Po první dohrání jsem si udělal poznámku: Nevermore. Hlavně druhou polovinu jsem si tehdy dost protrpěl, především kvůli špatné optimalizaci. Abych vyloučil křivdu, které jsem se mohl tehdy dopustit, zahrál jsem si Q4 znovu. Inu, neukřivdil jsem mu, spíše naopak.

Quake 4 se mi totiž trhá i na dnešní konfiguraci, v některých pasážích skáče FPS k 15ti. Po zapnutí „force ambient lightning“, kdy ze hry paradoxně vymizí veškeré atmosferické osvětlení, už vše běží víceméně plynule, ale vypadá to jako Borderlands na ultra-low details. Kromě toho je plasticita Idtech enginu naprosto odporná.

Na nejvyšší obtížnost jsem se potýkal s problémy, jako je nevyvážené rozložení munice a lékárniček (někdy mám k dispozici doktora i inženýra a nacházím brnění i lékárničky v množství větším než velkém, jindy zase chodím s 5ti HP a blasterem na monstra střední třídy), slabou účinností zbraní (účinnost railgunu je ostuda!) a hlavně poněkud trapnou nebezpečností obyčejných jednotek, které díky kulometům s konstantním a okamžitým damage představují větší hrozbu, než obrovské hovado, které lehne tak na 3 rány z Dark Matter Gunu.

Alespoň že hratelnost zůstala. Tedy ničím neurážející střílečka ze staré školy s otravnými bossy a hloupými sidekicky.