Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
 

Komentáře

Rogue Warrior

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 45
Občas je potřeba si dát hry průměrná, aby si hráč udělal obrázek jak vlastně vypadají. Rogue Warrior je typické béčko ve stylu Segalovek, kdy si prostě chcete sednout a vypnout mozek, podívat se jak superhrdina vyřídí Severokorejskou a Sovětskou armádu a ještě stihne zachránit svoji milovanou domovinu před zničením. V mém případě tato jízda skončila za hodinu a půl, čímž se hra dostala na pomyslný trůn v krátké hratelnosti.

Jako střílečka je to klasický průměr, k tomu se přidá odpravení nepřátel ve stylu stealth kdy je Dick vykuchá svým nožem případně zlomí vaz. A to je vlastně celé, chvíli nepřátele kucháte, potom vyčištíte oblasti a zase o misi dál znovu. Příběh netřeba vnímat. Drsný hrdina je samozřejmně v ceně hry, která ze začátku přestřelila nemístně cenu.

Grafika standart, hudbu občas uslyšíte, plus nějaký ten ruský výkřik a tvrďáckou hlášku od hlavního hrdiny. Hra má i mulťák ale nevím kdo by to chtěl ještě déle hrát.

Nakonec se to dá i hrát, jen je potřeba od toho nic nečekat, jak už bylo zmíněno vypnout mozek a za chvíli je hotovo. Bohužel ale peníze nevracíme.

Pro: Jednoduché na vypnutí myšlení, zakončovací údery, krátkost, ta hudba nebyla občas špatná

Proti: Obtížnost zde nehledejte, smysl taky ne, příběh typický výplach, cena je stále neúměrná kvalitě

+9

Dear Esther

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 80
Těžko přistupovat a hodnotit Dear Esther jako běžnou hru. Ne, tento kousek nabízí něco unikátního, jako kniha a hudba, které jsou prezentovány v nádherném prostředí.

Ostrov se stává místem kde si každý najde kousek svého, ponořit se do vlastního nitra a nechat myšlenky a pocity vyplout na povrch a vnímat je. Jít po břehu, sledovat krásu moře s jeho nekonečností, vítr jenž neúnavně fouká a stébla trávy se vlní a houpají v rytmu, jenž mu udává. Zastavit se, rozhlédnout se, uvědomit si nádheru přírody, pocit že vše ostatní je druhořadé, zvolnit tempo, poslouchat svůj vlastní pomalý dech. Pohlédnout na trosky lidství, pochopit zjištění vlastní smrtelnosti a příjmnout ho. Otočit se a věnovat vzpomínku svým milovaným. A zase jít dál za tónů zurčení potůčků a hledat své další pocity, podkreslené nádhernou hudbou.

Dear Esther je zážitek který je určen jen těm, kteří pro něj mají cit a smysl ho pochopit, chtějí se ponořit do toku svých myšlenek, a jen se zastavit v dnešní uspěchané době, a prožít něco neskutečně nádherného a načerpat novou energii.
+22

Batman: Arkham City

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 90
Černý kůň to je pro mně Batman: Arkham City. Nečekal jsem, že by pokračování skvělého prvního dílu mohlo dopadnout až tak parádně, jak se nakonec stalo. Strach z otevřené hratelnosti, nevyužitý potenciálu a promarnění šance se naštěstí nekoná.

Arkham City je neskutečnou podívanou, celé město nabízí úžasnou atmosféru a každá čtvrť je nečím specifická. Zde se rozhořel boj o moc mezi hlavními záporáky kdy pěšáci Jokera, Two-Faceho a Tučnáka kontrolují oblasti a snaží se zvítěžit nad svými rivaly. Postavy v Batmanovském universu jsou obrovským tahákem hry, objeví se zde opravdu spousta zajímavých padouchů, ať již přinesou do příběhu větší či menší účast. Dabing a ztvárnění těchto charakterů, přispívá k neskutečnému zážitku, Hamil opět v roli Jokera exceluje. A zvraty které se během hraní stanou, některé bych opravdu nečekal.

Batman se opět stává predátorem, proti nepřátelům opět skvělě využívá své vychytávky, v pěstních soubojích opět roztáčí na monitoru balet přesných ran a úderů, a tato podívaná je neskutečná. Proti střelným zbraním je Batman opět v nevýhodě, takže nastupuje útok ze stínů, schovávání se, plížení se v tichosti za protivníkem a zneškodnění ho co nejtiššeji. Tyto souboje a pasáže s likvidací nepřátel ze zálohy, jsem si neskutečně užíval, navíc nepřátelé postupně získavájí nové zbraně a vybavení, stejně tak i Batman díky získaním zkušenostem za úkoly a zneškodnění protivníky. Navíc vedlejší questy nabízí solidní rozšíření příběhu, Riddlerovi hádanky jsou zde ještě ve větší míře. A možnost projít si i město v kůži Catwoman a sledovat část příběhu z jejího pohledu, to je příjemným zpestřením.

Graficky hra vypadá nádherně, a pohled na město a jeho zničené čtvrti je zkrátka úchvatný. Anglický dabing opět výborný, je vidět že si zde autoři taky dali záležet. Stejně tak soundtrack zní až filmově a skvělě podbarvuje atmosféru. Pro někoho bude ale mínusem absence češtiny.

Batman: Arkham City se stal neskutečným překvapením, splnil více než jsem od něj čekal, a přinesl parádní herní zážitek. Teď již očekávám nový díl s opravdu velkou nedočkavostí.

Pro: Arkham City, postavy, soubojový systém, stealth pasáže, hádanky, vedlejší mise, dabing, hudba, grafika a styl hry

Proti: Krátkost, absence češtiny

+15

The Witcher 2: Assassins of Kings

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 90
Zaklínač 2 pokračování mé oblíbené hry, tolik očekávání, přání a iluzí jsem si o hře vytvořil. Bohužel první díl nepřekonala. Přesto ale má druhý díl co nabídnout. Navazuje na jedničku, i když import savů ovlivní opravdu pramálo, což je škoda.

Prolog je pěkný, sice se Geralt nachází v roli to které těžko pasuje, ale co. Zde opět vidíme cit autorů pro nádherné brnění a zbraně rytířů kteří zde svádí nelítostnou řež. Soubojový systém doznal změn k lepšímu, je více propracovanější a nabízí více možností v boji. Plus parádní dokončovací údery. Strom dovedností je taky pěkně košatý, a zapomeňte na to že byste měli všechny schopnosti, zde ani na konci hry nebudete mít kompletní jedno odvětví. Zbraně a brnění má Geralt běhěm svého putování různorodější a častěji je bude měnit než tomu bylo minule. Za to inventář je mizerně udělán. I alchimie a lektvary a její nákresy mi přišla takové těžkopádnější. Stejně tak uplatnění vydělaných peněž je trestuhodně nevyužito.

Ohledně příběhu který je tahounem celé hry, smrdí až moc na můj vkus politikou. Zatímco návštěva Flotsamu je baladou a závanem staré dobré práce Zaklínače, lovení nestvůr, otázka nenávisti vůči nelidem, hrozící nebezpečí ze strany útočných jednotek Sco´iatel, které se skrývají v lese, a lidské chamtivosti která dopadá na přístavní městečko. Flotsam je navíc i nádherný co se týče vegetace, toulat se v lesích a obdivovat krásu nedočtené přírody má své kouzlo, a taky ukazuje jak je graficky hra parádní. Bohužel druhá kapitola rozjede již politikaření na plné obrátky, do toho se objevují přízraky a prokletí. Hra je sice stále hratelná a dobrá, ale ztrací hodně ze své atmosféry z předešlé kapitoly.

Rozhodnutí jsou zde opět takové šedé, nic zde není v zásadě dobré a tak to má být. Autoři opět předvedli dobrou práci ohledně postav, takže si hráč nektěré oblíbí, jiné bude nesnášet, ale hlavní je, že v příběhu jsou zapamatovánihodní, že zde nechají odkaz a jsou výborně nadabování a pěkně vypadají. Díky volbám nabízí Zaklínač dobrou znovuhratelnost, přesto ale mám pocit že souvislosti si hráč musí dávat dohromady z více zdrojů, jelikož strana kterou si vybral nezodpoví všechny otázky.

Zaklínač 2 je výborné RPG o tom žádná, přesto ale má své chyby, nabízí jednu z nejhezčích grafických orgií, Sapkowského svět nyní plný politiky, parádní postavy, souboje a nádhernou krajinu. Přesto ale není pokořitelem výborného původního dílu. Tak snad třetí díl bude ještě lepší.

Pro: Nádherná grafika, souboje, postavy, dabing a soundtrack, zbraně a zbroje, RPG strom, Sapkowského svět

Proti: Zbytečně moc politiky, kratší herní doba, méně subquestů, uspěchaná třetí kapitola

+22 +23 −1

Syndicate

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 60
Nafouknutá bublina, to je Syndicate. Která ovšem rychle splaskne. O poctě původně hře nelze vůbec mluvit, ta má s hrou společný opravdu jen název a kulisy které se snaží vytvářet. Přitom vše mohlo dopadnout lépe, jen kdyby to dostal někdo schopný pod ruku.

Příběh je o ničem, postavy které se v něm objevují jsou s vyjímkou jedné, ploché a nezajímavé, ani angažovanost skutečných herců tento trapas nezachrání. Boj korporací a soupeření agentur zní na papíře dobře, jenže ve hře jen čistíte různé koridorové oblasti od jinak oblečených panáků. Až ke konci hry(konec má překvapivě lepší atmosféru než většina hry) se teprve objevuje náznak skutečné války mezi agenturami. Smutné.

Hra je čistý koridor. Ze světa cyberpunku toho moc neuvidíte, jelikož většina scén je přesvícená až běda. Nepřátelé nabíhají ve vlnách, a dokáži znepříjemnit život, díky svým enormním počtům, pak je ještě veseleji když se objeví na zpestření nějaký ten silnější protivník který má brnění a štíty. Takže hráč běhá mezi překážkami a hraje na schovku před těmi tužšími protivníky. Na ty klasické jsem používal metodu zabití zblízka, kdy jsem hopsal mezi nima lámal jim vazy, kopal je či jinak vesele posílal k zemi. Dojde i na souboje s bossy, které reprezentují konkureční agenti. Zde opět dochází na hru kočky a myši, kdy hráč běhá a běhá, dokud se mu nepoadří protivníka zneškodnit. Navíc je opět hlavní hrdina jen loutkou která nemluví, nemá žádný charakter a jen slepě běží za světlem v tunelu.

Hacknutí a schopnosti agenta se bohužel používájí méně často než by si hráč přál. Hacknutí střílen či jiných zařízení je poskrovnu, schopnosti co má hlavní hrdina k dispozice je potřeba používat v těžších situacích jelikož se dobíjí adrenalinem celkem dlouho. Tyto schopnosti jsou fajn věc, a je zábavné a nutné je používat. Pak jsou zde i vlastnosti které se získávání za nalezené čipy, zlešpují hráčovi ability jako výdrž, zdraví, poškození které obdrží nebo kolik unese munici či jak rychle bude přebíjet. Pocit ze samotných přestřelek je dobrý díky tomu, že těla nemizí jak je ve hrách zvykem, a občas dojde i na situace kdy je kolem spousta civilistů kteří se budou nedobrovolně plést do cesty kulkám a granátům.

Grafika je průměr, jen zamrzí to přehnané přesvětlení většiny scén. Hudba a dabing klasický průměr, až na perfektní song Skrillex. Prostředí je až nepříjemný tunel a nedává žádnou možnost sejít nedejbože z předem dané cesty.

Je škoda vidět jak byl veškeré potenciál nevyužit, jak z perfektní předlohy je udělán nic neříkající příběh na který rádi zapomenete. Syndicate je teda krátkou lehce nadprůměrnou střílečkou, ze které je cítit že měla zkrátka navíc.

Pro: Schopnosti a hackování, zůstávají těla zabitých nepřátel, krátkost, přestřelky jsou dobré, song Skrillex

Proti: Příběhová stránka hry, koridor, cyberpunkový svět prakticky nevyužit a neukázán, přesvícenost scén

+15 +16 −1

Supreme Commander 2

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 70
Supreme Commander 2 se dá považovat za lehčí verzi jedničky. Nevím co vedlo vývojáře k tomuto rozhodnutí, ale hra doznala značných zjednodušeních a zmenšení. Už nejsou žádné tři úrovně jednotek, pouze několik základních typů jak od letadel, lodí a pěších jednotek. Stejně tak prořídli budovy, a i obranné věže jsou pouze jednoho stupně. Mapy jsou taktéž menší, a mise již nenabízí postupné rozšiřování a prozkoumávání a odhalování nových částí mapy, s novými úkoly. Aspoň že technologický strom a vylepšování ACU(comandéra) zpříštupňuje nové jednotky a vylepšení. Za to experimentální jednotky dostali větší prostor, je jich více, jsou ve všech kategoriích, a jejich nasazení na bojiště je rozhodně častější než tomu bylo v jedničce.

Kampaň je průměrná, neurazí ale ani ničím nepřekvapí, slouží k tomu aby si hráč prošel a vyzkoušel všechny tři frakce. Největší výzva a zábava samozřejmě je v online hraní a ve skirmishu. Kde protivník ať živý či PC, dokáže vytvořit ten správný tlak a útočí v nemilosrdných vlnách jednotek.

Grafika se sice hýbe svižněji, ale chvíli trvá než si hráč zvykne na nový styl ztvárnění jednotek, připomělo mi to dobu kdy jsem si hrál s Legem. Jinak výbuchy, ničení jednotek a zůstávání vraků a zničeného železa po nich naštěstí nezmizelo.

Přes všechny zjednodušení a ústupky oproti původnímu Supremu, se nejedná o špatnou RTS, udržuje si návykovou hratelnost, a nabízí oproti ostatním strategiím něco jiného. Rozhodně je to nadprůměrná hra, bohužel nedosáhla špičkových kvalit jedničky.

Pro: Hratelnost, zábavnost, experimentální jednotky, jádro hry z prvního dílu, technický strom

Proti: Zjednodušování, omezení typů jednotek, málo prostoru pro námořní bitvy, grafický styl

+8

The Cursed Crusade

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 70
The Cursed Crusade sklízela prokleté hodnocení, kdy se pohybovali podprůměrem a všudě se tvářili, že hra radši neměla vzniknout. Což by byl ale velký omyl, jelikož hra má potenciál, nabízí nevšední zážitek a odehrává se v atraktivní době.

Hra si skutečně bere reálný základ z období čtvrté křižácké výpravy, kdy se stali templáři nástrojem vraždění a touhy po moci a penězích. Hráč v roli prokletého templáře si projde tuto neradostnou éru řádu. Osobně bych dal přednost kdyby se autoři vykašlali na peklo a kletbu, a drželi se pouze historických reálii, bohužel ale většina her z tohoto období, přidává nějaké to fantastično a hrozby z pekel.

Samotná hratelnost spočívá ve většině případů v soubojích, kdy hráč se stává opravdu nelítosnou mašinou na zabíjení společně se svým druhem ve zbrani. Hra nabízí různorodé zbraně, meče, sekery, palcáty, kopí, kuše, luky, štíty atd... Hlavní výhoda je možnost zbraně kombinovat, v jedné ruce mít meč a v druhé sekeru, nebo vzít dva palcáty. Kombinací je několik a všechny lze vylepšovat o nové údery a styly.

Každá zbraň nabízí originální dokončovací údery, takže masakrování rytířů jen tak hned nezevšední. Kromě vylepšování zbraní, si hráč zlepšuje i postavu, a rozhoduje se kam přidá body, jestli do síly, pekelných schopností, umění se zbraněmi, výdrže či brnění. Ono i brnění je ve hře fajn prvek, protivníkovi nejdříve útočíte právě na zbroj, až ji zlikvidujete, tak teprve ho můžete zranit a porazit.

Příběh je takový běžný, a jeho otevřené zakončení mě trochu zklamalo. Co se týče grafiky tak jsem s ní byl spokojen. Hudba a dabing je standartní. Horší je to s ovládáním a kamerou, na to si člověk musí chvíli zvykat. Hra mě tedy ve finále příjemně překvapila, nečekal jsem že mě tak pohltí a bude bavit řezat se s templáři, přeci jen takových her je opravdu po skrovnu, a hru bych si užil více jen kdyby zde nebylo to peklo.

Pro: Období křižáckých výprav, zbraně a možnost kombinování, RPG prvky, hratelnost

Proti: Kamera, ovládání, pekelné pasáže a prokletí

+17

Trine 2

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 80
Trine 2 je nádhernou pohádkou. Trojice hrdinů opět zachraňuje království, kdy vypravěč líčí putování této výpravy. A překrásné lokace které vytváří úchvatné scenérie, plné roztodivných zvířat, rostlin a nepřátel, vyplněné pastmi a mechanismy, a dalšími překážkami ke zdolání úrovně. Autoři konečně oproti jedničce vytvořili zajímavější a hlavně různorodější protivníky, přidali pěkné souboje s bossy, rozuměji vybalancovali systém checkpointů, a hratelnost ještě zlepšili.

Hádanky které nyní zapojují vícero možností, jako použití vody, ohně, vzduchu, trubek, portálů,dřevených beden a výbušnin, přináší svěží vzduch do zdolávání překážek. Sbírání lahviček pro zlepšení dovedností hrdinů, doznalo také změn, a jsou zde nové schopnosti a vylepšení. Rozhodně je krok dopředu v checkpointech, kdy už nemusíte v kuse dohrát jednu úrověň, nyní už je možno hru ukončit kdykoliv a vrátit se k poslednímu chekpointu. Souboje přesto že jsou až na druhém místě, nabízí zajímavé možnosti likdvidace protivníků, díky novým schopnostem, různorodějšímu prostředí a nástrahám které jsou všude okolo.

Grafická stránka hry je prostě uchvatná a překrásná, pohled na vycházející Slunce, noční les, rostoucí květiny, pláž s palmami a spoustu dalších, je kapitolou samo pro sebe. A k této pohádce to prostě patří. Nehledejte zde něco co zde není, Trine 2 je pohádkou, která sdělí a uchvátí svou nádhernou grafickou a stylovou stránkou hry. Tento zážitek si nenechte uniknout, vážně stojí za to.

Pro: Uchvatná grafická a stylová stránka hry, hudba, dabing, hratelnost a zábavnost, pohádkovost

+21 +23 −2

Transformers: War for Cybertron

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 75
Jako film Transforměři měli jednu obrovskou chybu. Zemi a lidi, kdy atmosféru zabily mladistvé románky, americký patos a celkové vyznění lidstva. Přitom když se vydáme na planetu plnou Transformerů, kde zuří občanská válka, tak se hned příběh stane stravitelnější oproti filmům.

Možnost si projít konflikt za obě strany, jak za Deceptikoni, tak Autoboty. Začátek v roli těch zlých, vedeným mocichtivým Megatronem, který za každou cenu, nehledě na ztráty a dopady jeho činů, prahne po moci a ovládnutí Cybertronu. Svými činy mu to hráč umožní, aby v druhé části hry řešil a zachraňoval, co v první zničil. Přes to si hráč uvědomí, jak velcí jsou bastardi právě znímění Deceptikoni, teprve až v kůži Autobotů. Příběh tedy není rozhodně špatný.

Výběr Transformerů před misí, je taky fajn věc, jejich osobnosti, zvláštně pak vtipní hláškaři nemají chybu. Boj probíhá buďto v robotí formě, kdy lze využít jak zbraní na blízko, tak převážně je orientován na rozličné typy na dálku(útočné pušky, brokovnice, raketomety, granátomety atd...) Forma vozidel či letounů, má k dispozici jednu hlavní zbraň vždy podle typu vozidla, a spíše se využívá v přesunech na větší vzdálenosti či útěky před zkázou. Zajímavou kategorií jsou souboje s bossy, kdy speciálně ti nějvětší připomínají obrovské titány.

Prostředí dokáže vykouzlit solidní scenérie, jako pochmurné věžení, zničené orbitální stanice, válkou zasažené město atd... To vše v pěkné a stylové grafice. Hudební stránka hry zaslouží velkou pochvalu. Dabing je výborný, kdy jednotlivé charaktery vytváří opravdu zajímavé osobnosti, hudba je správně atmosférická, a nekazí dojem ze hry.

Přesto že nejsem fandou Transformerů, tak tahle hra mě opravdu bavila, a užil jsem si jí více než filmové zpracování. Je škoda že takto kvalitní hra celkem zapadla.

Pro: Cybertron, atmosféra, bossové, dabing, hudba, hratelnost, prostředí, zábavnost

Proti: Nemožnost hrát za nějakého toho většího Transformera

+12

Fable III

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 80
Fable 3 se stala opět dosti podceňovanou záležitostí, dostala nelichotivá hodnocení a někteří hráči na ni plivali co to dalo. Opět se ukázalo že nejlepší je nedat na okolí, a zjistit to na vlastní kůži. A mohu předem říct že investicí peněž a času do téhle hry nelituji.

Příběh za pomstou a vedení revoluce v království Albion, stačí jako hnací motor pro hráče, a dává mu možnosti objevovat krásy a strasti tohoto světa. Skvěle to lze popsat na příkladu. Po putování nádhernou zalesňěnou krajinou, dorazím ke kopci, kde vycházející Slunce ozáří nádherné jezero s ostrůvkem. Po této nádherné scenerii, dorazím do města, kde vládne pach průmyslové revoluce, kde děti dřou v potu a špíně v továrně, kde přístavní dělníci pomalu vykládají zboží, a kde ulice lemují žebráci a prostitutky. A hle, támhle u stoky leží tělo nebožáka, který zřejmě padl za obět organizovanému zločinu, který zde vesele bují.

Nejen svět a jeho zajímavé scenérie jsou co hráče příjemně překvapí, přítomný humor je zde vítanou složkou, autoři se nebáli a projevili patřičnou dávku humoru do částí hry, přitom jemně aby nezkazili pocit z hry a nepřešla do trapnosti. Vtipné plakáty jsou teprve začátkem, hlášky hrdinových přátel a zvláště Jaspera jsou nezapomenutelné, zobrazení slepic či hláškující skřeti které budete všudě hledat, a spoustu dalších narážek a fórků zde čeká.

I originální úkoly se zde najdou, autoři se vyhnuli typickým přines 10 tohohle a zabij 15 krys. A některé questy jsou opravdu zapamatování hodné.Úkol se záchranou princezny mě náramně pobavil, a hlášky a reakce čarodějů co ho vypráví taktéž.Dabing postav je také na profesionální úrovni, a to díky angažovanosti profesionálních dabérů, a jejich vtipné hlášky s případným akcentem nemají chybu.

Souboje jsou zábavné, zvláště mě udivilo kolik dokončovacích komb jsem viděl, kdy má hrdinka dokázala mečem a pistolí a kouzly trhat protivníky. Jedno kombo kdy nepřítel přeskakuje hrdinku a ona mu v tu pravou chvíli stihne zlomit vaz, je prostě famózní. Na tyhle "dokoncovačky" mám prostě slabost a vždy je ve hrách vítám.

Strategický prvek mě ve hře taky dokázal zabavit, kdy jsem se snažil získávat za těžce vydřené peníze domy a podniky, a zvyšoval tak své obchodní impérium. A že peníze ve hře hrajou velmi důležitou roli netřeba zmiňovat. Uvítal bych ale více projevení dobra nebo zla v úkolech, kde oproti jedničce se mi zdá, ubrali této možnosti během úkolů. Naštěstí tu ale stále je. Taky roli vládce Albionu bych uvítal na delší dobu, s více úkoly a dalšími rozhodnutími.

Přes všechny zmíněné pozitiva, není hra pro každého, někomu nepříjde pochuti obtížnost a bude mu připadat směsně lehká(což je), ale pokud se chcete pobavit a v hrách převážně hledáte právě zábavu a né výzvu, a lákají Vás zmíněné možnosti a svět, tak směle do toho. Tento kousek si určitě v budoucnu rád zopakuji, jelikož se stal opravdu příjemným překvapením.

Pro: Svět Albionu, humor, perfektní dabing, hudba, scenérie, souboje a fatality, zlo a dobro,strategický prvek, jednoduchost

Proti: Obtížnost, není pro každého, nemožnost strávit více času na trůnu Albionu

+15

Bulletstorm

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 70
Před hraním Bulletstormu je nutné si položit otázku co od hry budu očekávat, chci sledovat napínavý příběh s dějovými zvraty, navštívit různorodá prostředí, variabilní akci která střídá různé prvky a další nutné požadavky které naplňují AAA hry. Tak to běžte o dům dál. Pokud ale hledáte čistokrevnou střílečku která si na nic nehraje, příběh má do počtu, nabídne co nejvíce možných způsobů jak odpravit nepřítele, a dovolí hráči vypnout mozek, a naplno se ponořit do masakru co způsobíte, tak račte vstoupit.

Jak bylo někdě trefně poznamenáno, je to něco mezi Painkillerem a Gears of War, z první zmíněné si bere množství nepřátel a upravuje to možností roztrhat, rozstřílet a kdo ví jak ještě zabít nepřátele za pomocí zbraní a prostředí k tomu vytvořené, z Gearsů si to bere stylem zbraní a vizáži hrdinů, plus doplněním občasných cut-scén.

Zábava to ze začátku je opravdu převeliká, zkoušení a poznávání možností hry, hraní si s nepřáteli a objevování možností jak je zprovodit ze světa, a bodově za to být ohodnocen nejlépe, postupem času se ale dostaví určitý stereotyp zvláštně v poslední třetině hry je patrný kdy už máte všechny zbraně, dostatek bodů a objevuje se poskrovnu nových metod zabití. Ono i zakončení hry působí trochu rozpačitě.

Každopádně pokud hledáte možnost jak se vyřádit po pracovním dnu, nevadí Vám brutalita, chcete prostě vypnout, je tohle ideální volba, tento kousek pobaví. Osobně mě víc sedl oproti právě zmiňovanému Painkillerovi který mají tvůrci za sebou, a Bulletstorm přináší svěží a originální napády likvidace protivníků.

Pro: Využitelnost prostředí jako zbraně proti nepřátelům, originální způsoby likvidace, čistá střílečka

Proti: Zakončení příběhu, v pozdější fázi nastoupí stereotyp, pro někoho brutalita

+25

Rage

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 80
Ohledně Rage jsem neměl velké očekávání, nového Mesiáše jsem v ní od dob oznámení a prezentací neviděl, tak jsem k ní přistupoval s čistou hlavou a očekáváním že to bude jen další bežná FPS.

Příběh mě nijak neuchvátil, spíše mě zarazilo ve finále, jak moc položených otázek vůbec nebylo zodpovězeno, a to co autoři začali, nedotáhli do konce. Velké ambice zůstali na půli cesty, a svět který prezentují je směšně malý, a je z něj cítít že měl být větší, že právě volnost a větší rozsáhlost by si zasloužil. Přesto mně uchvátili města a osady pustiny, díky svému zpracování a stylizaci, ale hlavně mě překvapili NPC, svou vizáží, chováním a originalitou, se hráč setká s opravdu rozmanitou sebrankou, která zde přežívá a dotváří příjemnou atmosféru. Tleskám těmto charakterům, stejně tak pobavili gangy které jsou různorodé svým stylem a vzhledem členů(techmaniaci opravdu pobavili). Ohledně měst ještě, vedlejší minihry taky nejsou špatným nápadem, jen bohužel časem omrzí. Co ovšem zklame jsou závody, a pocit z jízdy. Tak nějak to hráče nemotivuje ani nebaví, tudy opravdu id ne.

Mise a místa jsou celkem různorodá a zajímavá, jen recyklace stejného prostředí pro vedlejší úkoly je opravdu špatným vtipem. Jiným šálkem kávy jsou ovšem souboje, kdy mutanti a jiní nepřátelé se snaží reagovat, uhýbat, stahovat se a celkově více odpovídat na situaci na bojišti. Za tuto snahu palec nahoru. Další plusko míří směrem k možnosti vytvářet si vlastní technické vychytávky jako parádní bumerangy které nepřátelé krají o sto šest, využíval jsem je opravdu častěji než konveční zbraně, další věcí jsou střílny, výbušné autíčka, ale hlavně neocenitelný společník pavoučí robůtek s kulometem. Toho prcka jsem si oblíbil, a často ho posílal porcovat mutanty. Jinak různorodá munice, to je taky prvek co bych rád viděl ve hrách častěji.

V Rage jsem se nakonec toulal a ztrácel opravdu rád, pustina nabídla skvělé a zábavné obyvatele, pěkné scenérie, dobře vyvedené města a osady, kvalitní dabing a solidní soundtrack, dobrý pocit z přestřelek a bojů, jen to vše skončilo dřív než bych čekal. Navíc mě chyběla větší volnost a svět k poznávání, příběh utnuli a spoustu věcí nedořešili, tudíž jen doufám že vznikne důstojný pokračovatel. Rage by si další šanci zasloužila.

Pro: Pustina, pocit z bojů a zbraní, obyvatelé a města, dabing a hudební doprovod

Proti: Závody a vozidla, krátkost, nedořešený příběh, svět mohl být více rozlehlejší, zakončení hry

+14

Red Faction: Armageddon

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 50
Tak se nám Red Faction propadlo hodně hluboko, a rovnou do hlubin zemských. Po užívání si v posledním díle svobody a volnosti Marsu, se autoři rozhodli všem ukázat jak se dělá ten správný koridor, nejlépe v tunelech. Cesta do herního pekla je dlážděna tunely, nekonečným množstvím respawnující se havěti a vykrádání všeho co to šlo.

Lidské protivníky a celkově lidskou stránku RF nahrazuje otravná havět která je křížená s brouky, barevnými papoušky, skákajícími hopíky a bůhví ještě čím. Tato degradace hratelnosti je podpořena jejich bizarním množstvím, kdy buď jsou neustále produkování z hnízd dokud je nezníčíte, nebo jen prostě se na Vás valí odnikud, případně se ve zdi objeví díra která vyvrhne další skupinu potvor. A ty začnou vesele skákat po stropech či jiných konstrukcích jako opice a neustále zasypávat hráče svými projektily a neutuchající pozorností. Ze začátku hry může ještě jejich likvidace bavit, kdy si zkoušíte různé zbraně na ně, hrajete si s magnetickou puškou a házíte po nich vše co najdete.

Jenže později narostou jejich počty, objeví se více typů a nahání Masona ze všech stran, takže zběsile pobíháte snažíte se přežít, a zárověň redukovat počty nepřátel. Zásadním problémem se stává fakt, že tohle je náplň většiny hry, dojdi do tunelu je na tebe vypuštěna vlna potvor, znič ji, dojdi za roh tam čeká druhá větší vlna. Jsou zde alespoň pasáže kdy dostanete robota nebo jiné vozidlo, a hned ta likvidace havěti jde snadněji. Jo tyhle části hry jsem si užíval rozhodně více než chůzi pěšmo.

Ano prostředí nabízí stavby a struktury co lze zničit, ale zábavností se to těžko vyrovnává Guerrile. Příběh o tom jak Mason vše zlé způsobí, aby to následně vše zachraňoval je napováženou. No alespoň ty cutscény nejsou špatný. Sbírání salvage opět slouží k nákupu nových vlastností a schopností, což hře dává lehký závan RPG prvků.

No nakonec je to šok, přesun podzem je ukázkovým příkladem jak má vypadat tunel a koridor. Navíc okořeněný bandou emzáků kteří mi prostě do světa RF nesedí, autoři už prostě nevěděli co do hry dát tak šáhli po tomto příšerném klišé. Pasáže ve vozidlech jsou vždy světlem v tomto nudném tunelu. Díky mé nákupní ceně okolo dvou stovek přistupuji ke hře jako k budgetu, a lze její průměrnou hratelnost akceptovat, ale v případě že bych si hru koupil a hodnotil v rámci AAA her šel bych s hodnocením do vod podprůměru. Zabití značky RF je dokonáno, odpočívej v pokoji.

Pro: Pasáže ve vozidlech, magnet gun, cutscény

Proti: Příběh, nepřátelé a jejich množství a častý respawn, koridor, prostředí tunelů je stereotypní

+12

Tom Clancy's H.A.W.X. 2

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 50
Tak druhý díl Hawx je oproti jedničce velkým zklamáním. Příběh je zase americkou pohádkou o převratu Ruska a jeho snaze zničit svět. Co nejvíce patosu sem nacpeme proč ne. Letecké souboje se staly horšími a méně atraktivními oproti původnímu dílu.

Autoři se snažili udělat boje co nejvíce atmosférické, takže ve vzduchu líta abnormální množství stíhaček které hráče neustále zasypává nekonečným množstvím řízených střel, ze země které je většinou plná nepřátelských vozidel a flaků a další protiletecké obrany, případně v některých misí to doplňují helikoptéry a lodě. V tomto zmatku to případně ještě vyšperkují ohrožením spojeneckých jednotek na které se všechno valí, doplňeno časovým limitem, aby to byl ještě věcí adrenalin. Jaký chaos z toho občas vznikne, je na pováženou, případné honičky s nepřátelskými stíhačkami kdy Vám furt unikají, vypouští do nekonečna klamné cíle( hráč má jen omezené množstí) a předvádí neskutečné úniky a drží se za zády hráče jak klíště.

Problém je že takto se to vesměs opakuje dokola, žádné velké zpestření až na jednu vyjímku v podobě AC 130. Sledovací mise jsou ukázkou nudy a blbých keců běhěm ní, startování a přistávání si taky mohli vývojáři odpustit. V jedničce chyběli cut-scény, zde už jsou všude mezi misemi. Jinak prostředí a náplň misí je opravdu chudá, je to krok zpět od původní hry, kde si hráč vyzkoušel různé role od stíhačů, průzkumu, bombardování atd...

Co tedy pochválit, letadla vypadají pěkně, v pár misích má hra lepší chvilky, bohužel jich je opravdu málo. Hawx 2 má výhodu v tom že nemá velkou konkurenci, pokud chcete hrát arkádu s moderními stroji, prostě moc titulů nenajdete. Ale rozhodně si zhoršil co se týká celkového dojmu. Průměrná hra s jistou dávkou šedi.

Pro: Modely letadel, několik lepších misí

Proti: Rapidní zhoršení oproti jedničce ve všech směrech

+3

Mass Effect 3

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 90
Jeden z nejvíce očekávaných titulů letošní roku pro mě, byl dneska v noci dohrán. Uzavření trilogie space opery která ve svém žánru a stylu nemá srovnatelného protivníka, hlavně díky rukopisu Bioware. Přesto nadšení ze hry trochu kazí několik nedodělků, ale o nich později.

První věc než hráč se pustí do válkou zmítané galaxie, je nutnost mít savy z dvojky a importovat si postavu, hlavně kvůli svým rozhodnutím, parťákům a volbám které během předchozího hraní učinil. Ruku na srdce, nemít ty savy, tak to výrazně ochudí zážitek a skvělý pocit z hraní. Setkání se s postavami z minula, dodává hře neskutečný pocit, vidíte a řešíte své rozhodnutí, charaktery které jste měli rádi mohou i zemřít a máte o ně obavy. Hlavní parta se sice oproti dvojce smrskla, ale mě to ani tolik nevadilo, aspoň jsem tolik neřešil dilema koho vzít do akce.

Spíše to co mě zamrzelo, je že po postupné gradaci kdy Shepard sbírá spojence a pomáhá ostatním rasám a lidem, přijde závěr, od kterého by hráč přeci jen čekal více. Tudíž Země se pro mě stala velkým zklamáním a chybělo grandfinále ve stylu dvojky, obavy o tým a jeho připravenost. Stejně tak omezení vedlejších misí jsem nesl těžce, kdy spoustu zajímavých událostí a možností autoři prostě upozadili do textu. Ale co vnímám pozitivně, je že konečně dochází k více poznání ras a sledování jejich bojů za holé přežití. I když já osobně bych to chtěl vidět více do hloubky, ale to je taky mé zbožné přání.

Průzkum hvězdných soustav se nyní obešel bez těžby surovin a dalších miniher, což není na škodu. Jinak nahánění se s Reapry, je jako sledovat malou rybičku kterou honí hejno piraň. Ohledně rozhodnutí, těch tolik zase zásadních nepadne jen pár, zde bych taky rád uvítal více možností a voleb a začlenil je častěji.

Přesto hře nelze vytknout že by špatně hrála, od začátku mě strhla a celý víkend jsem jí obětoval. Hratelnost se nese v duchu výborné dvojky. Další pochvala míří k organizaci Cerberus. Je zajímavé sledovat jak v první díle byla prezentována jako okrajová teroristická organizace, v druhém díle už se člověk stal její součástí, aby mu byla představena jako spása lidstva, a nyní konečně zjišťujeme co je skryto pod ideály zájmu lidstva kterými se zaštiťuje.

Třetí Mass Effect proto hodnotím jakou součást trilogie, pohlížet na ni jako na samostatnou hru nelze, už kvůli vynikající provázanosti savů, přesto do dokonalosti něco schází hlavně pasáž na Zemi, menší množství rozhodnutí a upozadění vedlejších úkolů. Ale všechny tyto výtky jdou stranou pokud jste si tuto sérii oblíbily, stejně po ní sáhnete abyste dokončili Shepardovu oddyseu.

Pro: Viz. komentář

Proti: Viz. komentář

+20 +22 −2

Vampire: The Masquerade - Bloodlines

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 85
Takže další herní rest splněn, o to více klidnější spánek přinese dokončení dobrodružství ze světa upírů, kdy ještě nevypadali jak buzeranti a nevisely na plakátech zdí náctiletých fanynek.

Přesto zde nebudu hlásat další příchod herního mesiáše, a vynášet hru do absolutního hodnocení. Do toho stavu má přeci jen daleko. Ale začnemě tím skvělým. Díky volbě klanu se zde nabízí velká znovuhratelnost, a rozdílnost jejich vlastností a povahových rysů je vskutku dobře odvedená práce. Jen je škoda že hráč ve hře nepozná více do hloubky svůj klan, nenajde tu žádné klanové sídlo a na členů stejného bratrstva narazí jen vzácně.

Postavy a charaktery které se zde vyskytují se zaryjí do paměti opravdu hluboko, díky své šílenosti, humoru nebo originalitě. O to více zamrzí že po sdělění informace k posunutí vašeho dějě už Vám nic neřeknou, a jejich 5 minut slávy končí ve zpomínce na jejich brilantní výkon. Od toho se taky odvíjí úkoly, některé jsou skutečně dechberoucí a zanechají mrazivý pocit v zádech, jiné jsou jen o tupém vyčištění lokací které jsou nejméně zábavné.

Základen akce je boj a některé situace prostě jinak řešit nelze což zamrzí, při nahlédnutí do vývoje postavy. Z toho se prostě hráč nevyvlékne ať své zkušenosti narve do čeho chce. A v tom vidím největší kámen úrazu. V každém městě prostě příjde hlavní mise která Vás hodí do lokace čekajících nepřátel, kdy z bodu A do bodu B je musíte buďto zabít střelbou či kontaktními zbraněmi nebo potichu se jim přiblížit za záda a zabít je. Takto projdete několik úrovní až dorazíte k bossovi kterého v místnosti uběháte a ustřílíte/umlátíte. Problém je ale z pocitu toho boje, střelba působí prostě divně, navíc postava moc ran nevydrží, mlácení nepřátel zblízka působí občas až komicky kdy létají přes místnost jako bálonky napuštené héliem. A zabíjení ze zálohy potichu, ze začátku nadche, po padesáté stejná viděná poprava už nudí. Výběr střelných zbraní je alespoň pestrý.

Boje mi prostě v tomto podání a provedení ukrutně nesedli, ale hlavní potenciál Vampire vidím někde úplně jinde. Kouzlo hry tkví v postavách, atmosféře kterou dokáží vyvolat noční města a lokace, v rozhovorech a zkoumání tohoto temného místa. A v originálních a netradičních misí. Navíc to vše podtrhuje skvělý soundtrack a dabing. Takže tento výlet do světa nemrtvých sem si vychutnal, ale dlouho se tam nevydám kvůli nemilým vzpomínkách na akční vložku hry. Za dohrání ale určitě stojí.

Pro: Temný svět upírů, klany, města a lokace a jejich pochmurná atmosféra, soundtrack a dabing, charaktery postav

Proti: Soubojová část mohla být kvalitnější a lépe provedena, občasné bugy a čistě zabíjecí mise

+32

L.A. Noire

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 75
Tak čím začít po čerstvém dohrání. Vyhnu se chvále do nebes která tu již zazněla, a zaměřím se spíše na to co mě iritovalo. Hlavním hnacím motorem tohoto kousku je samozřejmě příběh, který je ale neštastně rozštěpěný a trochu chaoticky podaný. Co se týká začátku hry tak je dobře uvedena, kdy v roli obyčejného policajta řešíte bežné prohřešky a zločiny. Horší je to ale když se stane detektivem. Oddělení kterými projdete se mají stoupavou a klesavou tendenci ohledně kvalit případů a zábavnosti hry. Jelikož ve hře většina vašich parťáků jsou nepříjemný a arogatní trubci, včetně Vašich nadřízených, je to až zarážející že sympatie nebudete mít skoro k nikomu včetně hlavní postavy, která je v každém oddělení vítaná asi jako svrab. Lepší by bylo kdyby každé oddělení mělo vlastního hrdinu a jiný příběh. Ješte se trochu vyjádřím ohledně oddělení ve spoileru.Zatím co trafic nabízí poměrně zábavné a originální případy, vraždy s řešením případu zabití žen se nejenže příšerně opakují, ale hned po prvním vyřešeném případu víte že je něco špatně, přesto musíme otrocky to ještě přetrpět 4x než dojde vyřesení záhady, a navíc máte za parťáka neuvěřitelně otravného a nepříjemného osla. Vice a řešení drog bylo po vraždách hotový balzám, ale partner opět katastrofa. Arson takový lehký nadprůměr.

Alfou a omegou hry je výslech podezřelých a svědků. Jenže se objevuje problém, že skoro žádná z postav nemá čisté svědomí, a odhadnutí správné volby se často stává vabankem, jelikož zatlačení na osobu vyslýchanou může přinést cenné informace, ale taky může skončit fiaskem. A když víte že ten člověk lže, musíte to podepřít důkazem, jenže se občas stane že důkazů máte více na osobu, ale volbu která zrovna u této otázky bude správná ví pouze autoři. Nechápu rozhodnutí autorů ohledně bodů které používáte buď na hledání stop nebo při výslechu. Při použití na stopy Vám všechny v oblasti označí takže všechny najdete a prozkoumáte, ale v případě výslechů to pouze odstraní jednu z možných odpovědí, takže je stále 50% šance že trefíte tu špatnou. Trochu neštastně řešeno. Jinak k výkonům herců nelze mít výtky, postavy reagují a chovají se opravdu ukázkově a dabing je výborný. I když angličtina zde je trochu těžší, ale to řeší české titulky (já je bohužel na Steamu neměl tak nemohu zhodnotit kvalitu překladu).

L.A. Noire taky nelze hrát moc vkuse, jelikož by se brzy dostavil stereotyp, jelikož akčních situací je méně než té detektivní, doporučuji hrát seriálově jeden či dva případy za večer. Samotná délka hry překvapila 31 hodin je opravdu dost, přesto si dovedu představit že některé pasáže by se klidně mohli vypustit a doplnit zajímavějšími případy.

Grafika trpí nešvarem portu z konzolí kdy měla značně kolísavý výkon uzamčený na 30 FPS. Ale město rozhodně zaslouží pochvalu a atmosféra kterou hra vytváří taky. Hudební doprovod je špičkový odpovídající dané době. Jízdní model už trpí arkádovostí. Co se týče dobového vozového parku tak nezklame nadšence této éry.

Zhodnocení závěrem, L.A. Noire je opravdu jedinečným kouskem svého druhu, který rozhodně stojí za pozornost, bohužel k dokonalosti mu chybí ještě kus cesty který již neurazil. Ale při překonání obtíží které má, nabízí hratelnost nevšedního druhu.

Pro: Atmosféra, město, hudební soundtrack, dabing a mimika herců, originální případy

Proti: Některé oddělení, postavy parťáků a i hlavní hrdina nemají moc velké sympatie hráče, nedoladěnost výslechu

+19

Call of Juarez: The Cartel

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 60
Od Cartelu hráčská obec čekala hodně, možná až přehnané očekávání měla, a po jejím vydání se setkale spíše s negativnémi reakcemi a podprůměrnými recenzemi. Ale je to opravdu v jádru špatná hra?

Každý díl Call of Juarez šel svou cestou kdy první díl a Bound in Blood byla hratelnostně každá trochu jinde, a třetí kousek se taky vydal úplně jiným směrem, a to v duchu béčkových filmů. Opravdu si není třeba něco nalhávat, hra je béčko jak vyšitý, přesto to ale neznamená že je mizerná. Její tématika a příběh je jako balzám po všech těch ohraných klišé v podobě záchran světa, 2. světových válek, a amerických hrdinů ze kterých kape jejich patriotismus. Sice jsme v Los Angeles, dostáváme ale do ruky příběh tří poldů kteří nemají zrovna čistý štít a jsou tak trochu bastardi kteří hrají i na sebe. Tento příběh a téma války proti drogovému kartelu a pouličním gangům je poutavé, a hlavně působí sveže.

Přestřelky jsou fajn hlavně díky atmosféře prostředí, kdy se podíváme do zajímavých lokací, kde se protivníky stávají převážně pěšáci drogového kartelu a gangů. Absence krycího stylu, dává vzpomenout na klasickou hratelnost, a aby se hráč nepřejedl běžných přestřelek, jsou zde momenty kdy s parťákem rozkopnete dveře a vpadnete do místnosti a ve zpomaleném čase pošlete protivníky k zemi. Nebo situace kdy stojíte proti nepříteli který Vás potlačí těžkou palbou a vy se musíte pobyhovat pouze v době kdy parťáci poskytnou krycí palbu. Ale za nejzábavnější považu pasáže, kdy se ujmeme řízení vozidel, a někoho pronásledujeme nebo se případně snažíme někoho setřást, v kombinaci přestřelek za jízdy, to označuji za výborné zpestření hry. Co se týče plnění tajných úkolů a kradení předmětů, v tom vidím smysl pouze pokud hrajete v kooperaci s přáteli.

Grafická stránka hry mohla být lépe zvládnuta, přesto si myslím že hra je koukatelná, jinak soundtrack perfektně dokáže navodit atmosféru během honiček a přestřelek. Nadmíru se povedl. Jinak anglický dabing je taktéž na dobré úrovni.

Takže ve finále tu máme střílečku která je čisté béčko a na nic jiného si nehraje, a v tom je její síla a zábavnost. Pokud od hry čekáte něco jiného budete zklamáni. Odreagovačka jak má být. A nyní již za cenu která hře odpovídá, tak si tento kousek své hráče najde.

Pro: Atmosféra boje proti drogovému kartelu, přestřelky a honičky ve vozidlech, perfektní soundtrack

Proti: Grafika mohla být propracovanější, béčkovost nemusí být každému po chuti

+5 +6 −1

Mafia II: Joeova dobrodružství

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 40
Upozornění předem, tento kousek může značně ovlivnit vaše duševní zdraví.

Nechápu kdo dostal za úkol vytvářet toto DLC, ale hlavní priorita nebylo pobavit hráče, spíše je mučit, dávat do téměř všech úkolů nesmyslné časové limity, a vše to podtrhnout kupou nezajímavých, opakujících se vedlejších misí. Jako by nestačili tyhle klacky pod nohama, tak jde proti Vám i sama hra. Jelikož Empire Bay je policejní stát, kde jsou fízlové úplně všude a není prakticky možné se vyhnout kontaktu s nima, a znepříjemnit si hru ještě více, kdy už nestačí že po Vás jdou mafiáni ale i poldové. Navíc je velký problém když Vás před koncem mise zabijí nebo dojde čas. Jste kopnuti opět na začátek a můžete si to celé projet znova!

Toto DLC navíc ukazuje značné nedostatky na které se autoři vykašlali. Když máte za úkol rozvést v náklaďáku zboží, hned po prvním vyložení se vyřítí auto plné ganstrů kteří střílí ze všech stran ze samopalů a brokovnic. Hráč ale nemůže během jízdy střílet, s tou starou herkou neodjete, musí tedy zákonitě zastavit, a bránit náklad z krytu jenže v 90% procentech je na blízku policajt nebo hlídka v autě, takže vaše obrana zburcuje armádu policajtů. No prostě úžasná situace.

Přitom čtyři hlavní mise mají v sobě duch a hratelnost pravé Mafie, kde nechybí postavy a dialogy a skutečně se na obrazovce něco odehrává, a překvapivě zde není žádný časový limit. No a ty další některé jsou neskutečně mizerné a dokáží solidně vytočit, a ty druhé prostě obyčejné, spíchnuté za účelem vydělání zisku. Přeci ti hráči za to rádi zaplatí, když tam bude nálepka přídavek pro perfektní hru Mafia 2.

Pro: 4 hlavní mise, nové lokace, Empire Bay

Proti: Prachbídné vedlejší mise, jasná snaha o to vytřískat z hráčů co nejvíc peněz

+24

007: Quantum of Solace

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 60
Tak po dohrání tohoto Bonda, přemýšlím co tím autoři vlastně chtěli říct. I jako znalí filmových dobrodružství agenta 007, my zdejší podání posledních dvou filmů zde přišlo tak zcestné, kdy skáčete z jedné situace do druhé bez jakékoliv návaznosti a vysvětlení, že ten kdo film neviděl nemá šanci pochopit co se dějě, a ten kdo ho viděl bude zmaten jen z poskládání celé mozaiku příběhu.

Klasický systém krytí je zde trochu více stereotypní než je zdrávo, jelikož nepřátelé se na Vás valí až v absurdním množství a objevují se ze všech stran, tak se krčíte v krytu snažíte se vyčkat na vhodnou chvíli, zatímco ze všech stran štěká palba ze samopalů a útočných pušek jelikož nepřátele střílí jak smyslu zbavení, a opuštení krytu se rovná smrti z několika stran.

Mohlo zde slušně fungovat stealth pasáže, bohužel to nějak autoři nedomysleli, když se odhalíte vyskáčou opět ze všech stran komanda nepřátel, a jede se dál. Když se neprozradíte, stejně dojdete za chvíli do bodu kde se tak stane. Naštestí dojde i na zábavnější pasáže jako jsou hrátky s odstřelovačkou či mise ve vlaku.

Hru vlastně drží nad průměrem kulisy prostředí z filmu, dabing herců, perfektní hudba, a slušná grafická stránka, zvláštně zlikvidování protivníků je zpracováno velmi dobře. Délka hry je něco mezi 4-5 hodinami, což je adekvátní, přesto nevidím důvod aby hru hrál někdo kdo nezná filmy a Bonda.

Pro: Dabing, hudba, grafika, prostředí z filmů

Proti: Protivníci, nedořešený stealth, hratelnost je značně tuctová

+9
Zobrazit další komentáře