Tak prvně vybleju to, co mě neskutečně sralo…
Zvířecky kreténský save systém zůstal nezměněn. Automatický save ve spojení s totálně chaotickými savepointy i během bitev tak často vedou k nutnosti opakovat celý level. Auto-uložená hra vteřinu před tím, než dostanu ránu do hlavy, mě opravdu dokáže nakrknout.
Díky nemožnosti kontroly munice na obtížnost Ranger Hardcore jsem se rozhodl hru rozehrát znovu v Normal Modu na Hard. Nerozumím, koho vůbec napadlo něco takového dávat do hry. Když už jsem schopný si spočítat Military Grade munici, proč nemůžu i tu ostatní? Co je to za demenci? Zvláště, když sebraný pás 5ti nábojů mi dá fyzicky pouze jeden jediný???
V Normal Módu mě také hodně překvapil naprostý přebytek munice a vlastně veškerých zdrojů. Filtrů jsem měl ke konci na více než na 30minut, náboje se válí všude kolem a zbraně je možno prodávat zpět ochodníkům, takže v jeden moment ve hře je možno nasbírat spoustu peněz farmením. Oproti prvnímu dílu je toto opravdu velké zklamání.
Ačkoli se příběh točí kolem nadpřirozených sraček s Dark Ones, není to taková tragédie, abych při jeho sledování musel zavírat oči. Naopak jeho zakončení mě velice potěšilo. Stejně jako v prvním díle je i zde velice obtížné dosáhnout kladného konce. Množství morálních bodů, které musím nasbírat, je podle mě přehnané a ačkoli mě Little Man počastoval pochvalou, nakonec mě v tom stejně nechal. A to jediným mým prohřeškem byla smrtelná likvidace lidských protivníků.
Stealth přístup už je použitelnější než ve 2033, ačkoli je schopnost nepřátel nevidět mě na dva metry poněkud diskutabilní. Jenže kdo by se pachtil s tichým postupem, když jsou přestřelky tak zábavné? Létající kusy zdiva s pokročilým PhysXem, bezkonkurenční granáty a jejich těžkotonážní výbuchy nebo slastné čvachtání headshotů při střelbě s tlumičem... utírání špíny a krve z plynové masky, její praskání, zamlžování, dártvejdrovský zvuk těžkého dýchání nebo výměna filtrů… bombastické přebíjení brokovnice, pumpování tlaku chlustačky kuliček nebo nabíjení svítilny, to všechno jsou věci přispívající k pohlucující atmosféře a hratelnosti. To všechno dělá z Metra poctivou FPS, kterou těch pár nasíracích věcí prostě nemůže stáhnout dolů…
*****/5
Obtížnost: Normal Mode Hardcore
Zvířecky kreténský save systém zůstal nezměněn. Automatický save ve spojení s totálně chaotickými savepointy i během bitev tak často vedou k nutnosti opakovat celý level. Auto-uložená hra vteřinu před tím, než dostanu ránu do hlavy, mě opravdu dokáže nakrknout.
Díky nemožnosti kontroly munice na obtížnost Ranger Hardcore jsem se rozhodl hru rozehrát znovu v Normal Modu na Hard. Nerozumím, koho vůbec napadlo něco takového dávat do hry. Když už jsem schopný si spočítat Military Grade munici, proč nemůžu i tu ostatní? Co je to za demenci? Zvláště, když sebraný pás 5ti nábojů mi dá fyzicky pouze jeden jediný???
V Normal Módu mě také hodně překvapil naprostý přebytek munice a vlastně veškerých zdrojů. Filtrů jsem měl ke konci na více než na 30minut, náboje se válí všude kolem a zbraně je možno prodávat zpět ochodníkům, takže v jeden moment ve hře je možno nasbírat spoustu peněz farmením. Oproti prvnímu dílu je toto opravdu velké zklamání.
Ačkoli se příběh točí kolem nadpřirozených sraček s Dark Ones, není to taková tragédie, abych při jeho sledování musel zavírat oči. Naopak jeho zakončení mě velice potěšilo. Stejně jako v prvním díle je i zde velice obtížné dosáhnout kladného konce. Množství morálních bodů, které musím nasbírat, je podle mě přehnané a ačkoli mě Little Man počastoval pochvalou, nakonec mě v tom stejně nechal. A to jediným mým prohřeškem byla smrtelná likvidace lidských protivníků.
Stealth přístup už je použitelnější než ve 2033, ačkoli je schopnost nepřátel nevidět mě na dva metry poněkud diskutabilní. Jenže kdo by se pachtil s tichým postupem, když jsou přestřelky tak zábavné? Létající kusy zdiva s pokročilým PhysXem, bezkonkurenční granáty a jejich těžkotonážní výbuchy nebo slastné čvachtání headshotů při střelbě s tlumičem... utírání špíny a krve z plynové masky, její praskání, zamlžování, dártvejdrovský zvuk těžkého dýchání nebo výměna filtrů… bombastické přebíjení brokovnice, pumpování tlaku chlustačky kuliček nebo nabíjení svítilny, to všechno jsou věci přispívající k pohlucující atmosféře a hratelnosti. To všechno dělá z Metra poctivou FPS, kterou těch pár nasíracích věcí prostě nemůže stáhnout dolů…
*****/5
Obtížnost: Normal Mode Hardcore
Silent Hill: The Short Message