NixTak a dostáváme se k mému nejoblíbenějšímu dílu celé série. Tento příběh je zase klasicky bláznivý, ale sedl mi absolutně nejvíc. Je tu fakt velké množství lokací vzhledem k délce hry, ale jak to u této série bývá, nijak velkou délku nečekejte. Ostatně ale i díky tomu vše plyne a hra moc nenudí. Jediný, co na této sérii je prostě neduhou jsou minihry, které dokážou opravdu potrápit a díky tomu můžete pocítit frustraci. Hlavně hned na začátku ty americký voči s tím capartem, jo to byly časy. Každopádně Sobota je tu zase skvělý a herci se tu zase sešli skvěle a celkově jde cítit, že tahle hra byla opravdu udělaná s láskou. Tohle si dycky rád zapnu a zavzpomínám. A mobilní verzi jsem nezkoušel, prostě na klávesnici a myš jen tak něco nemá, když se jedná o adventury.
Komentáře
BystrozrakýMoje láska k žánru point’n’click adventur sahá až do mého útlého dětství, kde jí ve mně zakořenila série Polda. V rámci čekání na "remástr" Poldy 2, se na Steamu objevil původní Polda 3 za velmi líbivých 3,29€, což je nabídka, která se neodmítá. Řekl jsem si, že Polda 3 je přeci jenom díl, který nemám tolik zažitý v paměti a rád bych si ho připomněl. Bohužel se nejednalo o příjemné vzpomínání na časy minulé...
Jedna z věcí, které mě zklamaly, byl příběh. Pankrác odešel od police a nyní se živí jako soukromé očko, který přijímá případ, kdy má nalézt kuchaře, jehož bývalá manželka ho shání kvůli dědictví. Celý případ se zkomplikuje zmizením kuchaře společně s nejslavnějším hokejistou Jardou Jégrem, pro kterého dotyčný vařil. Příběhová kostra mi přišla velmi kostrbatá a překombinovaná – přišlo mi, že jsem se celou hru hnal za něčím a ani jsem nevěděl pořádně za čím... Případ neustále bobtnal, Pankrác chodil od čerta k ďáblu, stal se z něho agent CIA, ale absence nějaké „silnější“ zápletky ve mně akorát vzbuzovala silné pocity nezájmu. Moji pozornost si hra získala až ke konci, kdy se konečně odhalilo, o co celou dobu vlastně šlo a za čím se Pankrác hnal. Samotný závěr je ale potom strašně uspěchaný, že jsem nestihnul ani mrknout a už jsem sledoval závěrečné titulky. V tomto ohledu mě také zamrzelo, že se nedohrála příběhová linka s kuchařem, která celou hru odstartovala… Co se týče humoru, na kterém je Polda postavený, tak ten mi přišel takový 50 na 50 – občas jsem se pousmál, ale občas jsem slyšel cvrkat cvrčky…
Hádanky jsou kapitola sama pro sebe. Během hraní jsem nezažil žádný markantní zásek, avšak občas jsem byl trošku rozpačitý z toho, že jsem nevěděl, proč dělám to, co dělám… Některé hádanky nejsou nijak vysvětlené a díky kombinování "všeho se vším" jsem se vždy nějakým způsobem dobral ke zdárnému, leč zmatenému řešení. Ke hratelnosti se zároveň vážou mezihry, které by i příjemně zpestřovaly hru, kdyby nebyly tak nesmyslně obtížné. Například mezihra "prší" mě sejřila jako žádná jiná hra za poslední rok.
Audiovizuální stránka hry mi také nesedla a přišla mi velmi slabá… Přibily zde 3D pozadí, které bijou do očí a prapodivné komiksové cutscény. Podobně jako příběh mi i grafika přišla překombinovaná a nechápu, proč se vývojáři nedrželi jednoho stylu a normálních kreslených pozadí, ale proč tam míchali i 3D pozadí... Co se týče hudby, tak mě ani neurazila, ale ani neohromila… Ovšem úvodní skladba, která hraje v menu hry se mi zafixovala do paměti.
Polda 3 je pro mě menší zklamání… Připadalo mi, že jsem hrál nějakou průměrnou freeware adventuru a opět jsem si potvrdil, že některé hry by měly zůstat v dětství. Mohu jedině doufat, že se také dočkáme znovu vydání Poldy 4 na Steamu, abych si spravil chuť.
Jedna z věcí, které mě zklamaly, byl příběh. Pankrác odešel od police a nyní se živí jako soukromé očko, který přijímá případ, kdy má nalézt kuchaře, jehož bývalá manželka ho shání kvůli dědictví. Celý případ se zkomplikuje zmizením kuchaře společně s nejslavnějším hokejistou Jardou Jégrem, pro kterého dotyčný vařil. Příběhová kostra mi přišla velmi kostrbatá a překombinovaná – přišlo mi, že jsem se celou hru hnal za něčím a ani jsem nevěděl pořádně za čím... Případ neustále bobtnal, Pankrác chodil od čerta k ďáblu, stal se z něho agent CIA, ale absence nějaké „silnější“ zápletky ve mně akorát vzbuzovala silné pocity nezájmu. Moji pozornost si hra získala až ke konci, kdy se konečně odhalilo, o co celou dobu vlastně šlo a za čím se Pankrác hnal. Samotný závěr je ale potom strašně uspěchaný, že jsem nestihnul ani mrknout a už jsem sledoval závěrečné titulky. V tomto ohledu mě také zamrzelo, že se nedohrála příběhová linka s kuchařem, která celou hru odstartovala… Co se týče humoru, na kterém je Polda postavený, tak ten mi přišel takový 50 na 50 – občas jsem se pousmál, ale občas jsem slyšel cvrkat cvrčky…
Hádanky jsou kapitola sama pro sebe. Během hraní jsem nezažil žádný markantní zásek, avšak občas jsem byl trošku rozpačitý z toho, že jsem nevěděl, proč dělám to, co dělám… Některé hádanky nejsou nijak vysvětlené a díky kombinování "všeho se vším" jsem se vždy nějakým způsobem dobral ke zdárnému, leč zmatenému řešení. Ke hratelnosti se zároveň vážou mezihry, které by i příjemně zpestřovaly hru, kdyby nebyly tak nesmyslně obtížné. Například mezihra "prší" mě sejřila jako žádná jiná hra za poslední rok.
Audiovizuální stránka hry mi také nesedla a přišla mi velmi slabá… Přibily zde 3D pozadí, které bijou do očí a prapodivné komiksové cutscény. Podobně jako příběh mi i grafika přišla překombinovaná a nechápu, proč se vývojáři nedrželi jednoho stylu a normálních kreslených pozadí, ale proč tam míchali i 3D pozadí... Co se týče hudby, tak mě ani neurazila, ale ani neohromila… Ovšem úvodní skladba, která hraje v menu hry se mi zafixovala do paměti.
Polda 3 je pro mě menší zklamání… Připadalo mi, že jsem hrál nějakou průměrnou freeware adventuru a opět jsem si potvrdil, že některé hry by měly zůstat v dětství. Mohu jedině doufat, že se také dočkáme znovu vydání Poldy 4 na Steamu, abych si spravil chuť.
adam.kulhanek"Áááá kolega Pankrác, vlastně bych měl říct bývalý, že?" aneb od tohoto dílu přestává být hlavní hrdina hry s názvem Polda policistou a stává se soukromým detektivem. A evidentně se také rozvedl, když už není o jeho manželce žádná zmínka.
A nejsou to jediné změny v série. Příběh se tentokrát odehrává v mnohem více lokalitách o několika obrazovkách, do kterých se už později nedá vracet. Tento koncept se mi líbí více, než mít desítky lokalit, které je potřeba při každém záseku pořád procházet a prohledávat, jestli se tam neobjevilo něco nového. Celkově jsem s příběhem nad míru spokojen, samozřejmě je stále částečně parodický, bez toho by to prostě nebyl Polda. Taky mi přišlo, že tam nebylo zbytečně moc vtípků na sílu a celkově mi průběh příběhu a jeho dávkování dobře sedlo. Taky je super, že tu není nijak moc postupů, které by byly nelogické či hloupé.
Jak už jsem psal v několika komentářích, mám rád minihry a zde jsem se u nich fakt vyřádil. Nejvíc mě bavily pověstné Americké oči, ale třeba takové Prší je taky dobře obtížné a Ponorka mi zase připomínala starý dobrý River Raid na Atari. Střelnice je takový průměr, ale jednou jsem si vzal s sebou třetího Poldu na služební cestu a zapomněl si vzít k notebooku myš. Plnění střelnice na touchpadu pak byla slušná výzva. V pozadí pak zůstává klasická posunovačka částí obrázku, která nemá žádný neobyčejný koncept.
Graficky se mi hra líbí více, než u dílu předchozího, nemám tedy moc co vytknout. Horší je to klasicky s animacemi, které opět vypadají relativně dobře jen u Pankráce. U ostatních jsou dost kostrbaté.
Hudba je v některých lokacích stále ujetá v dobrém slova smyslu a do hry mi skvěle zapadá. A samozřejmě musím zmínit klasický pilíř her v této sérii a to je dabing. Jsem rád, že se kromě osvědčených tváří, respektive hlasů pánů Soboty, Lábuse a Náročného dostali k mikrofonu i pánové Kaiser a Tůma, kteří si umí dobře hrát se svým hlasem, čímž dostaly různé postavy v jejich podání svůj unikátní hlas.
Pro mě je tento díl nejlepším dílem celé série. Příběh mi dobře sedl, dabing je fajn a jsou tu zábavné minihry. Co víc si přát? Například takové achievementy, které je možné získat ve verzi hry, která se před pár dny objevila na Steamu. No Pankráci, myslím, že se brzy zase potkáme při jejich plnění.
A nejsou to jediné změny v série. Příběh se tentokrát odehrává v mnohem více lokalitách o několika obrazovkách, do kterých se už později nedá vracet. Tento koncept se mi líbí více, než mít desítky lokalit, které je potřeba při každém záseku pořád procházet a prohledávat, jestli se tam neobjevilo něco nového. Celkově jsem s příběhem nad míru spokojen, samozřejmě je stále částečně parodický, bez toho by to prostě nebyl Polda. Taky mi přišlo, že tam nebylo zbytečně moc vtípků na sílu a celkově mi průběh příběhu a jeho dávkování dobře sedlo. Taky je super, že tu není nijak moc postupů, které by byly nelogické či hloupé.
Jak už jsem psal v několika komentářích, mám rád minihry a zde jsem se u nich fakt vyřádil. Nejvíc mě bavily pověstné Americké oči, ale třeba takové Prší je taky dobře obtížné a Ponorka mi zase připomínala starý dobrý River Raid na Atari. Střelnice je takový průměr, ale jednou jsem si vzal s sebou třetího Poldu na služební cestu a zapomněl si vzít k notebooku myš. Plnění střelnice na touchpadu pak byla slušná výzva. V pozadí pak zůstává klasická posunovačka částí obrázku, která nemá žádný neobyčejný koncept.
Graficky se mi hra líbí více, než u dílu předchozího, nemám tedy moc co vytknout. Horší je to klasicky s animacemi, které opět vypadají relativně dobře jen u Pankráce. U ostatních jsou dost kostrbaté.
Hudba je v některých lokacích stále ujetá v dobrém slova smyslu a do hry mi skvěle zapadá. A samozřejmě musím zmínit klasický pilíř her v této sérii a to je dabing. Jsem rád, že se kromě osvědčených tváří, respektive hlasů pánů Soboty, Lábuse a Náročného dostali k mikrofonu i pánové Kaiser a Tůma, kteří si umí dobře hrát se svým hlasem, čímž dostaly různé postavy v jejich podání svůj unikátní hlas.
Pro mě je tento díl nejlepším dílem celé série. Příběh mi dobře sedl, dabing je fajn a jsou tu zábavné minihry. Co víc si přát? Například takové achievementy, které je možné získat ve verzi hry, která se před pár dny objevila na Steamu. No Pankráci, myslím, že se brzy zase potkáme při jejich plnění.
Han22Polda 3 je pohodová adventura, kterou mám rád. Většina věcí, co jsem vyčítal dvojce je pryč a zbylo jen to příjemné - humor, ulítlý příběh a pestrobarevné lokace.
Pankrác byl odejit od policie a tak se z něj stalo soukromé očko. V typicky českém prostředí pátrá po kuchaři Cecvárkovi, kterého potřebuje jeho exmanželka k převzetí závěti. Nechybí tu nic - militantní důchodci, malej spratek, vietnamský prodavač, pár ožralců i kuchař co neumí vařit. Jenže to je jen začátek - Cecvárek totiž vařil pro slavného hokejistu Jaromíra Jágra, tedy pardon Jégra, který zmizel taky. A Pankrác se stává agentem CIA, začíná spolupracovat s ehm "krásnou" agentkou Mucovou a vydá se odhalit spiknutí, které ho zavede po celém světě. Ač je to humorná adventura a v každém prostředí si tvůrci dělají prdel z místních stereotypů, scénář kupodivu drží docela pohromadě a dá se říct, že jsem se výborně bavil. Nechybí tu jihoamerické ostrovy (s geniálním mluvícím bobrem a kapelou Trio Kretenos), tajná ruská základna, Irák či naopak New York a základna CIA, kde agenti vyslýchají ufouny :) Samotná zápletka vrcholící na zimním stadionu by klidně uspěla v nějakém béčkovém devadesátkovém filmu. Nechybí tu samozřejmě ani trochu sci-fi (zpomalování času, teleportace) a pár známých jmen ale všeho s mírou.
Dabérů je ještě více než v předchozím díle, samotný Pankrác je celkem schopný, občas cynický detektiv, jehož hlášky stojí za to a občas svými monology funguje jako nápověda.
To vše v pohodové grafice, která by rozhodně neudělala ostudu ani v zahraničí. Stále se jedná o klasické 2D, kde je občas vložen nějaký 3D objekt.
A hratelnost? Tvůrci se vykašlali na backtracking, vykašlali se na pixelhunting a díky bohu i na objevující se aktivní místa. Zůstaly tu naprosto zběsilé kombinace a úkoly, ale vzhledem k tomu, že inventář nemáte zaplněn nepotřebnými krámy a v každém místě se pohybujete na víceméně pár lokacích se dá na všechno celkem v pohodě přijít. Samozřejmě funguje i inteligentní spojování předmětů kdy se správná kombinace ohlásí a také dvojklik. Občas pravda musel pomoc návod, protože Vás nenapadne prohledávat všechno (podlaha u psychiatra), ale dá se říct, že si co se týče hratelnosti nemůžu stěžovat - s jednou výjimkou.
Tou výjimkou jsou minihry. Už první čára mi dala zabrat, než jsem našel správnou kombinaci síly a úhlu vrhu. Pak přijde lov na krysy, kde Vám v rychlém přesunu překáží tělo Pankráce a střelnice, kdy potřebujete reflexy hráče 3D her. Všechno jsem zvládl, ale u svlékacího prší, kdy počítač nepokrytě fixluje jsem to vzdal a pomohl si cheatem na přeskočení a totéž u nesmírně otravné arkádové střílečky s ponorkou. Ty minihry mi to dost kazily, jinak je třetí díl solidní pohodovkou. Pěkná grafika, pestré lokace, příjemná hratelnost, spousta humoru svázaná v rámci žánru slušným příběhem. 75%.
Pankrác byl odejit od policie a tak se z něj stalo soukromé očko. V typicky českém prostředí pátrá po kuchaři Cecvárkovi, kterého potřebuje jeho exmanželka k převzetí závěti. Nechybí tu nic - militantní důchodci, malej spratek, vietnamský prodavač, pár ožralců i kuchař co neumí vařit. Jenže to je jen začátek - Cecvárek totiž vařil pro slavného hokejistu Jaromíra Jágra, tedy pardon Jégra, který zmizel taky. A Pankrác se stává agentem CIA, začíná spolupracovat s ehm "krásnou" agentkou Mucovou a vydá se odhalit spiknutí, které ho zavede po celém světě. Ač je to humorná adventura a v každém prostředí si tvůrci dělají prdel z místních stereotypů, scénář kupodivu drží docela pohromadě a dá se říct, že jsem se výborně bavil. Nechybí tu jihoamerické ostrovy (s geniálním mluvícím bobrem a kapelou Trio Kretenos), tajná ruská základna, Irák či naopak New York a základna CIA, kde agenti vyslýchají ufouny :) Samotná zápletka vrcholící na zimním stadionu by klidně uspěla v nějakém béčkovém devadesátkovém filmu. Nechybí tu samozřejmě ani trochu sci-fi (zpomalování času, teleportace) a pár známých jmen ale všeho s mírou.
Dabérů je ještě více než v předchozím díle, samotný Pankrác je celkem schopný, občas cynický detektiv, jehož hlášky stojí za to a občas svými monology funguje jako nápověda.
To vše v pohodové grafice, která by rozhodně neudělala ostudu ani v zahraničí. Stále se jedná o klasické 2D, kde je občas vložen nějaký 3D objekt.
A hratelnost? Tvůrci se vykašlali na backtracking, vykašlali se na pixelhunting a díky bohu i na objevující se aktivní místa. Zůstaly tu naprosto zběsilé kombinace a úkoly, ale vzhledem k tomu, že inventář nemáte zaplněn nepotřebnými krámy a v každém místě se pohybujete na víceméně pár lokacích se dá na všechno celkem v pohodě přijít. Samozřejmě funguje i inteligentní spojování předmětů kdy se správná kombinace ohlásí a také dvojklik. Občas pravda musel pomoc návod, protože Vás nenapadne prohledávat všechno (podlaha u psychiatra), ale dá se říct, že si co se týče hratelnosti nemůžu stěžovat - s jednou výjimkou.
Tou výjimkou jsou minihry. Už první čára mi dala zabrat, než jsem našel správnou kombinaci síly a úhlu vrhu. Pak přijde lov na krysy, kde Vám v rychlém přesunu překáží tělo Pankráce a střelnice, kdy potřebujete reflexy hráče 3D her. Všechno jsem zvládl, ale u svlékacího prší, kdy počítač nepokrytě fixluje jsem to vzdal a pomohl si cheatem na přeskočení a totéž u nesmírně otravné arkádové střílečky s ponorkou. Ty minihry mi to dost kazily, jinak je třetí díl solidní pohodovkou. Pěkná grafika, pestré lokace, příjemná hratelnost, spousta humoru svázaná v rámci žánru slušným příběhem. 75%.
Dan9K
Hodnocení Poldů bude u mě asi hodně nekonzistentní, protože Poldu jedničku jsem hrál jako malý capart v době vydání, Poldu 2 o pět let později a trojku až teď. A ten kopec dolů z jedničky je v mých očích neúměrně rychlý. Nepředpokládám, že by byl tenhle díl o tolik horší, než jednička a i o kousek horší než dvojka, ale možná, že nakonec i jo. Něco tak neskonale hloupého jsem nehrál už hodně dlouho.
Ten neustálý pokus o humor je strašně otravný, protože vtipného tam není vůbec nic. Je to prostě na úrovni humoru 3. třídy základní školy, úplně všechno. A jsem už asi taky ovlivněný politickou korektností, ačkoliv jsem jinak přesvědčen že ne, ale prostě když už nekorektní vtipy, tak to musí být trochu výš, než na úrovni té 3. třídy. Neustálé rádoby vtipy na Japonce v závěru, na Araby někde uprostřed, to je prostě čisté zoufalství. Ale ne kvůli nekorektnosti samotné. Prostě protože je to jenom trapné a stupidní.
Příběh je opravdu těžká slátanina, sice nejspíš záměr, ale nic k oceňování. Hudba je strašná a dokonce i ten dabing mě začal iritovat, protože pořád poslouchat Sobotu a Nárožného se nedá.
Na to, jak je ta hra špatná, je neúměrně dlouhá. Doufal jsem, že skončí tak o 5 kapitol dřív.
Samotné adventurní mechaniky jsou dle očekávání zcela nesmyslné a nijak svou nesmyslností nemotivují k rozlousknutí bez návodu, protože to za 1) nedává často smysl, 2) příběh nijak netáhne a 3) u téhle hry to člověku ani nemusí být nijak zvlášť líto.
A grafika, nemůžu si pomoct, ale je strašně hnusná taky. Ale prostě se mi asi nelíbí jen ten styl. Něco šlo, jako třeba Sibiř nebo Tichomoří, ale třeba takový New York na letišti, no fuj.
Bavily mě ty neoblíbené minihry. Raptor, Americký Voči, proč ne, to bylo jedinkrát, kdy jsem cítil nějakou výzvu, kterou chci pokořit.
Už dlouho jsem nehrál hru, která by mě tak málo motivovala k jejímu dohrání, ale nakonec jsem ji s velkými pauzami dal. Původně jsem chtěl projet celou sérii, ale asi si dám zase pár let pauzu.
Ten neustálý pokus o humor je strašně otravný, protože vtipného tam není vůbec nic. Je to prostě na úrovni humoru 3. třídy základní školy, úplně všechno. A jsem už asi taky ovlivněný politickou korektností, ačkoliv jsem jinak přesvědčen že ne, ale prostě když už nekorektní vtipy, tak to musí být trochu výš, než na úrovni té 3. třídy. Neustálé rádoby vtipy na Japonce v závěru, na Araby někde uprostřed, to je prostě čisté zoufalství. Ale ne kvůli nekorektnosti samotné. Prostě protože je to jenom trapné a stupidní.
Příběh je opravdu těžká slátanina, sice nejspíš záměr, ale nic k oceňování. Hudba je strašná a dokonce i ten dabing mě začal iritovat, protože pořád poslouchat Sobotu a Nárožného se nedá.
Na to, jak je ta hra špatná, je neúměrně dlouhá. Doufal jsem, že skončí tak o 5 kapitol dřív.
Samotné adventurní mechaniky jsou dle očekávání zcela nesmyslné a nijak svou nesmyslností nemotivují k rozlousknutí bez návodu, protože to za 1) nedává často smysl, 2) příběh nijak netáhne a 3) u téhle hry to člověku ani nemusí být nijak zvlášť líto.
A grafika, nemůžu si pomoct, ale je strašně hnusná taky. Ale prostě se mi asi nelíbí jen ten styl. Něco šlo, jako třeba Sibiř nebo Tichomoří, ale třeba takový New York na letišti, no fuj.
Bavily mě ty neoblíbené minihry. Raptor, Americký Voči, proč ne, to bylo jedinkrát, kdy jsem cítil nějakou výzvu, kterou chci pokořit.
Už dlouho jsem nehrál hru, která by mě tak málo motivovala k jejímu dohrání, ale nakonec jsem ji s velkými pauzami dal. Původně jsem chtěl projet celou sérii, ale asi si dám zase pár let pauzu.
CrisBentonTak se mi povedlo dohrát třetí díl Poldy, i když jsem se docela zpotil, hlavně u miniher.
Plusy jsou pro mě určitě velké množství lokací a rozmanitost postav, stejně jako u dvojky. Opět skvělý nápad.
Mínusy bych dal minihrám, které měly občas přehnaně těžkou obtížnost.
Ovšem graficky je hra opět naprosto super a neměl pro mě chybu. Krásně se ovládá a je to opět zábavné.
Za mě je třetí díl Poldy asi zatím nejpovedenější. A samozřejmě, kdo má rád adventury, doporučuji.
Plusy jsou pro mě určitě velké množství lokací a rozmanitost postav, stejně jako u dvojky. Opět skvělý nápad.
Mínusy bych dal minihrám, které měly občas přehnaně těžkou obtížnost.
Ovšem graficky je hra opět naprosto super a neměl pro mě chybu. Krásně se ovládá a je to opět zábavné.
Za mě je třetí díl Poldy asi zatím nejpovedenější. A samozřejmě, kdo má rád adventury, doporučuji.
Pro: Rozmanitost postav a lokací
Proti: Obtížnost miniher
Thrawn89
713 Kvalita humoru oproti předchozím dvěma dílům výrazně poklesla, což je největším problémem třetího dílů, který naopak ve většině dalších aspektech své předchůdce spíše převyšuje. Je vidět, že se autoři oprostili od našeho českého rybníčku a snažili se o světovější přístup, bohužel to hře příliš nepomohlo. Příběh je sice opět spíše na vedlejší koleji oproti běhu událostí v jednotlivých lokacích, ale hru celkem drží pohromadě, i když na konci už mu evidentně dochází dech. Přesto zlepšení oproti druhému dílu. Minihry jsou sice technicky vzato celkem odfláklé ale mě popravdě řečeno bavily a hru obohatily. Plusem je určitě množství rozmanitých lokací a postav , ovšem úroveň zábavy kolísá, takže si myslím, že menší zkrácení by hře možná prospělo. Celkově jde stále o dobrou hru, která je určitě přístupnější i mladšímu hráči, ale pro mě již ztratila kouzlo, které měly její dva předchůdci.
LukaskonPo (pro mě) těžko pochopitelném úspěchu druhého dílu na sebe další Polda nenechal dlouho čekat. A i tentokrát je příběh zbrusu nový a na události v Lupanech, či v Marsiasu vůbec nenavazuje (ačkoli se tu najde pár nepřímých odkazů na druhý díl). Pankrác odešel od policie a založil si vlastní detektivní kancelář (o čemž jen tak mimochodem mluvil už v Poldovi 1). První případ – najít ztraceného kuchaře se však rozvine v dobrodružný příběh odehrávající se v mnoha koutech světa, včetně Iráku, Sibiře, či USA. Konečně se dá říci, že tu máme opravdový příběh, který má hlavu a patu, má své důležité postavy (nejen Pankráce) a obsahuje cosi jako zvraty. Bohužel, spád příběhu je někdy hodně pozvolný a často se děj vleče na úkor adventuření. Jelikož není z čeho brát napětí a charaktery postav jsou plytké, pobyt v jednotlivých lokacích se může rychle zvrtnout ve znuděné čekání na to, kdy se děj zase někam posune.
Grafická stránka se začíná zvedat. Styl viděný v druhém díle je sice pořád přítomný, ale už není tak praštěně pokroucený. Renderované pozadí hře prospívá. Na pohled vypadají lokace docela hezky a i hudba, která je netradiční díky různým výkřikům a mumlání v pozadí, je stylová a dobře sedí k danému prostředí. Trochu průšvih představují předměty, které jsou obtažené nevzhlednou černou čárkou. Je to zřejmě z důvodu animací, které se díky tomu tvořily mnohem snáz. Na jednu stranu zvýrazněné sebratelné předměty nepůsobí dobře, ale na stranu druhou zase odbourávají riziko pixelhuntingu. Náročnost hry celkově výrazně klesla, což je dáno i tím, že světem hry procházíte postupně, namísto toho, aby se nové lokace odemykaly na mapě jako v minulých dílech. Neměl by být problém hru dokončit bez návodu a to navzdory tomu, že logika některých úkonů opět těžce pokulhává.
Humoru trochu ubylo a jeho terčem jsou tentokrát především různé národnosti a sociální skupiny lidí. Politická nekorektnost je z humoru přímo cítit a to je dobře, jelikož jde o takový trademark do budoucna, stejně jako panoptikum osobností v díle druhém. Zdá se, že Sobota se opět naučil číst, ovšem momentky, kdy má Pankrác říct složitější slovo ale přeřekne se a pronese cosi jakože vtipného tu stále jsou. Asi to má být vtipné, což není ani trochu. I když je humor pořád mizerný, tak některé vtípky a hlášky jsou opravdu povedené. Rozhodně není Polda 3 tak neskonale trapný jako jeho předchůdce. I Pankrác začíná chvílemi připomínat sympatického hrdinu. Celkově vzato se dá říci, že série pomalu dospívá.
Žhavou novinkou je přítomnost pěti miniher, které lze po odemčení hrát kdykoli z menu a měnit obtížnost. Ačkoli se minihry často kritizují, neboť nejde o klasické logické rébusy známé z jiných adventur, ale o hříčky vyžadující rychlost, přesnost a štěstí, tak si myslím, že jejich přítomnost je vítaná. Tedy s vyjímkou minihry poslední, která představuje klasickou nudnou posunovačku, která je sice použitá v každé druhé adventuře, ale snad pokaždé má nějaký vylepšovák, něco co ji ozvláštní. Tady je to jen laciná nuda a navíc s hodně ošklivým obrázkem.
Ve výsledku je Polda 3 krokem vpřed. Hra se po hratelnostní stránce konečně zvedá z bahna a přízvisko „trapná“ humorná adventura začíná lehce slábnout, což jedině vítám. Na klasickou dobrodružnou adventuru je Polda pořád moc plytký a stále zbavený jakékoli atmosféry, logiky, či charakterů postav.
Grafická stránka se začíná zvedat. Styl viděný v druhém díle je sice pořád přítomný, ale už není tak praštěně pokroucený. Renderované pozadí hře prospívá. Na pohled vypadají lokace docela hezky a i hudba, která je netradiční díky různým výkřikům a mumlání v pozadí, je stylová a dobře sedí k danému prostředí. Trochu průšvih představují předměty, které jsou obtažené nevzhlednou černou čárkou. Je to zřejmě z důvodu animací, které se díky tomu tvořily mnohem snáz. Na jednu stranu zvýrazněné sebratelné předměty nepůsobí dobře, ale na stranu druhou zase odbourávají riziko pixelhuntingu. Náročnost hry celkově výrazně klesla, což je dáno i tím, že světem hry procházíte postupně, namísto toho, aby se nové lokace odemykaly na mapě jako v minulých dílech. Neměl by být problém hru dokončit bez návodu a to navzdory tomu, že logika některých úkonů opět těžce pokulhává.
Humoru trochu ubylo a jeho terčem jsou tentokrát především různé národnosti a sociální skupiny lidí. Politická nekorektnost je z humoru přímo cítit a to je dobře, jelikož jde o takový trademark do budoucna, stejně jako panoptikum osobností v díle druhém. Zdá se, že Sobota se opět naučil číst, ovšem momentky, kdy má Pankrác říct složitější slovo ale přeřekne se a pronese cosi jakože vtipného tu stále jsou. Asi to má být vtipné, což není ani trochu. I když je humor pořád mizerný, tak některé vtípky a hlášky jsou opravdu povedené. Rozhodně není Polda 3 tak neskonale trapný jako jeho předchůdce. I Pankrác začíná chvílemi připomínat sympatického hrdinu. Celkově vzato se dá říci, že série pomalu dospívá.
Žhavou novinkou je přítomnost pěti miniher, které lze po odemčení hrát kdykoli z menu a měnit obtížnost. Ačkoli se minihry často kritizují, neboť nejde o klasické logické rébusy známé z jiných adventur, ale o hříčky vyžadující rychlost, přesnost a štěstí, tak si myslím, že jejich přítomnost je vítaná. Tedy s vyjímkou minihry poslední, která představuje klasickou nudnou posunovačku, která je sice použitá v každé druhé adventuře, ale snad pokaždé má nějaký vylepšovák, něco co ji ozvláštní. Tady je to jen laciná nuda a navíc s hodně ošklivým obrázkem.
Ve výsledku je Polda 3 krokem vpřed. Hra se po hratelnostní stránce konečně zvedá z bahna a přízvisko „trapná“ humorná adventura začíná lehce slábnout, což jedině vítám. Na klasickou dobrodružnou adventuru je Polda pořád moc plytký a stále zbavený jakékoli atmosféry, logiky, či charakterů postav.
Pro: Nekorektní humor, pestré prostředí, minihry
Proti: Většinou slabý humor, zvýrazněné předměty (a postavy), pomalé dávkování děje
jjjaaarrraaaTřetí pokračování Poldy se stal opět vtipným zážitkem pro hráče, kteří milují adventury.
Můžeme zde vidět jiné grafické zpracování, opět jiný inventář a navíc zde nám přibyly mini hry na způsob sexy pokeru, házení mincí atd.
Až na nový detektivní příběh, hra zůstává úplně stejná. Herci zůstali stejní, jen pokud se nepletu nová herecká postava, která dabovala myslím byla Sabina Laurinová.
Polda 3 obsahuje stejný humor, a opravdu to žádné velké změny nepřineslo. Co se týče fanouška adventurních českých her, je to pěkná hra do sbírky.
Pro nového hráče byť začínajícího mezi adventurami, je Polda 3 velice zábavná a chytlavá hra.
Ode mne tedy 75%.
Můžeme zde vidět jiné grafické zpracování, opět jiný inventář a navíc zde nám přibyly mini hry na způsob sexy pokeru, házení mincí atd.
Až na nový detektivní příběh, hra zůstává úplně stejná. Herci zůstali stejní, jen pokud se nepletu nová herecká postava, která dabovala myslím byla Sabina Laurinová.
Polda 3 obsahuje stejný humor, a opravdu to žádné velké změny nepřineslo. Co se týče fanouška adventurních českých her, je to pěkná hra do sbírky.
Pro nového hráče byť začínajícího mezi adventurami, je Polda 3 velice zábavná a chytlavá hra.
Ode mne tedy 75%.
Pro: Starý dobrý Polda, novější grafika, opět dobrý humor.
Proti: Stereotyp, žádné novinky.
TyraelPankrác sice opustil řady policie, jako soukromé očko si ale i tak užije spoustu ztřeštěných dobrodružství. A toto všechno započne úplně nevinně.
Oproti předchozím dílům si mě získalo rozdělení příběhu na několik kapitol. Hlavně pak to, že v každé navštívíte jiné, velice pestré prostředí a setkáte se opravdu různorodou paletou postav. Setkání s agentem 007 a jeho likvidace na sibiři. Mexická továrna - hluchý, slepý a němý. Sopečný ostrov s válečnou ponorkou.
Právě už pouhý začátek velice okouzlí, parodií na české prostředí - nerudní důchodci, ignorantský policista, "vejrostek". Nabídne však i první škobrtnutí a to první minihru. Celkově jsou všechny minihry docela zajímavé ale jejich absolvování se často protáhne na několik desítek minut a často kazí požitek ze hry, navozuje agresi při neúspěchu.
Grafické zpracování v kombinaci s hudební stránkou navozuje ten správný požitek. Právě komiksový vzhled a ztřeštěná hudba (s výstřely v pozadí), výborně podtrhuje náturu celé této hry. Zvláště když sestřelíte chuligána ze stromu a důchodci ho začnou mydlit.
Hra a užití jednotlivých předmětů je o něco složitější. Pankrác disponuje i mobilním telefonem, se kterým se může v průběhu hry spojit i s postavami předchozích kapitol. Často tak hráč dlouho přemýšlí co udělat, a nakonec stačí jen zavolat - posunout tak celý děj.
Polda 3 zkrátka nabídne dlouhý a hlavně pestrý příběh, plný vtipu a zajímavých zápletek.
Vzhledem k tomu, že tady se opravdu nudit nebudete - 80%
Oproti předchozím dílům si mě získalo rozdělení příběhu na několik kapitol. Hlavně pak to, že v každé navštívíte jiné, velice pestré prostředí a setkáte se opravdu různorodou paletou postav. Setkání s agentem 007 a jeho likvidace na sibiři. Mexická továrna - hluchý, slepý a němý. Sopečný ostrov s válečnou ponorkou.
Právě už pouhý začátek velice okouzlí, parodií na české prostředí - nerudní důchodci, ignorantský policista, "vejrostek". Nabídne však i první škobrtnutí a to první minihru. Celkově jsou všechny minihry docela zajímavé ale jejich absolvování se často protáhne na několik desítek minut a často kazí požitek ze hry, navozuje agresi při neúspěchu.
Grafické zpracování v kombinaci s hudební stránkou navozuje ten správný požitek. Právě komiksový vzhled a ztřeštěná hudba (s výstřely v pozadí), výborně podtrhuje náturu celé této hry. Zvláště když sestřelíte chuligána ze stromu a důchodci ho začnou mydlit.
Hra a užití jednotlivých předmětů je o něco složitější. Pankrác disponuje i mobilním telefonem, se kterým se může v průběhu hry spojit i s postavami předchozích kapitol. Často tak hráč dlouho přemýšlí co udělat, a nakonec stačí jen zavolat - posunout tak celý děj.
Polda 3 zkrátka nabídne dlouhý a hlavně pestrý příběh, plný vtipu a zajímavých zápletek.
Vzhledem k tomu, že tady se opravdu nudit nebudete - 80%
Pro: Pestrost, vtip, několik odlišných kapitol.
Proti: Minihry to místy docela kazí.
NinjerTřetí díl Poldy je ve zkratce "fajn". Začněme grafikou - ta už není tolik cartoon jako dvojka, ale přesto se mi líbila více. Konkrétně tedy postavy jsou nakreslené velmi hezky, prostředí bývá průměrné až podprůměrné - to hlavně kvůli zakomponování nijak oslňujících 3D objektů. Dvojce jsem vyčítal vizuálně jakousi pochmurnost, která je částečně přítomná i zde - například když je Pankrác na exotickém ostrůvku, tak to tam vypadá spíše jak u českého jezera na podzim. Ale celkový dojem z grafiky je spíše dobrý.
Po letech mě hodně překvapilo, jak je hra jednoduchá. Není vyloženě primitivní, ale ve srovnání s přehnaně obtížnou jedničkou a středně těžkou dvojkou je pokles v obtížnosti ohromný. Ne že by mně to nějak zvlášť vadilo, aspoň jsem si po dlouhý době připadal jako děsně zkušený pařan. Pankrác hodně hráči radí, někdy možná trochu moc (například když vám řekne, že by asi bylo na místě promluvit si teď s postavou X, ačkoliv se to dá domyslet), v inventáři nikdy nemáte příliš předmětů a počet lokací, které zrovna můžete navštívit, nikdy není moc velký. Používání předmětů je jakž takž logické a když zrovna není, tak k tomu poměrně snadno dojdete i bez většího přemýšlení, protože máte nejen málo předmětů, ale ještě k tomu jsou lokace dosti prázdné, a tak se stačí zaměřit na dosud "nepoužité" objekty. Vlastně když o tom tak přemýšlím, tak to považuju za lehký zápor, mohli jste mít víc předmětů a v lokacích by měly být i objekty, které neslouží k postupu ve hře.
Obtížnost tedy poměrně uměle navyšují minihry, které jsou některé fakt pěkně udělané, zvlášť Prší a házení mincí, ale většinou tak těžké, že méně ostřílení hráči arkádových her (například já) pak u toho zbytečně promrhají spoustu času. Dnes už se mi nechtělo se u toho rozčilovat a použil jsem cheat (díky bohu za něj). Fér by bylo nabídnout hráči tyto hry přeskočit i bez něho, ale to už je asi spíše trend novějších her.
Příběh je průměrný. Podobně jako u dvojky si myslím, že hráč velmi často zapomene, co že je vlastně jeho cílem, prostě se jen snaží vyřešit hádanky daných lokací a dostat se zase do lokacích nových. Zajímavé je, že ačkoliv je i ten hlavní námět mírně ztřeštěný, tak vyšetřování probíhá poměrně rozumným způsobem. Pankrác se nesnaží být za každou cenu vtipný jako u dvojky a celkově je trojka spíše jen protkaná různými menšími vtípky, které nebývají bůhvíjak skvělé, ale netlačí se na pilu a tak nejsou vyloženě pitomé a neurazí.
Polda 3 je oproti prvním třem dílům uhlazenější. Adventurně je relativně jednoduchý, grafikou i humorem trochu nevýrazný a trochu moc machruje s minihrama. Přesto nebo právě proto se jedná o veskrze příjemný adventurní zážitek.
Po letech mě hodně překvapilo, jak je hra jednoduchá. Není vyloženě primitivní, ale ve srovnání s přehnaně obtížnou jedničkou a středně těžkou dvojkou je pokles v obtížnosti ohromný. Ne že by mně to nějak zvlášť vadilo, aspoň jsem si po dlouhý době připadal jako děsně zkušený pařan. Pankrác hodně hráči radí, někdy možná trochu moc (například když vám řekne, že by asi bylo na místě promluvit si teď s postavou X, ačkoliv se to dá domyslet), v inventáři nikdy nemáte příliš předmětů a počet lokací, které zrovna můžete navštívit, nikdy není moc velký. Používání předmětů je jakž takž logické a když zrovna není, tak k tomu poměrně snadno dojdete i bez většího přemýšlení, protože máte nejen málo předmětů, ale ještě k tomu jsou lokace dosti prázdné, a tak se stačí zaměřit na dosud "nepoužité" objekty. Vlastně když o tom tak přemýšlím, tak to považuju za lehký zápor, mohli jste mít víc předmětů a v lokacích by měly být i objekty, které neslouží k postupu ve hře.
Obtížnost tedy poměrně uměle navyšují minihry, které jsou některé fakt pěkně udělané, zvlášť Prší a házení mincí, ale většinou tak těžké, že méně ostřílení hráči arkádových her (například já) pak u toho zbytečně promrhají spoustu času. Dnes už se mi nechtělo se u toho rozčilovat a použil jsem cheat (díky bohu za něj). Fér by bylo nabídnout hráči tyto hry přeskočit i bez něho, ale to už je asi spíše trend novějších her.
Příběh je průměrný. Podobně jako u dvojky si myslím, že hráč velmi často zapomene, co že je vlastně jeho cílem, prostě se jen snaží vyřešit hádanky daných lokací a dostat se zase do lokacích nových. Zajímavé je, že ačkoliv je i ten hlavní námět mírně ztřeštěný, tak vyšetřování probíhá poměrně rozumným způsobem. Pankrác se nesnaží být za každou cenu vtipný jako u dvojky a celkově je trojka spíše jen protkaná různými menšími vtípky, které nebývají bůhvíjak skvělé, ale netlačí se na pilu a tak nejsou vyloženě pitomé a neurazí.
Polda 3 je oproti prvním třem dílům uhlazenější. Adventurně je relativně jednoduchý, grafikou i humorem trochu nevýrazný a trochu moc machruje s minihrama. Přesto nebo právě proto se jedná o veskrze příjemný adventurní zážitek.
Pro: Příjemná grafika a hratelnost, minihry
Proti: Vysoká obtížnost u miniher. nepříliš zajímavý příběh
FingonUpozornění: tento text není klasickým komentářem/recenzí/shrnutím vlastních dojmů, jako spíše pokus o zamyšlení.
Polda 3 je kvalitně odvedená práce, vzhledem k roku vydání se ani nechce věřit, že za jeho jádrem stojí jen několik málo lidí. Zároveň je to takový mutant, hybrid, který do značné míry rezignuje na vše, co dosud činilo Poldu Poldou a zároveň nasál všechno, co přišlo někomu zodpovědnému na předchozích adventurách dobré či zajímavé. Zároveň jde dle mého také o závěrečnou tečku za klasickou českou adventurní školou, která byla dělaná pouze pro domácí trh. Vskutku, konec jedné éry... BTW, víte o tom, že scénář pochází od těch samých autorů jako DreamLand: Final Solution ?
Polda 3 z části zachovává komiksový styl z druhého dílu, především co se týče ztvárnění postav. Pozadí jsou ovšem renderována, přesně ve stylu virtuálních realit v již zmíněném DreamLandu . Minihry byly naopak převzaty z Horkého léta 2 (k mojí nevelké radosti). Oproti DreamLandu nepůsobí toto spojení až tak moc jako pěst na oko, Minihry-mezihry jsou zde rovněž pestřejší, než co předvedl Honza Majer.
Co se příběhu týče, je o něco silnější a o maličko lépe provázanější než u Poldy 2 a dokonce na něj jedním malým detailem navazuje - klony -, přes určitou vyzrálost mi přišel už poměrně utahaný, ne tak zajímavý nemluvě o tom, že nám autoři zatajili reakci paní Slabé na fakt, že dědictví nebude. I když třeba je to nějak podchycené v následujícím díle, který jsem zatím hrál jen chvíli a nepamatuji se.
Nakonec jen osobní poznámku - série Polda vlastně drží Zimu software nad vodou, nemáte ten pocit? Pokud se nepletu, jejich posledním projektem kromě této série bylo Bloodline a od té doby jen vydávají nejrůznější kompilace Poldů (nejdřív celá série za 499,- v roce 2007, o dva roky později už jen za 99,-, různé porty druhého a třetího dílu na iPod, iPad a Android, nadabování dvojky do angličtiny, vydání čtyřky v Polsku a pětky v Rusku a Itálii...
Polda 3 je kvalitně odvedená práce, vzhledem k roku vydání se ani nechce věřit, že za jeho jádrem stojí jen několik málo lidí. Zároveň je to takový mutant, hybrid, který do značné míry rezignuje na vše, co dosud činilo Poldu Poldou a zároveň nasál všechno, co přišlo někomu zodpovědnému na předchozích adventurách dobré či zajímavé. Zároveň jde dle mého také o závěrečnou tečku za klasickou českou adventurní školou, která byla dělaná pouze pro domácí trh. Vskutku, konec jedné éry... BTW, víte o tom, že scénář pochází od těch samých autorů jako DreamLand: Final Solution ?
Polda 3 z části zachovává komiksový styl z druhého dílu, především co se týče ztvárnění postav. Pozadí jsou ovšem renderována, přesně ve stylu virtuálních realit v již zmíněném DreamLandu . Minihry byly naopak převzaty z Horkého léta 2 (k mojí nevelké radosti). Oproti DreamLandu nepůsobí toto spojení až tak moc jako pěst na oko, Minihry-mezihry jsou zde rovněž pestřejší, než co předvedl Honza Majer.
Co se příběhu týče, je o něco silnější a o maličko lépe provázanější než u Poldy 2 a dokonce na něj jedním malým detailem navazuje - klony -, přes určitou vyzrálost mi přišel už poměrně utahaný, ne tak zajímavý nemluvě o tom, že nám autoři zatajili reakci paní Slabé na fakt, že dědictví nebude. I když třeba je to nějak podchycené v následujícím díle, který jsem zatím hrál jen chvíli a nepamatuji se.
Nakonec jen osobní poznámku - série Polda vlastně drží Zimu software nad vodou, nemáte ten pocit? Pokud se nepletu, jejich posledním projektem kromě této série bylo Bloodline a od té doby jen vydávají nejrůznější kompilace Poldů (nejdřív celá série za 499,- v roce 2007, o dva roky později už jen za 99,-, různé porty druhého a třetího dílu na iPod, iPad a Android, nadabování dvojky do angličtiny, vydání čtyřky v Polsku a pětky v Rusku a Itálii...
hellhouse99Ve třetím díle se Pankrác ocitá na prahu kariéry soukromého detektiva. Jelikož, jak sám říká, byl od policie odejit. A tak se pokouší prorazit jako detektiv. Má svoji kancelář ale případy se nehrnou. A tak když se mezi dvěřmi objeví žena, která se představí jako paní Slabá (muskulaturou se svému jménu ani nepřibližuje). Dáma pokročilého věku hledá svého manžela. Bude totiž dědit a k převzetí tohoto bohatství se musí dostavit oba, ona i manžel, František Cecvárek. První případ pro Pankráce v roli soukromého vočka může začít. Cecvárek je kuchař, který vaří pro Jaromíra Jégra, hokejovou hvězdu New York Lions. Začne tedy pátrat v hospodě, kde Cecvárek vařil. Kuchaře tu nenajde. Místo něj tu najde momentálně velmi společensky unaveného agenta hokejisty Jégra a od hospodského se dozví, že agent svou hokejku ztratil, utápí se v alkoholu a čas odčasu se v podnapilosti vydá do ulic, kde ho hledá. Jakmile je s agentem kloudná řeč, dostane Pankrác za úkol Jégra najít. A tak se od hledání obyčejného kuchaře rozrůstá případ dál, o hledání hokejové hvězdy v samotném New Yorku v Americe. Tam se potká se svou budoucí kolegyní, agentkou Mucovou, která s ním začne spolupracovat. Postupně se začne případ odtajňovat. Cestou se Pankrác vydá třeba do Jižní Ameriky (pomůže stmelit světoznámou kapelu Trios Kretinos a dokonce na jejich koncert přizve jejich největšího fanouška - mluvícího bobra Chozého), Íráku (zničí náletem místní kavárnu bezvěrců), Prahy ale také na Ulithi (kde se setká s hledaným kuchařem Cecvárkem) - tichomořský ostrůvek s krásným hotelem nebo třeba na Sibiř (potká tu dokonce samotného Jamese Bonda!).
Polda 3 přináší nejen propletený příběh, ale také do hry vnáší minihry. Někomu se líbí jinému ne. Přiznám se, že minihrám jsem moc nefandil. Zlatý Scorpion Cheater! Po napsání cheatu šlo minihry přeskočit. Po dokončení jedné z nich se v menu (bonus) dalo ke hraní dané minihry vrátit. Celkově jich bylo šest, z nichž jedna se v bonusech neobjeví. Tou jednou bylo střílení pistolí na krysy u popelnic. Úkolem bylo s Pankrácem zvednout víko, pod kterým se krysa ukázala a z okna přihlížející bába začla střílet. Po zabití deseti krys se dalo pokračovat dál. Muselo se ale pospíchat, protože jakmile jedna krysa utekla, začlo se od znova.
Americký oko je první minihra, kde je cílem házet mince na terč namalovaný na chodníku, nic těžkého. Čím blíž středu tím víc bodů. Po chvíli se dalo ovládání osvojit. Daleko víc jsem proklínal minihru Střelnice CIA, kde vyskakují v rychlosti terče a pomocí myši musíte stíhat střílet emzáky, zloděje, terče, nabíjet a pokud možno netrefit kolemjdoucí dítě. Pro postup se muselo dosáhnout 750 bodů. V době prvohraní jsem se chodil rozdýchavat po pokoji. Co mě ale donutilo použít cheat k přeskočení minihry byla Ponorka. Pankrác se musel z ostrova dostat ponorkou. Prostě klasika alá Tubularworlds, Star Force (NES) apod. Na spodní části obrazovky koráb, jež ovládáte a před vámi překážky k vyhýbání a k postřílení. Tehdy jsem se nespočetněkrát zakousl do klávesnice. Člověk se tak krásně prostřílí, myslí si že je konec a v tom zavadí o kámen a začne znovu. Nejzábavnější hrou bylo ale Prší. No i když. Prostě klasická karetní hra okořeněná svlíkáním. Kdy na jedné straně svlečený pankrác pouze s trenýrkama a na straně druhé sličná oblečená žena :-) Pak se ale karty obrátily. Jediné co bych téhle minihře vytkl je dabing. Ono dokola poslouchat "vynáším" "berete dvě" nebo lechtivě znějící "stojíte" "líznu" ... :D to opravdu donutí si ztlumit repráky. K poslední minihře jsem použil rovněž kod. Šlo o nudnou Skládanku, která je tak hnusná a nezábavná a navíc je na samotném konci, že člověka to nutí tuhle blbost přeskočit.
A samozřejmě, jak je u Poldy zvykem, narazíte na mnohé zapeklité situace a některá nelogická řešení úkolů. Za všechny je třeba vyzdvihnout třeba zelektrizovaného kraba použít jako baterku do seismologického přístroje (bez návodu bych na to nikdy nepřišel) nebo třeba nejhorší úkol kdy se s Pankrácem musím dostat do letadla a zbavit se tak pilota. Je třeba mu za pomocí větráků, okna, lampičky a hořáku spálit vlaštovku, se kterou si hází a pak ho odpálit s katapultovacího křesla (nejhorší pasáž ve hře).
Hra má o něco lepší grafické provedení a nabízí vyšší rozlišení. Také je vykreslena tak, že každý předmět, který lze sebrat je jakoby nesourodý s pozadím. Na první pohled viditelný. Nehrozí tu žádný pixelhunting. Na něj autoři záměrně naráželi v situaci, kdy si Pankrác bere od vyslíchajícího policisty zapalovač. Policista ho položí na stůl. Pankrác se otočí čelem k obrazovce a říká něco ve smyslu - kdo by si nevšiml toho jednopixelového zapalovače na stole? :-)
článek s obrázky
Polda 3 přináší nejen propletený příběh, ale také do hry vnáší minihry. Někomu se líbí jinému ne. Přiznám se, že minihrám jsem moc nefandil. Zlatý Scorpion Cheater! Po napsání cheatu šlo minihry přeskočit. Po dokončení jedné z nich se v menu (bonus) dalo ke hraní dané minihry vrátit. Celkově jich bylo šest, z nichž jedna se v bonusech neobjeví. Tou jednou bylo střílení pistolí na krysy u popelnic. Úkolem bylo s Pankrácem zvednout víko, pod kterým se krysa ukázala a z okna přihlížející bába začla střílet. Po zabití deseti krys se dalo pokračovat dál. Muselo se ale pospíchat, protože jakmile jedna krysa utekla, začlo se od znova.
Americký oko je první minihra, kde je cílem házet mince na terč namalovaný na chodníku, nic těžkého. Čím blíž středu tím víc bodů. Po chvíli se dalo ovládání osvojit. Daleko víc jsem proklínal minihru Střelnice CIA, kde vyskakují v rychlosti terče a pomocí myši musíte stíhat střílet emzáky, zloděje, terče, nabíjet a pokud možno netrefit kolemjdoucí dítě. Pro postup se muselo dosáhnout 750 bodů. V době prvohraní jsem se chodil rozdýchavat po pokoji. Co mě ale donutilo použít cheat k přeskočení minihry byla Ponorka. Pankrác se musel z ostrova dostat ponorkou. Prostě klasika alá Tubularworlds, Star Force (NES) apod. Na spodní části obrazovky koráb, jež ovládáte a před vámi překážky k vyhýbání a k postřílení. Tehdy jsem se nespočetněkrát zakousl do klávesnice. Člověk se tak krásně prostřílí, myslí si že je konec a v tom zavadí o kámen a začne znovu. Nejzábavnější hrou bylo ale Prší. No i když. Prostě klasická karetní hra okořeněná svlíkáním. Kdy na jedné straně svlečený pankrác pouze s trenýrkama a na straně druhé sličná oblečená žena :-) Pak se ale karty obrátily. Jediné co bych téhle minihře vytkl je dabing. Ono dokola poslouchat "vynáším" "berete dvě" nebo lechtivě znějící "stojíte" "líznu" ... :D to opravdu donutí si ztlumit repráky. K poslední minihře jsem použil rovněž kod. Šlo o nudnou Skládanku, která je tak hnusná a nezábavná a navíc je na samotném konci, že člověka to nutí tuhle blbost přeskočit.
A samozřejmě, jak je u Poldy zvykem, narazíte na mnohé zapeklité situace a některá nelogická řešení úkolů. Za všechny je třeba vyzdvihnout třeba zelektrizovaného kraba použít jako baterku do seismologického přístroje (bez návodu bych na to nikdy nepřišel) nebo třeba nejhorší úkol kdy se s Pankrácem musím dostat do letadla a zbavit se tak pilota. Je třeba mu za pomocí větráků, okna, lampičky a hořáku spálit vlaštovku, se kterou si hází a pak ho odpálit s katapultovacího křesla (nejhorší pasáž ve hře).
Hra má o něco lepší grafické provedení a nabízí vyšší rozlišení. Také je vykreslena tak, že každý předmět, který lze sebrat je jakoby nesourodý s pozadím. Na první pohled viditelný. Nehrozí tu žádný pixelhunting. Na něj autoři záměrně naráželi v situaci, kdy si Pankrác bere od vyslíchajícího policisty zapalovač. Policista ho položí na stůl. Pankrác se otočí čelem k obrazovce a říká něco ve smyslu - kdo by si nevšiml toho jednopixelového zapalovače na stole? :-)
článek s obrázky
Pro: různorodost prostředí, více postav k rozhovorům, bláznivá zápletka
Proti: nevýrazné pozadí hry (vstup do nějaké lokace šlo přehlídnout - seismologická stanice na ostrově), méně humoru, minihry
Vladan 479Hodnotit třetího poldu je pro mě těžké. Na jednu stranu se dá hodnotit( a tak ho také hodnotila spousta recenzentů) skepticky, jelikož neudržuje tradici série v tom, že Pankrác už není u policie a pracuje daleko za hranicemi CŘ. Mé hodnocení, které dle mého názoru odpovídá kvalitě hry je však odvozeno od toho druhého způsobu hodnocení, a sice hodnocení hry jako samostatného titulu, bez toho že by nějaké předchozí díly měl. Pokud se tedy prokoušete přes to, že Pankrác je soukromé očko, nemá s policií nejvřelejší vztah a zejména skrz fakt že některé minihry mají poněkud těžkopádné ovládání čeká na vás poctivá adventura plná všech známých prvků. Jen namádkou vyberu například Americké oči (variace na čáru) což je minihra vezkrze povedená a nebo otevírání popelnic jenž paradoxně slouží zejména jako líhně na krysy je kvůli neohrabanému ovládání povedená už méně.
Grafika, se mi snad až na odstrašující první videosekvenci vcelku líbila. Postavy (zejména němec v museu), podobně jako lokace (tady musím vyzdvihnout zejména La Kukarača) jsou skutečně různorodé a minimálně milovníky adventur, mezi které se už několikátám rokem hrdě počítám ke hře přiková na dlouhé hodiny. Každopádně pro mě jde o jeden ze skvostů adventurního světa, který stojí za vyzkoušení.
Grafika, se mi snad až na odstrašující první videosekvenci vcelku líbila. Postavy (zejména němec v museu), podobně jako lokace (tady musím vyzdvihnout zejména La Kukarača) jsou skutečně různorodé a minimálně milovníky adventur, mezi které se už několikátám rokem hrdě počítám ke hře přiková na dlouhé hodiny. Každopádně pro mě jde o jeden ze skvostů adventurního světa, který stojí za vyzkoušení.
Pro: Grafika, rozmanitost postav a lokací
Proti: těžkopádné ovládání miniher, občas poněkud trapný humor ve kterém díky umu dabéru vítězí forma nad obsahem, pro někoho po čase stereotyp
Mudness_czTřetí pokračování Poldy přineslo zásadní změnu. Polda se stal soukromým očkem a přibyly minihry, které bylo nutné dohrát, abychom se dostali dál. Nezapomenu na sexy agentku Mucovou v podání Sabiny Laurinové ani na to jak Pankrác vyslýchá fialového emzáka. Je pravda, že humoru, který byl v prvním a druhém díle ubylo, a stále se jedná o výbornou hru.
Pro: Stále slušný humor, grafika, dabing, minihry
Proti: Grafika nemusí vyhovovat všem, některé minihry byly příliš tuhé, Pankrác již není polda
watsonUž ne tak dobrý díl, ale furt solidně pobaví a dabing je jako tradične výborný. Trošku mi nevyhovovala ta divná kombinace 3D a 2D grafiky a možná i proto tenhle díl nemám moc rád. Naopak minihry jsou výborné a na prší jsem vytuhnul na hodně dlouho, stejně tak na "ponorce".
Pro: Dabing, minihry, hratelnost
Proti: Grafický styl, méně humoru
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
martinelk
Michudy
Dandus125
AuroN
DosRatas
Statistiky
- Id hry:
- 223
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h223
- Přidána:
- 12.06.2008
16 let a 169 dní
- Hodnocení:
- 336 (25-100 %)
- Komentářů:
- 17
- Oblíbenost:
-
20
15
-
1
302
- Návštěvnost:
- 37041× (celkem)
- 66× (poslední měsíc)
- 14× (poslední týden)
- 0× (dnes)
Pro: příběh, humor, dabing, grafika, prostě skoro
Proti: minihry dokáží potrápit, jinak mi nic jiného nevadí