Diskuze

Atmosféra je věc, která na každého bude působit subjektivně a úplně jinak, takže pro mě vede FEAR. Dlouhá neúnavná doba? WTF? To se dá říct snad u každé hry, pokud se ti líbí, ne? Takže tady to má i FEAR. Skvělá hratelnost? Hm, tak to taky nevím, co si pod tím představuješ, protože FEAR ji má podle mě lepší, ale dobrá. Může to být subjektivní a pár lidem z mnoha (menšině) se může líbit více u NOLFu. Takže vést může hra maximálně na dialogy a možná i příběh (i když jakože nic světoborného oslepujícího to není).

Takže FEAR vede docela o dost.

V hratelnosti, atmosféře, grafice, fyzice. Aspoň podle mě. Tak trochu se mi zdá, že u vás hraje velkou roli nostalgie a tak si myslíte, že je NOLF lepší i v atmosféře a hratelnosti.

Dunemaster: To, že nostalgicky vzpomínáš na starší tituly je sice pěkné, ale přestaň už být ten namyšlený důležitý gymplák, ale můžeš mi říct pořádný argument než prasečí výkřik se smailem?

Co RTCW, či NOLF nabízí více, než FEAR?

EDIT: A pro tisíce dalších hráčů, což ty evidentně popíráš, protože sis chtěl jen jako blbeček rýpnout (asi jsi mi neodpustil tu pěknou ikonku :-)), než se zapojit do diskuze ;-)

drolin: Knížky, hudba jsou něco jiného než hry.
U dnešních her se možná originalita vytrácí (což je způsobeno spíše tím, že všechno už tu bylo a přijít s něčím novým není nic lehkého, pokud chceš, aby to bylo i kvalitní).
Navíc na poli 3D akcí si má furt kdo konkurovat a já bral v potazý ty nejlepší kousky.

Nezdá se mi, že by nejlepší hry roku (kterých je sice jen pár) byly na tom s nápady a originalitou o tolik hůře, než hry před 10ti lety (ty to měly lehčí, že mohly přijít vpodst. s čímkoliv a ono to tu ještě nebylo, teď pokud chce někdo prorazit s příběhem, tak na něm musí více zapracovat) a jinak jsou nové hry s pokročilou technologií - už žádné křečovité počítačové pohyby, žádné hranaté objekty, z kterých je mi na blití, žádné nekvalitní skripty, žádné křečovité animace - všechno to působí už lépe.

V knihách záleží čistě na originalitě, ale u her kromě nich na technologiích, takže hra s dobrým nápadem bude vždy lepší než zastarlejší hra se zhruba podobným nápadem.

Proto u mě bude vést best hra 2010 než best hra 2000.

EDIT: Prostě u filmů a knih je nápad a originalita důležitější než u her, kde je sice také důležitá, ale ne zase tak moc.

Tak principy jsou furt na té samé úrovni. Jen se občas něco změní - např. se vymění lékarničky za autoheal apod. věci. Ale může mi někdo říct, co je lepší? V čem jsou principy starších her o tolik lepší? Třeba chytrý Dunemaster? Ne? Děkuji!

Principy jsou furt na té samé úrovni, hlavně u 3D akcí. Jen jsou tam určité změny v podobě toho authealu apod. Akorát technologická stránka hry se neustále zlepšuje a hry vypadají čím dál líp.
Hry se neustále zlepšují, vyvíjí a jdou dopředu. Zkazit se dají bugama, příběhem a nemastnou atmosférou.

Což se hry roku týkat určitě nebude a F.E.A.R. 2 bude vždy lepší než No one lives forever nebo RTCW, či jiné tituly, které ve své době byly bomby.

EDIT: Marwel: Pokud se jedná o opravdu zastaralé tituly, ale vždy to není tak úplně pravda. Třeba grafiku soudím podle uměleckého dojmu, než podle technologií.

Marwel: Jsi takový vůl nebo něco hulíš? Bo plantáš věci, co jsem tu vživotě nenapsal, takže možná asi ani neumíš číst.

ad. srovnávání: Srovnal jsem to SCHVÁLNĚ, pro příklad, že někdy jsou starší hry lepší než ty nové. Nechtěl jsem srovnávat špičku své doby před deseti lety se špičkou dnešní, protože se zastávám toho, že hry se stále zlepšují a nejlepší hra roku 2010 bude vždy lepší než nejlepší hra roku 2000 (principy vesměs budou na stejné úrovni, pokud budu srovnávat mezi kvalitními tituly).

ad. techn. stránka: Sakra, já chtěl říct to, že někdy na technologické stránce nezáleží. Že někdy umělecká stránka přebije technologie. Kurva, ukaž mi, kde jsem psal, že FEAR je technologicky na stejné úrovni jako Max Payne? Sis vymyslel anebo hulíš, ne?

90210: Jo, v tom souhlasím.

Isair: No, však já vím, že jak kde. Třeba taková Mafia a dokonce i Paynové mi přijdou pořád skvělí (myslím hlavně graficky). A možná na tom i něco bude, když tata, jako nezávislý člověk, který hry nějak nehraje porovnával Mafii s Mirrors Edgem a o Mafii řekl, že to byla aspoň hra s perfektní grafikou, která vypadala skoro jako fotka. A u Mirrorse dodal, že kvůli tohohle jsem si snad nekupoval nový počítač, když jsem to mohl hrát na tom starém. I když to nemyslel moc vážně jako spíš provokativně, aby mě naštval, že hraju kreslené blbosti a chtěl mě vyhnat od compu, kde jsem furt seděl :-)
Jako, kdyby k tomu více přihlédl, tak by si nějakých lepších efektů všiml, ale nic by to nezměnilo na tom, že celkově by mu nejspíš graficky sedla více Mafia.
Tohle asi taky bude o preferencích každého hráče, jestli chce fotorealistickou grafiku s "fototexturami" nebo se mu bude více líbit kreslená komiksová hra s vymakanějšími efekty.

Ona ta Mafia má furt něco do sebe, i přestože má ostré hrany a prsty vypadají jako nějaké "lopaty", pokud člověk nevybírá detaily a neohlíží se na pixel shadery a jiné efekty, tak se mu i může líbit.

Záleží na více faktorech, než jenom na tom, kdy jsi začal hrát počítačové hry a také záleží na dané hře.

Třeba starší NFS: Underground nebo Hot Pursuit 2 mě vždycky bude bavit více než Undercover (a nejspíš i Shift). Diablo 2 a Dungeon Siege mi sednou více než novější Silverfall. Technologicky je to sice zastaralejší, ale u těchhle typů her (závody a rubací RPG) zase ne tak moc. Graficky to jsou hry i přes své stáří dobré a jestli z izometrického pohledu uvidím nějakou nepatrnou fyziku, jak se ten malý pajduláček kutálí z kopce anebo skriptově (ale i tak pěkně) sebou třískne o zem, to mi je fuk (i když jít ještě do minulosti, tak už by mi ty křečovité pohyby asi začínaly taky dost lézt na nervy). A jestli v závodě, kde se soustředím vyhrát, můžu rozbít bilboard, či se o něj rozbiju, to mi je celkem fuk - tady jsou vyjímka Flatouti, kde by mě nemožnost roztřískat bilboard zamrzela. Konec konců, tady hraje velkou roli i ta destrukce. Stejně tak adventury (většina z nich) mi přijdou furt na přibližně stejné techn. úrovni. Jako grafika je možná pokročilejší, ale ty staré jsou pěkně stylizované a o nic škaredší a zbytek principů je furt stejných.

Ale co mi může nabídnout (snad Chuck s Indianem prominou) stařičký RTCW? U 3d akcí se zastaralost nejvíce projevuje, protože je na každém rohu a z 95ti% utváří samotnou akci. Kde v závodě profrčíte a jedete dál, tady vás každá nedokonalost bude bodat do očí, jak budete procházet kolem člověka s hlavou ve zdi nebo s sebou bude po zásahu škubat jakoby se mu chtělo chcát.
Když pominu tu křečovistost v soubojích (nepřítel sebou třískne jako dřevo, leží v divné póze na schodech a spoustu jiných počítačových nedokonalých pohybů + divná destrukce a jiná fyzika ostatních předmětů, nedokonalé skripty, žádné nebo špatné animace - žádná mimika v obličejích), tak se tady ta zastaralost hodně podepisuje i na grafice a designu.

Stařičký Dungeon Siege byl graficky hezky stylizovaný, ale to se nedá říct o hrách typu James Bond: Nightfire, RTCW apod.
I když Max Payne nebo Mafia mi tu přijdou jako ty pravé vyjímky, které by Dungeon Siege překonaly levou zadní.

EDIT: U 3D akcí se mi zdá, že techn. zastaralostí jde akční stránka hry (to nejdůležitější) celkem k šípku (když to porovnám s novějšími peckami). A zbytek principů je furt to samé - o nic lepší.
U Undergroundů se mi aspoň jezdilo o mnoho lépe než v Undercoveru (díky tuningu, fyzice ovládání vozidla apod.).

John: Zkus to na nejtěžší obtížnost, jak ti to půjde :-)
Tam jsou myslím pouze 3 savy na misi, ale po třetím projetí by to neměla být žádná výzva.
Sakra, to jsem jediný, komu Max přišel proti jiným hrám tak lehký? Asi mi nějak sedl ten styl nebo nevím :-)

Přesně co tvrdím - na každého zapůsobí jedna věc jinak. Mně se líbilo to hopsání po tom nervu provázené řevem děcka a té ženské. Sny ve dvojce mi přišly horší, ale také měly něco do sebe.

Serte na hádku, oba díly mají něco do sebe a na každého evidentně působí úplně jinak.
Podle mě byla jednička více atmosferická, ale o dvojce bych netvrdil, že atmosféru ztratila. Byla prostě jen jinak zpracována a někomu to může přijít svým způsobem i lepší (i když se mi zdá, že většina se přiklání k názoru, že mrazivá atmosféra jedničky vede).

Dvojka byla zase technologicky o úroveň výš a i v ostatních věcech nebyla nijak zaostalá, akorát jednička mi k srdci přirostla o malinko víc.

Ta scéna s těmi granáty je jediná těžší část v celé hře. Ale s dávkou naplánování to jde bez problémů udělat i na nejtěžší obtížnost. Akorát je lepší si tam vypiplat jeden save :-)

john: Neboj, ten flame nepoutáš ty, to už je mezi náma delší dobu :-)
Jinak tak koukám, že jsi to hrál ve stejném věku jako já, akorát bohužel holt v trochu jiné době.


EDIT: Ty sny jsem zrovna žral :-)

Mcz: Ani ne. Někdy tě může chytnout více první díl, přestože už máš dvojku za sebou. Ale upřímně si myslím, že to tak nebývá v moc případech.
U mě hraje jistou roli nostalgie, ale stejně jako píše Chuck, jednička vyniká hlavně tou mrazivou atmosférou.

Jinak na věku asi nesejde, spíše na zkušenostech hráče. Když si někdo zvykl na ty skvělé pecky typu Crysis, F.E.A.R., tak ho asi x let stará hra na zadek neposadí. Kdyby se k tomu dostal třeba tehdy, když hra vycházela, myslím, že by na ni měl jiný názor.

Dvojka je technologicky na vyšší úrovni, ale jednička to dohání všude jinde. Atmosférou, příběhem.... ale i tak mi přijde, že na svou dobu byla jednička technologicky vyspělejší než její o 3 roky novější druhý díl.

A když se obtížnost srovná se hrami tehdejší doby, tak Max patří opravdu k těm nejlehčím. Far Cry je o dost těžší, Alien vs. Predator jakbysmet, dokonce i nový Crysis je o dost těžší. Aquanox by ho strčil do kapsy, i stařičké Unrealy. Takových her bych mohl jmenovat stovky. Max se pro mě řadí k těm lehčím hrám.

Caelos: Ty jsi na mne zanevřel kvůli toho, že jsem si stejně jako John u Maxe stěžoval na zastaralost Bloodlines a jeho fyziku (proto si tě teď beru do huby) a ty jakožto velký znalec her, jsi nemohl uznat cizí názor, protože podle tebe to byla objektivní sračka. A vzhledem k tomu, jaké primitivnosti tu píšeš, tak radši o nikom neříkej, že je magor anebo ho přestaň dělat ze sebe.

btw: radši se vykašli na vysedávání v hospodách a psaní stupidních hloupých příspěvků hodných pětiletého dítěte (o vraždění zvířat nebo vztekání se nad jedním zpěvákem a jeho songem „dej si podprdu nahoru“ a vypisováním, jaký je to hlupák a čurák, který si nenajde inteligentní holku – imho je sice chytřejší než ty, když se sereš do témat, kterým nerozumíš a vypisuješ, že kreatin je chemická sračka nebo že Saegal neovládá bojová umění, když o něm nic nevíš nebo že Němci jsou buzeranti, když beztak ani nevíš, kde leží Německo) a začni se starat o svého syna (myslím, že jsi zmínil, že nějakého máš), ať z něj nevyroste něco jako vyrostlo z tebe (na tvém chování a tvých názorech je vidět, že jsi asi také vyrůstal v neúplné rodině, to se holt musí podepsat).

Já si tě přestanu brát do huby a ty přestaneš vypisovat hloupé příspěvky, abys byl v opozici proti mně a přestaneš se cpát do témat, kterým nerozumíš. Bereš?

John: Neboj, zanevírat snad nebudem. Nejsme Cael....ehm ocasi :-)

Ale obtížnost? Já to projel poslepu i na nejtěžší a žádné problémy jsem neměl. Nesmíš střílet do těch jejich kevlarů, ale mířit na hlavu. Mě Max přijde jako jedna z těch nejlehčích her, co kdy vyšly. Možná to bude i těmi 20ti projetími.

Ale pamatuju si, jak při prvním hraní ke mně musel kámoš, bo jsem nevěděl, že jde rozbíjet bedny a uvolnit si další cestu pro postup. A to jsem měl 10% zdraví a žádnou lékárnu, tak se musel prostřílet z takové znevýhodněné situace. Já si tehdy myslel, že to je naprosto nemožné, ale teď vím, že to jde i poslepu :-D

Však ona to byla moje 4. počítačová hra v životě (předtím jsem hrál ty SNESovky).

EDIT: No, ale teď zamáčknout slzu, zapomenou na dětství a vrhnout se na F.E.A.R. 2 a odreagovat se před zítřejší noční :-/