Nakonec i to potápění nebylo úplně ono, zčásti je to určitě tím, že člověk už hodně reálií zná z dřívějška a tak se kdejaký wow efekt ani nedostaví. Z části je to relativně malou herní mapou a nedostatkem míst, která by stála za zapamatování. I ta zdejší fauna jakoby zkrotla a tam, kde jsem v jedničce drkotal zuby a takřka nedýchal strachem, tak zde jsem se s nějakým tím predátorem skoro srdečně pozdravil a odešel bez větších škod a zranění. Zdejší ponorka nebyla žádný zázrak a úplně by mi stačil ten miláček z prvního dílu, nemyslím tu obří bestii, ta by tu ani neměla šanci v mnoha jeskyních prolézt dál. Takový Prawn jsem ani nevyrobil a nějak mi nechyběl, což taky nesvědčí o úplně promyšlených herních schématech. Ale takové Tučně v živé i robotické formě, to byl jeden z nejlepších aspektů hry.
Ale ne, hra je ve svém jádru pořád hodně fajn. Hráč neznalý jedničky si jí užije tak o čtvrtinu víc si myslím. Volnému potápění a nalézání různých zákoutí, jako i tvorbě vlastní základny se zas tolik her rovnat nemůže. I ta setkání s ostřílenou ženskou postavou v pozadí, ale i s mimozemskou postavou ve vlastní hlavě mě hodně bavila. Stejně tak pár lokalit v čele se skleníkem.
Pokud vznikne nějaký další díl, tak musí být na jiné planetě (s nějakým tím naznačeným příběhem v pozadí, musí jít hlavně o přežití a musí se točit hlavně kolem toho potápění, to jsou nejsilnější prvky, které Subnautika nabízí. Tak uvidíme.
Pro: mnoho potápění, tvorba základny, tučně, setkání
Proti: pevnina je obrovská, prázdná a matoucí, mapa je menší bez větších lákadel, mnoho aspektů hry už při druhém hraní tolik nebaví