Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

The Darkness II

  • PC 80
Druhý díl Darkness konečně dorazil také na PC, tudíž je zde konečně hra která nabízí velmi nevšední prožitek. Temnota v podobě démonických paží přináší neskutečný zážitek ze hry a posouvá ji daleko před běžné FPS. Tyto dvě chapadlovité stvůry Vám totiž předvedou koncert masakru a krve jaký se jen tak nevidí. Pokud teda nemáte rádi pohled na trochu krve a porcování nepřátel, tak tato hra Vás neosloví. Není to naštěstí ale samoúčelné a hráč se těší na nové schopnosti a zakončovací popravy nepřátel.

Temnota však nesnese světlo, které se ve hře stává smrtelným protivníkem, kdy i nepřátele v pozdější fázi používají přenosné reflektory, osvětlující a oslepující granáty, a všelijakými možnostmi se snaží znepříjemnit život Jackimu. Díky zabíjení nepřátel různými způsoby které jsou hodnoceny body, za které lze pořizovat nové schopnosti a vlastnosti, se člověk hned snaží protivníka zlikvidovat právě nějak originálně než jen obyčejným zastřelením. Skvělá je pak možnost použít předměty v okolí jako zbraně, kdy z auta vyrvete dveře a použijete je jako štít, trubku jako oštep proti nepříteli či větrák z ventila proměnit na létající gilotinu.

Příběh je klasická omáčka, které naštěstí má i nějaké ty překvapivé momenty a funguje jak má. Komixová grafika hře rozhodně sedla, dabing je perfektní, a hudební doprovod dokáže skvěle podrthnout atmosféru.

Je až s podivem jak mě hra dokázala přikovat k PC, kdy jsem ji hrál skoro v kuse a stále chtěl jít dál a dál, a přesto se stále skvělě bavil. O to více zamrzí její krátkost kdy se dostanete na necelých 6 hodin. Přesto tento velký mínus, je hra znovuhratelná více než dost díky své originalitě, námětu a zábavnosti. Nelituji že jsem si jí koupil hned po vydání. Tento kousek nemá skoro žádnou jinou alternativu.

Pro: Originalita, Temnota, dabing, hudba, hratelnost,

Proti: Herní doba, pro někoho absence češtiny

+19

Orcs Must Die!

  • PC 80
Vzhůru do zatuchlých kobek, tentokrát v podání tower defense stylu, kdy svět ohrožují uřvané, uslintané a nemyté stvůry, a že není řeč o Greenpeace, ale o zelené vlně Orků. Příběhová kaše proč tomu tak je není nikterak důležitá, hlavní věc o kterou zde běží je likvidace mas Orků kteří se za každou cenu budou snažit dostat do portálu, a tuto cestu jim hráč musí znemožnit řadou důmyslných nástrah a pastí. Vzpomínky na starého dobrého Dungeona Keepera se vrací.

Začátek hry slouží opravdu jen na rozjezd, jelikož máte k dispozici minimum pastí a prostředků, levely jsou malé a jednodušší. Později ale teprve dochází k právé řežbě, když už konečně získáte nové pasti a schopnosti, kdy už nestřežíte jen jeden vchod ale klidně až 4 místa odkud se na Vás valí zástupy nepřátel, a vy pobíháte po kobce ve snaze zastavit nekonečný příval zelené hordy, budujete za peníze nové obranné posty, a sledujete jaký masakrální koncert se na monitoru právě děje. V tom tkví kouzlo Orcs must die!

Bohužel je škoda že autoři nedali do hry editor, jelikož vytváření vlastních map a misí hra přímo vybízí. Základní kampaň sice hráče na chvíli zabaví, jenže skončí příliš brzy než by si přál. Je tu pak možnost si mise projet na nejvyšší obtížnost a to už hra nedá hráči vůbec nic zadarmo. Komiksový styl grafiky ke hře sedí, hlášky hlavního hrdiny občas pobaví a hudba působí lehce repetivně.

Orcs must die! jsou ale výborným zpestřením tower defense her, kdy přináší svěží vítr do trochu utuchajícího žánru, kde mixují humor, masakr a různorodé pasti v ujetém stylu. A navíc za těch pár eur to je vynikající koupě.

Pro: Zábavnost řezby orků , humor, styl grafiky, kombinování pastí a kouzel, cena

Proti: Absence editoru map, kampaň mohla být různorodější a delší

+14

The Witcher

  • PC 95
Tento komentář jsem pojal trochu netradičně, a zaměřuji se na přiblížení světa vynikajícího spisovatele z Polska Andrzeje Sapkowského.

Sapkowského svět je fantasy žánru takovým nejbližším zrcadlem toho našeho. Díky vykašlání se na korektnost a jít přes tabu témata, je zde vše co hýbe a ovlivňuje dění mizerného života ve fantasy středověku. Přes existenční problémy většiny obyvatelstva postihnuté morem, válkou a bídou, alkoholismus kdy většina lidí se jde ráda opít a na chvíli hodit za hlavu své trable, prostituce, znásilnění a sex to je zde taktéž velkým hybatelem životů ostatních. A samozřejmě nesmí chybět drogy a jejich distribuce přes zločinecké organizace. Kromě toho zde nechybí fanatické náboženství které vesele tahá za nitky běžných lidí a ovlivňuje značně dění okolo, podpořeno autoritativní mocí vojenského řádu Plamenné růže která značně propaguje rasovou nenávist vůči nelidem, kteří jsou nuceni žít v ghettech, jsou terčem šikany a útoků a je proti nim vytvářena značná nenávist. Díky tomu vznikají oddíly Sco´iatel které ve své podstatě mají blízko svým jednáním a prostředky k teroristickým organizacím. A do tohoto hnusného světa vstupuje náš Zaklínač Geralt z Rivie.

První seznámení se hrou se u mě opět neslo v duchu nelibosti, kdy jsem si zvykal na ovládání a seznamoval se s novým světem a hrdinou. Neznal jsem knihy Sapkowského, a začátek v zaklínačské pevnosti mě moc nezaujal, naštěstí se to hned v první aktu v Podhradí změnilo. Seznámil sem se s novými postavami které mi značně utkvěli v paměti díky jejich odlišnostem a zajímavým charakterům, dostal jsem zakázky a úkoly které ve své podstatě díky blízkosti slovanského stylu mi jsou více bližší než typické provařené questy. I hloupé vybíjení potvor je vždy nějak rozumně vysvětleno jako že zadavatel potřebuje jejich kůže aby vyhrál soutěž, pro alchymistické ingredience, pro výrobu vynikajícího pokrmu atd…

Jak jsem již zmínil slovanský styl hra prostě nezapře, až už jde o architekturu, prostředí a stylizaci příšer která nám je známá díky pohádkám, pověrám a legendám. Lze hře vyloženě zatleskat že se vyhnula fantasy klišé a dosadila do role protivníků samé zajímavé kousky potvor které byste jinde těžko našli. I na samostatném stylu boje je vidět, že autoři zúročili poznatky ze šermířství a veškeré seky, úskoky a držení meče. Stejně tak zbroje a zbraně vypadá parádně, zvláště rytíři vypadají reálně. Zamrzí ale fakt že Geralt má co se týče výzbroje bohužel velmi omezené možnosti.

Jinak rozhodnutí které hráč udělá jsou značně diskutabilní. Je rozhodně fajn že zde není typické dobro a zlo, jen je škoda že tomu autoři nedali větší potenciál a rozmanitost. Přiklonění k jedné či druhé frakci jsem po dohraní za obě strany i neutrálního konce, došel k faktu že veškeré rozhodnutí které mění události je poskrovnu a nemění je zas do tak velké míry. Ale to je jen jedna z mála výtek vůči jinak výborné hře.

Grafika dokáže vykouzlit parádní scenérie, kdy se stane zážitkem objevování nových lokací a díky opravdu skvělému soundtracku který poslouchám i často mimo hraní, které fantasticky podkresluje atmosféru toho co se právě děje na obrazovce. Co se týče českého dabingu, tam hlavní postava mi přišla příliš prkenná a říkala vše jaksi bez zájmu, jinak ale ostatní celkem ušli a zněli mnohem lépe, a použité vulgarismy v mateřštině jsem rozhodně docenil a pobavili mě. Přesto že většinou upřednostňuji originální, zde mi český nevadil až na zmíněného Geralta.

Osobně je pro mě Zaklínač jedno z nejlepších dospělých RPG a her vůbec, díky tomu že autoři dokázali dát hře duši, a stvořili dílo které dokáže hráče přimět aby sáhnul po knižní předloze, což opravdu mnoho her nedokáže. Tento kousek si prostě nenechte ujít za žádnou cenu.
+49 +50 −1

Homefront

  • PC 50
Po intezivní propagační masáži která slibovala všechno možné, od nevšedního zážitku, po zajímavé zasazení, výjímečnou hratelnost atd... Hráč by mohl celkem snadno propadnout iluzi že tomu tak opravdu je jelikož Kaos Studios má za sebou povedené Frontlines: Fuel of War které kromě zážitku z online klání přinesli celkem slušnou kampaň která se dobře hrála a nebyla u hry jen aby se neřeklo. Zde je tomu přesně naopak.

Intro se snaží hráče přesvědčit o tom jak velkolepá podívaná ho čeká, jenže chyba lávky, invaze do USA je tak provařená a plná patosu o vlastenectví Amíků že bych na trhu s chutí uvítál už nějakou jinou stranu a klidně zas chvíli bojoval proti těm v uvozovkách dobrých. První scény která se na monitoru odehrají mají atmosféru,veřejné popravy, masové hroby, útlak ze strany KLDR. No a pak se dostaneme k odboji který je nemastný a neslaný, kdy se dějou různé předvídatelné situace které jdou v ruku v ruce s průměrnou šedou hratelností, zbraní se na zemi válí mnoho druhů, jenže jsou to jen různé varianty samopalů a útočných pušek. Zajímavé byly překvapivě hrátky s vozítkem Goliáš který dal vzpomenout na Mako, ale tyto pasáže byly bohužel velmi krátké.

Jinak je zde cítít že se autoři snažili za každou cenu vyrovnat sérii CoD, což se nepovedlo a končí to trapností že se musí čekat až umělá inteligence parťáků vykopne dveře(překvapivě vykopává každé ať už za nimi někdo je nebo jde jen čistě o průchod budovou) vylezou po žebříku nebo projdou určitým bodem. A to kazí zážitek ze hry. Hra je až drze krátká a když se konečně na scénu začíná dostávát lepší mise a hratelnost se konečně rozjede je nesmyslně hra utnuta.

Grafika značně kolísá, nabídne občas nějaké dobrá panoramata, jenže záhy hráče ztrestá mizernou optimalizací a zaseknutí se. Za plnou cenu bych hru poslal klidně do pekel, a nemazlil se sní, ale za těch 5 éček jde normání obyčejnou střílečku která má jen zmrvený potenciál. Jinak ještě přemýšlím nad vysokým hodnocením některých kolegů zde, a jediný opodstatněný důvod proč tomu tak je že si za tento zážitek nemuseli zaplatit tak k tomu přistupují diametrálně odlišne.

Pro: Některé pozdější fáze hry už mají lepší hratelnost i zábavnost, prvotní atmosféra okupace a pěkné intro

Proti: původní přemřštená cena, krátkost, zkažený potenciál atd..

+15

Warcraft II: Tides of Darkness

  • PC 90
Zatímco v dnešní době je hnacím finančním motorem Blizzardu WoWko, a my věrní se již asi těžko dočkáme pokračování parádní RTS, nedalo mi to a vyzkoušel jsem opět Warcraft 2 jestli všechny vzpomínky jsou jen obyčejná nostalgie či je opravdu hra tak parádní. Moudří už vědí že druhá možnost je správně.

Příjemným překvapením je, že u hry se dá zaseknout na několik hodin a ztratit pojem o čase, a až v nočních hodinách si uvědomit že za pár hodin musí jít člověk opět do práce. Hra se nebála využít plně potenciál bojiště(jiné RTS by se od ní mohli učit) a hráče vrhla na zápolení jak na zemi, ve vzduchu a na moři.

Dala vzniknout takovým napjatým situacím kdy se odehrávali střety útočných flotil podporovaných letci a ponorkami, kdy se hráč snažil prolomit protivníkův břeh, který střežili dělové věže s jednotkami střelců a obléhajícíh strojů, kde do toho často i zasáhli mágové. Právě tyto kombinace a situace které se odehrávali dávali možnost taktizovat a plánovat, i přesto že hráč nemusel mít desítky různých jednotek.

Kampaň se po několika misích solidně rozjela, a nabídla slušnou výzvu a pestrou paletu misí kterým nechyběli zajímavé nápady, proložené pěknými animačkami, nádherným hudebním doprovodem, stylovou grafikou a excelentním dabingem.

Nevím jestli je to tím že naše generace zažila tu éru která již je neopakovatelná, ale i dnes ke konci roku 2011 se s Warcraftem 2 dají strávit nezapomenutelné chvíli a pobaví skvěle. Tento závan starých časů nezklame.

Pro: Unikátní herní zážitek, skvělá hratelnost, hudební doprovod, dabing

Proti: Kdo by mohl mít něco proti této hře

+32

Left 4 Dead

  • PC 65
Takhle vypadá Zombieland milé děti. Partička 4 přeživších razí světěm nemrtvých a dělá ho více mrtvější než je. Svět opět skončil tím že skoro všichni se stali zombíky a nakaženými zrůdami, ale proč se tak stalo to netřeba zjištovat zábavu by to jen rušilo. Naše svatá čtveřice která se chce jen dostat z bodu A do bodu B se ujme role očišťovací jednotky a řady nepřátel opravdu slušně pokosí.

Je jedno jakou postavu si vyberete, nemají žádné vlastnosti a odlišné schopnosti, což vidím jako první kámen úrazu a nevyužitý potenciálu. Multiplayer v FPS většinou stojí na rozdělení do určitých tříd které se nějak odlišují a nabízí jiný typ zážitku, zde se tvůrci na tento typ hratelnosti vykašlali.

Samotné kampaňě jsou si až nepříjemně podobné, nabízí ale jen jiné prostředí a kulisy pro zombie masakr. Buď hráč prochází stísněné interiéry nebo vetší prostranství, vyplněné postávajícími zobmíky na odstřel, do toho se občas na scéně objeví nějaký ten silnější protivník a v pravidelných intervalech se objeví mexická vlna zombíků která je má patřičně zavalit. No a pak finále kdy skupina musí vydržet po určitý čas než dorazí záchrana a přežít extrémní nával nepřátel, tyto finálovky jsem považoval za nejzábavnější.

Ze začátku hra působí svěže, příjemně se hraje a hráč objevuje nové věci a nepřátele, jenže to skončí záhy rychle, jelikož hra vykládá všechny své karty na stůl po třetím štychu. Zbraní je pár jen menšími rozdíly, hratelnost se neobměnuje, a další mapy nepřináší nic nového kromě prostředí. Příkladem nudnosti považuje přítomnost Witch která sedí a usedavě pláče, hudba se hned změní na otravnou melodii která upozorňuje na tuto nepříjemnou ženskou. Vydrží proklatě hodně a nemá problém Vás poslat k zemi. A setkání s touto mrchu se pak pravidelně opakuje.

Fajn věc jsou pohyby a úmrtí zombíků kteří různě a vesele úmírají na několik způsobů, plus možnost hodit jim pod nohy kanystr benzínu nebo tlakovou bombu a udělat menší flambování. Zachraňování parťáků ze spárů nepřátel a vzájemné krytí na to se tu hodně hraje, takže nemá cenu se pouštět do hraní po netu s týmem náhodných hráčů, zde je potřeba čas a schopnost se sehrát jinak celá hratelnost jde do kytek.

S partou přátel hra dostává úplně jiný rozměr, jinak hra atmosféru má, jen škoda že nezajímavé mapy, nerůznorodost zbraní, absence schopností postav a nějaké to ozvláštění map sráží hru a její hratelnost.

Pro: Atmosféra, hordy zombíků a jejich kosení, multiplayer

Proti: Mapy jedna jako druhá v hratelnosti, stereotyp, absence tříd, málo různorodých zbraní, nevyužitý plně potenciál

+10 +12 −2

Prison Break: The Conspiracy

  • PC 25
Hra na motivy seriálu, to zní už samoosobě strašidelně, přesto jsem si po přečtění zdejšího komentáře rozhodl hru nainstalovat. A po dohrání musím důrazně varovat před mystifikací kterou uvedl CJ, jelikož neznalý hráč by tuto hru mohl považovat nedej bože za dobrou.

Pokud seriál neznáte, tak se do toho vůbec nepouštějte a radši si ho zkoukněte v Tv, jelikož se pobavíte mnohem lépe než ve hře. Vše se točí okolo první série a známého útěku z vězení o tom je i překvapivě celá hra. Setkáte se známými postavami kterým budete dělat poslíčka a holku pro všechno. Každý něco chce, a vy ochotně prolezete celou Fox River aby jste splnili věznům co jim na očích vidíte.

A to je největším kamenem úrazu celé hry, když pomineme debilitu toho že Paxton musí všechny místa projít bez povšimnutí, tudíž se dostane do všech oblastní věznice, což by mu klidně mohl Scofield závidět a jeho geniální plán na útěk proti tomu vypadá jako amatérismus. Jenže tyto pasáže jsou k uzoufání stejné jako vejce vejci, přines toto, přines tamto, prolez tudy, vrať se tamtudy. A samozřejmně nesmíš být vidět ani jedním uklízečem. A tam se to opakuje 90% hry. Jen vylezete z jedné oblasti vězeň Vám vesele oznámí že máte hledat něco dalšího pro změnu v jiném skladišti. Nejlepší je když Vás něco odhalí a vy si celou pasáž můžete zkusit znova a ještě jednou jelikož ten bachař občas vidí i za roh.

Po takovýchto eskapádách máte chuť celou Fox River vyvraždit, jenže tady se dozorců ani nedotknete, bohužel si tak svoji frustraci můžete vybít na spoluvězních. Souboje s nima jsou proti předchozím pasážím lahoda, a bitky jsou jedna z mála pozitivních a zábavných momentů Prison Breaku. Za vydělané peníze z nelegálních soubojů si hráč může pořídit kérky, a venku si lze zacvičit pro zlepšení kondice a síly v soubojích.

Dále se nesmí zapomenout na quick-time eventy, které občas dokáži také hráče potrápit, naštěstí jich není tolik, ale to když se Vám v kombinaci několika klávesových pokynů objeví jeden který máte stihnout zmáčknout pod sekundu tak to už je fakt síla.

Grafika je standart ničím neohromí ale výsledný dojem taky nezachrání, soundtrack je kromě main theme ze seriálu nevýrazný, a často se opakující. Celá hra působí ve výsledku dojmem že tady měl někdo na začátku fajn myšlenku jen aby je finále zprznil to příšerné hratelnosti. Ne takhle dlouho už sem se u hry nenaštval pěkně dlouho. Ruce pryč od toho.

Pro: Soubojové pasáže, main theme seriálu

Proti: Stereotyp, debilita konceptu, hráče frustruje a unavuje na každém kroku

+7

Dragon Keeper

  • PC 60
Jo občas má člověk náladu šáhnout po nečem jednoduchém na odreagování, kdy prostě vypne a zkusí nějakou indii hříčku, a občas se stane že u těchto kousků stráví překvapivě víc času než prvně plánuje. Stejný případ se děje u tohoto českého kousku.

Koncept hry kdy se hráč újme role chovatele draků, kdy jím zajištuje vše potřebné a vyrábí šperky, by se bez nadsázky dal přirovnat k byznysu reálnému. Draci jsou jako zaměstnanci, které platíme nákupem, sbíráme jejich výtvory což jsou krystali, zajištujeme jim jídlo s kuchařem, o bezpečnost před zloději se zde stará ochranka v podobě velkých trolů, impové se stávají dělníky kteří vytváří prostor pro další pracovníky a stávají se taky poslíčky kteří nosí drahokamy do truhel.

Veškerá práce, peníze a šperky to vše od Vás vyžaduje velký drak který by se dal přirovnat ke státu který si zde vše nároku a po splnění podmínek hodí útržek a znova makej dál.

Hraje se to příjemně, i když za chvíli přijde stereotyp, naštěstí je to vyrovnáno krátkostí hry, kdy velké čtyři mise opravdu moc času ke splnění nevyžadují. Hře samozřejmně nechybí achivmenty za splnění určitých podmínek motivují k lepším výkonům.

Tak ve výsledku příjemný byznys ve fantasy kulisách, který nadchne a zabaví na chvíli, dobrá indie jednohubka. Nic víc a nic míň.

Pro: Byznys koncept, hratelnost, jednoduchost

Proti: Krátkost, stereotyp

+6

Star Wars: The Force Unleashed II

  • PC 70
Jste velcí fandové Star Wars a milujete tento vesmír SW? Tak určitě nehrajte tento kousek jelikož Vám zkazí odpoledne, díky tomu že vše obrací na ruby a celkově kašle na reálie tohoto universa. Pokud ale hledáte nenáročnou oddychovou mlátičku s kulisama zníměného Lucasova světa, tak směle do toho.

Ona hra je vcelku zábavná, taková ta příjemná popcornová zábava jako když vyrazíte na film u kterého nechcete přemýšlet jen vypnout a bavit se. Takový je i Force Unleashed 2. Je více optimalizovaný oproti jedničce, za to palec nahoru, je kratší což je ovšem škoda, obsahuje příběh který zrovna díru do světa neudělá, hrdinu který vypadá jak Jirka Mádl a pár dalších neduhů.

Přesto vše, je ale skvělé po práci se odreagovat, sekat stormtroopery a házet s nimi pomocí Síly a poušet do nich proud. Navíc jsem hru pořídil za příjemnou cenu, za plnou palbu bych asi mlátil hlavou o zeď, ale takto je přesně poměr cena a výkon.

Jinak grafika a fyzika fungují jak mají oproti jedničce, filmečky dýchají tou správnou atmosférou a dabing postav je taktéž zdařilý. Hudební doprovod pěkně dokresluje atmosféru.

Kromě zmíněné krátkosti mě i hodně naštval finální boss fight který mi radost rozhodně neudělal, i celkové zakončení a výběr dvou možných konců buď na straně dobra nebo zla, oba dva jsou značně divné a zanechají pachuť toho že tohle někdo sakra nedomyslel.

Teď už jen záleží na hráči jak ke hře přistoupí a zdali mu nevadí prznění universa Star Wars, jelikož hra se opravdu dobře hraje tak proč jí to neodpustit.

Pro: Skvělá odreagovačka, fyzika, zábavnost, hudba a dabing, filmové předěly

Proti: Absurdita síly Starkillera, příběh, krátkost, finální boss fight

+6 +7 −1

Plants vs. Zombies

  • PC 80
Až nepříjemný žrout času, tak se dá jednoduše označit Plants vs. Zombies. Je až s podiven jak v základě jednoduchý systém tower defense lze vylepšit díky humoru, stylizaci, systému vylepšování rostlin a odměnování hráče penězi pro nákup upgradů.

Kampaň představuje postupně všechny zombíky a rostliny, mění prostředí aby zamezila stereotypu, plus nabídne minihry kdy si hráč musí poradit s kartami rostlin které nepravidelně a náhodně hráči nabídne. Přesto ale větší porci zábavy lze spatřit až v minihrách které nabízí přeci jen pestřejší zpracování, více zábavy a herních módů.

Získání zahrady taky nabízí úplně jinou minihru a to zahradničení ve skleníku, kde se musí rostlinky zalévat, hnojit a všelijak opečovávat. Odměnou jsou opět peníze pro nákup dalších věcí.

Přes všechny zmíněné pozitiva, hra se postupem času okouká a pozdější vylepšení nemají tak velký smysl jak původně autoři plánovali, přesto ale Plants vs. Zombies jsou unikátním skloubením jednoduchosti, hratelnosti a zábavnosti, která prostě donutí hráče věnovat mu až neúmorné množství času.

Pro: Minihry, množství módů, hratelnost, zábavnost,zahrada Zen,cena, humor

Proti: Kampaň je trochu jednotvárnější, hudba později už se hodně oposlouchá, návykovost

+20

Star Wars: Knights of the Old Republic

  • PC 90
Svět Star Wars má solidně propracovaný svět a reálie, vytvořil si kolem sebe solidní kult, tak bylo jen otázkou času kdy někdo vezme myšlenku pro vytvoření solidního RPG do tohoto světa a dá hráčům možnost ochutnat něco více smysluplnějšího. Proč ale pořád omývat stejnou dějovou linku kterou představil George Lucas ve svých filmech, vykašlat se na to a odvyprávět svůj vlastní pohled na to jak to bylo ještě dávněji v jedné předaleké galaxii.

První setkání s hrou nedopadlo dobře, kdy se mi ovládání a interface zdáli všelijaké, hratelnost zvláštní a první dojem prostě zklamal. Po pár letech mi to nedalo a po čtění všeho okolo a prohlašování jak je to úchvatný zážitek jsem to zkusil znovu.

A hle po vstřebání prvotního pocitu, přijmutí nových pravidel, zvyknutí si na bojový styl hry, už nestálo nic co by brzdilo možnost ponořit se do nové války a poznat starou Republiku a setkání se Sithy.

Už úvodní planeta Taris kde jsem strávil bezmála 10 hodin mě fascinovala svojí rozličností, kde jsem navštívil rozličná místa s velmi zajímavými úkoly, poznal nové společníky a další postavy. O to více mě dostalo co přišlo po této planetě.hlavně mě solidně překvapilo zničení Tarisu, kde vše co jsem pro zdejší obyvatele udělal bylo zničeno orbitálním bombardováním, bravo to jsem nečekal a je to v zásadě příjemná myšlenka k zastavení se že vše co ve výsledku děláme přijde v niveč díky rozhodnutí někoho jiného

Další planety pak nabízí každá něco svého a originálního ať už úkoly, charaktery, prostředí a situace které nastanou. A zmiňovat zde nějaké nemá cenu jelikož lepší je si je prožít než o nich číst. Navíc zdejší příběh je velmi dobře napsaný a nabízí i zvraty které nejsou často viděny ve hrách.

Tudíž pokud jste nehráli a máte rádi svět Star Wars a RPG, určitě tu chybu napravte, tento zážitek se těžko popisu to se musí prostě zažít, jelikož je to unikátní záležitost.

Pro: Svět Star Wars, unikátní příběh, postavy a charaktery, události před filmy

Proti: první dojem může být matoucí

+12 +16 −4

Freedom Fighters

  • PC 60
Nabídnutí pohledu bez nostalgie, s čistou hlavou a jak je to dnes vlastně hratelné? To vše budou mé dojmy k dnešnímu dohrání Freedom Fighters.

Po přečtění oslavných komentářů, zvláštně JohnaCZ které nešetřil eufórií, kde mě pobavil prohlášením o příběhu že je skvělý. No spíše už se stal jistou alternativní cestou jak zajistit šablonu pro další hry jako je napadení USA Sověty, Němci, KLDR a samozřejmě nesmí chybět vetřelci z vesmíru. Toť ke skvělému příběhu.

Po úvodu hry který je pěkně zpracován, se hráč seznámí s nejlepší a asi jedinou vychytávkou celé hry a to jsou právě spolubojovníci. Jejich AI je opravdu dobrá a zastanou velký kus práce. Jelikož střílení zde funguje naprosto debilně bez pardónu, jelikož ať míříte sebelíp střely v 90 procentech případů jdou vedle, tak jsem radši nechával tu práci na parťácích.

Samotné mise jsou podobné jako vejce vejci, znič most, obsaď budovu, zachraň vezně. Já vím že prostor pro originální mise zde moc není, ale přesto proč jsem měl po třetí misi pocit že ono se nic nového nedostaví a že k radikální změně ve he prostě nedojde kromě navýšení počtu spolubojovníků. A taky se tak stalo, dále pak ze začátku hodně hráče irituje neustálý přísun posil Sovětů. Kdy co dvě minuty přijede transport a vysadí oddíl vojáků kteří hned vám vpadnou do zad.

Kdyby zde nebyla atmosféra zmaru a útlaku výborně podkreslena soundtrackem nahraným Budapeštským symfonickým orchestrem, hráč by si na mnoho památných situací nevzpoměl. Sám si nyní po čerstvém dohrání vybavuji začátek, jeden zvrat a konec. Vše mezitím působí stejně šedě a nevýrazně. Je aspoň fajn vidět jak se mění roční období a má to i vliv na atmosféru.

Navíc když se dostaví sólo mise, tak se hned potvrdí že hra by bez AI spojenců kteří jsou k ruce zapadla do podprůměru. To oni zvedají hru a atmosféra díky perfektní hudbě. Krátkost hry je kladem jelikož i takhle je ve hře zoufale málo misí, které by hráče vytrhli z letargie způsobené aplikováním stejným postupů dokola.

Nevím co zapříčinilo tak vysoká hodnocení ostatních hráčů, buď je to nostalgií která jim připomíná jen to dobré nebo je to snaha nedoceněnou hru trochu zviditelnit. Každopádně má své klady ale i velké protiklady. Takže vyberte si.

Pro: AI spolubojovníku, perfektní soundtrack, atmosféra

Proti: Naprosto otřesná střelba, sólo mise, stereotyp

+6 +7 −1

Sniper: Ghost Warrior

  • PC 65
Hustá džungle. Osamělý ostřelovač v kamuflážní obleku se plíží skrze křoviny kde nepřátelské základně. První ledabyle postávající strážný dostává kudlu do zad. Záhy druhá stráž je obšťastněna vrhacím nožem do zátylku. Sundávám odstřelovací pušku a posílám kulku do hlavy hlídce na věži. Rozhlédnu se a prozkoumám terén, zatím si nevšimli mé přítomnosti, přeběhnu rychle prostranství a zalehnu v blízkém porostu. Blíží se hlídka, jelikož musím svoji přítomnost utajit vyčkávám, minuli mě a já pokračuji. Miřím k chatrčím, jenže se objevuje další stráž, všimně si mě a snaží se zapřít Akčko o rameno jako předsvězt smrtící dávky pro mě. Naštěstí má reakce je rychlejší a pistole s tlumičem ukončuje život Chosého. Další krok a jsem spatřen, a spouští se poplach, a najednou je z lovce je kořist.

Výše popsaná situace se v této hře děje často, nepřátelé každou vaši chybu tvrdě trestají, díky své nepříjemně přesné mušce, vysokému počtu a okamžitému spatření vaší pozice. Pokud příjmete toto pravidlo hry a přenesete se přesto, dočkáte se příjemného zážitku.

Když se hráči povede headshot, je odměněň animací letu kulku a jejího zásahu do protivníka. Nádherná věc co motivuje hráče být co nejpřesnější. Stealth pasáže jsou fajn, někdy ale vševědost protivníku a jejich sokolí zrak naštve. Ostřelovací pasáže patří k těm nejlepším, kdy podporuje z dálky kolegy a čistíte jim cestu. Jenže když se situace otočí a vy jste v roli útočně jednotky působí to celé takovým nedokonalým dojmem, prostě jako by to sem nepatřilo.

Grafika se povedla, padající listí, ruiny, vesnice, nepřátelské základny atd... vypadá vše nádherně a bezrpoblému se to vše hýbe. Palec nahoru. Zvuková stránka hry je průměr, a příběh ze Střední Ameriky o svržení nově nastupujícího řežimu je taktéž průměr a hráče neohromí.

Za tuto cenu pokud holduje ostřelovacím akcím, a máte taky slabost pro tyto vlky zabijáky, a odpustíte chyby hře, tak hra nabízí nevšední zážitek.

Pro: Ostřelovací pasáže, pěkné prostředí, hratelnost, animace letu kulky

Proti: Chyby, nepřátelé jsou vševidoucí, špatně zvládnuté útočné pasáže

+10

Front Mission Evolved

  • PC 75
Front Mission Evolved si recenzentské obce bůhví jaké dobré známky neodnesl. Označovaný za průměr někde hodnocen solidně podprůměr, tak jsem u toho kousku váhal zdali si ho koupit či ne. Slevová akce na Steamu je ale mocná věc tak jsem neodolal a 5 eur obětoval. A vůbec to nebyl špatný krok.

Po pěkném intru, se hráč ocitne uprostřed chaosu v New Yorku který je pod těžkým útokem. Začátek příběhu působil béčkově, avšak po celou dobu hraní drží mise pohromadě a neuráží hráče. Postavy co se zde objevují jsou klasickým prototypem a nijak zvlášť nepřekvapí.

Samotné souboje jsou fajn pokud máte rádi roboty, já jsem rád po dlouhé době uvítal změnu od klasiky ničení vetřelců, němců, rusů a dalších klišé nepřátel. Nepřátelští Wanzeři se dokonce kryjí, a umí i příjemně otravovat, přesto nepředstavují tak velkou překážku jako souboje s bossy. Ty jsou celkem časté a nabízí větší výzvu.

Prvek vylepší vašeho Mecha kdy si můžete za vydělané peníze pořídit jiné zbraně a vybavení bylo příjemným zpestřením a možností pro upravení stylu jak budete hrát a na jaký typ boje se zaměříte.

Bohužel co mě naopak moc nenadchlo jsou části kdy Dylan bojuje pěšmo. Nevím proč ale ovládání hrdiny je více těžkopádnější než jeho tunového kolosu. Míření a střelba se chová najednou hůře než tomu tak bylo po zbytek hry. Divné.

Hře je také vytýkána grafika, já s ním žádným problém neměl, není to sice poslední výkřik technologie ale svůj účel to plní a svižně se to hýbe. Tak to má přece být.

Hra je komplet v angličtině což některé hráče nenadchne, hudební doprovod je celkem výrazný a dokáže správně navodit ten pocit z akce. Jinak zde oceňuji taktéž cut-scény které jsou zde pěkně zvládnuty.

Po velké kritice jsem byl mile překvapen jak příjemných těch 7 hodin se hrou bylo, a jak se tato investice vyplatila. Téma Mechů je ve hrách jako šafránu, tak jsem vděčný za tento kousek který mě pobavil a po shlednutí závěrečných titulků se dostavil pocit že tato hra byla zbytečně podhodnocována.

Pro: Téma, Mechové, hratelnost, cena, zábavnost, zpracování

Proti: Je pravda že nepřátel mohlo být více druhů, hru nedoporučuji hrát v kuse dostaví se brzy pocit stereotypu

+5

Company of Heroes: Tales of Valor

  • PC 75
Tento mini-datadisk který přináší 3 krátké kampaně, dneska když už stojí cenu poměr výkon, byl v době vydaní značně finančně přeceněn. Kdo ho koupil za plnou cenu musel mlátit hlavou do zdi.

První kousek z pohledu posádky mocného tanku Tiger mě bavil hodně, drtit přesilu jen s jedním tankem v padnout jim do zad a zbytečně neriskovat. Tahle změna rozhodně nepřišla na škodu.

Druhý část z pohledu výsadkářů během invaze v Normandii působí tak trochu stereotypně jelikož tato operace a výsadkáři jsou častým námětem ve hrách. Přesto dokáže taky pobavit a nabídnout zoufalou obranu proti německé přesile. Opět musí hráč taktizovat a jednat obezřetně jelikož jednotky trénovat nemůže a musí se spolehnout a operovat jen s těmi kterému byly ze začátku poskytnuty. Což mění původní hratelnost CoH trochu jiným směrem.

Poslední část už nabízí možnost trénovat jednotky, kdy na straně Němců se pokoušíte zastavit neúprosný tlak Spojenců a jejich převaha je značná. Zdejší obrany pozic se někdy opravdu změní v peklo, kdy těžké dělostřelectvo drtí oblast a za zvuky palby těžkých kulometů a protitankových děl se vrhá pěchota podporovaná tanky proti vašim oslabeným pozicím. To je prostě úžasná podívaná po všech stránkách. Obtížnost mi taky přišla někdy trochu vyšší oproti původní hře což je dobře.

Tak pro fandy původní hry nyní za přijatelnější cenu jasná volba.

Pro: Zkoušení posunout hratelnost trochu jiným směrem, dobrá hratelnost

Proti: Krátkost, původní cena, nových jednotek je po skrovnu

+5

Warhammer 40,000: Space Marine

  • PC 80
Space Marine jsem vyhlížel s velkým očekáváním. Jakožto velký fanda universa Warhammeru 40K i klasiky, jsem čekal že se konečně splní touha stát se vykonavatelem Císařovi vůle. Dojmy po dohrání jsou smíšené.

První věc co jsem si hned oblíbil je prostředí a kulisy pro Warhammer typické, zničení svět kde se marně snaží Imperiální garda odolat mohutné invazi orků, kde hráč vidí zničená města, tovární komplexy a mrtvé jednotky obou stran společně s vraky a dalšími němými svědky masakrů. To je to co jsme čekali. Další fajn věcí na kterou se ve hrách zapomíná jsou těla mrtvých které zde zůstávají a nepřátelé zde jsou zastoupeni v docela solidních houfech takže o koberce mrtvých těl orků není opravdu nouze. Navíc typický dabing pro orky je zde také takže vtipně reagují na vaše útoky a ještě provokují.

Hratelnost je mlátička kombinující souboj na dálku a kontaktní zbraně. Vše odpovídá tomu na co jsme v tomto universu zvyklí. Zábava je to velká jen se musí dávkovat v menším množství, u hry nedoporučuji snahu ji dojet na jeden zátah kazí to zážitky z hraní které musí hráč postupně vstřebávat.

Co mě ale zklamalo je příběhová stránka hry, nečekal jsem nic objevného jem mě mrzí že po chvíli hraní už jsem tušil co příjde za zvrat, odhadl jsem i postavy jak budou reagovat a co se díky ním dál vyvine. Další věc co mě zde chybí je možnost otestovat nějaké to vozidlo či si projít pasáž z jiného úhlu pohledu, třeba hrát chvíli za gardistu a přežívat a bojovat o holý život, nebo naopak zkusit i roli záporáka. Snad příště vývojáři přijdou s nějakým zajímavým nápadem.

Grafika je stylová a přesně odpovídá Warhammeru, nečekejte zde grafické orgie, ale za to se vše hýbe bez trhání a v plném rozlišení a detailech. Soundtrack je opět velkolepě pojatý takže parádní orchestriální hudba a megalomanství z něj jen číší.

Závěrem pro mě investice do sběratelské verze rozhodně nebyla krokem vedle, díky nádhernému Artbooku a zmíněnému soundtracku, v pěkné stylové krabici, hra pro mě rozhodně není dokonalá, mnoho věcí by se dalo v budoucnu zlepšit, ale přesto jsem spokojen s návštěvou Forge World.

Pro: Svět Warhammeru, prostředí, pocit z boje, parádní soundtrack, nenáročnost na hardware, dabing, hratelnost

Proti: Příběh mohl být méně odhadnutelný, postavy více černobílé, nebyl plně využit potenciál tohoto světa

+13

The Lord of the Rings: The Battle for Middle-earth II: The Rise of the Witch King

  • PC 75
Lepší než původní druhý díl aspoň pro mě. Nabízí přesun do méně známé oblasti Středozemě, kde se objevuje Witchking a jeho cesta za zničením království Arnoru. Osobně mi hned padl do oka nový národ Angmar, se svými temnými hraničáři, vlky a troly. Jejich dabing a celkový styl prostě nemá chybu. A Witchking byl vždy můj favorit.

Kampaň která se týká zmíněného Angmaru je mnohem lepší a zajímavější než ty ve dvojce. Navíc nabízí docela slušnou výzvu a u některých misí se pěkně zapotíte. I délka jednotlivých misí se pohybuje v delším časovém úseku, než tomu bylo minule. Speciální síly nového národa jsou taktéž zajímavé a v kampani se hráči dostanou všechny pod ruku.

Plus stávájícím národům přibylo po pár jednotkách a několika vylepšení které doznala i Válka o prsten. Herní doba kampaňě mi zabrala odhadem 8 hodin což není vůbec špatné na datadisk. Přesto tento datadisk nemusí vyhovovat každému, například jeden můj kamarád řekl že si ho nepořídí z důvodu že mu je proti srsti hrát za ty špatné. Tak i toto může být pro někoho zápor.

Pro: Nová strana Angmar, dabing a styl nového národa, Witchking, solidní hratelnost a obtížnost

Proti: Kampaň jen za ty záporáky nemusí vyhovovat všem

+6

The Lord of the Rings: The Battle for Middle-earth

  • PC 80
Ono je celkem k zamyšlení co stálo za úspěchem tohoto Lotra. Jako RTS není vůbec špatná, je příjemně hratelná, jenže zase nebyl v kampani využit plně potenciál co hra má. Kampaň za dobrou stranu ve skrze kopíruje události z celé trilogie(což je i vlastně i u záporáků jen z trochu jiného úhlu). Zpracování si skutečně zaslouží pochvalu, mapa světa, hudba, dabing, záběry z filmů a foto působí opravdu příjemně a lákavě. Jenže právě po projití lokací které odvypráví nějaký děj jsou pak místa kde zničíte nepřítele na druhé straně mapy, jdete do další oblasti a to samé jen v trochu jiných kulisách.

Ze začátku to tolik nevadí začínáte teprve tvořit armádu, získávat zkušenosti pro hrdiny a jednotky, dostáváte se do nových situací, kdy jsou k dispozici další typy vojáků a budov jenže jak tento trend brzy opadne, tak s tím začne padat i hratelnost celé kampaně. Problém je hlavně v malé taktice, pěchota, lučišníci, jízda, pak obléhající hračky, plus nějaká ta speciální jednotka pro každou stranu. Fajn by bylo kdyby to aspoň v základu fungovalo a hráč musel tyto jednotky kombinovat, ale kdeže stačí se zaměřit na lučišníky, jelikož ty prakticky udolají cokoliv co Insengard a Mordor proti Vám pošle po vylepšení na ohnivé šípy a brnění už nic jiného nepotřebujete. Navíc dobro je v kampani až příliš protěžováno, kdy má k ruce spoustu hrdinů kteří jako třeba Legolas dokáží se svým lukem způsobit pěknou spoušť. Potom jejich možnost přivolat si na omezenou dobu posily v podobě jízdy, lukostřelců, entů, orlů a nesmrtelných duchů, to u zlých hochů opravdu chybí, a jejich výčet hrdinů je taktéž omezenější.

Jinak je fajn prvek že hráč staví budovy na vytyčených bodech, že budovy získávají zkušenosti a zlepšují se, a prostředí map nabízí i neutrální věže které lze osadit lukostřelci. Bohužel je trochu škoda že Insengard a Mordor nemají hradby, a jejich obrana oproti hradům Gondoru a Rohanu je směšně slabá.

Jinak stále to vypadá vše pěkně a koukatelně, hraje se to taky celkem dobře jen ta nevyváženost a nevyužitost potenciálu zamrzí. Trošku mě zaráží ty vysoká hodnocení, kdyby to nebylo z prostředí Lotra myslím tak by to tahle hodnoceno nebylo.

Pro: Viz komentář.

Proti: Viz komentář.

+7

Section 8: Prejudice

  • PC 50
Po ve skrze pozitivních ohlasech na tento kousek, jsem využil slevy na Steamu a zakoupil ho. Přesto že jsem se k prvnímu dílu nedostal, líbila se mi myšlenka výsadku z oblohy, bohužel tato možnost ve hře není zrovna správně využita a vidím v ní zbytečně zmařený potenciál.

Samotná hra se nehrála špatně, jen to byl takový mišmaš všeho z ostatních her, a v zásadě s ničím vlastním hra nepřichází. Problém je i v její hratelnosti která působí dost těžkopádně oproti jiným titulům pro více hráčů, chybí zde rychlost UT, postrádá to zábavnost Battlefieldů, a jednoduchou hratelnost CoD.

Navíc jsou zde jen dva režimy, což je docela málo na titul který je primárně pro hru více hráčů. A je zde sice single, jenže jeho kampaň je k uzoufání nudná, předvidatelná a všeobecně působí tak nuceně jako celkový dojem ze hry.

Section 8 Predujice měl velký potenciál, mohl zpracovat své myšlenky jenže k tomu by bylo zapotřebí vetšího rozpočtu studia, tahle se prakticky jedná o budgetovou záležitost která si své hráče najde, bohužel ale svůj um nedokázala dovést ke zdárnému konci.

Pro: Sci-fi, nápad s výsadky, pár náznaků potenciálních dobrých myšlenek

Proti: Mizerný single, dva herní režimy, těžkopádní hratelnost

+4

Turning Point: Fall of Liberty

  • PC 50
Není nic jednodušího než oživit starou dobrou druhou světovou v alternativním provedení která dá starým kulisám sbohem a dýchne nečím novým a svěžím. Napadení USA Třetí říší přeci jen není každý den k vidění. Bohužel zajímavá myšlenka není dotažena do zdárného konce a hra využivá jen minimální potenciál co by se dal z toho vytěžit.

Hráč je sice členem domácího odboje a na pár místech skutečně vypadá že bojuje společně se spolubojovníky proti nacistické hrozbě, jenže pak se objeví klasická koridorovka kdy drtí enomrní množství němců, kteří vyskakují ze všech stran.

Má zde být sice nová výbava německého arzenálu, jenže zbraně jsou naprosto totožné až na pár vyjímek s těmi co známe dobře z válečných sérií. Akorát mě potěšila přítomnost vzduchulodí které pěkně vypadají.

Hlavní hrdina Carson navíc umí protivníky na blízko zneškodnit pár údery a občas dojde i na humorné zlikvidování. Poté je zde možnost protivníka použít jako živý štít což taky není špatné.

Vytknul bych příšernou optimalizace, kdy někdy hra jde v pořádku plynule a někdy se příšerně trhá a není hratelná. Grafika není špatná ale modely postav jsou na tom velmi špatně a je z nich citít budget. Celková hratelnost tedy není úplně špatná, ale spousta věcí porstě působí nedodělaně a i hra jako by byla zkrácena nebo prostě autoři už dál nevěděli co s tématem tak to radši utnuli.

Pro: Alternativní historie, neokoukané prostředí, vtipné zlikvidování protivníků

Proti: Nedodělanost, optimalizace, krátkost, celkově působí jako budget

+7