V dobách, kdy ještě člověk nebyl na vrcholu potravního řetězce, se kdesi na území dnešních Tater proháněl Takkar. Daboval ho Adam Jensen a pocházel z černošského kmene Wenjů. To jsou ti dobří, aby bylo jasno. Pro rasovou vyváženost tady máme i šílené pyromany-šmouly z Izila kmene, barvící se namodro a zapalující vše (nejlépe) živé nebo bílí chlupatí neandrtálci lidojedi z kmene Udam, to jsou ti zlí. A Takkar si je všechny podá a Wenja kmen bude vzkvétat. Tolik k příběhu.
Předně bych chtěl říct, že moje dojmy ze hry se týkají pouze modu Survival dlouho po vydání hry. Tzn., že mě minuly technické problémy i poněkud arkádová hratelnost původní verze. Survival vyšel v rámci jednoho z patchů a mění původní Primal k nepoznání. Nepřeháním.
Seznam změn v Survival módu je naprosto zvířecký a musím Ubisoftu zatleskat. Už dlouho jsem neviděl takhle dobře vyvážený gameplay, který hráče nefrustruje, ale zároveň na něj klade velké nároky a trestá ho za každou chybu. Jen ve zkratce bych vypíchnul pár věcí - průzkumná sova nemůže útočit, smrt zkrocených predátorů je permanentní a je potřeba si najít a zkrotit nového, zdraví kleslo na polovinu, spousta skillů je zamčených, důležitým parametrem je stamina, která se doplňuje pouze spaním (jídlem to jde taky, ale pak výdrž klesá mnohem rychleji), noci jsou delší, predátoři silnější... Smečka vlků je problém, jít na medvěda je pravděpodobná sebevražda, u mamuta nebo šavlozubého tygra je to tutovka. Když si k tomu navíc ještě přidám vypnutí tagování nepřátel, vypnutí zaměřovače nebo nepoužívání Fast Travelu, stal se pro mě Primal jeden z nejlepších survival zážitků, které jsem měl tu čest hrát.
Naučit se střílet z luku bez zaměřovače chvíli trvá, ale stojí to za to. Jistota zásahu není stoprocentní a mnohokrát jsem se prozradil, když šíp prosvištěl kolem hlavy překvapeného neandrtálce. Ale ta radost ze zásahu, to čvachtnutí při headshotu… později ve hře už jsem střílel s jistotou Fatalityho a ačkoli to semotamo letí vedle, byla moje úspěšnost maximální i při sprintu. Ve výskoku. S otočkou a prstem v nose. Ok, zase tak lehké to není, ale učení se ovládat zbraně je zábava. Vůbec zlepšování schopností postavy a vývoj, od ustrašeného chcípáčka se stáhnutými půlkami, až po sebejistého krále divočiny, mi připomínal Gothic. Na hřbetu šavlozubého tygra je Takkar naprostý master, před kterým zdrhá většina predátorů. Ten pocit majestátního pohybu divočinou je prostě parádní, ale vede k němu trnitá cesta...
Survival upravil i množství zvířeny, včetně predátorů a to směrem dolů. Po třicet hodinách hraní jsem nenarazil na jediného krokodýla a už jsem si začal myslet, jestli to není bug. Až pak, jednoho ospalého rána, když jsem vylezl celý utahaný z jeskyně přímo do bažin, na mě skočil. Úlekem jsem se málem posral. Zvířat je celkově méně a setkání s něčím nebezpečným není tak časté, ale alespoň se člověk necítí v Orosu jako na Václaváku. Kromě toho bych furt chcípal.
Prakticky jediný větší zápor byl pro mě rychlý přechod dne a noci. Jedná se doslova o vteřiny mezi stmíváním a totální tmou, což v některých situacích znamenal zběsilý úprk k nejbližšímu ohništi.
Velkou měrou přispívá k dokonalému pocitu z hraní i technická vyspělost. Autoři záplatovali většinu problémů a z Primalu se stala naprosto úchvatná podívaná, která jede 60fps rocksolid na Ultra detaily. A jestli hra ve dne vypadá brilantně, tak v noci je to ještě lepší.
Pohrávám si s myšlenkou si druhé hraní zkusit s Permadeath na Extreme Survivora, ale zatím nechám svůj zážitek trochu uzrát. Bylo to úžasné…
Herní doba: 43hod 20min
Kompletace: 56%
Obtížnost: Hard Survivor
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤
poznámky pod čarou:
1. Primal je plnohodnotný Far Cry, nejedná se jen o kratičký spin-off ve stylu Blood Dragon.
2. Oficiální HD Texuture pack mám 5.5GB a jeho vliv na vizuální stránku je nicotný.
3. Ve hře nejsou dinosauři, ale je tam auto Flinstounů. Se kterým nejde jezdit.
Předně bych chtěl říct, že moje dojmy ze hry se týkají pouze modu Survival dlouho po vydání hry. Tzn., že mě minuly technické problémy i poněkud arkádová hratelnost původní verze. Survival vyšel v rámci jednoho z patchů a mění původní Primal k nepoznání. Nepřeháním.
Seznam změn v Survival módu je naprosto zvířecký a musím Ubisoftu zatleskat. Už dlouho jsem neviděl takhle dobře vyvážený gameplay, který hráče nefrustruje, ale zároveň na něj klade velké nároky a trestá ho za každou chybu. Jen ve zkratce bych vypíchnul pár věcí - průzkumná sova nemůže útočit, smrt zkrocených predátorů je permanentní a je potřeba si najít a zkrotit nového, zdraví kleslo na polovinu, spousta skillů je zamčených, důležitým parametrem je stamina, která se doplňuje pouze spaním (jídlem to jde taky, ale pak výdrž klesá mnohem rychleji), noci jsou delší, predátoři silnější... Smečka vlků je problém, jít na medvěda je pravděpodobná sebevražda, u mamuta nebo šavlozubého tygra je to tutovka. Když si k tomu navíc ještě přidám vypnutí tagování nepřátel, vypnutí zaměřovače nebo nepoužívání Fast Travelu, stal se pro mě Primal jeden z nejlepších survival zážitků, které jsem měl tu čest hrát.
Naučit se střílet z luku bez zaměřovače chvíli trvá, ale stojí to za to. Jistota zásahu není stoprocentní a mnohokrát jsem se prozradil, když šíp prosvištěl kolem hlavy překvapeného neandrtálce. Ale ta radost ze zásahu, to čvachtnutí při headshotu… později ve hře už jsem střílel s jistotou Fatalityho a ačkoli to semotamo letí vedle, byla moje úspěšnost maximální i při sprintu. Ve výskoku. S otočkou a prstem v nose. Ok, zase tak lehké to není, ale učení se ovládat zbraně je zábava. Vůbec zlepšování schopností postavy a vývoj, od ustrašeného chcípáčka se stáhnutými půlkami, až po sebejistého krále divočiny, mi připomínal Gothic. Na hřbetu šavlozubého tygra je Takkar naprostý master, před kterým zdrhá většina predátorů. Ten pocit majestátního pohybu divočinou je prostě parádní, ale vede k němu trnitá cesta...
Survival upravil i množství zvířeny, včetně predátorů a to směrem dolů. Po třicet hodinách hraní jsem nenarazil na jediného krokodýla a už jsem si začal myslet, jestli to není bug. Až pak, jednoho ospalého rána, když jsem vylezl celý utahaný z jeskyně přímo do bažin, na mě skočil. Úlekem jsem se málem posral. Zvířat je celkově méně a setkání s něčím nebezpečným není tak časté, ale alespoň se člověk necítí v Orosu jako na Václaváku. Kromě toho bych furt chcípal.
Prakticky jediný větší zápor byl pro mě rychlý přechod dne a noci. Jedná se doslova o vteřiny mezi stmíváním a totální tmou, což v některých situacích znamenal zběsilý úprk k nejbližšímu ohništi.
Velkou měrou přispívá k dokonalému pocitu z hraní i technická vyspělost. Autoři záplatovali většinu problémů a z Primalu se stala naprosto úchvatná podívaná, která jede 60fps rocksolid na Ultra detaily. A jestli hra ve dne vypadá brilantně, tak v noci je to ještě lepší.
Pohrávám si s myšlenkou si druhé hraní zkusit s Permadeath na Extreme Survivora, ale zatím nechám svůj zážitek trochu uzrát. Bylo to úžasné…
Herní doba: 43hod 20min
Kompletace: 56%
Obtížnost: Hard Survivor
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤
poznámky pod čarou:
1. Primal je plnohodnotný Far Cry, nejedná se jen o kratičký spin-off ve stylu Blood Dragon.
2. Oficiální HD Texuture pack mám 5.5GB a jeho vliv na vizuální stránku je nicotný.
3. Ve hře nejsou dinosauři, ale je tam auto Flinstounů. Se kterým nejde jezdit.
Silent Hill: The Short Message