy, přizpůsobení hlavní postavy

Proti: debilní minihra, výtahy, side-questy, prozkoumávání planet, nevhodné přeskakování dialogů

+41 +42 −1
SolidorSolidor
Dohráno
  • PC 70
První dobrodružství Sheparda zůstává i dnes svěžím výletem do, možná až nečekaně, zajímavého univerza. Ani nevykrádá Hvězdné války tak moc, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vcelku povedené rasy emzáků a vztahů mezi nimi jsou podpořeny pěkným vizuálem a kvalitním namluvením. Příběhové mise nabízí dostatečnou zábavu a gradování děje může hře většina titulů závidět.

Horší už jsou vedlejší questy skládající se většinou z průzkumu fádních planet v takřka neovladatelném mako vozítku. Vůbec jet s ním v tunelu zvládne asi jenom superhrdina Shepard, který prostě nedělá chyby. Rozhodování v klíčových momentech totiž nelze vyloženě pokazit, protože následky jsou (jak se v příštích dílech dozvíme) často minimální.

To se dá ještě odpustit, jelikož je Mass Effect asi první hrou, která nabízí rozhodnutí táhnoucí se celou trilogií. Stejně tak se dá odpustit, že parťáci dostávají docela málo prostoru, poněvadž to napravují obě pokračování. Přehlédnou už ale nelze zásadní neduh plynoucí z už postaršího roku vydání. Nahrávací časy. Zde prezentované cestováním ve výtahu. Vážně mi přijde divné, že nikoho z vývojářů nenapadlo implementovat minihru, kde by si první lidský Specter přivydělával jako výtahář. Přímo se to nabízí.

Pravdou nicméně zůstává, že první ME je pořád slušnou hrou, ačkoliv ji oba následovníci strčí hravě do kapsy.
+31
MaughMaugh
Dohráno
  • PC 80
Období mezi lety 2006-2009 bylo na RPG docela bohaté, zvláště vzniklo několik "Hybridů". Hybridní rpg, jak je nazývám, přinesla kombinaci neobvyklých prvků, netradiční požitek a nastartovala velice úspěšné herní série. Dalším jejich společným znakem je, že i když tato RPG byla úspěšná, následující díly byly kompletně překopány do jiné podoby. První díly se tak staly jen reliktem, jejichž forma už nikdy nebyla použita. Vedle Witchera se objevil i první Mass Effect.

Krkolomné ovládání spoludružiníků, systém střelby, neskutečně pomalé vytáhy, kterým se z počátku nikdo nevyhne, to je docela dost negativních faktorů. Hlavní dějová linka je krátká, z vedlejších cest pak zaujmou jen úkoly pro spoludružiníky, zbytek planet a úkolů je spíše nevýrazný, či tuctový. Popravdě, kdyby sběračské úkoly (prvky, insignie..atd) byly zredukovány na polovinu, hře by to jenom pospělo. Je sice pěkné, že mohu přistát na mnoha planetách a projíždět se MAKEM, ale po desáte už to ztrácí kouzlo a mapy postrádají zajímavý obsah.

I přesto je Mass Effect velice dobrou hrou, disponuje totiž tím, co je pro RPG alfou i omegou. Je to rozsah světa a množství informací/kvalita mytologie a příběhu. První hodiny tak hráč hltá jednu novinku za druhou, seznamuje se s historií ras v opravdu libívém futuristickém světě. Hlavně ta elektrizující hudba tomu dodává tu velkolepou atmosféru.

Mass Effect není originální, žánr sci-fi je dnes docela značně vyčerpán. Ve hře lze nalézt značné množství zkopírovaných dějů, vztahů či příběhů. Ale ono to kupodivu nevadí, protože všechny tyto věci si spolu dobře sedí. Jako úvod do tohoto universa, je Mass Effect kvalitní volbou, která neztrácí ani po letech, pokud je hráč ochotný pár věcí překousnout a být trpělivý.
+24
SadakoSadako
  • PC 30
V euforii nad tím, jak se mi nakonec mocně zalíbila série Dragon Age, rozhodla jsem se vyzkoušet další mnou dlouho opomíjenou Bioware hru Mass Effect. Nebyl to dobrý nápad.

ME ze všeho nejvíc působí jako kdyby studio vyvíjelo další počin ze světa Star Wars a někde v průběhu jim někdo sebral licenci, svačiny a zbytky smyslu pro drama, neboť výsledek vypadá jako mladší a opožděnější sourozenec KotORu.
Hráč se dostává do role commander Shepard, v mém podání vypadající jako Wednesday Addams po těžkém traumatu, živoucí legendy, survivalisty a minimálně v Citadel a přilehlých guberniích docela známé persony. Už tohle mě zarazilo, jednak dávám přednost alespoň náznaku modelu from zero to hero, jednak mé suspension of disbelief moc neprospívaly oslavné řeči na každém kroku, když měla chudák Shepard fskutčnosti problém trefit do dveří. Tohle by šlo zachránit lepší expozicí příběhu hlavní postavy, ta ovšem nenastala - pár strohých vět v životopisu rozhodně expozici nedělá.
Další problém nastal v moment, kdy se postavy začaly bavit a já znechuceně zjistila, že Shepard můžu s klidem přezdít na Retard. Možnosti odpovědí oscilují od space Jesus, přes space spoilsport až po space asshole, jedna je horší než druhá a druhá otravnější než třetí. Dlužno podotknout, že ve své retardaci rozhodně nebyla osamocena, jako kreténi se tu více, tu méně projevovali naprosto všichni, od parťáků až po náhodné kolemjdoucí.
Btw. budiž toto zaznamenáno jako první Bioware hra, kde mě ani nenapadlo zkoušet romance a to jsem jednou ze zvědavosti přetrpěla Anomena a Anomena 2.0., tedy Cartha Onasiho.

Tím se dostávám k dalším velkým negativům ME: příběhu a settingu, jejich vyprávění a přiblížení. Příběh mi přišel pro změnu jako KotOR II realoaded aneb našňupnutý zlý emzák se spojí se zlou Bene Gesseriťankou & zlými roboty a chce vyhladit všechno živé v galaxii. Netrvalo dlouho a začala jsem doufat, že jim to podaří. V cestě mu však měla stát právě hrdinná Shepard, toho času za kulervoucně patetického projevu přijata mezi vesmírné agenty over 9000 Spectres, přesto, že její projevy před Councilem byly napsané tak, že by ji neměli přijmout ani pozici trhače lístků v kině. K tomu jí budiž dopománej společníci, kteří mne po pár rozhovorech přesvědčili, že se s nimi nechci bavit a hnusná spaceship Normandy.
Nástin hlavní příběhové linky, ukotvení vlastní postavy i společníci, což jsou vlastně takové minipříběhy mne tedy vesměs otrávili, což je dost problém - když si pro zjednodušení vezmu GNS theory, jsem silně narativní typ. Pokud mne tato složka ve hře neuspokojí až naštve, má taková hra automaticky obří postihy na charismu. Dále mne nesmírně baví prozkoumávat setting a hrabat se v lore - pokud mne toto zaujme, což se u ME naneštěstí nestalo. Celá galaxie ve mně budila stísněný dojem stejných nezajímavých koridorů na malém prostoru, procházela jsem jimi beze špetky zájmu a zatímco u dost jiných her (třeba ty Dragon Age) jsem strávila hromadu času hrabáním se v codexech i neherního prolézání různými game wiki, tady ani ťuk. Setting ME mě obešel vpravdě intergalaktickým obloukem. Zčásti to bude problém čistě subjektivního vkusu se kterým sebelepší hra nic nanedělá, ale zčásti za to též může zdejší sedativní/dementní prezentace takřka čehokoli.
Takže příběh nic, postavy nic, setting nic... gamistická (či mechanická) složka je pro mne obvykle na místě hezkého bonusu. Když zaujme a vyloženě baví je to pochopitelně příjemné, když není otravná, je to dobré, když mě štve, je to zlé. Nepřekvapivě, ME je ten třetí případ. Zdejší bojový systém je hrůza s ďáblem spářená, něco tak neohrabaného a těžkopádného jsem už nějakou chvíli nepotkala. Hnis.

A dobrá, uznávám, že vyčítat 11 let staré hře grafiku je možná trochu ošklivé, ale ME je ještě ke všemu neobyčejně hnusný. Hrozná barevná paleta, splývající prostředí, ksichty jak po ráně kladivem.

Netuším, čím si ME vysloužil takovou všeobecnou oblíbenost, se mnou se minul o mnoho světelných let a nejspíš i slušnou porci vesmírů.

Pro: FemShep má hezký hlas (Deionarra, tuším), šance na vyhlazení veškerého galaktického života, nepotkán bug

Proti: všechno ostatní

+21 +38 −17
JabJab
Dohráno
  • PC 70
První díl epické sci-fi ságy je... Poněkud rozpačitým dílem. Má však své klady, které nelze opominout. Grafika celého Mass Effectu má střídavou kvalitu. Vysoce oceňuji, že jsem si mohl zahrát postarší hru v QHD rozlišení. Asi nejlepší dojem budí samotné postavy, jež mají i na dnešní dobu poměrně zdařilou mimiku (a skvělý dabing). Snad jen úsměv vypadá často poměrně toporně, ale co také čekat od bandy sveřepých vesmírných mariňáků. Ti se prostě moc nesmějí. Obdobně má hra i moc pěknou hudbu, která neobtěžuje při hraní a řadě scén dodává velmi příjemný nostalgický pocit.

Výše uvedené by však nemohlo překonat řadu výrazných záporů, pokud by ME nepřinesl jednu zásadní věc. A to pocit "legendy galaxie in making", která každou misí přispívá ke své jedinečné kariéře a otevírá si cestu k budoucím ještě větším činům. J. Šeprd je prostě takový Arnold Judas Rimmer s lepšími rodiči. Podobně jako v SWTOR za rep. troopera jsem si i zde zamiloval vojácký feel, všechno to salutování a dojem, že politici jen brzdí skutečné hrdiny v jejich rozletu. Atmosféra byla upevněna díky rozhlasovým zprávám, jež (při cestě výtahem) oslavovaly poslední kousky komandéra Šeprda. Tedy... Zmíněn často nebyl. Ale to už je holt osud vojáka speciálních sil, jehož mise jsou tajné. Každopádně i díky docela povedeným zbrojím jsem si užíval pocit hraní za "rytíře budoucnosti" (nebo jeho blackguard variantou v případě cesty za "renegáta").

Kvalitu příběhu nechci příliš hodnotit. První díl rozehrává řadu témat, přináší řadu charakterů a očekávám, že to hlavní předvede ve dvou pokračováních. Nicméně co se týče hlavních misí, tak si vede poměrně dobře. Především jsem si oblíbil Protheany a jejich staletý boj, kdy se zoufale snažili porazit svého strašlivého nepřítele. A posléze neváhali obětovat životy, aby se jejich druh pomstil alespoň ze záhrobí. Každopádně celý "lore" světa má slušný základ, který další díly budou dále rozvíjet.

Když už jsem výše zmínil ty výtahy, tak jejich rychlost je samozřejmě hlavní zápor hry... Dělám si legraci, jsou nelogicky pomalé, ale přežít se to dá. :) Zamrzí však poměrně krátká hlavní linie, jež čítá nějakých pouhopouhých sedm misí. S tak uspěchaným příběhem souvisí i velmi špatně rozvinuté charaktery vaší posádky, které s vámi často projedou jeden svůj srdceryvný příběh a pak se odmlčí. Jen Garrus a Wrex mají k té své minulosti i krátké mise. Po jejich splnění však rovněž utichnou. Neplatí rozhodně, že každý člen posádky má po každé misi pro Šeprda další část své minulosti. Někteří ano, někteří ne. Odhadoval bych to tak na čtyři unikátní dialogy na každé NPC. A to včetně toho, kterého romancujete. Logicky i ta "romance" je pak taková povrchní. Liara ve druhém rozhovoru prohlásila, jak Šeprda miluje. Pak se de facto na třicet pět hodin hry odmlčela (až na krátké logické intermezzo po Noverii). A nakonec, jak je v Bioware hrách "dobrým" zvykem, přišel první sex a záhy po něm konec hry. Ani snídani Šeprd nedostal...

Největší tragédií je však vše mimo hlavní mise. Veškeré "Assignments" jsou jen poměrně nudné "filler questy", jimiž si komandér zvyšuje úroveň. Vzhledem ke krátkosti každé z nich se to však dá přežít. Většinou obsahují jen jeden až dva souboje, tak proč je nedělat. Navíc planety, na nichž přistáváte, alespoň odbourají nepříjemný pocit z koridorů hlavních misí. Jen škoda, že na nich většinou nic zajímavého není. A jejich grafika... Takhle nějak si představuji, že by vypadala v Master of Orion 2, kdyby jste mohli po tamních planetách jezdit. Jinak řečeno je dost hrozná. Obdobně že se všechny vedlejšáky na nich odehrávají ve třech opakujících se budovách (/základnách)... Ale tak tuhle Bioware debilitu už jsem potkal v Dragon Age sérii. I tam šlo o malé prostory. V Mass Effect je to vždy vstupní místnost, hala s nepřáteli a pak dvě menší místnosti s vybavením a koncem případného questu.

K výše uvedenému je třeba i dodat, že Mako není také nějak vrcholově zábavným dopravním prostředkem. Od skal se odráží jak hopík. Obyčejný plebs si sice namaže, ale stačí se kochat případným západem sluce a rozbije jej přerostlá žížala. Konečně k výše zmíněnému, jež by se dalo shrnout pod škatulku "generický obsah", se dají podřadit i zbraně a zbroje. Těch několik existujících kusů vypadá poměrně slušně. Ale ve vzhledu už pak u zbrojí není rozdíl mezi jednotlivými třídami (Light, Medium a třetí uhodnete). Jejich vylepšené verze pak vypadají také stejně, jen mají vyšší římskou číslovku.

Chybou také je, že ME je takovým kočkopsem mezi akcí a RPG. Ani jedna část není vysloveně tragická, ale dobře namixované to věru není. Schopností je jen pár. Očekával bych, že zdejší "kouzelníci" budu mít více možností, než jen někoho nechat plavat vzduchem. Na druhou stranu vypadá to efektně. To zase jo. Ve hře také není moc za co utrácet. Vlastně až na speciální level X Spectre zbraně jsem za celou hru nic nekupoval. A poměrně dlouho před koncem jsem tak dosáhl limitu, který činí bez jednoho kreditu deset mega. Tohle a úroveň omezená na padesát mě odradilo od zkoušení DLC Pinnacle Station. Ale říkám si, že takový osud je asi lepší pro obě strany.

Celkem mi ME save říká, že jsem odehrál třicet osm hodin. Je ale třeba vzít v úvahu, že šlo o první dohrání. Do některých hvězdných soustav jsem se tak zbytečně vracel a jindy jsem se toulal po Citadele, abych pobral případné úkoly, které bych mohl jinak minout.

Pro: dobrý začátek hrdinské vesmírné ságy, grafika postav, vojácká atmosféra, hudba, dabing, solidní hlavní příběh, dobrý základ "lore" světa

Proti: krátká hlavní linie (cca na deset hodin), špatně propracovaní členové posádky, nepropracované vedlejší úkoly (až na některé výjimky na Citadele), grafika planet, opakující se prostory, peníze ve hře vlastně nemusí být

+40
GarionGarion
Dohráno
  • PC 80
Je tady už spousta komentářů, dlouhých i krátkých, takže za mě tentokrát jen velmi jednoduše a v bodech. Jen tak na okraj, hrál jsem s HD modem, ENB a modem pro zrychlení výtahů.

Co se mi vyloženě líbilo:
- Příběh. Hlavní linie je dobrá, příliš mnoho zvratů tam není, ale udržela mou pozornost až do konce.
- Svět. Ras není mnoho, ale jsou relativně dobře promyšlené a vše do sebe docela rozumně zapadá.
- Grafický styl. Za slušné textury pravděpodobně může HD mod, ale celkový styl je určitě práce původního filmu a důležité lokace jsou vytvořeny velmi dobře.
- "Diplomatické" dovednost. Jedna z mála her, ve kterých se investice do "mluvení" vyplatí a tyto dovednost mají jasný a znatelný dopad na průběh hry.

Co se mi vyloženě nelíbilo:
- Planety mimo hlavní linii. Nevadilo mi Mako ani samotný fakt ježdění po planetách, problém je, že samotné planety jsou zpracovány poměrně tragicky, až to vypadá, že jsou na výjimky náhodně generované bez špetky moudrosti.
- Oblasti (základny) mimo hlavní linii. Drtivá většina je naprosto stejná (dobře, existují cca 2-3 typy), mění se jen pozice předmětů, který lze vyplenit.
- Achievementy. Ne proto, že tam jsou, ale proto, že jejich splnění následně poskytuje výhody ve hře. Samotný fakt by mi až tak nevadil, pokud by bylo dopředu známé a jasné, jaké výhody za který achievement jsou.

Pro: Příběh, svět, grafický styl, některé dovednosti

Proti: Planety a oblasti mimo hlavní linii, achievementy

+44
DuDu008DuDu008
Dohráno
  • PC 95
Herná výzva 2017 - "Kamarád doporučuje!

Po dohraní ME2 som sa nevedel rozhodnúť, či si zahrám ME1 alebo ME3. Nakoniec som sa poradil s ad142, a on mi doporučil zahrať si prvý diel.

Príbeh ma hneď od začiatku zaujal. Shepard musí zachrániť galaxiu pred novými nepriateľskými silami. Najprv však musí naverbovať posádku, ktorá mu v tom pomôže. Podobne ako v ME2, aj tu som si na každú misiu rozdelil spoločníkov na dvojice (Ashley + Kaiden, Liara + Wrex, Garrus + Tali). Trochu ma prekvapil ich menší počet oproti druhému dielu a to sa hlavne preukázalo v neskoršej fázy hry, keď statočne zomrel Kaiden. Potom som mal problém vybrať si dvoch spoločníkov na misiu, aby som bol spokojný so štatistikou týmu. Počas hrania som sa hlavne sústredil na hlavný príbeh. Misie s Makom ma bavili a vždy som sa tešil ako odpálim nejakého nepriateľa. Posledná misia posunula hru na vyššiu úroveň a nesmierne ma bavila. A finálny bossfight proti všade skákajúcemu Sarenovi bol bezchybný.

Lokácie, v ktorých sa odohrával dej boli rozľahlé a veľmi pekné. Grafika na rok 2008 bola pekná. Soundtrack bol parádny a hre dodával fantastickú atmosféru. Dokonca som sa musel aj zamyslieť nad tým, či je zdravé zistiť po 11 hodinách hrania zistiť, že na zbrane sa môžu pridávať rôzne upgrady.

Hru som pokoril za 16 hodín a užil som si každú chvíľu. Teraz sa môžem pustiť na ME3 a uzavreť tak celú ME trilógiu.

Pro: Príbeh, Shepard, postavy, grafika, soundtrack, atmosféra, lokácie, Mako, ...

Proti: Menšie bugy.

+29 +30 −1
gamathagamatha
Dohráno
  • PC 100
Začátek úspešné trilogie.

Příběh
Jsem nadšenec příbehu, kde figuruje vlastní rozhodnutí pro postavy. Mass Effect stojí na zajímavém příběhu, jednotlivé postavy zde mají prostor pro vlastní růst a hlavní hrdina je zestrojen dle vaší libosti. Takže proč ne? Navíc je tu množství vedlejšího obsahu, takže to celé působí úpřimně.

Hratelnost
Dialogy. Střílečka. Dialogy. Je trošku unavující, ale naštěstí tempo příběhu nutí posouvat se vpřed. Mise jsou zajímavé a máte možnost je někdy řešit dle svého, co činí hru zajímavější.

Pro: příběh, hratelnost, grafika, Liara...

Proti: omezenost pohybu postavy v prostředí

+3 +4 −1
VurhorVurhor
Dohráno
  • PC 85
Ach... no jo... Tohle bude trochu netradiční komentář.(Alert! Budu zas sentimentální!) Trilogie Pána prstenů pro mě představuje neuvěřitelnou hodnotu. Je to epická velkolepá podívaná s parádním příběhem, výborně napsanými postavami, nesmírně krásnou atmosférou, plus s obrovským množstvím dávek husin. A nemůžu si to pustit jen tak. Musí na to být ten správný moment. Ten pravý čas. A nemůžu začít odkud chci, když už, tak hezky od jedničky až do tý trojky.
S Mass Effectem je to v podstatě úplně to samé, akorát je to v herním kabátě.

Předem se omlouvám, že komentář nebude úplně o hře jako takové, ale spíše o celkové trilogii. Mass Effect pro mě znamená opravdu hodně. Hry se totiž snažím co nejvíce prožívat. A jelikož mám hroznou slabost pro filmově podané hry, byl jsem doslova v sedmém nebi. (což znamená někde v soustavě Artemis Tau) Stačí jen, abych si pustil launch trailer na jedničku či dvojku, a už se usmívám od ucha k uchu, plus po zádech mi přebíhá mráz tak příjemný, že i mrazy na Noverii by mohly ledacos závidět. (Dělám to často, btw) Celá trilogie je jedinečná. Má pevně stanovenou pointu, pevně stanoveného hrdinu a především pevně stanovené záporáky, který záporáky zůstanou až do úplného konce. (U většiny her je normální, že záporáci, hrdina a příběh se mění v průběhu dalších dílů ze série, tady však ne. Hl. protivníci jsou zde pevně daní od počátku až do finále.)

Upřímně tu trilogii miluju. To podání příběhu, představení výborně napsaných parťáků, na kterých vám po čase začne záležet, zamilujete si je, budete se klepat strachy, když jim půjde o život (jakože opravdu půjde!), a celkový progres je prostě fantastický. Jednička slouží především jako taková expozice pro celý úžasně vytvořený svět, dvojka si bere příklad ze SW epizody V a uspěla vele skvěle, a trojka je velkolepé zakončení, kde se vše uzavře a vše se jednou pro vždy vyřeší. Žádná hra ve mně nevyvolala tak velký příval emocí. Smál jsem se (viz interakce s některými parťáky), někdy jsem měl zase na krajíčku, klepal se strachy, nebo se taky potil stresem a napětím. U žádný hry mi při mnohých situacích tak strašně nebušilo srdce, jako právě zde. Ten strach z toho, zda ten oblíbený parťák tu závěrečnou misi přežije, ten nepříjemný pocit z vědomí, že každou chvilku mě může zašlápnout obrovský robot atd. Když ty hry prostě pustím, zvyšuju volume na maximum, to nejde jinak, a plně se soustřeďuju na ponoření se do té fantastické atmošky, která každá z her má. Miluju to vzrušení z boje, kdy do určité přestřelky, začne hrát jeden z Wallových nebo Hullickových tracků, a já zas pocítím tu husinu, která je při hraní těchto her mým všedním chlebem. Je jasné, že každá hra má svoje problémy, jedničku jako takovou dokonce považuju jen za průměrně dobrou sci-finu, ale jako celek, jako trilogie, to je ultimátně nejlepší herní zážitek, jaký jsem kdy zažil. Proto tu sérii tak miluju. Protože naplnila úplně všechny mé tužby, co jsem po velkolepém herním dobrodružství vyžadoval. Filmovost, jenž je opřená o výborné odvyprávění hl. příběhu, který se posouvá v rámci dalších dílů, obsahující hrdinu, za nějž je radost hrát, který má partu, které je zas radost milovat. Jsou tam plot twisty, člověk se bojí, člověk se raduje, člověk si to prostě užívá. A ti parťáci jsou prostě vynikající. Především ve dvojce, kde se dokonce kvalitou vyrovnají těm z Baldurs Gate 2 (Ano! Řekl jsem to!). Commander Shepard je navíc jeden z nejlepších hlavních protagonistů, jaký herní universe kdy viděl. Ať už to bude Mirek Dušín nebo Scarface, tak jako tak to je silný a charismatický týpek/týpčice, který bude speechovat, křičet či utěšovat. Bude jednoduše řečeno "naživu". A bude nesmírná radost za něj hrát, protože charakter se u něho vytvoří prostě překrásně.

Ach, ty filmové sekvence... Ta atmosféra... Bioware, splnili jste mi sen :)

...Do toho všeho hraje v průběhu celé trilogie naprosto skvělá hudba. Kombinace elektro sci-fi tónu z 80. let s velkolepým orchestrem přesně pasuje do celkové atmosféry a světa. A říkám to rovnou – track "Suicide Mission" ve dvojce považuju za ten nejepičtější a nejvelkolepější kousek herní hudby, jaký jsem kdy v životě slyšel. A to jako fakt. Je to dokonalost!

Trilogie Mass Effect je pro mě splněný sen. Filmově podaná podívaná s postupně gradující zápletkou, která obsahuje výborného hl. Hrdinu a záporáky, skvělou chemii mezi výbornými parťáky, a epickou atmosféru a hudbu, při které mi přebíhá husina v jednom kuse. Zastávám i ten názor, že Mass Effect trilogy je druhá nejlepší věc (hned po Baldurově sérii), jakou Bioware zatím vytvořili. Dragon age mám rád, ale na Mass Effect nemá ani náhodou.
Oblíbené momenty z jedničky: Pasování na Spectru, speech kapitána Kiraheeho, pokec s Vládcem, útěk z Citadely, final battle.

Děkuju, Bioware, děkuju... Přesně na TOHLE jsem celou svou herní kariéru čekal.
(A koukej teď udělat to samé tak s nějakou fantasy!)

Pro: Příběh, atmosféra, hudba, hl. hrdina, parťáci, filmovost - funguje to prostě skvěle

Proti: Co se jedničky týče: opakující se lokace, otravný inventář, AI nepřátel

+38
miCHALupkamiCHALupka
Dohráno
  • PC 90
Herní výzva 1
Možná jsem od této hry očekával více, možná méně, ale nakonec z toho vznikl příběh plný dobrodružství, strachu a pár těžkých rozhodnutí. První věc, co mě na hře překvapila byla tvorba vlastní postavy v určitých mezích. A hned jsem toho využil a zahrál si menší vesmírné "The Sims".

Vstup do hry se odehrál velice rychle a formou dialogu se seznámil s členy posádky, a poté byl vysazen na první planetě, kde jsem si vyzkoušel akční a strategickou část hry. Dále jsem si mohl vybírat (nacházet) nové členy posádky, a poté si z nich vybírat tříčlenný tým, se kterým jsem se vydal na danou planetu.

Velice mě zaujalo vozítko "Mako", které se stalo příjemným zpestřením při výletech po planetách a určitým urychlením přesunu. Kdyby člověk měl běžet po vlastních nohách, tak by to trvalo neskutečně dlouho a možná to unudilo k smrti.

Veliké množství vedlejších questů napomáhá k rozšíření herní doby, i když se některé z nich zdají z části opakující se. Ve hře se nachází kodex, který napomáhá s orientací ve hře a doplněním informací o mimozemských rasách, zbraních, předmětech atd.

Trošku zklamáním se stal strom dovedností, od kterého jsem očekával větší možnosti. Přišel mi příliš ochuzen, ale nebylo to nejhorší. Sbírání zbraní, vylepšovacích modulů a obleků, které byly uschovány v uzamčených bednách, které jste museli ve většině případů hackovat. Hackování nebylo příliš složité a bylo příjemným zpestřením hry.

Herní dobu jsem očekával delší. Mých cca 14 hodin i s několika vedlejšími questy mi přišlo docela málo, ale je to jen pouze můj názor.

Pro: množství ras, lehké ovlivnění plynutí příběhu, atmosféra, kodex, Mako

Proti: krátké dialogy, prázdné světy

+22
TyraelTyrael
Dohráno
  • PC 95
Nevěděl jsem co od ME očekávat. Vedle množství kladné kritiky a slibných gameplayů, jsem pročetl i dost negativních názorů. Nezbývalo než si to odzkoušet na vlastní kůži.

Zprvu mě hra docela deptala. Úvodní prologová mise je dost zajímavá ale to ovládání, způsob boje. V tom všem jsem se velice rychle ztratil. A to najednou informační okno hlásí, že Kaidan má biotické schopnosti. Ve chvíli kdy jsem si snažil vštípit správné rolování zbraní, abych vytáhl sniperku a zase neskončil u brokovnice, nepodstatná informace. Nepochopím ten nesmyslný, skoro neovladatelný sprint, mrzí mě absence skoků a místy mě dost štvala nepřehledná mapa. Když jsem chtěl jít napomoc Tali, po incidentu v citadele, běžel jsem prostě naslepo a měl štěstí. A to jsem ještě netušil, jak pomalé tu jsou výtahy.

Hra se ale rychle změnila a začala mě dostávat. Taková věc, jako atribut smlouvání a zastrašování, který dokáže ovlivnit dialog, to je dost sympatický prvek (samozřejmě, u Bioware to žádná novinka není). Ve výsledku nemá ani tak velký vliv na funkčnost a specifický posun, jako spíš na zábavu spojenou s negativním Shepardem a že ten zmetek dokáže být Ďábelskej. Stím, že fanouškovi přiloží zbraň ke spánku, se slovy: "Tak co uděláš".

Létání vesmírem a navštěvování planet, to mě velice uchvátilo. Po devítiti navštívených planetách to sice začíná být stereotyp, ale hledání trosek, těžba, či likvidace pašerácké základny, to si mě získalo. Když tedy vynechám místy šílený terén. Co teprve pojízdný "tank MAKO" - jak mě bavilo likvidovat pěšáky.

Hlavní příběhová linka je bohužel velice krátká. V příběhu lze nalézt okopírované prvky, z kde jaké sci-fi, jenže to je v tomto žánru normální. Asi nejvíce mě dostal vztah Ghettů a Kvarianů už mě tam z BattleStar Galactica chyběl jen Adama. I tak mi ale hra přišla velice výživná. Prostě jsou otázky a děje, které může nabídnout jen sci-fi a to akční tempo, se kterým je nám to naservírováno je prostě luxusní.

Chybí mi tu více NPC na dalších klíčových místech, nejen v Citadele. I místo pro šikovného zloděje, či Hackera by se tu našlo. Hra obsahuje dost chyb a ze začátku je dosti nepřehledná. Na druhou stranu si ale myslím, že právě díky tomu jsou podobné problémy mnohem lépe řešeny v dalších dílech.
Jinak je toto ME z roku 2008 velice zábavný, a v mém případě s herním časem cca 30 hodin, tak akorát dlouhý.

Ačkoli je Shepard takový superhrdina, a při putování najdeme kdejaké klišé, obsah hry mě opravdu bavil (i když být tam o pár soustav více, tak si už nejsem tolik jist). Na závěr mě sice dostala alternativa s vysokou hodnotou vyjednávání - To, že mužu přesvědčit Sarena o jeho klamu a on se sám střelí - to už je na můj vkus přehnané., ale určitě to zkusím někdy znovu, trochu jiným způsobem.

95%

Pro: Správně akční sci-fi RPG, které kombinuje oblíbené prvky mnohých sci-fi univers.

Proti: Počáteční nepřehlednost. Pomalé výtahy. Místy šílený terén. Ostatní centra velice chudá

+32
Thrawn89Thrawn89
  • PC 80
Hra s velkým množstvím malých nedokonalostí, které jsou zde již bohatě popsány, přesto hra, která rozhodně nezaslouží nezelené hodnocení. Pro mne je u tohoto typu her vždy klíčová kombinace hratelnosti a příběhu a tato kombinace zde funguje.

Pro: Příběh, soubojový systém, univerzum, dialogy a možnost volby

Proti: vedlejší mise, lokace, mako

+12 +15 −3
Zobrazit další komentáře
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 817 84
  • PS3 6 79
  • PS4 15 79
  • PS5 10 79
  • X360 12 84
  • XOne 2 90
  • XboxX/S 4 87

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
130
Odkaz:
http://dbher.cz/h130
Přidána:
10.06.2008
16 let a 147 dní
Hodnocení:
866 (0-100 %)
Komentářů:
83
Oblíbenost:
Sledovat 75 Chci si zahrát 56
Rozehráno 40 Dohráno 830
Návštěvnost:
169430× (celkem)
247× (poslední měsíc)
30× (poslední týden)
0× (dnes)
Více