Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
The Witcher 3: Wild Hunt
The Witcher 3: Wild Hunt
95

Komentáře

Všechny PC PS4 PS5 XOne XboxX/S Switch
Napsat vlastní komentář
ch3rtch3rt
Dohráno
  • PC 95
Po více než 200 hodinách dohrán skrz naskrz, včetně DLC, podúkolů, zakázek, dostihů a turnajů v Gwentu. Osobní TOP10 je za těch 38+ let a tiscíe her narvaný jen ultimátními peckami, ale tomuhle Geraltovi místo v něm prostě někdo uvolnit musel.

To neznamená, že je bez chyb. Ale vzhledem k tomu, jak kompaktní celek Zaklínač tvoří, je to vlastně úplně jedno.

Palec nahoru pro CD Projekt.
+4 +7 −3
Richmond1Richmond1
Dohráno
  • PC 100
Naprostá srdcovka. Tahle hra člověka chytne a nepustí ještě dlouho po prvním dohrání. Začnete si totiž klást otázky: "Co kdybych se tady, tam a tam rozhodnul jinak?" Projeto zatím dvakrát, pokaždé s jiným buildem, jinými rozhodnutími a jiným koncem. Na třetí průchod se teprve chystám. Zřejmě nezbývá nic jiného, než se smířit s tím, že něco tak úžasného jako byl Witcher 3 tady dlouho nebylo a asi ještě dlouho nebude. Otázka s čím se CD Projekt vytasí dál :)
+8 +10 −2
FencerFencer
Dohráno
  • PC 90
  • PS4 90
Witcher 3 pro mě symbolizuje dokonalé spojení úžasně vytvořeného světa, kvalitně napsaného příběhu a naprosto dokonalého vzhledu i dabingu Geralta z Rivie. Svět, do kterého vstoupíte, je obrovský, vysoce detailní a jednoduše dechberoucí. Pozornost věnovaná detailům v herním designu, od rušných měst až po klidný venkov, je pastvou pro oči. Téměř každý dům je propracovaný z vnějšku i zevnitř, což rozhodně není samozřejmostí a spousta jiných her odbývá tento detail ve formě prázdných nebo zamčených kulis. Modely postav jsou komplexně navrženy a monstra, se kterými se setkáte, jsou děsivá a vzbuzující hrůzu. Grafika, i roky po vydání her, bez problémů obstojí ve zkoušce času.

Dějové linky v Zaklínači 3 a jeho DLC patří mezi nejlepší příběhy, které kdy pro herní projekty vznikly. Jsou plné složitých postav, volby, které vás nutí pochybovat o morálce, a každý dialog nebo akce má své důsledky, které formují váš příběh. Značné množství koutů mapy se hemží úkoly, záhadami a skrytými poklady. Vedlejší úkoly nejsou rušivé, doplňují hlavní příběh a nabízejí hráčům šanci prozkoumat hlubiny světa a jeho tradice. Ať už lovíte mýtická stvoření nebo řešíte záhady, každý úkol má smysl a přispívá k celkovému příběhu hry.

Soubojový systém je náročný, zábavný a opravdu uspokojující. Pohyby a boj jsou tak plynulé díky velkému množství bojových stylů, které budou vyhovovat všem, ať už jde o boj s mečem, sesílání znamení, střelbu nebo lektvary, které hráčům umožňují skutečně strategicky naplánovat komplikovanější souboje. Je to dokonalá rovnováha mezi dostupností pro nováčky a složitostí pro ostřílené hráče.

Zvukový design a hudba je něco opravdu výjimečného a zaslouží si velkou pochvalu! Hudba je obzvláště strašidelná v kombinaci s atmosférickými zvuky a má obrovský emocionální dopad na každý herní okamžik.

Může to trvat pár hodin, než se do hry pořádně dostanete, ale jakmile se svět otevře a začnete opravdu chápat všechna pravidla a zákonitosti, budete se divit, proč jste třetí díl Zaklínače nehráli dříve.
+22
GameEsGameEs
  • PC 100
  • PS5 100
Dlouhá léta jsem odkládal hraní třetího Zaklínače kvůli tomu, kolik času hře musí člověk věnovat. A teď jsem mu věnoval druhých 150 hodin za poslední dva roky. Je to vážně klenot, hra nabitá neskutečným množstvím obsahu, který se mi ani po těch 150 hodinách nepovedlo vyčerpat. Rád bych se v komentáři věnoval především porovnání těchto dvou až překvapivě odlišných zážitků co jsem se Zaklínačem měl.

Hrál jsem Zaklínače poprvé na PC předloni v době covidu, období lockdownu bylo na hru tohohle rozsahu ideální, letos po vydání next-gen updatu jsem ho rozjel znovu na PS5 a říkal jsem si, jestli mě bude bavit stejně jako při prvním průchodu. Ukázalo se, že odpověď je - bude mě bavit ještě víc. Objevil jsem spoustu obsahu, co mi při prvním průchodu uniknul, většinu rozhodnutí z minula jsem zapomněl, takže jsem měl opět spoustu dilemat jak se rozhodnout a některé zápletky a osudy postav mi dopadly úplně jinak než v prvním průchodu. V rámci letošní výzvy a kategorie Karbaník jsem se navíc plně věnoval i Gwentu, který jsem do té doby úplně ignoroval a konečně trochu pochopil, proč jen u téhle části stráví spousta hráčů dlouhé hodiny.

Grafický upgrade je značný. První průchod jsem měl na starší PC sestavě ve fullHD a středních detailech. Next-gen verzi pak na PS5 v performance modu 60FPS, kde může trochu trpět rozlišení a občas to ze 4K padat na nižší, při hraní jsem si toho ale vůbec nevšiml a hra běžela drtivou většinu času krásně plynule a bez nějakých grafických artefaktů. Netrávím ve hrách většinou velký čas v photo modu, spíš ho často ani nezapnu, ale tady jsem se v některých lokacích kochal nádhernými výhledy a nasvětlením scény.

Co do hratelnosti mám asi jedinou drobnou výhradu k ovládání Klepny, které bylo jak v původní, tak vylepšené verzi lehce krkolomné, ale dá se na to zvyknout, není to úplně dokonalý dopravní prostředek :) ale na krátké vzdálenosti je kolikrát lepší jít pěšky, na delší kromě objevování nových lokací jsem většinou používal fast travel. Soubojový systém je i na ovladači velmi dobře zvládnutý - jedna z věcí ze kterých jsem měl největší strach po přechodu z PC a klávesnice, kde jsem Zaklínače dohrál poprvé. Zvyknout se na to dá velmi rychle a je to intuitivní.

Kromě hlavní hry se určitě nesmí opomíjet ani obě DLC, které jsou taky perfektně zpracované a když je rozsahem porovnám se spoustou standalone titulů, s přehledem by obě DLC mohly vyjít i jako samostatné hry. Ostatně to platí u DLC od CD Projekt RED obecně, nové DLC Cyberpunk 2077: Phantom Liberty je toho dalším důkazem.

V Zaklínačovi se dá strávit 100 hodin, ale klidně i dvojnásobek toho. Pokud by tam chtěl člověk vyzobat každičkou drobnost co hra nabízí, možná i trojnásobek toho. Narozdíl od spousty jiných RPG jsou zde vedlejší questy vždy něčím zajímavé, rozhodně nejsou jen nějakou povinnou výplní co by natahovaly čas a nemusíte se nutit do toho je plnit kvůli trofeji, nebo nějakému splnění procent hry. Snad všechny jsem hrál s chutí a těšil se na co díky řešení různých problémů narazím. Tak nějak si myslím, že s třetím Zaklínačem jsem se neviděl naposledy.

Pro: epický příběh, v roce 2023 stále aktuální hratelnost i grafika díky next-gen update, rozsah, propracovanost všeho co hra nabízí

Proti: není mnoho tak dokonalých her :)

+21
Blue.SharkBlue.Shark
Dohráno
  • PC 100
A je to tu. Po hodně dlouhé době jsem dal nějaké hře 100% hodnocení a jsem přesvědčený o tom, že i když Zaklínač nemá úplně čístý štít, patří do síně slávy někam opravdu vysoko.

Grafické zpracování možná může pokulhávat, ale i přes střední nastavení kvality jsem se s radostí kochal. Navíc dostaneme NextGen update, což Geraltovi zase o něco víc přeleští meče. Nelze nevyzvednout také boží rustikální soundtrack, který jsem sice slyšel ještě před rozehráním hry, ale až po jejím dohrání ho dokážu pořádně ocenit - jo, vztah k materiálu je důležitý.

A teď to nejdůležitější: příběh. Scénáristé tohoto skvostu by mohli vyučovat jak napsat dobrý scénář křížem krážem všemi myslitelnými platformami. Úroveň detailů v hlavní, vedlejších i podřadných a absolutně nedůležitých dějových linkách je pro mě nepochopitelná, ale natolik kouzelná, že jsem shledal už první úkol se studnou emocionálně více vyčerpávajícím, než celý Horizon: Zero Dawn. Každý prd je někde odůvodněný, nebo se alespoň kolem válí útržek hajzlpapíru, na kterém je vzkaz.

Zároveň si požehrám na seriálového Zaklínače: jak je možné, že hra je stylu vyprávění, světa, postav a celkového vyznění může držet zuby, nehty, a přesto nezklamat? Jak zároveň může přijít s něčím novým a přesto si zachovat charakter? Asi proto, že autoři nejsou diletanti. Obrovská poklona za drama, humor, chlastačky, a specificky za vedlejší linku Krvavého Barona a hlavní příběh. Tahle hra si zasloužila všechnu popularitu, které se jí dostalo.

A co hratelnost? Často jsem slyšel stížnosti na otazníčky, nebo že příšera o level silnější vás dokáže pořádně nakopat do Geralta. Říkám: a co jako? Naučil jsem se za otazníčky jezdit jen, když jsem chtěl, a jinak se věnovat příběhu, který sám vydá na 50 hodin. Do toho sem tam side-quest a prakticky není možné, aby vám monstra nepadala na meč dobrovolně.

Jenže pak přijde chvíle, kdy na vás naskáče smečka vlků a vy byste se v Blavikenu viděli. Nebo vám troll uštědří pár ran na solar a hned je hotovo. S tím pomáhají lektvary z všemožných surovin, a i když se mi na začátku moc nezdálo, že si je nemůžu vařit do zásoby, nakonec jsem si na tenhle styl zvyknul, a přes jejich množství jsem spíš nevěděl, co vychlastat dřív.

Už to nebudu rozpitvávat. Witcher dokáže poskytnou výzvu, ale také vás odměnit božím příběhem, kde cítíte dopady svých rozhodnutí. Svými mechanikami možná nepřekvapí, ale zato je díky nic tak zábavný, že invenci nepotřebuje. A pokud už se najde nějaká chybka, hra si sama ze sebe dokáže udělat srandu. Viď, Klepno? Zaklínač je nutnost pro RPG pozitivní hráče.

Pro: Příběh, scénaristická onanie, postavy s charakterem, význam rozhodnutí, grafika, mechaniky, rozsah

Proti: Méně přehledný inventář? A vadí mi to vůbec?

+22
RomeoRomeo
Dohráno
  • PC 100
Geralt mi pomohl nacítit se do každého monstra a pochopit jeho pohnutky a příčiny chování. Když jdu někdy tmou, necítím strach, cítím pochopení. Je to zvláštní pocit, kterého jsem dosáhl díky Witcher 3, předchozí dva díly byly úžasné, ale trojka je fascinující propracovaný openworld s linií příběhu navazující na Sapkowského knihy o Zaklínači. Tahle hra je něco víc než jen Zaklínač. Je to empatická sonda do života Zaklínače a psychologie fungování tamního světa. Politika tu je řešená na můj vkus tak akorát (narozdíl od té slátaniny od Netflixu v druhé řadě). I to fascinující vtáhnutí do morální otázky, zdali pomoc monstru, nebo lidem. Ta volba příběhu. To, že pokud si mám vybrat mezi větším a menším zlem. Tak si raději nevyberu vůbec.

Pro: Příběh, grafika, openworld,

+6 +8 −2
produkttyhledobyprodukttyhledoby
Dohráno
  • PC 100
Stručně a jasně: Tohle je jednoznačně nejlepší hra, kterou jsem kdy v životě hrál a nemyslím si, že ji jen tak něco překoná. Zaklínač 3 se zkrátka povedl po všech stránkách (příběh, prostředí, grafika, hratelnost, soundtrack atd.), ale to úplně největší kouzlo hry spočívá v (zdánlivě nepodstatných) detailech, se kterými si tvůrci obdivuhodným způsobem vyhráli. Už jen samotné ježdění na koni v nádherném (i když trochu depresivním) prostředí otevřeného světa za doprovodu uším lahodícímu soundtracku je samo o sobě zážitkem. Velmi mě baví i Gwint - dokonale propracovaná a vychytaná minihra, kterou, tipuji, tak půlka hráčů přejde bez hlubšího probádání, přesto ji tvůrci promakali až do těch nejmenších detailů.
Hra také nabízí bohaté možnosti volby, takže hráč může rozhodnout, kam se bude ubírat nejenom příběhová linie, ale i Geraltův soukromý život, což až neuvěřitelně vtáhne do děje. Baví mě i listování v obsáhlém Bestiáři a tvorba i využívání různých lektvarů. Těch skvělých věcí nabízí třetí pokračování Zaklínače samozřejmě mnohem víc.
Zatím jsem nenašel vůbec nic, co bych mohl hře vytknout.

PS: Až tady z komentářů jsem zjistil, že existuje víc verzí konce hlavního příběhu a jak to tak pročítám, tak to vypadá, že jsem byl jeden z těch šťastnějších, kteří završili hru hned na poprvé relativně happyendem.

Pro: Otevřený svět, příběh, soundtrack, hromada zábavných vedlejších úkolů, prostředí, atmosféra, Gwint

Proti: Nic

+25
adam.kulhanekadam.kulhanek
Dohráno
  • PC 100
Spokojenost a prázdnota. Přesně takto se cítím po mém první kompletním dokončení třetího Zaklínače včetně obou DLCs. Spokojenost s tím, co jsem během těch 202 hodin strávených s Geraltem prožil a prázdnota pro to vědomí, že už je tomu konec. Prostě jsem si až moc zvykl na to, že jsem se poslední tři měsíce každý večer na pár hodin vžíval do role zaklínače, kosil monstra, plnil zakázky a další nejrůznější úkoly. Jinými slovy: Skvěle se bavil.

Na začátku jsem řešil jedno velké dilema. Vzhledem k tomu, že rád při hraní her sbírám achievementy a jedním z nich je dohrání hry na nejvyšší obtížnost, tak jsem řešil, zdali budu schopný po dohrání předchozích dílů jít rovnou do Pochodu Smrti. Tímto ještě jednou děkuji uživatelům na zdejším diskusním fóru, kteří mi dodali dost odvahy, abych to zkusil a udělal jsem dobře. Začátky byly sice trošku krušnější, ale po pár hodinách jsem si dostatečně zvykl na soubojový systém, takže následující souboje mi nedělaly moc velké problémy.

Co mě na hře tak nadchlo? Je to především příběh, na němž je celá hra postavená. Hlavní linka je opravdu velmi povedená, ale i vedlejší questy, hledání pokladů i zakázky jsou hodně zábavné. Obecně jsem rád za mnohem větší množství zakázek než v předchozích dílech, protože ty jsou přece hlavním smyslem zaklínačského řemesla. Stejně tak jsou fajn odlehčující úkoly a situace, namátkou třeba fingované přepadení s Marigoldem nebo pařba v Kaer Morhen, nebo narážky na jiné filmy či seriály (Zed's dead, Djenge Frett nebo třeba mrtvý Tyrion Lannister v nebeské cele). Je taky fajn, že se Geralt postupem času ve hře setkává se skoro všemi známými z dřívějších dílů, případně z knížek.

Sem tam hráče čekají i důležitější rozhodnutí, která mohou ovlivnit jiné úkoly, osudy postav či celé země. Líbí se mi, že tato rozhodnutí nejsou obvykle ve stylu černá vs bílá, ale je nutné volit to menší zlo. A ani to, co se na první pohled jeví jako lepší řešení, může ve výsledku znamenat katastrofu (např. když jsem se ve Velenu rozhodoval jestli pomoci ježibabám nebo duchovi ve stromě.).

Na druhou stranu je pravda, že samotné plnění úkolů není nijak složité. Hra hráče prakticky pořád vede za ručičku a stále je jasné, co se má dělat. A i v těch několika málo případech, kdy nechává postup na hráči, dojde k situaci, kdy Geralt po čase řekne, co by asi bylo vhodné udělat.

Každopádně je skvěle zpracovaný i celý otevřený svět. Prostě z jednotlivých měst, vesnic, luk, lesů a další divočiny je cítit sympatický nádech slovanských zemí. Na druhou stranu mi trochu chyběla možnost prohodit pár slov s místními. Obvykle tak lze mluvit buď s osobami spjatými s úkolem a nebo s obchodníky/řemeslníky.

Soubojový systém je fajn, líbí se mi, jakým způsobem ho mohou ovlivňovat jednotlivé skilly a znamení. Na druhou stranu ale musím říct, že je dost jednotvárný. Po čase jsem se naučil několik málo strategií, které jsem úspěšně aplikoval až do úspěšného konce. Často pokulhává i AI nepřátel, především těch lidských. Není problém nalákat bandu zbojníků a postupným ústupem se dostat k místu, za který oni nepůjdou. Místo toho jen tak postávají, případně se pomalu vracejí. Není tedy problém je postřílet kuší, házet na ně petardy nebo je nechat se pobít mezi sebou pomocí Axie.

Co se mi ale moc nelíbí, jsou pěstní souboje. Ano, hrál jsem to na nejtěžší obtížnost, tak by to asi mělo být obtížné, ale hraji za zaklínače, mutanta s nadlidskými smysly a schopnostmi, později šampiona všech oblastí. Narazím na zloděje v přístavu a ten mě v pěstním souboji srazí třemi nebo čtyřmi údery, zatímco já musím soupeře udeřit celou řadou silných úderů. Zpracování ve dvojce v podobě quick time eventů mi přišlo lepší.

Taky jsem se úplně nesžil s lektvary. Více se mi líbil systém ve dvojce, kdy je Geralt aplikoval před soubojem během přípravy. Pak mi přijde divné i jejich automatické doplňování během meditace (společně s petardami). Není tedy nutné opakovaně sbírat/kupovat jednotlivé ingredience, stačí mít zásobu tvrdého alkoholu, kterého jsou po světě mraky.

Poslední věcí, která mě vyloženě vadila, bylo ovládání Geralta ve vodě. Několikrát se mi stalo, že byl v malé hloubce, kde byli i topivci, kteří na něj útočili. Ty jde celkem snadno ustřílet kuší, kterou ale je možné vytáhnout pouze pod vodou. Když jsem ale chtěl jít pod vodu, tak vzhledem k malé hloubce se Geralt vždy hned vynořil a nakonec skončil jako potrava pro zmíněné topivce, kteří neměli s plaváním v dané oblasti problém.

Další plusy a mínusy už jen v bodech:
+ Zaklínačské smysly a hledání stop. Super nápad.
+ Gwint. Z počátku jsem měl obavy, že mi to moc nepůjde (karetní hry tohoto typu obvykle nehraji), ale nakonec jsem se hodně s touto hrou sžil. Na druhou stranu mi trošku chyběl i ten kostkový poker.
+ Grafická stránka vypadá i na dnešní dobu hodně dobře (ale já obecně nemám moc vysoké nároky na grafiku, takže to možná vidím zkresleně).
+ Hudba je opravdu povedená, často ji poslouchám i jen tak při práci.
+ Hraní za Ciri ve vzpomínkách a ve finále.
+ Hodně se mi líbilo zpracování ježibab.
- Přijde mi, že někde jsou těžce nevyvážené ceny. Např. zabití Polednice ve White Orchardu přinese zaklínači něco málo přes 20 orenů a za tento výdělek si v hospodě nekoupí ani pečené kuře, které stojí 75.
- Obdobně je to i se zkušenostmi. Za zakázky se dostává jen pár zkušenostních bodů, i když je hodnocena na mnohem vyšší úroveň. Ale např. při obcházení Marigoldových holek jsem jen z rozhovorů dostal 100 bodů za každou.
- Trochu kostrbaté ovládání jízdy na koni na klávesnici a myši, ale dá se na to zvyknout.
- Sem tam jsem narazil na drobné bugy, kvůli kterým jsem musel uložit a nahrát hru (nešlo se potopit, zeď se po Aardu špatně rozpadla), jednou se mi zasekl rozhovor tak, že jsem musel kompletně sestřelit hru.

Hra má své chyby a nedokonalosti, ale všechny leží ve stínu skvělého příběhu a zpracování světa. Každý den jsem se hodně těšil na večer, kdy se do světa třetího Zaklínače znovu ponořím a hodně nerad jsem se ve velmi pozdních hodinách vracel zpět do reality. Když jsem hru začal hrát, věděl jsem, že ji budu hrát opravdu dlouho, říkal jsem si, že ji nejspíš dohraji a pak zapadne do mého seznamu dohraných her. Hraním jsem ale získal natolik skvělých zážitků, že už nyní vím, že dříve nebo později se k této hře vrátím a zahraji si ji znovu, společně i s prvními dvěma díly.
+34
Jirka_MustangJirka_Mustang
Dohráno
  • PC 100
Rovnou začnu tím, že podle mě nejlepší RPG hra jakou jsem kdy hrál! Svět Zaklínače jsem moc neznal a až díky hře jsem se o něj začal více zajímat takže jsem pořídil i knížky a koukal na seriál. Předchozí díly jsem nehrál a i přesto jsem byl hned vtažen do děje hry a postav, s tím, že jsem si něco o dějové linii a ději zjistil, případně zkouknul na YT, ale bez spoilerování třetího dílu. Hru jsem hrál s polským dabingem a českými titulky.

Skoro celá základní hra se točí okolo hledání Ciri, která je v nebezpečí. Hra nabízí volný svět s naprostou propracovaností a množství herních stylů. Hráč se může více zaměřit na bojový styl nebo kouzelnický a lektvary. Já jsem se snažil nakombinovat boj + kouzla a myslím, že se mi to i zdárně povedlo.

Jinak myslím, že rozepisovat se detailněji o této hře nemá úplně smysl, jelikož ji zná asi každý a vše již nejen zde bylo napsáno. Možná jen dolním, že jsem nezaznamenal žádný bug nebo problém a že to je hra kterou jsem nehrál naposledy.

Hru jsem koupil i s datadisky Srdce z kamene a Krev a víno a konkrétně Krev a víno byl opravdu luxusní a byla super ta změna prostředí z ponurých bažin a močálů do prosluněných vinic.

Když jsem vše dohrál (celkem asi 217 hodin), tak jsem pocítil hroznou prázdnotu a pocit co teď budu hrát dál...

Pro: příběh, děj, hratelnost, grafika, optimalizace, gwint

Proti: není pokračování

+31
Dlaha1Dlaha1
  • PC 40
Po více jak 20 hodinách jsem hru odhodil a odinstaloval. Ačkoliv řemeslně jde o velmi kvalitní počin, škodí tomu několik hloupých designerských rozhodnutí.

Především zbytečně velká rozloha mapy, kde se pořád opakují ta stejná střetnutí s nepřáteli provázená po pár hodinách dost monotónním soubojovým systémem. A díky tomu, že fast travel je možný jen od rozcestníků, tak mě hra nutí si tímhle procházet pořád dokola. A taky koukat na koňský zadek déle, než by bylo zdrávo.

Další přešlap je větvení příběhu. To byl pro mě hlavní tahoun hry. A ačkoliv se příběh větví docela kvalitně, tak často nejde vůbec říct, které rozhodnutí způsobí jaký výsledek. Což je někdy v pořádku, takový je život, ubírá se nečekanými směry. Ale u W3 je to tak časté, že po chvíli mi bylo jedno jak se rozhoduji, protože jsem tím nikdy nedokázal směřovat příběh tam, kam jsem já chtěl. Tímto jsem ztratil motivaci se o příběh a hru jako takovou vůbec zajímat. Tohle je ale možná způsobeno tím, že neznám knižní předlohu. Možná kdybych znal svět Zaklínače, některá rozhodnutí by mi byla jasnější. Takhle se pro mě příběh ubíral zcela náhodně.

Doplňuji příklad: Mise The Whisperings Hillock. Je tam nějaký duch ve stromě a Geralt má na výběr ho sejmout nebo mu dát koně. A já chci hru dostat do nějakého stavu a tohle rozhodnutí musím udělat. Jenže neznám pořádně pravidla, hra mi nedá žádné další info a ani mi nedovolí ho získat. Jen mě nutí se nějak rozhodnout. A když potom to rozhodnutí udělám podle informací, co mám, a ten koncový stav hry není, jaký jsem chtěl, tak nevím proč. Kdybych tuhle situaci chtěl řešit rozumně, tak si o tom duchovi zjistím něco víc, udělám nějakou investigaci. Nebo mu zkusím vybrat jinou schránku než koně (něco bezpečnějšího, třeba želvu). Fakt jsem u téhle mise běhal půl hodiny po světě a snažil se najít střípky dalších informací, cokoliv. Jenže tam nic není a kompletně to zboří immersion. Buď je tu možnost A nebo B a tak jsem si musel hodit kostkou a moje plány šly do kelu, místo nich frustrace. Kdyby to bylo vzácně, tak to beru, jenže takhle pro mě funguje většina hry. Třeba Red Baron se mi oběsil a tehdy tam bylo dokonce nějaký vysvětlení proč, ale bylo pro mě tak nelogický a nepředvídatelný, že mě akorát naštvalo. V principu ta hra podle mě špatně komunikuje svoje pravidla s hráčem. A díky tomu neumožňuje plánování, protože výsledky rozhodnutí působí většinou náhodně. A když nemám pocit, že svými činy můžu měnit herní svět, pak to není role-play game. Je to akční adventura, která ale tímhle člověka neustále vytrhává z immersion a připomíná mu promarněný potenciál.

Pro: řemeslně kvalitní hra

Proti: příliš velká mapa, nemožnost fast-travel odkudkoliv, pro mě zcela chaotický příběh

+4 +22 −18
SaskielSaskiel
Dohráno
  • PC 100
  • PS4 100
Zaklínač 3 je pre mňa srdcová záležitosť. Zo Zaklínačom som už niekoľko rokov. Prešiel som všetky hry čo vyšli. Geralt ako postava je pre mňa ako vzor. je to chlap na správnom mieste. Neni to vyložene kladný hrdina ani záporny, problémy rieši logicky.

Prepracovanie postav je pre mňa bezchybné, v tejto hre som našiel všetko, čo som chcel do tej hry som absolútne ponorený. Táto hra predbehla dobu, RPG prvky sú bezkonkurenčné.

Bojový systém je prepracovaný, vystihli podstatu Zaklínačskeho remesla dokonale, život Zaklínača je dokonale prepracovaný.

V tejto hre som strávil 200h zo všetkými DLC, ako celok je táto hra neprekonateľná. Dokonalosť sa nedá poraziť.
Táto hra dokázala premôcť aj môj neštastný život.

Týmto CD projektu ďakujem, zachránili mi život, bez tejto hry by som už zrejme nebol.

Pro: Hra dekády

Proti: Žiadne

+14 +18 −4
raisenraisen
Dohráno
  • PC 100
Vzpomínám, že když jsem dohrála třetího zaklínače před třemi lety poprvé, tak ve mně zůstalo po určitou dobu prázdno a ten svět mi chyběl. To se mi nestává až tak často a je to pro mě známkou kvalitního zážitku. Ale přesto jsem si říkala, že se do toho světa asi už nikdy nevrátím. Přece jenom ta časová investice je značná. Ale nyní jsem tuto hru dohrála znovu a byl to opět zážitek. Nemyslím, že se ve svém komentáři doberu k něčemu, co tu ještě nezaznělo, ale beru to spíše jako možnost vypsat se ze svých dojmů a napsat, co se mi na hře líbilo nejvíce.

Začnu tím, čeho si na hře nejvíce cením, a to je její svět a atmosféra, kterou dokáže vyvolat. Určitě tomu napomáhá zasazení, které je blízké tomu evropskému, ale dost také napomáhá skvělé zkombinování světa plného příšer s mýty a pohádkami, které se stávají skutečností. Je tak možné se dozvědět, co stojí za osudem polednic nebo vlkodlaků, že to nejsou jen nějaké příšery, které se kdesi vynořily a trýzní zdejší obyvatele. Příšery mají k útokům své pohnutky a často se mi stávalo, že jsem s nimi sympatizovala a někdy bylo rozhodování, jak s nimi naložím, poněkud obtížné. Nejraději jsem měla lešije, se kterými bylo několik úkolů spojeno a kteří se ukázali jako krutí ochránci lesa. Jejich vyobrazení se autorům opravdu povedlo.

Za trochu jednodušší by se dala považovat hlavní zápletka - prostě "někoho" najít. Ovšem naštěstí jsou s tímto úkolem spjaty ty nejlepší úkoly z celé hry. Například celá linka s Krvavým Baronem, z jehož příběhu mě mrazilo. Na první pohled obyčejný alkoholik a tyran, ale na druhou stranu se s ním nedalo v některých věcech nesoucítit. Po chvíli jsem narazila i na úkol s dámami lesa a musím říct, že tak odporná stvoření jsem už dlouho neviděla. Polský dabing jejich promluvám dodával patřičnou slizkost a ohavnost, že jsem hned měla chuť jim ty jejich zdeformované tlamy rozsekat mečem (a ještě stále mám při psaní komentáře).

Nedá mi to srovnat jednu věc s Horizon Zero Dawn nebo třeba s Assassin's Creed Origins, na které ukážu další velký klad Zaklínače. Zatímco z těchto dvou her si nepamatuji žádnou vedlejší postavu (dobře, v AC:O pár, ale jen díky tomu, že byly zároveň i historickými postavami), tak v Zaklínači vedlejší postavy, se kterými jsem měla nějaký úkol nebo se s nimi setkávala častěji, měly svoji osobnost a byly skutečně živé. S tím souvisí i zakázky, které sice obsahově byly stejné (promluv, dojdi, použij smysl, zabij), ale výjevy z krutého života lidí chudých a odevzdaných svému osudu tomu dodávaly zajímavosti. Brali život tak, jak přišel a se smrtí svých blízkých se smiřovali docela klidně.

Zvláštní pozornost si zaslouží charaktery čarodějek, kde jsem dlouho volila mezi hodnou a milou Triss a panovačnou a chladnou Yen. Dala jsem si za úkol, že tentokrát budu s Triss. Ale nešlo to. Nedokázala jsem nerespektovat knihy (a stejně mám raději Yennefer).

Ještě bych ráda zhodnotila souboje. Ty jsou vcelku jednoduché na ovládání, ale na druhou stranu mě bavily a pohyb Geralta vypadá při bojích dobře a efektně. Petardy jsem nepoužívala a znamení jen někdy, jinak jsem dávala body do červené a zelené větve. Nosila jsem zbroj ze školy kočky, která se hodila k mému stylu boje, ale nejvíce se mi líbila vlčí zbroj.

Na závěr ještě pár vět k hudbě a grafice. Asi nepřekvapím, když za velké plus považuji hudební podkres a motiv, který je pro každou lokaci jiný. Velkou pochvalu si také zaslouží překladatel Filip Ženíšek a jeho tým. Skvělou atmosféru dodávalo hře měnící se počasí a s tím spojené východy či západy Slunce, bouřky, lijáky a silné poryvy větru. Jen škoda, že ve hře nebylo více mlhy.

Třetí díl má určitě své chyby, není dokonalý ve smyslu perfektní, ale pro mě je dokonalým způsobem, jak se dá trávit volný čas - ponořit se do světa tak vzdáleného tomu, v jakém žiji, a prožít život někoho úplně jiného. Tato hra tohle splňuje na jedničku, a proto dávám absolutní hodnocení.

Pro: detailní svět, propracovanost příšer a postav, úkoly, polský dabing a český překlad, počasí

+43
trawextrawex
Dohráno
  • PC 100
Po Zaklínači 3 už pro mě žádné RPG nebude dost dobré. Vyjma stealth, který mě tady vážně chybí, nemá W3 jednoduše nic na co by se dalo žehrat. Každá sebemenší blbost je tady domyšlená a je vidět, že hru dělali hráči pro hráče.
Dohráno. 174 hodin a zdaleka jsem nevysbíral všechny otazníky na mapě.
Není k tomu moc co říct, všechno už tu napsali přede mnou. Snad jen, že je jde o nejlepší herní příběh co jsem potkal. Tím myslím celou sérii dohromady. Trojka je potom rozhodně nejlepší hra všech dob. Pro mě. Krásný svět, fantasticky vyprávěný příběh a dokonalá hratelnost. Na to jak je hra obrovská tak obsahuje minimální množství chyb. Za těch 170 hodin jsem našel jen dvě místa, kde je chyba v návaznosti textur, po skončení hlavní linie mě chvilku zlobila Klepna na mostech - nechtěla dál dokud jsem nesesedl a nepopošel a hra jako taková spadla do systému tuším jednou jedinkrát. Klobouk dolů páni programátoři.
DLC mají výborné příběhy a bohatě rozšiřují už tak neskutečný svět hry.
Dlužno podotknout, že Skyrim jsem po cca 180 hodinách měl zamořený mody a většinu času jsem se prakticky motal po světě a bavil kravinama. V Zaklínači za 170h jsem prakticky neustále plnil nějaký quest a ani na moment se nenudil. To se o Skyrimu rozhodně říct nedá. Questy jsou naprosto nesrovnatelné co se zábavnosti týče. Dám si pauzu, konečně dorazím Prey, KCD a MGSV a s radostí si tento klenot zopáknu.
Jen mě mrzí, že nemám krabicovou verzi, ale jen GOG. ALe aspoň dostali všechny mé peníze autoři a nikdo jiný. Zaslouží si to velice. Zbývá čekat na Cyberpunk a doufat, že pojede na tom šrotu co mám za stolem.

Pro: obrovský svět, výborně napsané questy a dialogy, fantastická grafika a hratelnost

Proti: díky zábavnosti questů není čas na kochání se krásně vytvořeným světem :D

+28 +29 −1
ZephyrCZZephyrCZ
Dohráno
  • PC 100
Vždy když se mě někdo zeptá, která hra je pro mě tím nejlepším co jsem dosud hrál, opakovaně vždy říkám že třetí Zaklínač. Geralt mě ve třetím dobrodružství učaroval vším.

Málokterá hra mě kvůli očekávání, které v ní mám, donutila koupit nový HW. A právě Zaklínač 3 byl ve své době hrou, kvůli které jsem dopředu vyměnil svou obstarožní GeForce GTX 560Ti za něco novějšího. Po zakoupení GTX 970 a následně nainstalování hry jsem nedočkavě čekal až se zpřístupní tlačítko “Spustit”, což se stalo první minutu 19. 5. 2015. Málokterou hru jsem vyhlížel s tak vysokým napětím. A málokterá hra mě bavila tak neskutečně, jako právě třetí Zaklínač.

Kde začít?

Příběh. Nevím jestli více poděkovat panu Sapkowskemu, nebo studiu CD Project RED, ale ten příběh... První minuty ve hře na hradu Kaer Morhen, setkání s Visimirem, malou Ciri, posun v čase a cesta s Visimirem do Bělosadu s úkolem který se jmenuje “Šeřík a angrešt”. Už jenom název úkolu ve neskutečně silně rezonoval, to víte, knihy jsou knihy a Gerald by až na kraj světa šel, aby cítl tu, která voní po šeříku a angreštu. Yen je prostě Yen…
Následně se rozjíždí kolotoč událostí, kde scéna střídá scénu, rozhovory které dávají hlavu a patu, animované sekvence, změny prostředí a najednou zjistíte, že u hry sedíte 5 hodin a nic jste neudělali. Ale to nevadí, jste Geraltem, protože hra se vám již dávno dostala pod kůži. V žádné jiné hře jsem si neužíval boční dějové linky s takovou chutí, jako v Zaklínači 3.Žádné “Přines mi 10 zaječích kůži, abych Ti dala lektvar” zde opravdu nenajdete. Kvalita některých bočních questů překonová svojí délkou, propracovaností a hloubkou i hlavní dějové linky spousty jiných RPG. To co zde kluci z CD Project RED předvedli, nemá pro mě obdoby. Nezbývá než zatleskat.

Gameplay je též vybroušený. Geralt se sice pohybuje s určitou setrvačností, ale po chvíli hraní vám to vůbec nepřijde. Navíc, přijde mi to přirozené a v dalších hrách mi podobný styl pohybu již chybí. Ovládání je velmi jednoduché a přehledné, ať hrajete na klávesnici s myší, nebo na gamepadu. Souboje jsou vyvážené, znamení nutné, bez nich se daleko nedostanete, a lektvary na vyšší obtížnost činí rozdíl mezi životem a smrtí. Přitom, pokud chcete, můžete hrát hru na nejnižší obtížnost, kde se veškeré souboje podstatně zjednoduší a hráč si tak může plnými doušky užívat příběh. Přesně tenhle přístup se mi líbí. Hra je určena jak pro hardcore hráče hledající výzvu obyčejným průchodem lesem, ale také pro ten typ hráčů, kteří prahnou po příběhu, chtějí prožít Geraltova dobrodružství, ale nechtějí být frustrovani pro ně těžkými souboji. Pokud máte rádi karetní hry, ve Gwentu se najdete a budete, stejně jako já, hledat další a další karty do sbírky. V málokteré hře se mi stává, že mě tyhle minihry baví. Zde jsem ale Gwentové zápasy vyhledával, bavil se jimi a těšil se na ně. Bravo. Taktéž postup Zaklínače, jeho sílení, RPG část hry, shánění obleků které vám vyhovují a které si sestavujete do setů, to vše si budete užívat, milovat a posouvat stále dále a dále.

Grafika byla hra ve své době nádherná a i dnes vypadá velice k světu. Atmosféra ze hry doslova sála díky citlivě vymodelované krajině, živoucím městům plných lidí, fungujícímu ekonomickému modelu, hudebnímu doprovodu, zvukové stránce. Tím že je dnes Zaklínač 3 starší hrou, je z pohledu dnešního HW spíše nenáročná a lze ho hrát i na slabších sestavách. Moderní HW hru utáhne na maximální detaily zcela bez problémů a lze si tak užít Geraltovo třetí dobrodružství ať máte doma silný stroj, nebo slabší notebook. Neberte mě doslova, na opravdu slabém HW si nezahrajete, ale rozhodně se nejedná o titul, který by, vzhledem ke krásné grafice, potřeboval železo za desítky tisíc.

Ve hře Zaklínač 3 jsem nechal přes 220 hodin (včetně datadisků). A byl smutný, když hra skončila. Protože vracet se do tohoto světa pro mě bylo potěšením. Vždy jsem byl zvědavý jak se příběh posune a že se někdy posunul tak, že jsem jenom seděl, zíral a nevěděl co říct. Pokud jste tedy Zaklínače 3 ještě nehráli, máte rádi RPG hry a výborně podaným příběhem a máte dostatek času, vřele vám tuhle hru doporučuji. A pokud máte na Zaklínače 3 stejně krásné vzpomínky jako já, děkuji že jste dočetli až sem a vzpomínali se mnou.

Pro: Dokonale podaný příběh, nádherný svět, boční questy nejsou jenom výplň, ale mají smysl a jsou velmi zábavné, exploring, grafika, atmosféra

Proti: Drobnosti, které v celkovém vyznění nestojí za řeč

+32
TulareanusTulareanus
Dohráno
  • PC 100
Herná výzva 2019 - 7. "Hra Roku" HC

Zjavenie! Ako inak popísať hru, ktorej som vo svojej dlhoročnej skepse dokázal dať 100%? Tretích 100% z aktuálne 727 hodnotení. Tretí Witcher samozrejme nie je bez chýb - blbnutie kamery pri uhýbaní a kotúľoch v tesných priestoroch alebo pri boxe, prebytočnosť respawnu a otravnosť sirén pri všetkých tých "?" miestach na Skellige ako aj občasné bugy a nevyužitosť Oxenfurtu. To všetko je však zanedbateľné v kontexte a kvantite toho, čo nám ako hráčom urobí naopak radosť dlhé a predlhé hodiny. Veď uznajte sami, prejsť samotnú hru s úplne všetkými (navzájom sa nevylučujúcimi) questami a bez DLC mi zabralo okolo 150 hodín. A nenudil som sa, nebol som z hry frustrovaný, ale naopak nadšenie a zvedavosť z preskúmavania herného sveta a všetkých jeho veľkých a malých problémov ma držala prikovaného k monitoru po celý čas.

Atmosféra a stvárnenie sveta sú asi tie najdôležitejšie a najsilnejšie aspekty hry, spolu s výborne napísanými questami a dialógmi, kde sa ukazuje šikovnosť a nápaditosť autorov, pretože buď Vám podajú netradičnú zápletku alebo tie tradičné napíšu tak umne a rafinovane, že si jej tradičnosť buď to nevšimnete alebo Vás i tak zaujme. Spomínaná atmosféra sveta nevychádza len z graficky i niekoľko rokov po vydaní nádherne vyzerajúceho sveta, ale dopĺňa ju jeden z najlepších soundtrackov za posledné roky a malé detaily, ktoré dotvárajú ilúziu žijúceho sveta - striedanie dňa, noci i počasia, obyvateľstvo žijúce si svoj neľahký údel, rôzne scenérie a objekty, nesúvisiace s questami, ale existujúce len preto, aby ten veľký herný svet oživili a obzvláštnili. Hoci len na pár sekúnd, jeden screenshot. Alebo si ich ani nemusíme všimnúť a to by bola škoda. Vo Witcherovi sa netreba ponáhľať, práve naopak tým si človek zo zážitku uberá.

W3 je hardcore RPG. Nie preto, že by mal veľa štatistík, bolo treba extrémne plánovať a mať reflexy, ktoré by Vám závideli aj hráči Dark Souls. Práve naopak. Viete ho hrať relaxačne a bez stresu. Hardcore je však v tom, že Vás do seba ponorí na tie dlhé desiatky hodín, asimiluje Vás do svojho herného sveta a nepustí, hoci ten čas Vám nikto nevráti. Ale Vám je to jedno, pretože tých 15-20 hier, ktoré by ste si mohli zahrať za herný čas strávený vo Witcherovi 3 vo Vás i tak nezanechá také silné zážitky a príjemné spomienky - nostalgiu, ktorá začne v momente, ako sa objavia záverečné titulky. Možno i skôr. Witcher 3 je síce čas stratený, ale len preto, aby bol znova nájdený.

Pro: atmosféra, svieži a rafinovaný writing, hudba

Proti: len drobnosti, niekedy je menej viac - hra je miestami možno až zbytočne veľká, hlavne, čo sa týka secretov v Skellige

+40 +42 −2
VurhorVurhor
Dohráno
  • PC 95
Nikdo. Absolutně NIKDO z vás na téhle databázi nemá ani ponětí o tom, jak nesmírně jsem kvůli téhle hře trpěl. RPG miluju celým svým srdcem, ty s dobrým příběhem, hudbou a atmosférou obzvlášť. Plus svět Zaklínače vždy patřil mezi mé nejoblíbenější v žánru fantasy. Pak vyšel třetí Zaklínač, což mělo skoro stejný efekt jako když třetího dne povstal Ježíš z mrtvých. Všichni byli blažení. Hra se doslova topila ve chvále. Zde na databázi sesadila z trůnu legendární Mafii, což jsem do té doby považoval za nemožné. Dokonce i několik přísně hodnotících uživatelů tomu dávalo ultra vysoké hodnocení. A já si jí zahrát nemohl, protože můj noťas byl starý páprda. Mohl jsem jen sledovat ostatní jak to hrají a jak z toho maj druhé Vánoce. (Bylo to horší než tenkrát na gymplu sledovat holku, do které jsem byl zabouchlý, jak chodí s jedním naprostým šmejdem. A to už je co říct.)
Ale pak haleluja! Stejně to byla jen otázka času...

Třetí Zaklínač je jednoznačně nejlepší z celé trilogie. Zejména protože do sebe naprosto skvěle kombinuje věci, které fungovaly v dílech předešlých, plus je ještě vylepšuje. Po ohlášení, že se bude jednat o open world, jsem se upřímně začal strachovat, protože takovýhle přechod může většinou negativně postihnout kvalitu postav, příběhu a jeho odvyprávění (tímto zdravím Gothic 3). Ale obavy to byly věru zbytečné. CD Project Red jsou prostě borci. Právě jim, malému nezávislému slovanskému studiu se povedla nevídaná věc, kvůli které mohou RPG giganti jako Bioware nebo Bethesda jen závistivě prskat - tedy že vytvořili rozsáhlý, atmosférický a překrásný svět, který je radost prozkoumávat, ve spojením s parádním příběhem, jež je napínavý, výborně napsaný, plus s množstvím úžasných postav a charakterů. A to vše mohl hráč prožít v kůži Řezníka z Blavikenu, kterého v tomto úžasném světě čeká habaděj práce.

V první řadě (třetího odstavce) musím říct, že ovládání se velice zlepšilo. V druhém Zaklínači, jehož fandou upřímně nejsem, jsem se často cítil jak ve svěrací kazajce, zde je to hezky plynulé a víc free. Plus sám Geralt nikdy nevypadal líp. I když po nějaké době hraní jsem ovšem musel najít a nainstalovat mód, díky kterému měl permanentní strniště. Sorry, ale já prostě NESNÁŠÍM fousatýho Geralta. O neméně úžasnou práci si tvůrci dali i s jeho parťáky. Konečně zde totiž uvidíme postavy Yennefer a Ciri, přičemž implementace jejich knižních charakterů do samotné hry je fakt přesná. Yennefer je opět onou pyšnou a chladnou mrchou, která však má pro Geralta místo v srdci, plus Ciri je zas tou lehce idealistickou sympaťačkou, jejíž vztah s Geraltem hra zvládla taktéž parádně. A ty cut scény... olalá. Taková bitva na Kaer Morhen byla vyloženou slastí, podobně jsem se cítil při prvním hraní Suicide Mission v ME2.

Téměř každý side quest je zde výborný. Ještě nikdy jsem neviděl RPG, které by si na nich dalo tak záležet. Jsou po většinou nesmírně originální, podmanivý, mnohdy zábavný. CDPR zde opětovně skvěle vystihli ducha Sapkowskiho světa, což se odráží i v excelentně napsaných dialozích. Nemilosrdná rozhodnutí taktéž hráče učí, aby nad svými odpověďmi přemýšlel. A to pokud možno pořád. Nevím, zda si to tvůrci uvědomili, ale tím v podstatě posunuli role-play element na hranici geniality.

Hlavní příběh není nijak zvlášť složitý (najdi Ciri a poraž Hona), nicméně jak řekl John Lock ze Ztracených: ,,It´s not about a destination, Jack. It´s about a journey." Geraltovo hledání po Ciri se totiž pojí s několika dalšími příběhovými liniemi, které jsou vyloženě fantastický... Celá dějová linka s Krvavým Baronem a jeho ženou je naprosto famózní zážitek, který je hoden místa v Sapkowskiho povídkových knihách. Dokonce bych i řekl, že spoustu původních povídek hravě překonává. Novigrad je jedno z nejlepších RPG měst, co jsem kdy viděl - když jsem si ho zprvu procházel, říkal jsem si, že se mi sice líbí, ale po obsahové stránce působí tak trochu prázdně, nezdálo se, že by tam bylo mnoho side questů. Omyl. Město jich má plno. Jsou velice chytře ukryté u questů hlavních, v rámci kterých si v nich zkusíte všemožné... typický nádech městského podsvětí, politikaření se starými pardály (Dijkstra je jedna z nejlepších postav btw), nějaké to vyšetřování (quest se sériovým vrahem, brrr), plus i trochu té zábavy. Ať už v náručí nějaké kurtizány, či nad partičkou gwintu, nejlepší mini hry, co jsem kdy ve hrách viděl.

Taktéž bych chtěl zmínit věc, kterou jsem alespoň já osobně považoval za docela zajímavou. Geraltovu amnézii jsem v předchozích dílech chápal jako takovou pomocnou ruku pro lidi, kteří nečetli knihy a v onom světě se nevyznali. Čekal jsem, že W3 bude v tomto trendu pokračovat, ale nebylo tomu tak. Geraltova paměť se zde plně obnovila, přičemž mnoho postav z knih už hra důkladněji nepředstavuje. Jako kdyby CDPR říkali svým knihami nepolíbeným hráčům: ,,Tak. Konec. Pusť mi tu ruku, už ses po dvou hrách rozkoukal, tak už ti toho nemusíme tolik vysvětlovat. M´kay?"
A hudba je kapitolou sama o sobě. Percival tý hře dodal už tak velký koule. Vtipný však je to, že můj úplně nejoblíbenější zpívaný track ani nepochází od nich. Widow-Maker je v mým výběru už léta. Bylo moc fajn ho konečně slyšet i ve hře.

Hra se ovšem neobešla bez svých záporů - pro mě osobně byl úplně největším negativem asi onen neuspokojivý a občas přestřelený skill tree. Prostě mě neoslnil. Kdykoliv jsem postoupil na další úroveň, měl jsem z toho radost vždycky spíše z toho důvodu, že si budu moct vykovat nějaký nový vybavení, na skill pointy jsem pak začal zapomínat. Je tu pak i určitá nerovnováha, třeba kombinace skillů "Undying" a "Gourmet" činí z Geralta zcela neporazitelného terminátora, který pak lehoulince rozseká v podstatě úplně každého. Pak to jsou naštěstí jen otravné drobnosti, z těch hlavně převládají Geraltovo nožičky ze skla (už nevím, kolikrát jsem vykřikl: ,,Do prdele!", když se Geralt po pádu rozflákal na hadry), plus všechny ty debilní svíčky a lampy, u kterých se Geralt při rychlém vykrádání obydlí nějakého nebohého vesničana vždycky na vteřinu a půl zastavil, aby je zapálil.

Zaklínač 3 je definitivně nejlepším RPG od dob Baldur´s Gate 2. V rámci toho můžu hrdě říct, že se jedná o třetí RPG, kterému dávám parádních 95% (pocta, kterou poprvé dávám nějakému RPG, které nestojí na Infinity Enginu). To čekání za to stálo. A já se těším jak blecha, až to jednou zase sjedu celý.
Smekám. Ta chvála je věru zasloužená.

Co se mého konce týče... dostal jsem ten, ve kterém se Ciri stane císařovnou. Zprvu jsem z toho příliš nadšený nebyl, ale pak jsem se na youtubku podíval na zbylé dvě zakončení, přičemž rázem jsem dospěl k názoru, že mi to vyšlo vlastně hezky. Bad Ending je prostě Bad. Ten nikdo nechce. A Ciri zaklínačkou mi oproti císařovně přijde víc odbytý, plus nemá takový emocionální náboj. Navíc končí až moc hezky. To mi prostě do toho Sapkowskiho univerza nesedí.

Ještě jako bonus přidávám menší seznam několika rozhodnutí, které jsem během hraní učinil...
- Romancoval jsem Yennefer. Sorry Triss, kdybych nečetl knížky, možná bych zůstal u tebe, ale nejde to, drahá.
- Propustil jsem Lesního ducha, což na konec vyústilo ve smrt Barona a jeho ženy. Tvrdá porážka :( Holt jsem v rámci touhy pomoct sirotkům nebezpečně zariskoval. Nečekal jsem, že to bude mít tak drsný následky.
- Zkurvysyn Junior ušetřen. Moc si tím nepomohl.
- Radovid zavražděn, Dijkstra zabit. To mi bylo líto. Ne Radovida, Dijkstry.
- Cerys vládne na Skellige.
- Na Kaer Morhen mi to všichni přežili. (Až teda na toho Vesemira)
- Nilfgaard vyhrál válku.

Jo, a jestli to někdo hrál s tímhle účesem, zaslouží si tři dny klečet v hlubinách Křivušských blat a povinně po každé hodině zakřičet: ,,Nasrat na Paní lesa!" A jestli to ten daný jedinec přežije, nechť při dalším hraní dostane druhou šanci.

Pro: Příběh, atmosféra, hudba, hratelnost, gwint, svět

Proti: Skill tree, pak jen drobnosti

+39
DrolinDrolin
Dohráno
  • PC 100
S devíti měsíci do konce dekády mohu označit Zaklínače 3 s klidným svědomím za nejlepší hru posledních téměř deseti let. Nevěřil jsem tomu. Druhý díl (komentář) si mě zcela získal, a to především poměrně lineárním, ale o to více intenzivním dobrodružstvím. A to mělo být, alespoň dle mých zkušeností se hry z otevřeného světa, ve třetím díle zákonitě potlačeno. Samozřejmě, sérii Gothic uctívám a Arcanum bylo mojí modlou volného průchodu a ztělesněním "role play" zážitku, ale od Zaklínače jsem po druhém díle čekal trochu jiný zážitek. Proto jsem se ani na The Witcher 3: Wild Hunt nějak zvlášť netěšil a po letmém vyzkoušení i hraní odložil.

Nicméně během následujícího roku, krátce před vydáním Blood and Wine, bylo minimálně z nadšených názorů drtivě většiny hráčů patrné, že toto nebude jen tak nějaký „open world“. Ale dost možná ten nejpovedenější v rámci žánru i mimo něj. Začátek jara 2015 přinesl dva tituly, Zaklínače 3 a GTA V (PC), do jisté míry podobné a více než jen kvalitní hry. Ano, L.A. Noire, Sleeping Dogs nebo Skyrim už zde pár let byly, ale až zmíněné tituly přinesly jak obří svět, tak i maniakální detailnost. I tak jsem ovšem čekal, že kvalita přeci jen někde musí podlehnout kvantitě. A tak jsem se s jistou (menší) dávkou pesimismu do hraní Zaklínače 3 - již vylepšeného a s datadisky - pustil.

Obavy z otevřeného světa, který měl The Witcher 3: Wild Hunt předvést, byly během několika hodin po úvodní části hry rozplynuty. Detaily a jejich kvalita si drží vysoký standard po celou hru. Jak příběh a vizuální stránka, tak i dialogy, různorodé úkoly a ovšem i estetické cítění a architektura jednotlivých vesnic, měst nebo hradů je úžasná. Tolik unikátního obsahu se v jedné hře vidí málokdy, ale zde je toho ještě více než kolik by šlo čekat od CD Projektu. Zaklínač 3 působí jako videohra, u které se myslelo na vše a pokud náhodou ne, tak to opravil jeden z dvojice stejně tak kvalitních datadisků. O absolutním hodnocení mě přesvědčil jednoduchý test. Nechal jsem Geralta na místě a jen pozoroval, co se děje. I zde nebyl patrný nějaký naprogramovaný sled toho, co se má dít, ale vše – od pohybu světel, vegetace až po Geralta - působilo reálně a důmyslně. A právě tato detailnost je věnovaná celé hře, ne jen audiovizuálním specifikům. Mapa má stále co nabídnout, explorace má smysl a ručně zpracovaný svět jen tak neomrzí. Obrovský počet drobných ale i větších vedlejších úkolů potěší každého hledače dalšího obsahu. Ovšem i pokud se hráč soustředí primárně jen na hlavní příběh, nabízí The Witcher 3: Wild Hunt obrovskou variabilitu a trochu připomíná Ultimu VII (a to i zápletkou) z roku 1992, což je jen kompliment. Obtížnost je nastavena poměrně vysoko podobně jako v minulých dílech, a znovu to je jen ku prospěchu. Souboje jsou zábavné, ač plné kotoulů, a různorodých monster je stále dostatek.

Melancholické zakončení, to oficiálně označené jako špatné, bylo jedno z těch nejlepších, na jaké jsem ve hrách zatím narazil. V podobném duchu se ovšem odehrává většina hry. Toto ladění mi po celou dobu sedělo a zvláště momenty, kdy byl do popředí postaven slovanský folklor patří k tomu nejlepšímu.

Dobrodružství, které své přednosti a limity média plně chápe, a přináší jeden z nejlepších zážitků, které mohou dnes videohry nabídnout.

Pro: hudba, dabing, vizuální stránka, optimalizace, obsah, příběh, rozsah

Proti: drobnosti

+64
WriiWrii
Dohráno
  • PC 100
104 hodin skvělého zážitku (a to jsem ke konci hraní spěchala). Ke hře mě dokopal můj přítel, který zbožňuje celou sérii Zaklínače, a já mu za to jsem neskonale vděčná, ačkoliv už v tomto bodě se nachází první menší problém. Jelikož přítel zná knihy i předchozí hry, zná také všechny důležité postavy v příběhu. Pro mě jako naprostého nováčka ale bylo docela zatěžko rozhodovat o postavách, které jsem zrovna potkala a nevím nic o jejich minulosti či charakteru (nemluvě o tom, že ne každý může hned chápat, proč má Geralt Ciri tak moc rád, anebo si ji nemusí oblíbit)
To ovšem neubírá úžasné hratelnosti, obřímu množství vedlejších i hlavních úkolů, diverznosti a promyšlenosti světa (vše, co se děje dává smysl a má nějaký důvod stejně tak jako řešení) a samozřejmě i skvělému vyprávění příběhu (i když se občas člověk při hraní emočně zatvrdí, tahle hra ho nenechá jen tak se pousmát anebo se jen cítit smutně - i když nehrajete sami za sebe ale za Geralta a i když si ostatní postavy moc neoblíbíte, stejně vás konec každého menšího i většího příběhu dané postavy velmi silně dojme)
Velmi lehká karetní hra Gwint byla takovým milým prvkem (jakmile získáte dobré karty, máte vítězství skoro vždy jisté), takže i když jsem se hraní karet moc nezabývala, rozhodně jsem se bavila, když už jsem je hrála.

Pro: Úžasný diverzní svět, složitý a promyšlený příběh, velké množství vedlejších i hlavních úkolů, 3 možné konce, žádný významný bug ve questu

Proti: Dlouhé loadingy, nešikovná jízda na koni (často se vzpírá, i když před ním není překážka), nemizení použitých úkolových předmětů/nenalezení k jakému úkolu jsou, nejhorší konec je šíleně depresivní, rozhodování o (pro nováčka) neznámých postavách

+27
FantomX1FantomX1
  • PC 100
Úžasné, i ked spociatku som si myslel ze tomu nedam az 100 percent, s kazdym postupom hra nabera na dychu a ja mam chut dat tomu aspon 110%.

Naposledy som bol tak ponoreny do tak perfektne free form hry pri might and magic 6.

Ked je niekde prekazka, netreba ju obchadzat, ale normalne ako ked preliezame zabradlie na autobuske, hrdina nema problem zvolit logicky najrozumejsiu cestu. Suboje a logika bitiek je premakana, a podla mojho nazoru dava viacej logiku nez warband boje, ktore som miloval. Uhybat sa do strany ovladanim celeho tela je asi logickejsie nez ovladat len rameno/ruku jak vo warbande, i ked i warband ma nieco do seba.

Pro: uplne free roam, giganticky realisticky svet, cas, stromy tiene, takpovediac vsetko co sa da v reale znicit mecom sa da i v hre, velke stromy tazko, plynuly prechod a zdolavanie prekazok, da sa vyliezt kamkolvek

Proti: nic, ja nemam az tak v oblube dejove sceny ale tu su vymakane spravene s dovtipom cize asi plus

+9 +13 −4
TygrankaTygranka
  • PC 100
Miluji tuhle hru Zaklínač 3. Úžasná atmosféra. Geraltovo skvělé komentáře. A baví mě záchrana těch opuštěných vesniček. Hra je prostě boží.

Pro: Úžasná atmosféra. Grafika.

Proti: Občasné sekání ve městech.

-1 +9 −10
Majklkiller24Majklkiller24
Dohráno
  • PC 100
Miluju RPG hry a mám rád Fantasy knížky. Četl jsem Zaklínače a Hrál původní dvě hry a když přišla tato.... Sebrala mi dech.! Úžasná grafika, hratelnost a skvělý příběh a vedlejšáky! Za mě je to jedna z mála her, u ktertých jsem strávilk hodiny čučením do obrazovky.
Zobrazit další komentáře
Kupte si hru na Humble Store Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 719 94
  • PS4 172 94
  • PS5 33 97
  • XOne 38 98
  • XboxX/S 11 97
  • Switch 11 91

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
8955
Odkaz:
http://dbher.cz/h8955
Přidána:
08.06.2014
10 let a 170 dní
Hodnocení:
984 (0-100 %)
Komentářů:
74
Oblíbenost:
Sledovat 114 Chci si zahrát 158
Rozehráno 153 Dohráno 877
Návštěvnost:
518088× (celkem)
1315× (poslední měsíc)
286× (poslední týden)
42× (dnes)
Více